Fórum pro budoucnost zemědělství zamířilo do ČR

25. 09. 2022 Ing. Vít Langmaier; Agromanuál Management Zobrazeno 4037x

Odborníci z České republiky i ze zahraničí se sešli 18. května 2022 v rámci Fóra pro budoucnost zemědělství v aule ČZU, kde proběhla diskuze na mnohá témata z oblastí zemědělství i potravinářství. Bylo upozorněno na nutnou obnovu biodiverzity, která je zejména v intenzivně obhospodařovaných oblastech v alarmujícím stavu. Vzhledem k neutuchající válce na Ukrajině souviselo jedno z témat s potravinovou bezpečností. Součástí programu byla také diskuze, v níž se někteří odborníci pokusili predikovat, zdali je možné dosáhnout environmentálních cílů pomocí nové společné zemědělské politiky či nikoliv.

Úvodní slova patřila děkanu Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů na ČZU Prof. Ing. Josefu Soukupovi, CSc., který přivítal početné obecenstvo. Tato fakulta tvoří historické jádro ČZU a řadou oblastí, kterými se v rámci svých studijních programů, vědecké činnosti a rozsáhlé spolupráce s praxí zabývají, se ztotožňuje s tématy Fóra pro budoucnost v zemědělství (výživa lidstva, ochrana biodiverzity, nakládání s přírodními zdroji apod.). Vzájemná spolupráce by dle jeho slov mohla vést k novým poznatkům ve vzdělání i výzkumu.

Globální problémy v zemědělství

V předsednickém postu Fóra pro budoucnost zemědělství působí již od roku 2014 Janez Potočnik, který smysl této akce shledává především v tom, že umožňuje hromadnou diskuzi mezi politiky, zemědělci, nevládními organizacemi, ale i akademiky. Přínosem tak mohou být nové metody vedoucí k efektivnějšímu zemědělství. Ty je nutné vyhledat co nejdříve, neboť stávající podobu zemědělství považuje za neudržitelnou, a to jak z hlediska klimatu, tak životního prostředí.

V souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině upozornil na potřebu zavádění takových opatření, která by zabránila potenciálnímu nedostatku potravin především v zemích silně závislých na ukrajinském dovozu (Tunisko, Turecko, Egypt apod.). Dle jeho názoru by tato událost neměla přispět k odvolávání iniciativy Green Deal a ani ke zpochybňování úmyslů a vizí obsažených v dokumentu Farm to Fork, neboť klimatickou krizi a ztrátu biologické rozmanitosti již dále nemůžeme přehlížet.

Pozornost také věnoval i samotné potravinové bezpečnosti, pro jejíž dlouhodobé udržení je nutné upřednostňování potravin primárně pro přímou lidskou potřebu, nikoliv k výživě zvířat či výrobě biopaliv. Další velký problém shledává např. v tom, kolik potravin se vůbec nespotřebuje a přijdou vniveč, což je nepřijatelné nejen z ekonomického a ekologického hlediska, ale i morálního. Za neefektivní spotřebu zdrojů rovněž považuje to, kolik půdy je pohlceno rozšiřováním měst a dalšími novými plochami. Tím pádem neustále ubývá prostoru, který by sloužil k produkci potravin.

Stav půdní biodiverzity v ČR

Především stavem půdní biodiverzity v české krajině se zabýval RNDr. Ladislav Miko, Ph.D., poradce ministryně životního prostředí ČR. Ten je vinou intenzivního způsobu hospodaření velmi špatný, neboť potřebné živiny jsou do půdy primárně dodávány minerálními formami a organická výživa často bývá v ústraní. Proto půda postrádá organickou hmotu, kvůli čemuž dochází ke zhoršování její struktury a k následnému omezení schopnosti zadržovat vodu a živiny. Dále doplnil, že nutnost hnojení se oproti minulosti zněkolikanásobila.

Ačkoliv se lidstvo za svoji éru zasloužilo o mnohé zázraky, kvalitní zemědělskou půdu nedokáže vytvořit - toho jsou schopny pouze půdní organizmy. Proto považuje za klíčové, aby byla hledána řešení, jak organickou hmotu do půdy navracet. Zvýšení podílu organické složky v půdě by současně přispělo ke snížení koncentrace CO₂ v atmosféře, neboť půda ho místo žádané absorpce začala v podstatě uvolňovat, čímž dochází k oteplování planety.

Součástí týmu místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse je Ing. Lukáš Víšek, který rovněž upozornil na výrazný úbytek biodiverzity. Proto připomněl jednu z jejich politických ambic, která spočívá ve snížení spotřeby pesticidů o 50 % do roku 2030 a má přispět k přerušení tohoto trendu. Další problém vidí ve stravovacích návycích obyvatelstva - nejenže obchodní řetězce podporují nákup takových potravin, které nejsou po nutriční stránce optimální, ale zároveň se v EU vyplýtvá okolo 20 % potravin. Tato skutečnost vede k nadbytečné produkci emisí skleníkových plynů a spotřebě pesticidů i dalších látek, které se mohou podílet na ztrátě biodiverzity. Proto má Evropská komise v plánu přijít v příštím roce s regulačním balíčkem a novou legislativou ohledně využívání půdy a ještě v průběhu letošního června má proběhnout novelizace legislativy o ochraně životního prostředí.

Environmentální ambice ČR

O tom, jestli můžeme dosáhnout cílů v oblasti životního prostředí pomocí nové společné zemědělské politiky a národních strategických plánů bylo diskutováno mezi dalšími odborníky. Pokud ano, dle poslance Evropského parlamentu Ing. Martina Hlaváčka je nutné, aby zemědělcům byla nabídnuta taková řešení, která budou moci uplatnit přímo při hospodaření na své půdě (technologie, účinné přípravky atd.). To však vyžaduje čas, neboť u řady z nich se může teprve po několika letech zjistit, že nepřinášejí očekávaný efekt. Zároveň jim musí být nabídnuta jistá míra volnosti a pružnosti, aby se plánovaná legislativní opatření mohla upravovat podle dané lokality, čehož si je vědoma i Mgr. Alžběta Procházková, Ph.D. působící ve Světovém fondu na ochranu přírody. Ta dodala, že veškeré zaváděné environmentální cíle musí být doladěny na konkrétní oblasti, tedy mnohem detailněji než dosud (např. podle regionů).

K hodnocení návrhu Strategického plánu společné zemědělské politiky pro období 2023–27 se vrátil Pierre Bascou, který působí v Generálním ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (Evropská komise). Dle jeho názoru nejsou ambice ani aktivita ČR v environmentální politice dostatečné - především z pohledu snižování dopadů na klima, s čímž souvisí adaptace systému živočišné produkce tak, aby vytvářel méně skleníkových plynů apod. V reakci ing. Hlaváčka zaznělo, že pro Evropu by však nedávalo žádný smysl snižovat živočišnou produkci, neboť by došlo k přesunu této části výroby do jiných oblastí světa, což by z globálního hlediska mělo daleko horší dopady na životní prostředí.

Obr. 1: Aktuální stav půdní biodiverzity zhodnotil RNDr. Ladislav Miko, Ph.D.