Skladištní škůdci - aktuální problémy přípravy skladů obilovin na novou sklizeň

01. 07. 2018 Ing. Radek Aulický, Ph.D.; Ing. Václav Stejskal, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Skladování Zobrazeno 9486x

Pomalu se vyprazdňují i poslední zbytky obilí ze skladů a začíná příprava na novou sklizeň. Farmáři by se v tomto období neměli zabývat pouze pracemi na polích, ale také zahájit přípravy svých skladů. Jedním z důvodů je, že již dnes se rozhoduje o tom, jaké problémy budeme mít se škůdci ve skladovaném obilí na podzim.

Je potřeba si uvědomit, že skladištní škůdci s rostoucími teplotami ve skladech začínají být aktivnější a vyhledávají poslední zbytky substrátů, kde by se mohli nejen ukrýt, ale také rozmnožit. Proto by žádný farmář neměl podceňovat včasný termín předsklizňové přípravy skladů. Jen tak můžeme ve skladech dosáhnout maximálního snížení počtů škůdců, a tím zvýšit pravděpodobnost, že při následném naskladnění obilí se budou minimalizovat rizika vycházející z výskytu těchto nezvaných hostů.

Skupiny skladištních škůdců a jejich rizika

Nejen pro farmáře se stali skladištní škůdci rizikem. Tento „Damoklův meč“ visí od farmářů přes potravinářské provozy až po konečného spotřebitele. V každém tomto segmentu může dojít k napadení a často se tak také děje. Jistě je velmi nepříjemné pro výrobce potravin, když konečný zákazník najde v jeho balení lezoucí „broučky“ nebo „červi“, ovšem na druhou stranu je nutné podoktnout, že to nemusí být to nejhorší, co zákazníka může potkat. Mnohem horší situace může nastat, pokud škůdce nejsme schopni odhalit (např. pilouse v obilním zrnu) nebo separovat od produktu (např. části těl brouků z mouky). Jedna studie z italských mlýnů, na které spolupracovali také členové Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i., poměrně přesně kvantifikovala problémy se zbytky škůdců v mouce. Vzorky mouky byly pravidelně odebírány z mlýnů a následně byly v laboratoři - pomocí metody označované jako flotace - analyzovány na přítomnost fragmentů (zlomky) hmyzu. Výsledky byly z hlediska kvality produktů špatné: ve většině vzorků mouky byly nalezeny fragmenty částí těl celé řady druhů skladištních škůdců. Z těchto důvodů můžeme říci, že o množství fragmentů skladištních škůdců v mouce se rozhoduje zejména ve skladech, kde je obilí uloženo. Proto již farmáři významně zasahují do kvality našich potravin a to nejen při péči na poli, ale také ve svých skladech.

Skladištních škůdců je celá plejáda, ale někteří jsou významnější, právě z pohledu potencionální kontaminace při následném zpracování obilí nebo luštěnin. Zejména se jedná o tzv. primární škůdce, kteří se vyvíjejí uvnitř zrn. Příkladem těchto druhů jsou pilous černý nebo rýžový, korovník obilní, a také zrnokaz fazolový nebo hrachový. Jejich vývojová stadia (larvy, kukly) se vyvíjí uvnitř zrn, a proto je velmi obtížné například při mletí mouky tato stadia oddělit od zbytku zrna a stávají se součástí samotného produktu.

Ovšem význam a rizika dalších druhů škůdců nelze „bagatelizovat“. Přestože se nevyvíjí uvnitř zrn, jako primární škůdci, tak škody mohou způsobovat značné. Tuto skupinu škůdců označujeme souhrnně jako sekundární škůdci. Jejich nejznámějšími zástupci jsou lesáci, zejména lesák skladištní nebo potemníci - potemník hnědý nebo skladištní.

Samozřejmě nelze zapomenout i na menší druhy skladištních škůdců kam patří pisivky (obr. 1) a roztoči (obr. 2). Kvůli své nepatrné velikosti často unikají pozornosti skladníků a jejich zjištění přichází až v době, kdy se jedná o kalamitní přemnožení.

Obr. 1: Pisivka (Liposcelis decolor)

Obr. 2: Roztoč (Lepidogliphus destructor)

Problémy se škůdci pro farmáře

Řada farmářů v posledních letech objevila problematiku skladištních škůdců, která se jich v některých případech mohla i významně finančně dotknout. Problém „nulové tolerance“ živého škůdce v komoditě je stále častěji aplikován nejen při výkupu ve mlýnech nebo sladovnách, ale již při zákaznických kontrolách přímo na farmách. Se změnou strategie odběratelů, kdy se snaží přenášet náklady na skladování na prvovýrobce, a tím využívat skladovacích kapacit na jejich farmách, přichází také zvyšování požadavků na samotné farmáře. S rozvojem detekčních metod a zvyšováním kvalifikace osob v laboratořích výkupů, mlýnů atd. v oblasti problematiky skladištních škůdců se zvyšuje také pravděpodobnost, že budou škůdci při výkupu nalezeni, a tím se, otevírá cesta k reklamačnímu řízení, a také k licitaci ceny.

Jak snižovat rizika výskytu skladištních škůdců?

V první řadě je nutné si uvědomit, že je velmi obtížné zlikvidovat všechny skladištní škůdce v zemědělských objektech. Proto by měla být snaha každého farmáře zaměřena na vytvoření optimálního systému, který bude efektivně eliminovat rizika výskytu škůdců. Co si představit pod „optimálním systémem“? Stejně jako dnes farmáři využívají na polích celou řadu nástrojů od agrotechnických až po chemické v boji s chorobami a škůdci, tak i ve skladech je možné implementovat celou řadu nástrojů.

Prvním účinným nástrojem, bez kterého si nelze představit účinnost dalších opatření je sanitace. Tento nástroj je plně v rukou samotného farmáře a spočívá zejména v čištění skladů, technologických cest (obr. 3), odstraňování zbytků komodit a nečisto atd.

Dalším důležitým nástrojem farmáře je vytvoření monitorovacího systému, a to nejen ve skladovaném obilí, ale také v prázdných skladech (obr. 4). Účinné monitorování pomáhá včas detekovat rizika výskytu škůdců a následné plánování a výběr vhodných postupů pro eliminaci rizik spojených se škůdci.

Posledním nástrojem, který farmář má, je využití chemické ochrany, a to nejen v prázdných skladech ve formě postřiků nebo aerosolů, ale také v obilí jako protektanty nebo fumiganty. Bohužel se v praxi často setkáváme s tím, že farmáři podceňují první dva nástroje (sanitaci a monitorování) a spoléhají při řešení problémů se skladištními škůdci pouze na chemickou ochranu.

Obr. 3: Zbytky obilí kolem technologií

Obr. 4: Monitorování zavíječů pomocí lepového feromonového lapače

Optimalizace postupů v boji se škůdci ve skladech před a při naskladnění zrna

Jak je uvedeno výše, tak farmáři mají několik nástrojů v boji se skladištními škůdci, ale jak postupovat v praxi?

Každý farmář by měl začít již po vyskladnění obilí ze skladu důkladnou sanitací a odstraněním všech zbytků substrátů, kde by se škůdci mohli ukrýt a množit.

Dalším krokem by mělo být zavedení monitorovacího systému létajícího a lezoucího hmyzu v prázdném skladu. Na základě zjištění z monitorovacího systému naplánovat vhodný termín aplikace insekticidních postřiků nebo aerosolů.

Posledním krokem před naskladnění nové sklizně je důležité opět provést důkladnou sanitaci skladu a technologických cest spojenou s preventivním použitím insekticidních přípravků.

Další možností při naskladňování obilí do skladu, jak zvýšit jeho ochranu před škůdci, je využití protektantů, kterými se ošetřuje samotné zrno.

Po naskladnění obilí přijde na řadu implementace monitorovacího systému skladištních škůdců v obilí a jeho pravidelná kontrola.

Samozřejmou součástí v boji se škůdci by mělo být využití také aktivního větrání. Snížení rizika výskytu škůdců se dosahuje nejen snížením vlhkosti obilí před naskladněním pomocí dosoušení, a také kvalitním čištěním zrna před naskladněním (cílem je odstranění úlomků obilek, plev a semen plevelů, na kterých se škůdci množí). Tyto kroky jsou velmi účinné pro zajištění kvalitního skladování s minimálním rizikem kalamitního výskytu skladištních škůdců.

Studie byla vypracována za finanční podpory projektu Mze ČR NAZV QJ1530373.