Zakládání porostů sóji s využitím principů precizního zemědělství
28. 11. 2022 Precizní zemědělství Zobrazeno 1660x
Pěstování sóji má v České republice v posledních letech vzrůstající trend a dle nejnovějších statistik (ČSÚ) je sója v letošním roce na více než 29 tisících ha, což je historicky nejvyšší plocha. S rozšiřováním ploch pěstování sóji, ale zároveň neustále vyšším tlakem na snižování vstupů (zejména přípravků na ochranu rostlin) se zachováním vysoké a efektivní produkce je nutné se i v našich podmínkách soustředit na možnosti pěstování sóji na širších řádcích.
Pěstování v širších řádcích
Širší spon řádků umožňuje nejen provedení mechanické regulace plevelů, ale i uplatnění systémů pásové aplikace herbicidů (či dalších pesticidů) na řádek nebo meziřádek, ale také podlistovou aplikaci herbicidů během vegetace. Dále je u sóji potřeba hledat možnosti úspory osiva při zachování produkčního potenciálu porostů, což vede k otázce zakládat porosty sóji pomocí přesného setí a zároveň sníženého výsevku, než je u sóji v našich podmínkách obvyklé, tedy 650 tisíc semen na 1 ha, za předpokladu práce s vitálním osivem, které je pro zakládání porostů v širších řádcích nezbytné a je vhodné jeho vitalitu ještě podpořit.
Obr. 1: Zakládání porostů různými secími stroji 22. 4. 2022
Obr. 2: Sója založená strojem Horsch Sprinter 6 ST s roztečí 12,5 mm a výsevkem 600 tisíc semen/ha dne 15. 6. 2022
Obr. 3: Sója založená strojem Väderstad Tempo s roztečí 45 cm a výsevkem 600 tisíc semen/ha dne 15. 6. 2022
Obr. 4: Porovnání dvou různých porostů sóji téže odrůdy pocházející z osiva partií s odlišnou vitalitou (odlišné barvy jsou dány světelnými podmínkami v době focení) na lokalitě Žižice 6. 7. 2022
Obr. 5: Porovnání kořenového systému rostlin s komplexním mořením (rostlina vpravo) s rostlinou, jejíž osivo nebylo ošetřeno vůbec na lokalitě Straškov 15. 6. 2022 - v kroužku jsou patrné hlízy se symbiotickými bakteriemi poutajícími vzdušný dusík
Polní pokusy
Již druhým rokem je na lokalitě Žižice (okres Kladno) založen pokus za účelem ověření možnosti pěstovat sóju při rozteči řádků 45 cm, zároveň při zachování produkčních parametrů porostů pěstovaných na těchto řádcích a dále ověřit biometrické prvky a vývoj takto pěstované sóji.
Pokus byl založen 22. 4. 2022. Porosty s roztečí řádků 45 cm byly založeny secím strojem Väderstad Tempo a porosty s roztečí 12,5 cm strojem Horsch Sprinter 6 ST (obr. 1).
Do pokusů bylo v letošním roce zařazeno 8 odrůd sóji a sice Albiensis, Korus, Lenka, Brunensis, Tertia, ES Comandor, Hana a Satelia.
Jednotlivé porosty byly hodnoceny po jejich vzejití. Lze konstatovat, že na plochách s roztečí řádků 45 cm byla pozorována velmi vyrovnaná vzcházivost rostlin. Na plochách s roztečí 12,5 cm byla pozorována větší variabilita jak mezi rostlinami, tak v jejich rozmístění na ploše. Obrázky 2 a 3 ukazují rozdíly v jednotlivých porostech a je z nich patrný vliv rozteče řádků.
Z grafu 1 je patrné, že nelze jednoznačně říct, zda má širší rozteč řádků významný vliv na polní vzcházivost. Je ale patrné, že porosty jednotlivých odrůd seté s roztečí řádku 45 cm mají vyrovnanější (a v konečném důsledku i mírně vyšší) polní vzcházivost než porosty seté s roztečí řádku 12,5 cm. Významný vliv zde ale zcela jistě hraje i vitalita jednotlivých odrůd (respektive daných partií osiv).
Protože základním faktorem ovlivňujícím výnos kulturních rostlin je využití slunečního záření, jsou na vybraných variantách s rozdílnou roztečí řádků měřeny hodnoty fotosyntetické radiace (FAR) v porostu a nad porostem. Na základě znalosti hodnot FAR na povrchu půdy v porostu a hodnotou FAR nad porostem lze stanovit tzv. relativní světelný požitek. Ten udává, kolik procent záření bylo využito porostem při jeho průchodu od povrchu porostu k povrchu půdy.
S intenzitou využití slunečního záření narůstá produkce celkové biomasy porostů a při předpokladu konstantních hodnot sklizňového indexu (poměr semen a ostatní biomasy) i výnos semen. Intenzita využití slunečního záření je závislá na sumách dopadajícího slunečního záření během vegetace na dané lokalitě, dále na dynamice tvorby listové plochy v čase, habitu rostliny (počet listů na rostlině, jejich uspořádání na rostlině, na úhlu postavení listů na rostlině apod.), struktuře porostu (počet rostlin na plochu, prostorové rozmístění apod.), u širších řádků i na orientaci vůči světovým stranám, ale také na faktorech omezujících samotný proces fotosyntézy (vodní, tepelný a výživový stres, působení škodlivých činitelů apod.). Obecně se předpokládá, že čím menší je průchod dopadajícího záření porostem na povrch půdy, tím ho porost více využije. Zde hovoříme o nejjednodušším odhadu efektivity využití záření, tedy o relativním světelném požitku (RSP). RSP vyjadřuje poměr (%) mezi množstvím záření dopadajícím na povrch porostu ve vztahu k množství prošlého na povrch půdy.
Struktura porostu hodnoceného 29. 6. 2022 nevykazuje rozdílný vliv na teplotu a relativní vlhkost vzduchu (čidla v porostu jsou umístěna 10 cm nad povrchem půdy). K zapojení porostu s roztečí řádků 45 cm došlo přibližně o 7 dní později (graf 2).
Výsledky sklizně z loňského roku naznačují, že rozteč řádku neměla statisticky významný vliv na výnos semen, avšak je třeba poznamenat, že jde o výsledek jednoho pěstitelského roku.
Graf 1: Porovnání polní vzcházivosti jednotlivých odrůd sóji s různou roztečí řádku ze dne 15. 5. 2022
Graf 2 : Vliv rozteče řádků na mikroklima porostů a na využití fotosynteticky aktivní radiace (Václav Brant)
Vitalita osiva a jeho úpravy
Pokud má setí sóji přesným secím strojem na rozteč řádku 45 cm mít smysl a vést ke kvalitnímu porostu s vysokým produkčním potenciálem, musíme pracovat s osivem, které jednak známe a jednak má vysokou nejen laboratorní klíčivost, ale zejména vitalitu.
Příkladem může být porost tří různých partií odrůdy Brunensis vysetých na lokalitě Žižice, u kterých je vitalita osiva (měřeno konduktometrickou hodnotou výluhu semen) velmi rozdílná, což se následně projevilo na polní vzcházivosti (graf 3) a v konečném důsledku i na vývoji porostu (obr. 4). Z výše zmíněného grafu a obrázku je zřejmé, že není-li osivo dostatečně vitální, nelze ho pro technologii přesného setí použít, respektive nemělo by být použito vůbec.
S vitalitou osiva se ovšem dá pracovat. Nejjednodušším způsobem jak zvýšit vitalitu osiva je jeho moření před výsevem. Ideálním mořením pro osivo sóji, ale i ostatních luskovin je komplexní moření, které se sestává z fungicidního mořidla (v případě našeho pokusu Maxim XL 035FS v dávce 1,0 l/t), dále inokulantu obsahujícího symbiotické bakterie (Nitrazon humi v dávce 4,0 l/t), stimulátoru obsahujícím huminové kyseliny, fulvokyseliny a auxiny (Lexin v dávce 0,33 l/t), pomocného přípravku na bázi pinolenu - lepící a částečně fungicidní efekt (Agrovital v dávce 0,5 l/t) a nasyceného roztoku sacharózy v dávce 8,2 l/t osiva. Jak ukazuje graf 4, takto komplexně ošetřené osivo před výsevem má vyšší polní vzcházivost a poskytne tak kýžený efekt rovnoměrného porostu, který ideálně doplňuje technologii přesného setí na meziřádkovou vzdálenost 45 cm.
Na obrázku 5 je také patrné, že komplexní moření vede k rychlejšímu nástupu biologické fixace dusíku pomocí symbiotických bakterií, když 15. 6. bylo u obou variant komplexního moření již plně funkční a v průměru bylo na jedné rostlině 5 hlízek.
Graf 3: Porovnání testu vitality osiva různých partií stejné odrůdy (konduktometrická hodnota - čím je vyšší, tím je osivo méně vitální) a polní vzcházivosti na lokalitě Žižice 15. 5. 2022
Graf 4: Polní vzcházivost dvou různých odrůd sóji při komplexním moření v porovnání s neošetřeným osivem na lokalitě Straškov 15. 6. 2022
Souhrn
Z výše zmíněných poznatků můžeme shrnout, že kombinace výsevu sóji s využitím přesného setí na rozteč řádku 45 cm, znalosti vitality osiva a jeho komplexního ošetření před výsevem povede k efektivnímu založení vitálního porostu s rovnoměrným rozložením rostlin na ploše s možností mechanické kultivace porostu v počátečních fázích růstu.
Práce vznikla v rámci projektu NAZV číslo QK21010308.
Ing. Pavel Procházka, Ph.D.1, Ing. Antonín Procházka1, Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D.1, Ing. Přemysl Štranc Ph.D.2, Samuel Slavík1, Radek Vostřel1
1Centrum precizního zemědělství při ČZU v Praze, 2ZEPOR+ Zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec
Další články v kategorii Precizní zemědělství
RSS
RSS