Rodenticidní přípravky - dvojí režim používání

12. 09. 2022 RNDr. Marcela Fraňková, Ph.D. a kol. Skladování Zobrazeno 1641x

Rodenticidy jsou chemické přípravky určené k hubení škodlivých druhů hlodavců. Na trhu se používají ve dvou odlišných režimech - buď jako přípravky na ochranu rostlin, nebo jako biocidy. V obou režimech probíhají odlišné procesy registrace účinných látek a povolování konkrétních přípravků. Tyto procesy probíhají na úrovni Evropské unie a dále jednotlivých členských států. Jednotlivá povolení se vydávají vždy na omezenou dobu a jsou v pravidelných intervalech vždy znovu zkoumána a vyhodnocována.

Rodenticidy - přípravky na ochranu rostlin

Jak je patrné již z názvu, jsou určeny pro ochranu rostlinných produktů a používají se pro hubení hlodavců na polích, v sadech a lesních porostech (cílovým druhem je převážně hraboš polní; obr. 1). Jejich používání definuje zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, a povolení zajišťuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který je zřízen Ministerstvem zemědělství. Přehled aktuálně povolených přípravků na ochranu rostlin uvádí ÚKZÚZ na svých webových stránkách.

V současné době je v ČR jako přípravků na ochranu rostlin registrováno šest rodenticidních přípravků, všechny patří mezi akutně působící jedy (účinek otravy se projeví v řádu minut až pár hodin, k úhynu hlodavce dojde do 24 h) a mají podobný mechanizmus účinku. Mezi nejpoužívanější a nejznámější účinnou látku patří fosfid zinečnatý (Zn₃P₂), dále se používá fosfid hlinitý a fosfid vápenatý (tab. 1).

Všechny aktuálně povolené rodenticidy v režimu přípravku na ochranu rostlin jsou určeny k použití pouze profesionálním uživatelem (dle ust. § 2 odst. 2 písm. h) zákona č. 326/2004 Sb.)

Tab. 1: Přehled přípravků na ochranu rostlin registrovaných proti hlodavcům na zemědělské půdě ke dni 22. 4. 2022 (zdroj: ÚKZÚZ, registr přípravků)

Obr. 1: Hraboš polní

Rodenticidy - biocidní přípravky

Biocidní přípravky jsou obecně určeny na ochranu lidského zdraví, v případě hlodavců se tyto přípravky (rodenticidy) používají k hubení synantropních hlodavců (myš domácí, potkan obecný, krysa obecná; obr. 2) v zemědělských provozech, skladech, potravinářských podnicích a v komunální sféře. Jejich použití definuje zákon č. 324/2016 Sb., o biocidních přípravcích a účinných látkách a o změně některých souvisejících zákonů. Jednotlivé přípravky před uvedením na trh schvaluje Ministerstvo zdravotnictví.

V současnosti je na regulaci škodlivých druhů hlodavců v ČR/EU registrováno velké množství biocidních přípravků (aktuální přehled uvádí na svém webu Evropská agentura pro chemické látky, ECHA).

Celkem je schváleno pro použití v rodenticidech 12 různých účinných látek (tab. 2), z nichž 8 patří mezi antikoagulanty, které jsou charakteristické svým opožděným účinkem (první příznaky otravy se začnou objevovat až několik dnů po pozření nástrahy, úhyn nastává 3–15 dnů po konzumaci nástrahy). Antikoagulantní rodenticidy patří mezi majoritně používané rodenticidní nástrahy a představují tak v podstatě veškeré aplikované nástrahy proti synantropním hlodavcům.

Rodenticidy v režimu biocidů mohou být určeny jak k profesionálnímu použití (odborná způsobilost dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví), tak také pro širokou veřejnost - záleží vždy na užité účinné látce, případně její koncentraci.

Při používání veškerých rodenticidů (přípravky na ochranu rostlin, biocidy) jsou vždy závazné údaje na etiketě každého přípravku, kde je mimo jiné uvedeno povolené dávkování, způsob aplikace a druh hlodavce, proti kterým je možné přípravek používat. Veškeré rodenticidy je tedy povoleno používat pouze dle těchto informací, jiné způsoby využití nejsou v souladu se zákonem.

Kromě jasně definovaných prostředí (např. pole - přípravky na ochranu rostlin) existují ale i nejasné hraniční sféry použití rodenticidních přípravků, kam patří např. sklady rostlinných produktů, které mohou mít obojí režim (přípravky, biocidy) v závislosti na účelu použití přípravku.

V každém případě jsou ale všechny aktuálně povolené rodenticidy - přípravky na ochranu rostlin schváleny pouze pro venkovní použití (zemědělská půda, lesní porosty, pastviny…) a nikoliv do budov.

Ve skladech se tedy používají rodenticidy - biocidy, a to pouze za účelem ochrany veřejného zdraví (hlodavci přenášejí množství zdravotně významných patogenů).

Tab. 2: Přehled schválených účinných látek pro použití v biocidních přípravcích proti hlodavcům ke dni 22. 4. 2022 (zdroj: ECHA)

Obr. 2: a - myš domácí, b - potkan obecný, c- krysa obecná

Dozorové orgány

Kontroly provádění deratizace a správné používání rodenticidních přípravků spadá do gesce jednotlivých dozorových orgánů státní správy.

Z hlediska zákona o ochraně veřejného zdraví to jsou místně příslušné Krajské hygienické stanice a dále také Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), která provádí kontroly v potravinářských provozech z hlediska bezpečnosti a hygieny potravin, popřípadě další dozorové orgány (např. Státní veterinární správa atd.).

Z hlediska rostlinolékařského zákona to je ÚKZÚZ, který kontroluje používání rodenticidů jako přípravků na ochranu rostlin. Co se týče rodenticidů, zaměřuje se především na používání přípravků v zemědělské krajině (na poli), kde se aplikují rodenticidy (přípravky). Zde má také velmi propracovanou metodiku monitoringu populací hlodavců (hrabošů), který rostlinolékařští inspektoři pravidelně provádějí v rámci celé ČR a na základě výsledků monitoringu rozhodují o případných doplňujících povoleních aplikace rodenticidů.

Do gesce ÚKZÚZ však spadají také výše zmíněné sklady, kde se však používají rodenticidy - biocidy, neboť žádné vlastní rodenticidy - přípravky na ochranu rostlin do skladů nejsou registrovány. Zde tedy kontroly také probíhají, avšak bez návaznosti na nějaký monitoring a regulaci používání rodenticidních přípravků.

Jak bylo uvedeno výše, v podstatě výhradně se používají rodenticidní přípravky na bázi antikoagulantů, které mají kromě svých nesporných výhod i nemalá rizika. Jedním z těchto rizik je výskyt rezistence vůči některým používaným účinným látkám. Tato rezistence je geneticky podmíněná, objevila se již v 60. letech minulého století a vznikla v důsledku masivního používání antikoagulantních rodenticidů. Dnes je její výskyt dokumentován celosvětově a vyskytuje se u všech tří dominantních druhů škodlivých synantropních hlodavců (myš, krysa, potkan).

V současné době existuje mezinárodní program mapování rezistence hlodavců vůči antikoagulantům (viz mapy https://rrac.info/), jehož výsledky indikují sníženou účinnost těchto rodenticidů i v řadě států EU. ČR je zatím na mapě „bílým místem“. Přitom znalosti o stupni rezistence vůči různým antikoagulantním přípravkům mají nejen význam pro ochranu potravin, zdraví obyvatel a zvířat před hlodavci, ale i ekologický rozměr pro management zemědělské krajiny: neúčinné použití antikoagulantů na rezistentní hlodavce totiž vyvolává rizika jejich akumulace v tělech hlodavců a následné sekundární otravy volně žijících zvířat, zejména užitečných dravců.

Tato publikace byla připravena za finanční podpory institucionálního projektu MZe ČR RO0418 a projektu TAČR FW04020055.

RNDr. Marcela Fraňková, Ph.D., Ing. Radek Aulický, Ph.D., Ing. Václav Stejskal, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně
foto: 1 - V. Stejskal, 2 - R. Aulický