BASF
BASF
BASF

AGRA

Kvalita sadebního materiálu pro obnovu kalamitních holin

31. 07. 2023 Ing. Jan Leugner, Ph.D.; Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Výzkumná stanice Opočno Osivo a sadba Zobrazeno 535x

Obnova lesa na rozsáhlých kalamitních holinách je náročná a komplikovaná mnoha faktory. Za prvé, zhoršenými podmínkami pro obnovu lesa, např. výrazná teplotní amplituda, rychlý rozvoj buřeně, nevhodný vláhový režim, a to zejména stínomilných dřevin (buk, jedle). Za druhé, v současnosti je dalším zásadním problémem celkový rozsah holin, kdy je velmi problematické zajistit dostatek vhodného reprodukčního materiálu, a také personálu pro umělou obnovu lesa.

Limagrain

Proto je pro obnovu kalamitních holin v takovém rozsahu vhodné použít kombinaci různých obnovných postupů (přímá výsadba cílových dřevin, využití dvoufázové obnovy, pěstování porostů přípravných dřevin v krátkém obmýtí 30–50 let a další). Pro úspěšnou umělou obnovu kalamitních holin je velmi důležitá morfologická a fyziologická kvalita sadebního materiálu.

Rizika spojená s obnovou kalamitních holin

Ztráta lesního porostu má zásadní vliv na vodní režim dané lokality. Protože evapotranspirace stromů je zřetelně vyšší než u přízemní vegetace, snižuje se celková vlhkost vzduchu nejen na vzniklé holině, ale i v přilehlých porostech. Malá absolutní vlhkost vzduchu při vysokých přízemních teplotách vede ke značnému vodnímu sytostnímu deficitu, a tím k vynucované vysoké transpiraci rostlin, včetně vysázeného sadebního materiálu. Existence lesního porostu výrazně ovlivňuje celkový výpar. Ten má zřetelný klesající gradient od povrchu korun směrem k půdě. To je vyvoláno nižší teplotou uvnitř porostu, a také menším pohybem vzduchu. Porost tak proto příznivě ovlivňuje přízemní relativní vlhkost. Ve výběrném lese činí výpar pouze 40 % ve srovnání s holinou.

Naopak výhody obnovy na holině můžeme najít v rychlejším odrůstání slunných dřevin např. borovice a dubu, protože rostou za plného světelného požitku v půdách obohacených rozkladem humusu.

Na přímo osluněných plochách může docházet k takovým teplotním situacím (spojeným ještě s vysokým výparem), které znemožňují nejen přirozené zmlazení dřevin, přežívání vysazeného sadebního materiálu, ale v extrémních případech výskyt jakékoliv vegetace vůbec. Jedním z možných opatření je mulčování vrstvou organické hmoty (např. z vyžnuté buřeně), která snižuje povrchovou tepotu půdy. Působení vyšších teplot na hrabanku a svrchní části půdy způsobuje za stálého přístupu srážek její rychlejší rozklad.

Dalším neméně rizikovým faktorem extrémních teplot jsou v zimních obdobích škody mrazem. Na holinách dochází navíc často k vymrzání semenáčků a sazenic, které se projevuje v důsledku promrzání a opětovného tání povrchové vrstvy půdy. Vrstva ledu tvořící se v půdě postupně nabývá na objemu, vystupuje k povrchu a zvedá sazenice, které jsou k ní přimrzlé. Přitom dochází k přetrhání kořenů. Při tání, kdy půdní částice klesají do původní polohy, rostliny zůstávají povytaženy s obnaženými kořeny nad půdním povrchem. Zejména v údolních polohách se často projevuje u citlivých dřevin (buku, jedle, douglasky, ale i smrku) poškození pozdním mrazem na jaře po vyrašení dřevin.

Významnou roli při obnově kalamitních holin z hlediska vodní bilance hraje druhové složení bylinného krytu (buřeně) na dané ploše. Transpirace vody např. agresivní třtinou křovištní je řádově 3–5× větší oproti druhově bohatému pokryvu bylin. Razantní vyčerpání vody touto buření je mnohdy příčinou odumírání vysazeného sadebního materiálu. Na druhé straně však může buřeň při vhodném druhovém složení (vyšší podíl bylinné vegetace) fungovat jako účinný kryt kultur před slunečním zářením. Je pak na citlivém posouzení lesníka, aby rozhodl, zda danou kulturu vyžne nebo využije stínění, případně do kdy s vyžnutím posečkat. Vývoj pasečné vegetace a výmladků hraje navíc významnou roli pro ochranu půdy před erozí i pro využití látek z rozkladu humusu.

Výběr vhodných druhů pro obnovu kalamitních holin

Velmi důležitou součástí úspěšné obnovy kalamitních holin je také volba vhodných dřevin. Základním cílem je tvorba smíšených/funkčních porostů s relativně jemnou strukturou smíšení se zastoupením širokého spektra dřevin plnících očekávané funkce lesa. Pro tvorbu smíšených porostů je doporučeno využít pro každou obnovovanou plochu minimálně tři dřeviny v přibližně stejném podílu.

Při volbě konkrétních dřevin je nutné vycházet ze stanovištních podmínek obnovovaných lokalit. Obecně na kalamitních holinách lépe odrůstají světlomilné dřeviny, jako jsou například duby, modřín, borovice, bříza případně smrk. Pro obnovu stínomilných dřevin například buku a jedle je výhodnější využít podsadbu pod přípravné dřeviny (např. bříza nebo osika).

Parametry kvality sadebního materiálu

Základem pro úspěšnou umělou obnovu lesa je použití sadebního materiálu lesních dřevin (SMLD) s odpovídající genetickou, morfologickou a fyziologickou kvalitou.

Požadavky na genetickou kvalitu jsou podrobně vymezeny legislativou (vyhláška č. 456/2022 Sb.), ve které jsou pro lesní dřeviny stanoveny podmínky přenosu ve výškových pásmech, mezi jednotlivými oblastmi. Ke kontrole genetické kvality výrazně přispívá i systém evidence o sběru a manipulaci s reprodukčním materiálem lesních dřevin, který je zakotven v zákoně č. 149/2003 Sb., jeho novely (zákon č. 387/2005 Sb.) a prováděcí vyhlášce č. 29/2004 Sb.

Morfologická kvalita je vzhledem ke své relativně snadné měřitelnosti základním kritériem pro posuzování kvality pěstovaného sadebního materiálu. Minimální parametry výsadbyschopného sadebního materiálu jsou definovány v ČSN 4821 15 Sadební materiál lesních dřevin. Mezi neopominutelné parametry standardního sadebního materiálu náleží:

  • tloušťka kořenového krčku,
  • výška nadzemní části,
  • maximální věk,
  • nepřípustné deformace kořenových systémů,
  • poměr objemu kořenů k nadzemním částem (K/N).

Ostatní znaky (podíl jemných kořenů v kořenovém systému, délka kůlového kořene, délka posledního přírůstu a průměr řezných ran) jsou využívány pro komplexní hodnocení kvality.

Pro újímavost a následný růst po výsadbě je velmi důležitá fyziologická kvalita.

Fyziologická kvalita

Parametry fyziologické kvality jsou sice obtížněji měřitelné, jejich význam však stále narůstá (zvláště při umělé obnově kalamitních holin). Fyziologická kvalita se stává limitním faktorem pro úspěšnou obnovu a snížení vysokých ztrát při zalesňování. Tyto metody jsou i součástí nabídky kontrolních testů VÚLHM, v.v.i., Výzkumné stanice Opočno, kterou v rámci služeb poskytujeme vlastníkům lesa.

Základní metodou posuzování fyziologické kvality sadebního materiálu lesních dřevin, užívanou ve Zkušební laboratoři č. 1175.2 Školkařská kontrola, je zjišťování takzvaného růstového potenciálu kořenů. Metoda u vzorků sadebního materiálu vystihuje potenciální schopnosti rostlin rychle obnovit růst kořenů poté, je-li sadební materiál lesních dřevin přemístěn do podmínek příznivých pro výstup z dormance (ukončení období vegetačního klidu). Sadební materiál se, po odběru v terénu a přepravě do laboratoře, nejprve přesadí do pěstebních přepravek, vyplněných směsí rašeliny a perlitu, a umístí se do růstové komory do optimálních růstových podmínek. Po třech týdnech je u vzorků sadebního materiálu, testovaných metodou růstového potenciálu kořenů, vyhodnocen počet rostoucích (bílých) kořenů kratších a delších než 0,5 cm. Posuzována je rovněž dynamika rašení terminálních a postranních pupenů. Metodou růstového potenciálu kořenů lze spolehlivě zjistit výraznější fyziologické poškození sadebního materiálu a předejít tak zbytečným ztrátám při umělé obnově lesa.

Další metody zjišťování fyziologické kvality sadebního materiálu lesních dřevin, které umožňují operativní testování fyziologické kvality sadebního materiálu (výsledky jsou známi do tří dnů od odběru vzorků).

Vodní potenciál - vodní stres rostlin (PMS) - Pro hodnocení vodního stresu (PMS) jsou používány jednoleté nebo dvouleté větvičky nebo terminální části rostlin u sadebního materiálu, kde nejsou k dispozici dostatečně silné postranní větve (nejčastěji silnější než 2 mm). Měření je prováděno tlakovou komorou. Měření spočívá v umístění odříznuté části rostliny pomocí pryžového těsnění do tlakové komory přístroje s řeznou plochou vyčnívající přes komorové víko. Redukčním ventilem připojeným na zásobník stlačeného dusíku je následně pomalu zvyšován tlak v komoře, dokud se na řezu neobjeví první kapička vody. Tlak potřebný pro vytlačení kapky vody je roven vodnímu stresu rostliny PMS.

Obsah vody v nadzemních částech a kořenových systémech - Obsah vody je zjišťován gravimetricky u stejných sazenic a semenáčků jako jejich vodní potenciál (vodní stres). Hmotnost odděleně nadzemních částí a kořenů je hodnocena v „čerstvém stavu“ (po ukončení osychání) a znovu po vysušení při 105 °C do konstantní hmotnosti. Obsah vody je uváděn v % čerstvé hmotnosti.

Relativní vodivost výluhů z jemných kořenů (REL) - Metoda měření elektrické vodivosti výluhů je založena na skutečnosti, že poškozená nebo mrtvá pletiva uvolňují do roztoku podstatně více elektrolytů než živá nepoškozená pletiva. Jako charakteristika fyziologického stavu je používána relativní elektrická vodivost REL (podíl vodivosti čerstvých vzorků na celkové vodivosti usmrcených pletiv).

Závěr

Při vhodné volbě dřevin a dodržení všech parametrů kvality sadebního materiálu, včetně vhodného způsobu manipulace se sadebním materiálem a výsadby lze i na kalamitních holinách dosáhnou relativně brzy kritérii zajištěného porostu (viz foto).

Dub letní jeden rok po výsadbě (vlevo) a tři roky po výsadbě (vpravo)
Dub letní jeden rok po výsadbě (nahoře) a tři roky po výsadbě (dole)

Třešeň ptačí a bříza bradavičnatá jeden rok po výsadbě (vlevo) a tři roky po výsadbě	 (vpravo)
Třešeň ptačí a bříza bradavičnatá jeden rok po výsadbě (nahoře) a tři roky po výsadbě (dole)

Publikace vznikla v rámci podpory na rozvoj výzkumné organizace č. MZE-RO0123.

Související články

Výhodná společná nabídka Bayer pro pěstitele řepky

20. 06. 2024 Ing. Ján Hanuska; Bayer Osivo a sadba Zobrazeno 194x

Představení odrůd ozimých obilnin na českém trhu v roce 2024

20. 06. 2024 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Osivo a sadba Zobrazeno 317x

Hybridní odrůdy řepky ozimé Pioneer 2024

18. 06. 2024 Ing. Roman Brtnický; Pioneer Hi-Bred Osivo a sadba Zobrazeno 128x

Prověřená nabídka řepky ozimé od SOUFFLET SEEDS

17. 06. 2024 Ing. Petr Fuksík; SOUFFLET AGRO a.s. Osivo a sadba Zobrazeno 124x

Nová generace řepky se skokovým nárůstem výnosu

07. 06. 2024 Ing. Adam Čáslava; Lidea Czechia, s.r.o Osivo a sadba Zobrazeno 161x

Další články v kategorii Osivo a sadba

detail