První zkušenosti s Conviso Smart cukrovou řepou v ČR

17. 05. 2020 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc., Prof. Ing. Josef Pulkrábek, CSc; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 3806x

V posledních letech dochází k poměrně dynamické restrikci účinných látek pesticidů, přičemž tento trend bude pravděpodobně pokračovat (programové priority nové Evropské komise).

Chystané restrikce herbicidů se nejvíce dotknou menších plodin, jejichž tolerance k herbicidům je obecně poměrně nízká. Jednou z těchto plodin je cukrová řepa, kde se v nejbližších letech předpokládá zákaz používání desmediphamu. Nejistá je situace u phenmediphamu, jehož zákaz by v kontextu výše zmíněných restrikcí znamenal nutnost naprosto přepracovat doposud zaběhnuté modely ochrany proti plevelům, přičemž zvládnutí regulace některých plevelů by bylo za určitých povětrnostních situací prakticky nemožné.

Problémy s plevelnou řepou

Kromě plevelů se řada pěstitelů cukrové řepy dlouhodobě potýká s velmi silným zaplevelením svých pozemků plevelnou řepou (obr. 1). Při velmi silné intenzitě zaplevelení není na takových pozemcích pěstování cukrové řepy prakticky možné, neboť plevelnou řepu nelze potlačit žádným selektivním herbicidem. Při nižší intenzitě zaplevelení se využívá plečkování, jehož účinnost se však pohybuje okolo 80 % a nezabrání dalšímu šíření plevelné řepy na pozemku.

Šetření v řepařských regionech jednoznačně ukázalo na vysoké zaplevelení půdních bloků plevelnou řepou (tab. 1). Jen 32 % půdy využívané pro pěstování cukrové řepy nebylo plevelnou řepou v roce 2017 kontaminováno. Plevelná řepa se tedy vyskytuje v různém stupni zamoření půdního bloku na 68 % porostů cukrové řepy. Z této hodnoty je ojedinělý výskyt na 14 % porostů. Výskyt plevelné řepy byl mezi sledovanými regiony poměrně vyrovnaný, přičemž nejnižší byl na Opavsku. V tomto regionu se plevelná řepa vyskytovala na 58 % ploch cukrové řepy. Někteří pěstitelé v ČR dokonce museli část porostů cukrové řepy pro vysoký výskyt plevelné řepy zlikvidovat.

Conviso Smart systém

Mnoho pěstitelů cukrové řepy proto přikládá velké naděje v novou technologii Conviso Smart, která je založena na hybridech cukrové řepy s tolerancí k herbicidům ze skupiny ALS inhibitorů. V loňském roce měli pěstitelé cukrové řepy v ČR první možnost vyzkoušet si tuto technologii v provozních podmínkách. Přestože se dosud nepodařilo v ČR zaregistrovat žádnou Conviso Smart odrůdu, bylo do ČR dovezeno osivo několika Conviso Smart odrůd ze společného evropského katalogu. Čeští pěstitelé si tak mohli tuto technologii osahat a to v poměrně extrémních podmínkách jara 2019.

Obr. 1: Plevelná řepa patří k nejškodlivějším škodlivým organizmům v porostech cukrové řepy

Obr. 2: Maloparcelkový herbicidní pokus v porostu Conviso Smart cukrové řepy na pozemcích ČZU v Praze

Obr. 3: Vybrané herbicidní varianty při uzavírání porostu Conviso Smart cukrové řepy (17. 6. 2018): neošetřená kontrola (nahoře), jedno ošetření herbicidem Conviso One v dávce 1,0 l/ha (uprostřed) a dělená aplikace herbicidu Conviso One 0,5 + 0,5 l/ha (dole)

Výsledky pokusů

Do Conviso Smart odrůd cukrové řepy je registrován herbicid Conviso One (foramsulfuron + thiencarbazone) v dávce 1,0 l/ha. Společnost Bayer však správně doporučuje jeho dělenou aplikaci (0,5 + 0,5 l/ha) společně s adjuvantem Mero (0,5–1,0 l/ha v závislosti na povětrnostních podmínkách).

V tomto systému použití jsme v našich pokusech (2015–2019: obr. 2) zaznamenali nejvyšší účinnosti na všechny sledované plevele (grafy 1–5 a obr. 3), přičemž plevele byly zároveň odstraněny z porostu včas, tedy dříve než začaly cukrovce konkurovat (důležitá je zejména konkurence o vodu, které je na jaře obvykle nedostatek).

Herbicid Conviso One lze sice kombinovat s většinou ostatních herbicidů registrovaných do cukrovky, v našich pokusech však nebyl pozorován žádný nárůst účinnosti na variantách, kde byl herbicid Conviso One použit v TM kombinaci s jiným herbicidem. TM kombinace s klasickými cukrovkovými herbicidy však mohou být opodstatněné v situacích, kdy je třeba posílit účinnost na méně citlivé plevele (např. rozrazily) a jsou také možným antirezistentním opatřením (viz níže).

Optimální termíny dělené aplikace herbicidu Conviso One v podstatě odpovídají druhému a třetímu ošetření konvenčními herbicidy v systému tří ošetření:

• první ošetření herbicidem Conviso One (0,5 l/ha) na plevele ve fázi 2–4 pravých listů plevelů, cukrovka má obvykle 2 pravé listy;
• druhé ošetření herbicidem Conviso One následuje 10–20 dní po prvním ošetření na nově vzcházející plevele (2–4 pravé listy), cukrovka má obvykle 6–8 pravých listů.

V případě, že byl v našich pokusech použit herbicid Conviso One pouze jednou v plné dávce ve fázi 4 pravých listu cukrovky, došlo v některých letech k výraznému snížení účinnosti na některé plevele, zejména na merlík bílý a mračňák Theophrastův (graf 1 a 2). Přínos adjuvantu Mero se projevil pouze v některých letech, nejvíce v loňském, kdy byl odstup mezi ošetřeními poměrně dlouhý (rozvleklé vzcházení řepy i plevelů).

Graf 1–5: Porovnání účinnosti herbicidu Conviso One s konvenčními herbicidy používanými v cukrové řepě (průměrné výsledky z maloparcelních pokusů na pozemcích ČZU v Praze; zelená část sloupců udává rozsah účinnosti, který byl zaznamenán v letech 2015–2019)

Zkušenosti z provozních ploch

Přestože povětrnostní podmínky v průběhu loňského jara nebyly rozhodně ideální (po extrémně suchém dubnu následoval srážkově bohatý a poměrně chladný květen), byli pěstitelé cukrové řepy, kteří měly možnost si Conviso Smart systém vyzkoušet, s účinností herbicidu Conviso One spokojeni, zejména pokud přípravek použili v souladu s doporučením firem Bayer, resp. KWS.

Spokojeni byli i pěstitelé, kterým se nepodařilo ošetření načasovat správně, i když v extrémních případech (výrazné oddálení nebo úplné vynechání druhé aplikace) byla účinnost na některé plevele (zejména merlík bílý) viditelně nižší. Velmi dobré účinnosti s dlouhým reziduálním působením bylo dosaženo i v řidších, později setých porostech, které se v extrémně suchých podmínkách zapojovaly velmi pomalu. Spokojeni s účinností byli i pěstitelé, kteří uplatňují bezorebné technologie zpracování půdy - hloubkové kypření.

Kromě účinnosti na plevele bylo velmi důležité vyhodnotit také kvalitu a výnosové parametry Smart odrůd. Velké rozdíly mezi Smart odrůdami byly zaznamenány v množství vyběhlic. Zatímco v porostech některých Smart odrůd (např. Smart Renja) se vykvetlice ani vyběhlice prakticky nevyskytovaly, v porostech jiných odrůd (Smart Johanna, Smart Janninka) byl podíl vyběhlic vyšší, a přestože splňoval české normy, bylo třeba s takových porostů vyběhlice odstraňovat (viz dále). Důvody vyššího zastoupení vyběhlic v porostu mohou být dva, případně kombinace obou:

1) některé odrůdy jsou citlivější k vybíhání a studený květen mohl tuto negativní vlastnost (vernalizaci) aktivovat,

2) jednalo se o příměsi, kterými bylo osivo kontaminováno při pěstování, sklizni, či manipulaci s osivem.

Výnos, cukernatost ani výtěžnost Smart odrůd prozatím nedosahuje ve zkouškách ÚKZÚZ takových parametrů, aby mohly být v ČR registrovány (při testování jsou ošetřovány klasickými herbicidy). Většina pěstitelů, kteří si mohli v loňském roce Smart odrůdy vyzkoušet, však byla s jejich výkonností spokojena a při výběru odrůdy pro další roky by jistě uvítali porovnání těchto odrůd v samostatné kategorii, ale také s konvenčními odrůdami.

Jedním z důvodů proč je ÚKZÚZ poměrně opatrný s registrací Smart odrůd, je obava z nekontrolovaného šíření rezistentních plevelných řep, a také riziko vývoje rezistentních populací plevelů.

Regulace plevelné řepy v Conviso Smart cukrové řepě

Významným přínosem systému Conviso Smart pro pěstitele cukrové řepy je vysoká účinnost herbicidu Conviso One na plevelnou řepu (obr. 4), která je dostatečně potlačována i ve velmi malých dávkách (stačí špatně vypláchnutý postřikovač), přičemž reziduální působení herbicidu obvykle nedovolí vzcházení nových rostlin plevelné řepy v dalším průběhu vegetace. Je však třeba věnovat pozornost důkladné kontrole (monitoringu) porostů cukrové řepy a v případě výskytu vyběhlic, či vykvetlic, tyto důsledně odstraňovat z porostu (obr. 5). Nedodržování tohoto doporučení může vést v horizontu několika let k nekontrolovatelnému šíření „nových“ plevelných řep, které budou odolné vůči mnoha ALS inhibitorům a jejich regulace bude v osevním postupu mnohem složitější, než regulace těch, které zaplevelují cukrovková pole dnes.

Obr. 4: Hlavním přínosem technologie Conviso Smart je vysoká účinnost na plevelnou řepu; na obrázku je na jednom poli vpravo porost Conviso Smart odrůdy (Smart Renja) ošetřený dělenou aplikací herbicidem Conviso One a vlevo porost konvenční odrůdy ošetřený konvenčními herbicidy

Obr. 5: Prof. Josef Soukup při monitoringu vyběhlic v porostu Conviso Smart cukrové řepy

Antirezistentní strategie

Z pohledu dlouhodobé udržitelnosti Conviso Smart systému je také třeba dodržovat určitá antirezistentní opatření, která eliminují vývoj rezistentních populací plevelů. Herbicid Conviso One obsahuje dvě účinné látky, přičemž obě působí jako ALS inhibitory (mechanizmus účinku B dle HRAC). Herbicidy se stejným mechanizmem účinku se často používají také v jiných plodinách, přičemž z pohledu rizika vývoje rezistence je důležité zejména jejich použití v okopaninách (kukuřice, slunečnice, brambory a zelenina), které jsou zaplevelovány stejnými plevelnými druhy jako cukrová řepa. Navíc u plevelů s vysokou reprodukční schopností (laskavce a merlíky) se rezistence vůči herbicidům vytváří snadněji. V jihovýchodní Evropě již byly nalezeny první populace laskavců rezistentní vůči ALS inhibitorům.

V některých evropských zemích (např. SRN) se proto v Conviso Smart cukrové řepě bude vyžadovat doplnění systému regulace plevelů o herbicidy s odlišným mechanizmem účinku. Jelikož jsme v našich pokusech nezaznamenali žádný pozitivní aditivní účinek dalších herbicidů na účinnost herbicidu Conviso One, může být taktičtější (levnější) omezit používání ALS inhibitorů v kukuřici, která přijde na stejný pozemek v dalších letech. Sulfonylmočoviny lze v kukuřici nahradit půdními herbicidy (PRE nebo CPOST ošetření), případně herbicidem Laudis (nejlépe v kombinaci s půdním herbicidem obsahující terbuthylazin).

V současné době se pěstitelé při nákupu osiva těchto odrůd zavazují ve společné deklaraci k mechanické, zpravidla ruční, likvidaci vyběhlých či vykvetlých řep. Bylo by proto vhodné, při procházení porostu zlikvidovat i přerostlé plevele, u kterých hrozí vysoké riziko rezistence. V současné době je schválena podpora na mechanickou likvidaci plevelné řepy jako náhrada za likvidaci chemickou, což v tomto případě vhodně zapadá i do zásad antirezistentní strategie (omezit v porostu tvorbu semen plevelných rostlin) likvidovat rizikové náhodně (ojediněle) se vyskytující plevelné rostliny, tedy nejen řepu ale i některé plevele.

Závěr

Provozní testování Conviso Smart systému potvrdilo pozitivní výsledky maloparcelních pokusů u nás i v zahraničí. Herbicid Conviso One dokáže velmi efektivně potlačovat většinu plevelů běžně se vyskytujících v cukrové řepě, včetně mračňáku Theophrastova a plevelné řepy.

Výnos a cukernatost Conviso Smart odrůd je relativně srovnatelná s konvenčními odrůdami a lze předpokládat, že v případě úspěšného přijmutí této technologie budou zaváděny nové odrůdy s ještě vyšší výkonností.

Je však třeba mít na paměti, že Conviso Smart systém, podobně jako ostatní HT technologie, jsou dobrým sluhou, ale špatným pánem. V případě, že pěstitel není schopen zajistit důsledný monitoring a odstraňování vyběhlic a omezit používání ALS inhibitorů v ostatních plodinách, zejména okopaninách, měl by zvážit, zda je tato technologie pro něj, z pohledu dlouhodobé udržitelnosti, vhodná.