Změna klimatu a zemědělstí
17. 01. 2022 Management Zobrazeno 2304x
V souvislosti se změnami klimatu se bude snižovat primární produkce rostlinného pokryvu a zvyšovat rozklad půdní organické hmoty, což následně sníží mikrobiální půdní aktivitu a vázání (sekvestraci) uhlíku rostlinami, a tak podpoří proces desertifikace (vznik, případně rozšiřování pouští v suchých oblastech). Zvýšením koncentrace CO2 v atmosféře dojde naopak ke zvýšení zdrojů pro fotosyntézu, a tím se následně zlepší efektivita spotřeby vody rostlinami.
Očekávané dopady změny klimatu na zemědělství
V souvislosti se změnami klimatu se bude snižovat primární produkce rostlinného pokryvu a zvyšovat rozklad půdní organické hmoty, což následně sníží mikrobiální půdní aktivitu a vázání (sekvestraci) uhlíku rostlinami, a tak podpoří proces desertifikace (vznik, případně rozšiřování pouští v suchých oblastech). Zvýšením koncentrace CO2 v atmosféře dojde naopak ke zvýšení zdrojů pro fotosyntézu, a tím se následně zlepší efektivita spotřeby vody rostlinami.
Očekávané prodlužování vegetačního období bude mít vliv na složení rostlin, zejména těch, které se měnícím se podmínkám hůře přizpůsobují. Vegetace mírného pásma z odhadovaného prodloužení vegetační doby (v průměru až o 15–20 dnů) může sice profitovat, ale z důvodu úbytku vláhy může naopak výrazně strádat. Urychlení vegetace v jarním období však také přináší vyšší rizika poškození rostlin pozdními mrazy. Obhospodařované umělé ekosystémy - (intenzivní zemědělská výroba) budou ohroženy zejména v nižších oblastech, kde je již nyní limitujícím faktorem dostupnost vody a kde je možné očekávat významný nárůst stávajících i nově migrujících patogenů. Pravděpodobně bude docházet i k přerozdělení (redistribuci) živočišných a rostlinných druhů s možností jejich případného vyhynutí či zániku celých ekosystémů.
Bez výraznějšího zvýšení srážek a při předpokládaném nárůstu výparu bude ve větší míře ohrožena suchem řada našich nejproduktivnějších oblastí, ve kterých budou klesat hodnoty vláhových indexů. Změna dosavadního srážkového režimu a častější výskyt intenzivních srážek mohou způsobit zvýšení rizik vodních erozí půd, jimiž je v současnosti postižena již více než polovina našich zemědělských půd.
Vliv oteplování v ČR na zemědělství
Vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd - klimatolog Pavel Zahradníček a jeho kolega, profesor Miroslav Trnka varovali, že už v uplynulých pěti letech bylo v Česku největší sucho za 2 100 let. Jak to asi změní českou krajinu? Masivní odumírání smrkových porostů je již toho asi nejviditelnější připomínkou a očekává se, že sucho u nás zredukuje i pěstování pšenice a dalších plodin. Ta změna už probíhá dlouhé roky a pozorujeme ji nejen na dřívějších počátcích jara, ale i úbytku dostupné vody v krajině. Jistě člověk ovlivňuje krajinu desítkami dalších způsobů nejen změnou klimatu, ale ta tomu dává zatím naprosto nepoznanou kulisu.
Zemědělci většinou poznají dopady klimatické změny i běžného počasí jako první. V letech 2011–2020 bylo tepleji o 2,2 °C než před 60 lety, což znamenalo, že nám narostl počet tropických dnů (nad 30 °C) trojnásobně a tropických nocí (nad 20 °C) 7krát a ty nejchladnější roky byly do poloviny 19. století.
Zatímco před 100 lety byla jižní Morava nejvýnosnější oblastí z pohledu zemědělců, tak dnes to zdaleka neplatí. A už to není ani Haná a Polabí. Naopak v posledních letech byly produkčně velmi úspěšné vyšší polohy jako Českomoravská vrchovina, kde se dříve mluvilo o tom, že končí chleba a začíná kamení. Ale bohužel, při vyšším nárůstu teplot postupně uvidíme, že i produkce ve vyšších nadmořských výškách začne klesat.
V letech 2011–2012 a 2018, kdy bylo velké sucho, byl také velký propad ve výnosech plodin, a to až pod úroveň 60. let 20. století. Při tom nejhoršími scénáři může být ke konci století postiženo suchem až 80 % výměry pěstování pšenice. Pěstování pšenice by tak přestalo být výhodné. Mluví se tedy častěji o vyšlechtění odolnějších odrůd a případně až k přechodu na stabilnější plodiny jako proso a čirok. Naopak by se měla zvyšovat kvalita našich červených vín.
I když obecně očekáváme, že oteplení bude i v Česku poměrně významné, je řada klimatologů přesvědčena, že to může být i o dost dramatičtější, než nám ukazují současné modely. Vlivem globálního oteplování mohou růst teploty v České republice ještě více než jinde ve světě.
Oteplování planety se pochopitelně samo od sebe v roce 2040 nezastaví, a pokud lidstvo včas adekvátně nezareaguje, bude stejně tak i v Česku pokračovat. Výpočty pro Českou republiku mluví o oteplení do půlky století v rozmezí 1,4 až 1,9 °C a ke konci století o 2 až 4 °C. To znamená, že současné oteplování bude i nadále pokračovat.
Hlavní doporučení adaptačních opatření v zemědělství
Mezi základní podmínky úspěšné adaptace zemědělství patří - flexibilní a šetrné využívání území - zavádění nových technologií, stejně jako diverzifikace zemědělství.
V krajině se jedná o adaptačně-preventivní opatření s kombinovaným účinkem zejména na kvalitu půdy, vody (s důrazem na zadržování vody v krajině) a agrobiodiverzity. Agrobiodiverzita udává podmínky a postupy ochrany, konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganizmů, které se nacházejí na území České republiky a jsou významné pro výživu a zemědělství, pro uchování biologické a genetické rozmanitosti. Klíčovou podmínkou je také zejména udržitelné využívání půdy.
Zemědělství úzce souvisí s oblastí vodního hospodářství - je silně závislé na dostatečném množství vody, přičemž nároky na vodu mohou stoupat vzhledem k předpokládané budoucí vyšší frekvenci a intenzitě suchých epizod.
Řešení by měla být zejména založena na těchto principech udržitelného hospodaření:
- minimalizace vyjímání půdy ze zemědělského půdního fondu s výjimkou jejího zalesňování;
- vhodné prostorové uspořádání zemědělské půdy;
- půdoochranná a protierozní opatření;
- zlepšování půdní struktury;
- zvyšování podílu organické hmoty v půdě;
- šlechtění a využívání odrůd a plemen odolných ke změněným klimatickým podmínkám.
Všechna tato opatření jsou komplexní povahy a souvisí s řadou dalších faktorů. Mezi tyto faktory patří zejména nesoulad mezi vlastnictvím zemědělské půdy a jejím užíváním. V současné době je v ČR u většiny zemědělské půdy rozdílný vlastník a uživatel.
Vývoj světové teplotní anomálie
Svět je nyní o 1,2 °C teplejší než v letech 1850–1900
Zdroje:
Vliv oteplování v ČR na zemědělství
https://www.chmi.cz/historicka-data/pocasi/zmena-klimatu/zakladni-informace
ttps://www.mzp.cz/cz/zmena_klimatu_adaptacni_strategie
Očekávané dopady změny klimatu na zemědělství a doporučení adaptačních opatření
Další články v kategorii Management
RSS
RSS