Snížené hnojení: Historický přehled vývoje metodik pro hnojení orných půd draslíkem vypracovaných VÚRV

30. 11. 2022 RNDr. Václav Macháček, DrSc., Ing. Eva Kunzová, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Hnojení Zobrazeno 1484x

Po roce 1989 z ekonomických důvodů nastalo omezování nákupu průmyslových hnojiv a z tohoto důvodu poklesla úroveň hnojení. Začal pokles obsahu živin v půdě, a tím i pokles úrodnosti půd. Z tohoto důvodu bylo nutno řešit, na jakou úroveň může poklesnout hnojení, aby rostlinná výroba hlavně plnila svoji společenskou funkci.

Kromě poklesu hnojení základních živin nastala i změna v metodě pro stanovení AZZP. Z ekonomických důvodů ÚKZÚZ Brno přešel od metody podle Schachtschabela na metodu Mehlich 2, kde z jednoho extraktu se stanoví více živin. Byly vypracovány ÚKZÚZ výchozí hodnoty pro hodnocení obsahu přístupných živin v orné půdě, které pro výživu rostlin byly nevhodné. Níže uvedené metodiky vypracoval s kolektivem Ing. J. Neuberg, DrSc. U další metodiky Ing. J. Klír, CSc.

Obsáhlá „Komplexní metodika výživy rostlin“ z roku 1990 (1/1990 ÚVTIZ Praha) pro hnojení hlavními živinami teoreticky částečně tvoří přechod od intenzivního na snížené hnojení draslíkem. Po dalším studiu v roce 1991 vyšla metodika pod názvem „Hnojení při omezeném nákupu průmyslových hnojiv“ (9/1991 ÚVTIZ Praha), protože se neočekávalo, kolik problémů přinese změna nové metody a rovněž snížené hnojení živinami. V roce 1995 vyšla metodika „Výživa a hnojení plodin“ (8/1995 ÚVTIZ Praha), která by měla platit po delším období. Byl zaveden nový termín místo dávka hnojiva název normativ, který bude dále používán jako v originálních pracích. Nutno opět poznamenat, že uvedené normativy jsou doporučené a ne závazné. V roce 2008 Výzkumný ústav rostlinné výroby pod vedením Ing. J. Klíra, CSc. vypracoval metodiku „Rámcová metodika výživy rostlin a hnojení“ zaměřenou na doplnění a inovaci nových trendů. V rámci grantu MZe byl řešen RNDr. V. Macháčkem, DrSc. a kolektivem úkol „Stabilizace půdní úrodnosti z hlediska výživy rostlin fosforem a draslíkem“, kde byl uveden výpočet pro nejmenší dávku, kterou si agronom může dovolit. Závěry budou v samostatné publikaci.

V Neubergových metodikách jsou uvedeny tři varianty hnojení, které slouží jako výchozí podklad pro hnojení průmyslovými hnojivy:

• Intenzivní hnojení - hnojení je zpracováno v 1. části zabývající se intenzivním hnojením a v této publikaci možno hovořit i o Komplexní metodice výživy rostlin z roku 1991. Částečně i metodika Klíra.
• Úsporné hnojení - teoreticky jsou sníženy normativy o 10 kg K₂O/ha. Uplatňuje se nepatrné snížení hladiny K_př v půdě a odpovídá výnosové úrovni EVH 5,0 t/ha. Toto hnojení je optimální.
• Minimální hnojení - je uplatněno další snížení hnojení a v některých případech i nehnojení draslíkem. Výnosová hladina EVH bude minimálně o 0,5 t/ha nižší oproti úspornému hnojení.

Komplexní metodika výživy rostlin - 1990

Opět se uplatňuje zásada, že se hnojí průměrnými ročními dávkami v rámci celého osevního sledu. Normativy jsou určeny na základě výrobní intenzity charakterizovány EVH, půdním druhem a obsahem přístupného draslíku (K_př). V originální tabulce jsou hodnoty EVH od 3,5 a do 6,5 rozděleny po 0,5 EVH t/ha a v naší tabulce 1 pro složitost originální tabulky byly vybrány pouze hodnoty hnojení pro nejčastější výnosy, EVH 4,0; 5,0 a 6,0 t/ha. Rozdíly mezi hodnotami normativů v originálu jsou minimální nebo žádné a někdy těžko dosažitelné rozmetačem hnojiv. Při pravidelném 4letém období, když je dávka hnoje 35 t/ha, odečítá se ročně 40 kg K₂O/ha od určené dávky. Přesahuje-li obsah K_př v půdě podle Schachtschabela (Mehlicha 2) na lehké půdě 290 (350), na střední půdě 350 (420) a těžké půdě 460 (560) mg K/kg, vynechává se hnojení na 3 roky. Je-li vysoká mobilní draselná rezerva (nad 1 200 mg K/kg), používají se normativy pro kategorie násobenosti K_př o jeden stupeň vyšší.

Tab. 1: Roční normativy pro ornou půdu v kg K₂O/ha z KMVR 1990

Hnojení při omezeném nákupu průmyslových hnojiv - 1991

Při pravidelném 4letém období, když je dávka hnoje 35 t/ha, odečítá se opět ročně 40 kg/ha K₂O od určeného celkového normativu, jak je uvedeno v tabulce 2. V originální tabulce jsou opět hodnoty EVH od 3,5 a do 6,5 rozděleny po 0,5 EVH t/ha a v naší tabulce 2 pro složitost originální tabulky byly vybrány pouze hodnoty hnojení pro EVH 4,0; 5,0 a 6,0 t/ha. Rozdíly mezi hodnotami normativů v originálu jsou ojediněle nepatrné a rozmetačem hnojiv někdy těžko dosažitelné.

V tabulce 2 celkově silně ohraničená část od kategorie S2 do kategorie V (slabě šedá) je určena pro variantu sníženého hnojení a pro minimální hnojení pouze silně ohraničená část v kategorii S2 (tmavší šedá). Přesahuje-li obsah K_př u Schachtschabela (Mehlich 2) na lehké půdě 290 (350), na střední půdě 350 (420) a těžké půdě 460 (560) mg K/kg, vynecháme hnojení na 3 roky. Když je zjištěna vysoká mobilní draselná rezerva (nad 1 200 mg K/kg), používá se normativ o jeden stupeň vyšší.

Tab. 2: Roční normativy pro ornou půdu z metodiky 1991 v kg K₂O/ha

Výživa a hnojení plodin - 1995

Oproti dřívějším metodikám jsou v této metodice optimální hladiny živin mírně sníženy, což se projevuje ve snížené hodnotě normativů v jednotlivých kategoriích půdní zásobenosti. Dbá se na to, aby byla zachována půdní úrodnost, tzv. stará půdní síla. V letech 1991–1993 byl průměr hnojení 8,3 kg K₂O/ha. Pro intenzivní hnojení je doporučeno 50 kg K₂O/ha, pro úsporné hnojení 40 kg K₂O/ha a pro minimální hnojení 20 kg K₂O/ha. V tabulce 3 jsou uvedeny nové názvy kategorií zásobenosti půd K_př v mg K/kg, a to proto, aby se názvy kategorií přiblížily názvům používaným v AZZP.

V tabulce 4 jsou uvedeny základní roční normativy v kg K₂O/ha, podle obsahu K_př uvedeného v tabulce 3, a výrobní intenzity. Obecné zdůvodnění normativů uvedené v tabulce 4 je následující: VM - doporučuje se vysoký přídavek živiny; M - menší přídavek živiny; S - optimální obsah živiny, hnojí se podle odběrového normativu; D - hnojí se polovinou odběrového normativu; V - nehnojí se příslušnou živinou po dobu 5 let.

Tab. 3: Kategorie zásobenosti půd K_př v mg K/kg z metodiky 1995

Tab. 4: Normativ v kg K₂O/ha podle obsahu K_př uvedeného v tabulce 3 z metodiky 1995

Rámcová metodika výživy rostlin a hnojení - 2008

Metodika podává základní informace o vývoji situace ve výživě rostlin a vysvětluje obecné postupy využitelné při hnojení hlavních plodin na orné půdě. Jsou uvedeny přepracované odběrové normativy plodin, které byly získány z polních pokusů VÚRV Praha a ÚKZÚZ Brno. Byla zavedena nová metoda Mehlich 3, kde její kategorie zásobenosti K_př jsou uvedeny v tabulce 5 a hnojí se podle odběrového normativu vyjádřeného graficky pomocí „Bilančních koeficientů“. Například koeficient 1,5 znamená zvýšení hnojení o 50 % nad nahrazovacím hnojením, koeficient 1 určuje navrácení odebraných živin plodinami atp.

Pro hnojení draslíku i pro lehkou, střední a těžkou půdu. Obecné vyjádření pomocí kategorií K_př je následující: Nízká - výrazné dosycení, plus 50 %; Vyhovující - mírné dosycení, plus 25 %; Dobrá - nahrazovací hnojení; Vysoká - vypustit hnojení až se dosáhne kategorie dobrá; Velmi vysoká - nehnojí až do příštího AZZP.

Tab. 5: Kategorie zásobenosti orných půd K_př podle metody Mehlich 3

Závěr

Je podán přehled o snížení normativů draselných hnojiv, které však nejsou závazné. Záleží na výběru agronoma jakou dávku hnojiva použije, protože jedině on zná z polohy orné půdy, co si může dovolit. Když při minimálním normativu nebo vůbec nebude hnojit, tak se vystavuje riziku, že nastane snížení půdní úrodnosti a až přechodu do nižší kategorie zásobenosti přístupným draslíkem, které se projevuje i snížením výnosu. Potom návrat do optimální kategorie (dobrá) je ekonomicky nákladnější a ušetřená částka na hnojivu jí nevyrovná.

V tabulce 6 jsou uvedeny rovnice pro přepočet obsahu K_př stanoveného metodou Mehlich 2 na Mehlich 3.

Tab. 6: Rovnice pro přepočet obsahu K_př stanoveného dle Mehlicha 2 na Mehlicha 3

Publikace byla vypracována za podpory MZe - instituciální příspěvek MZe-RO 0418.