BASF
BASF
BASF

AGRA

Agrolesnictví - nová alternativa nebo návrat k tradicím?

26. 07. 2023 Prof. Ing. Bohdan Lojka, Ph.D., Ing. Tereza Humešová, Ph.D. a kol. autorů Českého spolku pro agrolesnictví Technologie pěstování Zobrazeno 1745x

Agrolesnictví, tj. kombinace pěstování dřevin se zemědělskou produkcí na jednom pozemku, již není úplně neznámý pojem. Nicméně v naší krajině se s tímto systémem hospodaření ještě příliš často nesetkáme. Toto se může velmi brzy změnit, a to díky nové intervenci, která vznik agrolesnických systémů od letošního roku bude podporovat.

Proseeds

Už naši předci pěstovali a využívali dřeviny na svých polích. Bohužel s kolektivizací a následnou intenzifikací zemědělství většina dřevin z polí zmizela a na jejich význam v zemědělské krajině bylo zapomenuto. Agrolesnictví je tak vlastně nové jméno pro řadu tradičních zemědělských praktik, které můžeme opět začít využívat i v dnešním intenzivním zemědělství.

Proč tedy pěstovat stromy na zemědělské půdě a může agrolesnictví znamenat konkurenční výhodu?

Co je agrolesnictví

Agrolesnictví není zalesňování zemědělské půdy. Pěstování stromů musí být kombinováno s jednou z forem zemědělské produkce - pěstováním plodin nebo pastvou.

Agrolesnictví má mnoho podob.

Na pastvinách můžou stromy tvořit skupinky nebo růst roztroušeně po celé pastvině, mohou to být lesní dřeviny nebo i pastva v sadech. Plody stromů můžou sloužit jako zpestření jídelníčku pasených zvířat a částečně lze zkrmovat i celé větve stromů nebo keřů.

Na orné půdě je výsadba dřevin vedena v liniích s rozestupy dle velikosti používané techniky. Stromy můžou být opět jak ovocné, tak lesní. V příkmených pásech je možné pěstovat jednoduché jetelotravní směsi udržované mulčováním. Meziřadí je obděláváno dle běžných osevních postupů včetně pěstování zeleniny. V blízkosti farmy lze část pozemku oplotit a kombinovat produkci rychle rostoucích dřevin nebo různých keřů s chovem drůbeže.

Plody stromů (ovoce/ořechy) je možné využít k dalšímu zpracování a prodeji. V případě produkce kvalitního dřeva však dochází k ekonomické návratnosti až v časovém horizontu několika desítek let. Tato forma agrolesnictví může sloužit jako určitá forma spoření pro vnoučata.

Proč potřebujeme stromy v zemědělství

Zemědělství v České republice má převážně velkovýrobní charakter, je velmi intenzivní a orientované na vysoké výnosy. Více než 53 % celkové rozlohy České republiky je klasifikováno jako zemědělská půda (4,2 milionů ha), z čehož více než 70 % je orná půda (2,95 milionů ha). Většinu zemědělské půdy (až 70 %) obhospodařují velké zemědělské podniky. Průměrná velikost farmy v ČR je 130 ha. Jedná se o největší průměrnou velikost v EU a výrazně převyšuje průměr EU, který je 16,6 ha na farmu (Eurostat 2016).

Velké půdní bloky utváří homogenní krajinu, dochází ke snižování biologické rozmanitost a zvyšování náchylnosti zemědělské půdy k erozidegradaci. 54 % půdy je ohroženo vodní a 18 % větrnou erozí, a to především díky nedostačující ochranně půdy (Ministerstvo zemědělství 2018).

Naše zemědělská krajina byla dříve tvořena mozaikou malých různorodých polí s vysokým počtem dřevin podél nebo uvnitř půdních bloků. Výrazně se ale změnila s počátkem komunistického režimu a kolektivizací zemědělství, kdy docházelo ke sjednocování půdních bloků a odstraňování dřevin, aby se usnadnilo obhospodařování polí velkou zemědělskou technikou. Po pádu komunistického režimu, byla půda navrácena jejím původním vlastníkům nebo jejich potomkům. Nicméně pouze menšina se vrátila k zemědělství, a většina své pozemky prodala nebo pronajala často opět velkým zemědělským podnikům, které v podstatě pokračují ve stejném způsobu hospodaření, tj. pěstování monokultur na velkých blocích půdy.

Tento trend zatím nezvrátil ani náš vstup do EU a zapojení do Společné zemědělské politiky EU. Většina zemědělských dotací je stále přerozdělována na základě velikosti obhospodařované půdy a pouze malá část směruje k podpoře přírodě šetrnějších forem hospodaření.

Správně navržený agrolesnický systém poskytuje rozmanitější produkci díky kombinaci výnosů z pěstování komerčních plodin a prodeje ovoce či dřeva. Vedle vyšší produktivity také pomáhá snižovat riziko ztráty z produkce plodin v důsledku biotických či abiotických stresů.

Dřeviny na polích a pastvinách poskytují významné environmentální služby a nabízí mnohé výhody, jak pro půdu, tak pro biodiverzitu. Výsadbou stromů mezi nebo v blízkosti plodin a na pastvinách se vytváří prostředí pro přidruženou flóru a faunu, čímž se zvyšuje nadzemní i podzemní biodiverzita a zároveň vzniká úkryt pro dobytek v případě špatného počasí nebo extrémního horka.

Stromy, nejen že dokážou významně omezit vodní a větrnou erozi zlepšováním infiltrace srážek do půdy a poskytováním vegetačního pokryvu, ale také svým opadem a kořeny a vracením organické hmoty do půdy zlepšují půdní strukturu. Dochází ke zvýšení obsahu organické hmoty, čímž se zlepšuje úrodnost a vytvářejí vhodné podmínky pro půdní faunu.

Kromě toho agrolesnictví poskytuje částečné řešení problému s použitím nadměrných dávek chemických hnojiv tím, že kořeny stromů čerpají živiny z hlubších vrstev půdy, což zabraňuje jejich vymývání do spodních vod a optimalizuje využívání zdrojů.

V neposlední řadě stromy příznivým ovlivňováním malého vodního cyklu a mikroklimatu významně přispívají k vyrovnávání klimatických extrémů (zmírnění intenzity slunečního svitu na půdu/plodiny, snížení rychlosti větru, vyrovnávání teplotních extrémů, zvýšení vlhkosti atd.) a snižování jejich negativních dopadů na své okolí, a tedy i na pěstované plodiny. Částečným zastíněním plodin během parných dnů a zvyšováním vlhkosti dochází ke snížení stresu pěstovaných plodin, pozvolnějšímu dozrávání a zvyšování kvality produkce.

Stromy samozřejmě také pohlcují CO2 a stávají se dlouhodobým úložištěm uhlíku ve formě dřeva, podzemí biomasy a uložením do půdy. Díky všem mimoprodukčním funkcím stromy zvyšují odolnost zemědělských systémů a stávají se tak zásadním opatřením jak k adaptaci na klimatickou změnu, tak k jejímu zmírnění.

Výzkum, vzdělávání a osvěta

Hlavním propagátorem agrolesnictví v České republice je Český spolek pro agrolesnictví (ČSAL, www.agrolesnictvi.cz) který byl založen v roce 2014 za účelem podpory rozvoje agrolesnictví. ČSAL sdružuje výzkumníky, zemědělce a vlastníky půdy se zájmem o agrolesnictví a pořádá semináře, konference a šíří osvětu o agrolesnictví. ČSAL také funguje jako česká pobočka Evropské agrolesnické federace EURAF (www.eurafagroforestry.eu). Spolek i jeho členové se aktivně zapojují do výzkumných a vzdělávacích projektů a jsou členy různých pracovních skupin státní správy (např. pracovní skupina na přípravu podpory agrolesnictví při Ministerstvu zemědělství).

V rámci několika národních výzkumných či evropských vzdělávacích projektů se v posledních letech podařilo publikovat několik osvětových, vzdělávacích a tréninkových matriálů, které mohou využít sami zemědělci při zakládání agrolesnických porostů. Jedním z prvních výsledků projektu je certifikovaná metodika pro zavádění agrolesnických systémů na zemědělské půdě. Dalším výstupem je certifikované metodika pro zemědělce o tom, jak maximalizovat přínosy ALS pro životní prostředí. Obě jsou k dispozici na stránkách ČSAL.

V rámci vzdělávacího evropského projektu (AGFOSY), byly vyvinuty školicí materiály pro agrolesnictví formou případových studií, metodických listů a krátkých videí. Hlavním výstupem projektu je jednoduchý výukový online modul pro agrolesnictví dostupný na stránkách projektu AGFOSY (agroforestrysystem.eu) na ČSAL.

V současné době jsou agrolesnické kurzy implementovány do několika studijních programů na obou hlavních zemědělských univerzitách - České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU) a Mendelově univerzitě v Brně. Tyto kurzy jsou otevřené i širší veřejnosti.

Ačkoliv vzdělávací programy uvnitř i vně školského systému podstatně přispívají k osvětě o agrolesnictví, je třeba podporovat především přenos znalostí mezi zemědělci skrze terénní exkurze, školení, včetně praktických činností na pozemcích, a silnou síť poradců. Kromě toho je pro snížení administrativní zátěže zemědělců velmi důležitý rozvoj poradenských služeb a zvláštních fór pro zemědělce, aby se setkali s relevantními zúčastněnými stranami. ČSAL v současnosti připravuje takový poradenský servis pro zemědělce.

Perspektivy agrolesnictví

Dle průzkumů provedených v letech 2018–2020 čeští zemědělci projevili značný zájem založit si agrolesnický systém, alespoň na části své zemědělské půdy. Zejména pak menší a soukromí zemědělci, kteří obhospodařují z větší části vlastní pozemky. Je však důležité nabídnout kvalitní poradenství všem zájemcům. Asociace soukromého zemědělství, která zastupuje především menší zemědělce, si zvolila agrolesnictví jako jednu z alternativ, které výrazně propaguje a podporuje.

Agrolesnictví bylo také zahrnuto v novém národním strategického plánu SZP EU, a v rámci pracovní skupiny při Ministerstvu zemědělství bylo vytvořeno nové opatření „Agrolesnictví“ na podporu zakládání a údržby agrolesnických systémů. Minimální výměra pro založení agrolesnického systému je 0,5 ha a lze jej založit na zemědělské půdě na území České republiky s výjimkou území hlavního města Prahy na díle půdního bloku (DPB) evidovaném v LPIS.

Podporovány jsou dva typy agrolesnických systémů. Silvoorebný systém lze zakládat na DPB s druhem zemědělské kultury standardní orná půda (R) nebo travní porost na orné půdě (G). Silvopastevní systém lze založit na DPB s kulturou trvalý travní porost (T). Po založení agrolesnického systému nedochází ke změně kultury.

Výsadba stromů:

  • silvoorebné systémy - výsadba 100 jedinců lesních nebo ovocných stromů na ha pěstovaných v liniovém uspořádání na orné půdě;
  • silvopastevní systémy - výsadba 100 stromů na ha na trvalých travních porostech v liniovém, roztroušeném či skupinovém uspořádání.

Finanční podpora je od roku 2023 poskytována na výsadbu (4 353 EUR/ha) a následnou údržbu (754 EUR/ha/rok) během následujících pěti let. Zároveň byl připraven seznam povolených druhů dřevin. Opatření bude zahrnovat podmínku, že jeden druh nesmí představovat více než 40 % všech druhů stromů (tj. musí být vysazeny nejméně tři druhy) a alespoň 50 % stromů musí být lesní dřeviny.

Realizace tohoto opatření bude souviset s částečným odstraněním legislativních překážek v české legislativě a zjednodušením administrace. Tyto změny, kromě poskytování dotací, byly identifikovány jako nezbytný podnět k přijetí agrolesnictví v České republice. Ačkoliv na základě výsledků průzkumů mezi zemědělci je nepravděpodobné, že by akceptace agrolesnictví bylo ovlivněno pouze dotacemi, zjednodušení legislativních předpisů a počáteční finanční podpora by měla usnadnit přijetí agrolesnictví zejména zemědělcům, kteří již mají zájem o využití těchto praktik.

Silvoorebný agrolesnický systém na Školním zemědělském podniku Mendelovy univerzity v Žabčicích
Silvoorebný agrolesnický systém na Školním zemědělském podniku Mendelovy univerzity v Žabčicích

Silvopastevní agrolesnický systém - obnova paseného sadu, Daniel Pitek, Milešovka
Silvopastevní agrolesnický systém - obnova paseného sadu, Daniel Pitek, Milešovka

Silvoorebný agrolesnický systém - VÚKOZ Průhonice
Silvoorebný agrolesnický systém - VÚKOZ Průhonice

Silvoorebný agrolesnický systém u Kladna
Silvoorebný agrolesnický systém u Kladna

foto: archiv ČSAL

Seznam literaturu je u autorů.

Eurostat. 2016. Farms and farmland in the European Union. https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Farms_and_farmland_in_the_European_Union_-_statistics#Farmland_in_2016
Lojka et al. 2020a. Zavádění agrolesnických systémů na zemědělské půdě. Certifikovaná metodika (osvědčení MZe 2/2020-18133). ČZU v Praze. Dostupné na: http://agrolesnictvi.cz/?p=1455
Lojka et al. 2020b. Agrolesnictví - šance pro regionální rozvoj a udržitelnost venkovské krajiny. Souhrnná výzkumná zpráva z projektu TAČRéta TL01000298. ČZU v Praze. Dostupné na: http://agrolesnictvi.cz/?p=1487
Ministerstvo zemědělství. 2018. Situační a výhledová zpráva půda. Ministry of Agriculture. Prague.

Související články

Velká konference o regenerativním zemědělství

15. 07. 2024 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Technologie pěstování Zobrazeno 330x

Úskalí práce se zonalitou půdního bloku (1)

05. 07. 2024 Ing. Václav Brant, Ph.D. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 492x

Čím zlepšit konkurenční schopnost jarního ječmene?

28. 06. 2024 Ing. Marie Váňová, CSc., Ing. Ondřej Jirsa, Ph.D.; Agrotest fyto, s.r.o., Kroměříž Technologie pěstování Zobrazeno 547x

Neprodukční plochy v kolejových stopách

21. 06. 2024 Ing. Martina Poláková; Spolek pro inovace a udržitelné zemědělství, z.s. Technologie pěstování Zobrazeno 414x

Další články v kategorii Technologie pěstování

detail