Regenerativní zemědělství je návrat k přírodě a jejím přirozeným vztahům
06. 04. 2023 Management Zobrazeno 3431x
Druhý ročník konference Živá krajina potvrdil, že se toto téma dostává do popředí zájmu široké zemědělské veřejnosti. Šetrná péče o půdu si zaslouží podporu nejen těch, co ji obdělávají, ale i státu a Evropské unie. Odbornou konferenci pod záštitou ministra zemědělství Zdeňka Nekuly a rektora České zemědělské univerzity Petra Skleničky pořádal ve spolupráci s Výzkumným ústavem zemědělské techniky a Výzkumným ústavem rostlinné výroby v pražském Suchdole projekt Carboneg.
Regenerativní zemědělství vnímá rostliny a půdní organizmy jako společný živý systém, díky němuž půda lépe zadržuje vodu i živiny, efektivně potlačuje růst plevelů, výskyt chorob a zvyšuje možnosti svého zpracování. V praxi vychází ze zásad minimálního obdělávání půdy a maximální podpory mikrobiálního života v ní. Samoregulační schopnost půdy vytváří následně zdravý a odolný ekosystém zabraňující její degradaci. Ta může nastat např. vlivem klimatu, nadměrným používáním chemických přípravků, průmyslových hnojiv či aplikováním nesprávných osevních a technologických postupů.
Zahájení konference Živá krajina 2023
Regenerativní zemědělství jako nový směr hospodaření
Význam tohoto způsobu obdělávání půdy vyzdvihl ve svém příspěvku prof. Timothy LaSalle, Ph.D., ze Spojených států. Mnoho zkušeností získal nejen jako vědec, ale také jako farmář působící kromě jiného i na africkém kontinentě. A právě tady nalezl odpovědi na nejdůležitější otázky, které se regenerativního zemědělství týkají. Jsou to tři klíčové zásady hospodaření: minimální nebo žádné zpracování půdy, maximální prokořenění půdy a co největší druhová rozmanitost. Záběry z pokusných ploch v Africe ukázaly, že parcely, na kterých se hospodařilo bez orby, odolávaly záplavovým dešťům mnohonásobně lépe než zpracované pomocí tradiční orby. Pro zabezpečení potravinové soběstačnosti v Africe je tedy třeba bezodkladně přejít na technologii minimálního zpracování půdy, které může pomoci i našim farmářům.
Do půdy je třeba dodávat hlavně organický uhlík, který pomůžeme rozvoji biomasy daleko více, než když budeme intenzivně hnojit. Díky němu se poměr bakterie: houby mění ve prospěch hub, které významně podporují vitalitu rostlin. Možnost přístupu rostlin k vodě a živinám se tak může zvýšit až 1 000×, což je důležité hlavně v oblastech s minimem srážek. Navíc se navyšuje i výnos. Již po 2 letech používání technologie no-till spolu s pěstováním vícedruhové meziplodiny stoupl v pokusech obsah půdního organického uhlíku o zhruba 30 %. Zadržování uhlíku v půdě vede také k lepším možnostem ozeleňování půdy. Pokud bychom dokázali díky němu zvýšit fotosyntézu rostlin o 5 %, vykompenzovali bychom všechen CO2, který vypouštíme do atmosféry.
Prof. Timothy LaSalle, Ph.D., vědec a farmář z USA hospodařící regenerativním způsobem prezentoval své zkušenosti
Poznatky z praxe po několika letech
Zkušenosti s tříletým přechodem na regenerativní zemědělství popsal Rostislav Mátl z DVP Agro a.s. V rostlinné výrobě je základem hospodaření s omezením mechanických zásahů a minimem chemických vstupů do půdy, v živočišné výrobě regenerativní pastva. Mezi největší klady přechodu k tomuto způsobu hospodaření patří hlavně větší soběstačnost, nižší náklady, zkvalitnění půdní struktury, zamezení větrné a vodní eroze nebo méně stresu při práci. S přechodem na regenerativní zemědělství začali na farmě v roce 2019 a po 3 letech je vidět, že se podoba polí vizuálně mění. Půda je bohatá na organickou hmotu, daří se lépe hospodařit s vodou a pokles nákladů na PHM je 50 %. O zhruba 20–40 % vzrostla též ziskovost.
První zkušenosti s regenerativním zemědělstvím
Cesta od konvenčního zemědělství k regenerativnímu způsobu hospodaření s půdou má zcela přirozeně svá úskalí. Těm se věnovala panelová diskuse, které se zúčastnili Martin Veverka (skupina SUR-LIE), Zbyněk Gazdík (RenoFarmy) a soukromý zemědělec Jiří Holejšovský. Její závěry jsou jednoznačné. Jedná se o zcela odlišný způsob hospodaření, který se musí odehrávat nejen na polích, ale i v hlavách zemědělců. Potenciál regenerativního zemědělství je jak v odlišném způsobu práce s půdou, tak v ekonomice. Rentabilita konvenčního zemědělství se díky zdražujícím se vstupům a měnícímu se klimatu může zhoršovat, zatím co u regenerativního zemědělství vidíme možnost ekonomického růstu. To je mimo jiné dáno i tím, že tlak spotřebitelů na potraviny pěstované tímto způsobem značně sílí.
Důležité poselství zemědělcům
Nakrmte půdu organickou hmotou a pečujte o krajinu, to doporučuje farmářům doc. RNDr. Ladislav Miko, Ph.D. Ve svém vstupu věnujícímu se životu v půdě zdůraznil význam organické hmoty, podrobně popsal proces jejího rozkladu a zmínil důležitost rizosféry. Zároveň vyzdvihl roli všech skupin půdních živočichů, kteří zajišťují rozklad a distribuci organické hmoty v půdním profilu, včetně své autoregulace. Upozornil i na to, že díky intenzifikaci zemědělství sice neustále navyšujeme produkci, děje se to však na úkor kvality půdy. Z ní v současné době odebíráme až 50 % organické hmoty v podobě sklizně zrna a slámy. Degradovaná půda ztrácí následně schopnost regenerace, což vede k navyšování energetických i materiálových vstupů. Aby k degradaci nedocházelo, doporučil širokou skupinu opatření na různých úrovních. Na úrovni státu je třeba nastavit vhodně dotační politiku a problematiku ochrany půdy zapracovat do legislativy. Zemědělec se musí snažit nezhoršovat strukturu půdy a uložit do ní co nejvíce organické hmoty včetně akumulace uhlíku. K řešení tohoto tématu je třeba získat i širokou veřejnost, která může pomoci uváženým využíváním potravin bez zbytečného plýtvání. Díky čemuž nebude nutné tolik navyšovat plochy zemědělské půdy.
Agrolesnické systémy v zemědělství
Nové možnosti využití půdy, které jsou u nás zatím v počátcích, představil prof. Ing. Bohdan Lojka, Ph.D. z ČZU. V současné době je tento směr pěstování definován směrnicí EU jako využívání půdy, kdy je stejný pozemek zaměřen na zemědělskou produkci a zároveň na pěstování stromů. Mezi pozitiva patří např. lepší ochrana proti erozi, zlepšení půdní úrodnosti, udržení vody v krajině, větší biodiverzita, dlouhodobá vazba uhlíku v půdě a celková změna klimatu. Kladný vliv má tento systém i na ekonomiku: zapojíme-li dřeviny do finančních plánů, můžeme očekávat zisk z prodeje dřevní hmoty. K negativům řadíme konkurenční nároky rostlin (světlo, voda, živiny), změnu systému organizace práce, vyšší pracovní náročnost nebo dosud neexistující legislativu či hospodaření na pronajatých pozemcích. V Evropě zaujímají plochy těchto systémů zhruba 9 %, v ČR zatím necelé 1 %.
Evropská strategie pro půdu
Panelové diskuse na toto téma se zúčastnili půdní mikrobiolog a poradce ministra životního prostředí doc. RNDr. Ladislav Miko, Ph.D., poslankyně Evropského parlamentu Michaela Šojdrová a náměstek pro ekologické zemědělství při MZe ČR Petr Jílek. Z diskuse vyplynulo, že způsob hospodaření v krajině nám s řešením klimatické krize buď pomáhá anebo naše snahy maří. Legislativní návrhy na podporu regenerativního zemědělství je třeba vnímat tak, že zemědělcům tento způsob práce s půdou umožňují, ale nenařizují. Dotační politiku musíme přizpůsobit také farmářům, kteří nemají díky dlouhodobě správnému způsobu obdělávání půdu zdevastovanou, a proto na uhlíkové kredity nedosáhnou. MZe podporuje všechny formy hospodaření, které řeší problémy klimatu i diverzity krajiny, zapomenout ale nesmí ani na potravinovou bezpečnost. Připravit tak musí vyvážené a kompromisní zákony.
Postoj evropských orgánů k regenerativnímu zemědělství tlumočila na konferenci Michaela Šojdrová, poslankyně Evropského parlamentu, která uvedla, že „EU vnímá potřebu ochrany přírody a biodiverzity ve vztahu k zemědělství velmi silně, a proto si vytýčila cíl dosáhnout pomocí půdního i lesního hospodářství do roku 2050 uhlíkové neutrality. Navíc počítá s vybudováním sítě odborníků pro regenerativní zemědělství napříč všemi členskými státy“. Odpověď zazněla také na otázku, jakou roli hraje regenerativní zemědělství při dosahování závazků vztahujících se k životnímu prostředí. Podíváme-li se na statistiku, zjistíme, že 2 % plochy ČR zaujímá voda, 11 % zastavěné území, 33 % lesy a 54 % zemědělská půda. To znamená, že největší úkoly stojí před farmáři, kteří by na tento systém pěstování produkčních plodin měli z hlediska vyššího stupně ochrany půdy i klimatu postupně přecházet, a proto potřebují největší podporu. To z toho důvodu, aby se jejich ekonomika díky naplňování uvedeného programu nedostávala do červených čísel.
Carboneg pomáhá snižovat množství CO2 v atmosféřeBěhem samostatné tiskové konference českého projektu Carboneg byly zhodnoceny výsledky, kterých program za 2 roky trvání dosáhl, Tento program tzv. carbon farming, neboli farmářského přístupu k optimalizaci zadržování uhlíku v krajině jeho ukládáním do půdy, vznikl v roce 2021 a podporuje zemědělce ve snahách zlepšit kvalitu zemědělské půdy, zvýšit její úrodnost, biodiverzitu a trvale přispívat ke snížení uhlíkové stopy produkce potravin. Zemědělcům vyplácí odměnu za každou uloženou tunu CO2, cílem projektu je uložit do roku 2030 do půdy 1 mld. t CO2. Regenerativní zemědělství neboli uhlíkové hospodaření je odpovědí na celou řadu současných problémů zemědělského sektoru. Patří k nim např. drahá hnojiva, stoupající ceny nafty, půdní eroze, neschopnost půdy zadržet vodu či klimatické změny a s nimi spojené extrémní výkyvy počasí jako je sucho a přívalové deště. V Evropě je odhadem degradováno 60–70 % zemědělské půdy, přitom právě její kvalita má zásadní vliv na jakost potravin, přírodu i celkový stav životního prostředí. Dobrou zprávou je, že lidstvo má v podobě regenerativního zemědělství v rukou nástroj pro její uzdravení, uvedl Ing. Václav Kurel, ředitel projektu Carboneg. Vyhodnocení projektu CarbonegPomocí metod regenerativního zemědělství hospodaří v současnosti na svých polích v ČR několik desítek farmářů a přibývají další. Výměra plochy je přes 2 000 ha, z toho orná půda zaujímá 84 %, celkový uložený objem činí 49 213 t CO2. To odpovídá ročním emisím CO2 vyprodukovaným cca 4 000 občany (v přepočtu 12,4 t/obyvatele). Průměrný meziroční přírůstek obsahu CO2 v půdě byl stanoven rozborem na 24,49 t/ha, průměrná odměna farmáře činila v 1. roce fungování projektu 6 123 Kč/ha. Celkově bude zemědělcům hospodařícím regenerativním způsobem vyplaceno formou finančních startupů postupně 12,3 mil Kč. Smlouvy se zemědělskými firmami uzavírá Carboneg na 5 let a každoročně na své náklady zajišťuje laboratorní analýzu vzorků půdy. V případě potřeby je farmářům k dispozici i poradenství, školení nebo konzultace. Vedle spolupráce se zemědělci nabízí projekt podporu také firmám, které se snaží svoji uhlíkovou stopu aktivně snižovat, sami ji ale zatím nedokáží z technologických důvodů zcela eliminovat. Patří k nim např. bankovní sektor nebo poradenské či IT společnosti, které uhlíkovou neutralitu vnímají jako svůj dlouhodobý závazek vůči životnímu prostředí a jednu z hlavních priorit oblasti udržitelnosti zdrojů. Tyto společnosti mohou prostřednictvím projektu Carboneg nakoupit tzv. uhlíkové kredity, díky nimž podpoří zemědělce ve snahách o přechod na regenerativní způsob hospodaření. Mezi prvními se k projektu Carboneg připojily společnosti O2 a Deloitte DCE, které si uhlíkové kredity již zakoupily. Milan Ruttner mající v O2 na starosti oblast ESG strategie a udržitelnosti to vnímá jako podporu těm, kteří se nebojí nových výzev, a nejen své půdě, ale i regeneraci krajiny, chtějí pomoci. Toho docílí jenom tím, že zásadně změní dosavadní způsob své práce, což se bez finanční podpory přechodového období neobejde. To potvrzuje i postoj společnosti Deloitte, která dlouhodobé investice do smysluplných řešení pro odstranění vyprodukovaných emisí, které mají z hlediska budoucnosti smysl. Zároveň tak podporují úsilí farmářů, kteří s regenerativním zemědělstvím začali jako první. Více informací o uhlíkových kreditech nebo o regenerativním zemědělství najdete na www.carboneg.eu, rozhovory o půdě a krajině v Půdcastu (první český podcast o půdě) a také na Spotify, Google či Apple podcastech. |
Další články v kategorii Management
RSS
RSS