BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Základní přehled podmínek dotace na agrolesnické systémy

06. 10. 2023 Ing. Tereza Humešová, Ph.D.; Český spolek pro agrolesnictví Technologie pěstování Zobrazeno 2607x

Podmínky dotace stanovuje nařízení vlády č. 140/2023 Sb. o stanovení podmínek provádění opatření agrolesnictví a prováděcí metodika. Celé nařízení vlády včetně metodiky si můžete stáhnout na webu www.eagri.cz v Rozcestníku eAGRI → Dotace → Strategický plán SZP 2023-2027 → Podpory rozvoje venkova → Agrolesnictví.

Proseeds

V červnovém čísle časopisu Agromanuál jste si na mohli přečíst článek s názvem „Agrolesnictví - nová alternativa nebo návrat k tradicím?“. V něm jste se dozvěděli, co to agrolesnictví je, jak může vypadat a jaké přináší výhody či nevýhody. Pokud tento článek unikl vaší pozornosti, doporučuji se k němu vrátit. Článek, který právě čtete, se věnuje pouze podmínkám dotační podpory.

Všeobecné podmínky

Pro získání dotace je nutné dodržet minimální výměru pro založení agrolesnického systému (dále jen „ALS“), a to je 0,5 ha. Po založení ALS nedojde ke změně zemědělské kultury na daném DPB. Že se na daném DPB nachází ALS, však bude v LPIS zaznamenáno. Dotace v rámci opatření ALS se neposkytne na výsadbu výmladkových plantáží rychle rostoucích dřevin a na výsadbu vánočních stromků.

Žadatelem o poskytnutí dotace v rámci opatření agrolesnictví může být fyzická nebo právnická osoba, která zemědělsky obhospodařuje nejméně 0,5 ha zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, travní porost nebo trvalý travní porost vedené na ni v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů.

Žádost o poskytnutí dotace na založení agrolesnického systému nelze podat na díl půdního bloku (dále jen „DPB“), na kterém byla podána žádost o dotaci na podopatření podle § 2 písm. c) nařízení vlády upravujícího agroenvironmentálně-klimatická opatření; tj. pěstování meziplodin, které se člení na tituly pěstování meziplodin pro zlepšení struktury půdy a pěstování meziplodin proti utužení půdy.

Při odesílání žádosti musíte mít již vydané souhlasné stanovisko orgánu ochrany přírody. Při výsadbě ve volné krajině mimo jakákoliv chráněná území toto stanovisko vydává příslušná AOPK. Stanovisko vám bude nahráno do modulu ENVIRO v LPIS. Tabulka s přehledem, na koho se obrátit v případě, že se nacházíte v chráněných oblastech, se nachází na str. 8 prováděcí metodiky.

Sazba dotace na založení agrolesnického systému činí 4 353 EUR/ha = 104 976,95 Kč. Sazba dotace na následnou péči činí 754 EUR/ha/rok = 18 183,46 Kč. Pro rok 2023 je pro přepočet sazby stanoven směnný kurz ve výši 24,116 CZK/EUR.

Design výsadby

Agrolesnický systém lze založit na DPB s druhem zemědělské kultury standardní orná půda (R) nebo travní porost (G); v tomto případě mluvíme o silvoorebném ALS, nebo na DPB se zemědělskou kulturou trvalý travní porost (T); silvopastevní ALS.

Design výsadby v silvoorebném ALS je možný pouze liniový. Jde tedy o jednotlivé řady stromů, kde stromy jsou vysazeny v pravidelném nebo nepravidelném sponu.

Linie, ve které jsou vysázeny stromy, se nazývá ochranný pás dřevin. Tento ochranný pás může mít šířku 1–10 m. V ochranném pásu může růst např. jetelotravní směs. Ochranný pás dřevin je třeba každoročně (vždy nejpozději do 31. října) udržovat mechanickou údržbou, sečí nebo mulčováním. V designu ALS nesmí ochranný pás bezprostředně přiléhat k hranici DPB; musí být zcela obklopen zemědělsky obhospodařovanou plochou. Rozestup jednotlivých ochranných pásů dřevin od sebe musí být 10–100 m. Rozestup ochranných pásů se zvolí dle velikosti používané mechanizace případně násobků těchto velikostí. Pokud máte postřikovač s rameny 18 m, můžete zvolit rozestup např. 36 m, což vám umožní projet s postřikovačem v daném meziřadí dvakrát. Před výsadbou se doporučuje zvážit, zda neplánujete do budoucna nákup mechanizace jiných rozměrů.

U výsadeb na trvalém travním porostu - silvopastevní ALS - je umožněna výsadba jak v liniích, tak roztroušeně, kdy jsou stromy ve výsadbě rovnoměrně rozptýleny na DPB, anebo výsadba dřevin ve skupině, kdy jedna skupina je tvořena nejméně pěti kusy dřevinné vegetace s nejvyšší možnou výměrou 600 m2. Je dovolena 1 skupina dřevin na DPB.

Výběr dřevin

Nyní se pojďme podívat na výběr dřevin pro výsadbu. Nařízení vlády obsahuje tři přílohy, viz přiložený rámeček.

V příloze č. 1 naleznete seznam keřů, kterými můžete doplnit výsadbu hlavních dřevin. Jde například o aronii černou, bez černý, rybíz černý nebo dřín obecný. Celkem je v seznamu keřů uvedeno 9 druhů. Tyto keře se nezapočítávají do celkového počtu dřevin na hektar.

V příloze č. 2 je uveden seznam dřevin, které se na DPB při dotačně podpořeném založení agrolesnického systému a péči o něj vyskytovat nesmí. Jde např. o trnovník akát, topol kanadský nebo javor jasanolistý. Celkem jde zde uvedeno 9 nepovolených dřevin.

Příloha č. 3 obsahuje seznam lesních a ovocných druhů dřevin, které můžete sázet v dotačně podpořených ALS. Výběr vhodného druhu a odrůdy pro vaši lokalitu doporučuji konzultovat s odborníky. Seznam k výběru dřevin obsahuje celkem 46 lesních dřevin a 13 dřevin ovocných.

Při výsadbě musí být dodrženy následující poměry druhů vysazených dřevin. Celkově musí být vysazeno více než 50 % dřevin lesních druhů (tzn. max 49 % všech vysazených dřevin může být ovocných, ovocné stromy však nemusí být zastoupeny v zakládaném ALS vůbec). Z celkového pohledu žádný druh dřeviny nesmí být zastoupen více než ze 40 %. Vysazeno musí být v celkovém počtu 100 kusů životaschopných jedinců na 1 hektar DPB. Do konce pátého roku po roce založení agrolesnického systému nesmí klesnout počet životaschopných jedinců pod 75 % celkového počtu dřevin. Sazenice musí splnit minimální výšku nadzemní části 120 cm.

Dřeviny v agrolesnictví

dle Nařízení vlády č. 140/2023 Sb., řazeno dle rodů

Dřeviny pro založení agrolesnického systému

·       A. Lesní dřeviny

Acer - javor babyka, klen a mléč

Aesculus - jírovec maďal

Alnus - olše lepkavá

Carpinus - habr obecný

Castanea - kaštanovník jedlý

Corylus - líska turecká

Fagus - buk lesní

Fraxinus - jasan zimnář, úzkolistý a ztepilý

Juglans - ořešák černý a kříženec J. nigra × J. regia

Malus - jabloň lesní

Pinus - borovice lesní

Populus - topol bílý, černý, osika, šedý, topoly geograficky nepůvodní a jejich kříženci

Prunus - mahalebka obecná, třešeň ptačí a střemcha obecná

Pyrus - hrušeň polnička

Quercus - dub balkánský, cer, jadranský, letní, mnohoplodý, pýřitý, zimní a žlutavý

Salix - vrba bílá, košíkářská, křehká, načervenalá a Smithova

Sorbus - jeřáb břek, muk, oskeruše a ptačí

Tilia - lípa srdčitá a velkolistá

Ulmus - jilm drsný a vaz

·       B. Ovocné dřeviny

Juglans - ořešák královský

Malus - jabloň domácí

Morus - morušovník bílý a černý

Persica - broskvoň obecná

Prunus - mandloň obecná, meruňka obecná, slivoň obecná a švestka, třešeň ptačí a višeň obecná

Pyrus - hrušeň obecná

×Sorbopyrus - hruškojeřáb

Keře nezapočítávané do celkového počtu dřevin

Aronia - aronie černá

Cornus - dřín obecný

Corylus - líska obecná

Mespilus - mišpule obecná

Ribies - rybíz černý a červený, srstka angrešt, josta

Sambucus - bez černý

Nepovolené dřeviny - nesmí vyskytovat na pozemku

Acer - javor jasanolistý

Ailantus - pajasan žláznatý

Fraxinus - jasan pensylvánský

Pinus - borovice vejmutovka

Populus - topol kanadský

Prunus - střemcha pozdní

Quercus - dub červený

Rhus - škumpa orobincová

Robinia - trnovník akát

Administrace dotace

Administrace celé dotace probíhá standardně přes Portál farmáře.

Ohlášení zájmu o poskytnutí dotace na opatření agrolesnictví - V kalendářním roce, ve kterém budete chtít založit agrolesnický systém a žádat o dotaci, musíte nejprve podat Ohlášení zájmu o poskytnutí dotace na opatření agrolesnictví (dále jen „ohlášení“). Toto ohlášení se podává nejpozději do 15. 5. daného kalendářního roku. Pro rok 2023 je termín pro podání ohlášení stanoven do 2. 10. 2023 (včetně).

Žádost o poskytnutí dotace na založení agrolesnického systému - Výsadba agrolesnického systému musí být provedena před podáním žádosti o poskytnutí dotace na založení agrolesnického systému (dále jen „žádost“). Žádost je podána na SZIF nejpozději do 30. 11. kalendářního roku, ve kterém bylo zasláno ohlášení. V daném kalendářním roce lze podat pouze 1 žádost. Tato žádost však může obsahovat více DPB. Součástí žádosti o poskytnutí dotace na založení je i žádost o zařazení k poskytnutí dotace na péči o agrolesnický systém. V jedno formuláři tedy současně žádáte o proplacení dotace na založení agrolesnického systému a zároveň oznamujete, že chcete na založený agrolesnický systém pobírat dotaci na péči.

Žádost o poskytnutí dotace na péči o agrolesnický systém - se podá na SZIF nejpozději do 15. 5. v rámci jednotné žádosti, která se podává každoročně počínaje rokem následujícím po roce založení ALS. Dotace na následnou péči o ALS se poskytuje po dobu 5 kalendářních let počínaje rokem následujícím po roce, v němž byl agrolesnický systém založen. Následná péče zahrnuje zejména povinný řez ovocných dřevin, zálivku, údržbu ochranných pásů dřevin (sečení, mulčování), kontrolu a případnou opravu ochranného oplocení stromů, případně dosazení uhynulých stromů.

Závěr

Tento článek představuje pouze výčet základních podmínek. Doporučuji si přečíst i celé znění nařízení vlády č. 140/2023 Sb. a prováděcí metodiku. Každý agrolesnický systém je unikátní. Na lokalitách vybraných k výsadbě se liší přírodní podmínky, typ půdy, nadmořská výška i účel výsadby. Proto doporučuji si před výsadbou nechat zpracovat projekt nebo záměr minimálně konzultovat. Pokud budete mít jakýkoliv dotaz, neváhejte se na mě obrátit. Odpovědi na nejčastější otázky ohledně agrolesnictví naleznete na webu Českého spolku pro agrolesnictví www.agrolesnictvi.cz.

Obr. 1: Návrh agrolesnického systému na orné půdě
Obr. 1: Návrh agrolesnického systému na orné půdě

Obr. 2: Znázornění šířky ochranných pásů dřevin (1–10 m) a rozestupů ochranných pásů dřevin (10–100 m)
Obr. 2: Znázornění šířky ochranných pásů dřevin (1–10 m) a rozestupů ochranných pásů dřevin (10–100 m)

Obr. 3: Sklizeň pšenice ozimé v agrolesnickém výzkumném pokusu ve VÚKOZ, v.v.i. Průhonice
Obr. 3: Sklizeň pšenice ozimé v agrolesnickém výzkumném pokusu ve VÚKOZ, v.v.i. Průhonice

Obr. 4: Protierozní pás topolů a vrb, pokusný agrolesnický systém VÚKOZ, v.v.i. Průhonice
Obr. 4: Protierozní pás topolů a vrb, pokusný agrolesnický systém VÚKOZ, v.v.i. Průhonice

Obr. 5: Silvopastevní systém poskytující zvířatům přirozený stín během horkých dnů, Farma Jiří Michalisko - Moravskoslezský kraj
Obr. 5: Silvopastevní systém poskytující zvířatům přirozený stín během horkých dnů, Farma Jiří Michalisko - Moravskoslezský kraj

foto: 1–2 - Z. Špaková, 3–4 - T. Humešová, 5 - J. Michalisko

Odkaz na Nařízení vlády č. 140/2023 Sb.

Odkaz na prováděcí metodiku

Odkaz na přílohy č. 1 - 3

Obr. 5: Silvopastevní systém poskytující zvířatům přirozený stín během horkých dnů, Farma Jiří Michalisko - Moravskoslezský kraj

Související články

Pěstování minoritních olejnin: Lnička setá

29. 04. 2024 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D., Mgr. Helena Hutyrová; Zemědělský výzkum, spol. s r. o. Troubsko Technologie pěstování Zobrazeno 600x

Pomocné plodiny - proč je používat a jak na to

26. 04. 2024 Ing. Martina Poláková; Spolek pro inovace a udržitelné zemědělství, z.s. Technologie pěstování Zobrazeno 351x

Přehled povětrnostních podmínek pro pěstování brambor v roce 2023

25. 04. 2024 RNDr. Tomáš Litschmann, Ph.D. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 206x

Regenerativní zemědělství - novinky a zkušenosti

31. 03. 2024 Ing. Veronika Venclová, Ph.D.; Agromanuál Technologie pěstování Zobrazeno 634x

Jarní práce u řepky jsou za dveřmi

23. 03. 2024 Ing. David Bečka, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 804x

Agrolesnictví - nová alternativa nebo návrat k tradicím?

26. 07. 2023 Prof. Ing. Bohdan Lojka, Ph.D., Ing. Tereza Humešová, Ph.D. a kol. autorů Českého spolku pro agrolesnictví Technologie pěstování Zobrazeno 1506x

Další články v kategorii Technologie pěstování

detail