Regenerativní zemědělství - novinky a zkušenosti

31. 03. 2024 Ing. Veronika Venclová, Ph.D.; Agromanuál Technologie pěstování Zobrazeno 625x

Zájemci o regenerativní zemědělství z řad široké odborné veřejnosti a praxe se sešli koncem ledna v aule České zemědělské univerzity v Praze na konferenci s  názvem Živá krajina. Akce byla organizována projektem Carboneg, vedeným Václavem Kurelem. Moderátorem dne se stal Dalibor Tomko. V průběhu dne se účastnící měli možnost seznámit s novými poznatky propagátorů, kteří zkoumají nebo praktikují tento, v České republice relativně nový, způsob obhospodařování zemědělské půdy. O své zkušenosti se kromě jiných podělil i americký propagátor Dale Stickler, jehož knižní novinka zde byla pokřtěna.

Křest knihy Dalea Stickera Václavem Kurelem (Carboneg) a Jiřím Hlinkou (Walden Press)

Regenerativní zemědělství jako nová možnost hospodaření

Způsob obhospodařování zemědělsky využívané půdy, založený na principu návratu k přirozeným mechanizmům v přírodě, se označuje jako regenerativní zemědělství. Jeho hlavním cílem je zlepšit kvalitu půdy a zvýšit biodiverzitu prostředí. Očekává se, že na takto obhospodařovaných půdách dojde k nárůstu organické hmoty, podpoře biodiverzity, snížení eroze a zlepšení jejich fyzikálně-chemických vlastností. Půda by měla lépe zadržovat vodu, mít sníženou evaporaci a pozitivně ovlivnit vodní režim v krajině, což by mělo přispět k vytvoření lepšího mikroklimatu.

V rámci regenerativního zemědělství se striktně uplatňuje no-till technologie. Půda se nesmí otáčet, ani jinak mechanicky zpracovávat a nikdy nezůstává holá. Tímto způsobem se minimalizuje narušení biologické rovnováhy. Zejména se zde eliminuje usmrcování prospěšných hub a mikroorganizmů a zabraňuje uvolňování půdní vláhy a tolik diskutovaného oxidu uhličitého do atmosféry. Oxid uhličitý se naopak pomocí rostlin zabudovává do půdy. Tím by mělo docházet ke zmírňování klimatické změny.

Závažnost klimatické změny ve své prezentaci zdůraznil RNDr. Radim Tolasz, Ph.D. z Českého hydrometeorologického ústavu, který uvedl, že během posledních 30 let došlo k nárůstu teploty o 1,1 °C, zatímco úhrn srážek zůstává přibližně konstantní. Stoupá pouze jejich nerovnoměrné rozložení a extrémnost. S rostoucí teplotou se také zvyšuje výpar, což vede k markantnějším problémům s dostupností vody v krajině. V mnoha regionech se voda a její efektivní zadržení stává jedním z hlavních faktorů ovlivňujících celkový výnos plodin.

Přechod na regenerativní hospodaření

Přechod k regenerativnímu zemědělství na orné půdě přináší řadu výzev. Každé prostředí, ve kterém se zemědělská činnost provádí, je unikátní, a proto není možné stanovit univerzální návod. Při zavádění těchto postupů je nezbytné brát v úvahu přechodné období trvající 3–5 let (v některých případech i 10 let), během kterých může dojít k poklesu výnosu až o 15 %. U plodin náročných na zpracování půdy může tento propad činit až 25 %. Proto je vhodné začínat postupně, ideálně na ploše do 20 % celkové výměry podniku.

Při výběru pozemků je vhodné preferovat plochy bez zásadních problémů s utužením a s minimálním výskytem vytrvalých plevelů. Dále je důležité, aby byl vybrán rovný pozemek. Na nerovném pozemku totiž dochází k nerovnoměrné hloubce setí, která způsobuje mnohé problémy, jakými jsou např. nerovnoměrné vzcházení, mezerovitost porostu, a tím pádem vznik prostoru pro zaplevelení.

V průběhu přechodného období může způsobovat problémy i stanovení optimální hloubky setí. Vlivem špatné struktury půdy není osivo optimálně zapraveno, a proto se doporučuje hloubku zvýšit o 1–2 cm, s přihlédnutím ke konkrétní meziplodině či plodině.

Zásadní komplikací přechodného období může být výskyt vytrvalých plevelů. Pokud se tyto plevely vyskytují na pozemku výrazně, je nezbytné provést jejich důkladné potlačení ještě před samotným začátkem přechodného období. V případě výskytu pýru plazivého doporučuje Ing. Karel Klem, Ph.D. z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR použít po včas sklizené předplodině diskové nářadí či coultery. S jejich pomocí dojde k nařezání oddenků na malé části. Tím se naruší apikální dominance, pupeny začnou regenerovat, zásobní látky se vyčerpají a vyrašené rostliny snadněji po zásahu herbicidu, či použití kypřičů hynou. Ideální je toto opatření 3× opakovat.

V případě výskytu pcháče rolního je možné tuto regulaci udělat opakovaným horizontálním podřezáváním pomocí radličkových podmítačů v postupně se prohlubujících vrstvách, např. 4, 10 a 16 cm. Tím se pcháč vyčerpá a snadněji vymrzne. V dalším vegetačním roce je vhodné zařadit konkurenčně silnou plodinu, jakou může být vojtěška nebo žito a následně rychle rostoucí meziplodiny.

Úskalí přechodu na regenerativní zemědělství popsal Ing. Karel Klem, Ph.D.

Regulace plevelů v regenerativním zemědělství

Pro efektivní regulaci plevelů na regenerativně obdělávaných pozemcích může být využito dalších mechanických opatření, např. hvězdnicových plecích bran. Tyto brány rozruší pouze svrchní vrstvičku a jsou schopny účinné práce i na kamenitých půdách. Jejich efektivitu lze zvýšit prutovými branami, které jsou ale účinné pouze v případě dostatečného rozdrcení posklizňových zbytků. Výhodou je i možnost jejich použití před vzejitím plodiny, čímž dojde k potlačení vzcházení plevelů. Jednou z alternativ jsou rakouské brány APV-RH 600 M1, které umožňují nastavení úhlu sklonu hvězdic směrem k pojezdu, nastavení přítlaku, hloubky prostupnosti do půdy a event. také vynechání řádků. Navíc poskytují možnost výsevu pomocných plodin.

Účinným způsobem regulace zaplevelení je také využití živého mulče (např. jetele bílého). Pozor je ale nutné dát ve 2.–3. roce po výsevu, kdy silná konkurence mulče může vést ke snížení klíčivosti některých plodin.

Význam meziplodin

Základem regenerativního zemědělství jsou meziplodiny. Při jejich pěstování je nutné nepodcenit druhovou pestrost směsi, zařazení až 50 % leguminóz a setí ideálně v den sklizně hlavní plodiny. Limitujícím může být pozdní načasování sklizně plodiny, resp. opožděné setí meziplodiny, která již nestihne vyrůst do požadované velikosti. Řešením je provést výsev meziplodiny 2–4 týdny před sklizní hlavní plodiny pomocí rozmetadla.

Regenerativním zemědělcům v ČR se zatím osvědčily zejména přímé setí do vymrzající směsky meziplodin. Nevymrzající dělají problémy hlavně v suchých oblastech svojí vysokou konkurenční schopností a při jejich ukončování. Zde je vhodná kombinace krimperu s cross-cutterem, které částečně meziplodinu utrhnou a nalámou.

V podnicích s rostlinnou i živočišnou výrobou by bylo optimální využití meziplodin nejen jako krytu půdy a zeleného hnojení, ale také na prodloužení kvalitní pastvy, zkonzumované přímo na poli a s ní spojené hnojení pozemku. To ale v našich podmínkách zatím naráží na legislativní opatření.

Pěstování hlavních plodin

Z pěstovaných hlavních plodin se jako problematické v tomto období ukazují kukuřice a cukrovka. Je to dané nejen vyšší náročností těchto plodin na strukturu půdy, ale i jejich nároky na teplotu půdy. Vyčkávání na ideální termín z pohledu teploty půdy se totiž často kryje s teplým obdobím s nedostatkem srážek, což znamená rychlé vysychání výsevní rýhy. Dalším rizikem pro vysetou plodinu je poškození vzcházejících rostlin drátovci a jinými škůdci, kteří jsou v nezpracované půdě hojnější.

Význam hnojení

Během přechodných let je nezbytné aplikovat dusíkatá hnojiva. V prvních 2 letech je možné snížit dávku max. o 25 %, následně až o 50 %, je ale nutné přihlížet k nárokům dané plodiny a místním poměrům.

Závěrečná diskuse farmářů

Z odpolední diskuze mezi praktickými zemědělci vyplynulo, že se nejvíce potýkají s hrabošem polním, který není ohrožován rozrušováním půdy. Zatím nebylo nalezeno účinné řešení jeho regulace.

Výhody regenerativního způsobu hospodaření vidí zemědělci zejména v úspoře času, hnojiv a v rychlém a efektivním zasakování vody i během extrémních přívalových dešťů. Kromě toho byla zdůrazněna nižší nákladovost na pesticidy díky podpoře diverzity hub a využití odolných odrůd. Jak uvedl Ing. Petr Sýs ze Statku Novotinky, dle jejich zkušeností postačuje pouze jedna aplikace fungicidu. V suché oblasti hospodařící Rostislav Mátl toto potvrdil s tím, že fungicidy neaplikují prakticky vůbec.

Zájemci o regenerativní zemědělství si mohou zakoupit knižní novinku Dalea Sticklera, která zde byla pokřtěna. Jedná se o komplexní manuál, doplněný o řadu poznámek Ladislava Mika a Karla Klema.

O své praktické zkušenosti s přechodem na regenerativní zemědělství se dále podělili:

• Erich Vodňanský - Statek Vodňanský v obci Blíževedly na Českolipsku
• Ivana Šindelková - Biopratex s.r.o
• Jiří Marek - Farma Markových
• Doc. Dr. Ing. Petr Marada - soukromé hospodářství; Medelova univerzita v Brně
• Sebastian Ehl - Farma Ehl v Orlických horách a jejich podhůří
• Tomáš Borkovec - Biofarma Rašovice v oblasti České Sibiře a Mladovožicka

Mezi diskutujícími experty byli:

• Ing. Miroslav Florián, Ph. D.
• Ing. Petr Jílek - náměstek Sekce ekologického zemědělství na Ministerstvu zemědělství
• Zuzana Benešová - projekt Živá půda v Nadaci Partnerství
• Elizabet Heilman - Wichita State University v Kansasu

O praktické zkušenosti s regenerativním zemědělství se přijeli podělit Ing. Petr Sýs a Rostislav Mátl