Chemap Agro s.r.o.

Předseťové a podzimní hnojení pšenice ozimé

27. 08. 2014 Ing. Jindřich Černý, Ph.D; Ing. Šárka Shejbalová; Ing. Jakub Kovářík; Ing. Martin Kulhánek, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Hnojení Zobrazeno 9698x

Ozimá pšenice je nejvíce pěstovanou plodinou v České republice. Přestože pěstitelé znají doporučení pro hnojení této obilniny, je důležité připomenout některé skutečnosti, které mohou ovlivnit tvorbu výnosu a kvalitu produkce. Ozimá pšenice je poměrně náročná na jednotlivé živiny. S ohledem na její pěstování a ve vztahu k půdní úrodnosti je nezbytné zabezpečit výživu na potřebné úrovni a přizpůsobit systém hnojení jednak požadavkům ozimé pšenice ale také podmínkám stanoviště.

Agromanualshop.cz- Figaro - glyfosát za výhodnou cenu

Strukturu výnosu ozimé pšenice tvoří tři základní složky: počet klasů na jednotce plochy; počet zrn v klasu a hmotnost tisíce semen (HTS). Jednotlivé výnosové prvky jsou na sobě závislé a vzájemně se ovlivňují, ale také kompenzují. Přestože uvedené složky výnosu se objevují až v jarním období, jejich základ je již ovlivněn agrotechnickými postupy v období před založením porostu. Agrotechnická opatření by měla být prováděna tak, aby bylo dosaženo optimálního poměru těchto tří výnosových prvků. Mezi faktory, kterými již před setím můžeme ovlivnit výnos a kvalitu produkce, patří výživa a hnojení.

Proč předseťové hnojení?

Při výživě a hnojení ozimé pšenice musíme zkombinovat znalosti o potřebě ozimé pšenice na živiny a chování živin v půdě (tj. přeměny jednotlivých forem živin ve vztahu k jejich přístupnosti pro rostliny). A právě u této ozimé plodiny je toto důležité, neboť odběr (potřeba) živin v podzimním období není ještě vysoká. Značná potřeba živin sice nastává až v jarním období, ale v tomto období již není možné některé živiny již aplikovat, aby byly správně využity. Z tohoto důvodu je nezbytné aplikovat živiny již před založením porostu, tj. před setím. V odborné terminologii tomuto způsobu hnojení říkáme základní hnojení. Pro hnojení ozimé pšenice by však měla být základem také dobrá půdní úrodnost, z pohledu výživy rostlin pak tzv. „stará půdní síla“.

Tab.: Průměrné odběry živin ozimou pšenicí vztažené na 1 t výnosu zrna a průměrný celkový odběr při výnosu 6 t/ha
Odběr živin
N
P
K
Ca
Mg
S
Množství v kg/t
22–26
4,4–6,2
17–21
2,8–5,7
1,2–3,0
4,0–5,8
Množství v kg/ha
150
30
110
24
12
30

Nároky na živiny

Ozimá pšenice odčerpá z půdy poměrně velké množství některých živin (tab.). Jednotlivé živiny jsou pak během vývoje rostlin přemísťovány do sklízených produktů. V zrnu je především obsažen dusík a fosfor, ve slámě pak draslík a vápník. Distribuce Mg a S je výrazně závislá na obsahu těchto živin v půdě. V případě vyhovujícího obsahu je přibližně polovina z přijatého množství obsažena v zrnu, zbytek ve slámě. Na deficitních stanovištích je však větší podíl v zrnu obilnin. Hodnoty průměrného složení zrna a slámy (graf 1, 2) ukazují, že je nezbytné zabezpečit vyrovnanou výživu. Nelze tedy hnojení realizovat pouze prostřednictvím dusíkatých hnojiv.

Nelze se však zaměřit jenom na hnojení ve vztahu k potřebě živin. Výzkumy posledního období ukazují, že dávka hnojiv a způsob jejich aplikace výrazně ovlivňují tvorbu kořenového systému. Právě u ozimé pšenice je tento fakt velice důležitý, neboť založení kořenů v podzimním období a v průběhu zimy ovlivní další vývoj rostlin v jarním období. Ačkoliv ozimá pšenice může kořenit až do hloubky přes 100 cm, je hlavní podíl kořenů rozprostřen v ornici nebo v hloubce do 40 cm. Obvyklým přáním (nejen pěstitelů) bývá vytvoření hlubší a mohutnější kořenové soustavy. Takto jsou kořeny tvořeny tehdy, pokud není v povrchové vrstvě dostatečná zásoba živin a rostliny tak živiny „vyhledávají“ ve větší hloubce ornice. Tím je ovlivněna osvojovací schopnost pro živiny. U ozimé pšenice je uváděna střední osvojovací schopnost pro živiny. Je vyšší než u jarních obilnin (pšenice, ječmen) ale horší ve srovnání se žitem. Hnojení ozimé pšenice není tedy jen o stanovení dávky živin a volby hnojiv pro jejich aplikaci, ale souvisí úzce se zpracováním půdy, a to z důvodu vhodného zapravení hnojiv a jejich rozmístění v půdním profilu.

Graf 1: Průměrný obsah jednotlivých živin v zrnu ozimé pšenice (%)
Graf 1: Průměrný obsah jednotlivých živin v zrnu ozimé pšenice (%)
 
Graf 2: Průměrný obsah jednotlivých živin ve slámě ozimé pšenice (%) - * zastoupení živin ve slámě je ovlivněno obsahem živin na stanovišti
Graf 2: Průměrný obsah jednotlivých živin ve slámě ozimé pšenice (%) - * zastoupení živin ve slámě je ovlivněno obsahem živin na stanovišti
 

Hnojení fosforem

Dostupnost fosforu pro rostliny je důležitá již od počátku vývoje. Ačkoliv v tomto období (podzim) je odběr fosforu velice malý, je pro rostliny jeho příjem nepostradatelný. Fosfor se při klíčení a vzcházení rychle spotřebovává ze zásobních látek obsažených v semeni (fytin) a jeho nedostatek již v počátku vývoje může mít významný dopad na další vývoj porostu. Hnojení fosforem by tak neměli podceňovat především pěstitelé, kteří si produkují vlastní farmářské osivo a pochopitelně pěstitelé s množitelskými plochami.

Je obecně známo, že potřeba fosforu je spjata s energetickými toky rostlin (fosforečné estery ATP apod.). Fosfor ovlivňuje tvorbu buněčných membrán (fosfolipidy). Některé studie uvádějí vztah mezi odolností rostlin a obsahem fosfolipidů v pletivech. U ozimé pšenice je významný vliv fosforu na podporu odnožování. Nedostatek P snižuje tvorbu odnoží, redukuje listovou plochu. Významný je ale také vliv fosforu v dalších fázích vývoje, neboť ovlivňuje zakládání generativních orgánů - klasů a klásků. Při nedostatku P se opožďuje přechod jednotlivých vývojových fází a oddaluje kvetení. Výrazně pak dochází ke snížení počtu fertilních klasů, naopak se zvyšuje počet hluchých klásků a klasů. Ve vědeckých pracích bylo zjištěno, že odrůdy, které tvoří výnos počtem zrn v klasu, jsou méně ovlivněny nedostatkem P, než odrůdy, které tvoří výnos počtem klasů na rostlinu. Fosfor je nezbytný i na konci vegetace ozimé pšenice, neboť velký podíl P je ukládán v zrnu. Část P rostliny remobilizují (přemísťují) z vegetativních částí do generativních, ale určitý podíl P ještě rostliny přijímají prostřednictvím kořenů. Fosfor tvoří významný podíl v zrnu, a tak ovlivňuje nejen jeho výnos ale i kvalitativní parametry. Vliv hnojení na odběr fosforu je znázorněn v grafu 3.

Jelikož fosfor je živina v půdě málo pohyblivá a při nevhodných půdních podmínkách snadno přechází do méně rozpustných (a tím méně přijatelných) forem, není hnojení fosforem jednoduchou záležitostí. S ohledem na chování P v půdě je zřejmé, že není vhodné aplikovat P pouze na povrch (například přihnojením během vegetace), jelikož využití P ozimou pšenicí bude velice nízké.

Nejvhodnější je tedy aplikovat fosforečná hnojiva již před setím ozimé pšenice a jejich zapravení do půdy. Ideální je zapravení hnojiva rovnoměrně v celém orničním profilu. Za předpokladu dobré půdní zásoby není potřeba vysoká dávka, je však nezbytné respektovat půdní vlastnosti, zvláště pH. Obvyklou praxí bývá například podzimní aplikace amofosu před setím pšenice. Je potřeba však upozornit, že fosfor v amofosu (obdobně i v superfosfátech) je v hnojivu ve vodorozpustné formě. Při nevhodném pH půdy pak dochází k vysrážení dodaných vodorozpustných forem a účinnost hnojení se výrazně snižuje. Do kyselých půd jsou vhodnější hnojiva typu mletých fosfátů, hyperfosfátů apod.

Správný postup péče o půdní úrodnost by měl však být obrácený. Měli bychom nejdříve optimalizovat pH půdy a následně hnojení P. Potřebu P u ozimé pšenice nelze řešit mimokořenovou výživou (aplikací na list) jednak s ohledem na pomalý vstup fosforečných aniontů do vnitřního prostředí rostlin a především s ohledem na potřebu P (20–30 kg P/ha). Na stanovištích s deficitem P sice listová aplikace může přinést zvýšení výnosu, ale právě na těchto stanovištích by mělo být snahou doplnění živiny do půdy, nikoliv její další ochuzování.

Graf 3: Vliv stanoviště a hnojení na odběr fosforu (kg/ha) zrnem a slámou ozimé pšenice
Graf 3: Vliv stanoviště a hnojení na odběr fosforu (kg/ha) zrnem a slámou ozimé pšenice
 

Hnojení draslíkem

Při hnojení draslíkem k ozimé pšenici je potřeba vycházet ze stejných principů, jako pro hnojení fosforem, avšak při srovnání obou živin nacházíme značné odlišnosti. Draslík je pro ozimou pšenici důležitý především pro jeho fyziologické působení v metabolizmu rostlin a toto následně působí na tvorbu výnosu. Obecně známý je vliv K na transport asimilátů v rostlině, a to nejen z listů do semen, ale také do kořenů. Tím je ovlivněna například již zmíněná tvorba kořenové soustavy, ale také působí na lepší přezimování rostlin. Nelze ani opomenout význam draslíku pro hospodaření s vodou. V případě jarních přísušků (březen-duben), které v minulých letech byly již několikrát zaznamenány, je pak vliv hnojení K značný. Ale i ve vlhkých letech má draslík význam, neboť ovlivňuje pevnost stébel a zvyšuje odolnost proti poléhání. U draslíku také bylo prokázáno příznivé působení na některé kvalitativní parametry zrna. Příznivý vliv hnojení K byl prokázán např. na zvýšení objemové hmotnosti zrna nebo čísla poklesu.

Oproti fosforu je výrazně vyšší celkový odběr draslíku porostem. Tato biologická potřeba představuje více než 100 kg K/ha, u dobře zapojených porostů to může být až 150 kg K/ha. Hnojení K tedy nelze podceňovat. Obdobně jako u P je nižší potřeba K v podzimním a zimním období, ale na rozdíl od fosforu není draslík významněji obsažen v zásobních látkách a rostliny jej potřebují již po vytvoření kořenů.

Velice důležitá je pak dostupnost K v jarním období, neboť příjem draslíku ozimou pšenicí je největší v období intenzivního růstu (odnožování a zvláště sloupkování) a vrcholí již v období metání. V průběhu zrání je draslík ukládán ve slámě, menší část je transportována do zrna. Jaký podíl draslíku z pole odvezeme, je tak ovlivněn následným využitím slámy.

V porovnání s fosforem je draslík v půdě více pohyblivý. Jeho přístupnost je ovlivněna jednak půdním druhem, sílou sorpčního komplexu, ale také poměrem jednotlivých kationtů v sorpčním komplexu. Například vápnění nebo používání hnojiv s amonnou formou N způsobuje, že kationty Ca2+ (NH4+) vytěsňují K ze sorpčního komplexu a pro rostliny se tak stává dostupnější.

Při hnojení draslíkem musíme respektovat jednak značnou biologickou potřebu ozimé pšenice, dále půdní vlastnosti, ale též také jiná hnojařská opatření. V této souvislosti je to například používání hnojiv s vyšším obsahem K, jako digestát, lihovarnické výpalky, kejda, močůvka nebo zaorávka slámy předplodiny. Posouzení typu použitého hnojiva je velice důležité. Z tekutých hnojiv je draslík velice rychle dostupný pro rostliny. Naopak K ze slámy je uvolňován pozvolněji (především při zaorávce slámy později sklízených předplodin jako slunečnice nebo kukuřice na zrno) a v období intenzivního příjmu (často konec dubna až květen) je mineralizace zaorané slámy ještě pomalá, a tak i při započtení dávky draslíku v posklizňových zbytcích předplodiny by hnojení draslíkem k ozimé pšenici nemělo být zcela vyloučeno.

Při pěstování pšenice bez hnojení organickými hnojivy by použití minerálních hnojiv mělo být samozřejmostí. Při použití minerálních draselných hnojiv jsou vhodné draselné soli, případně další draselná hnojiva s obsahem Mg či S. Minerální draselná hnojiva je potřeba zapravit do půdy při základním nebo předseťovém zpracování půdy. Hnojení draslíkem neprovádíme na půdách s jeho vysokým obsahem v půdě a obezřetně bychom měli postupovat na půdách s nízkým obsahem Mg.

Hnojení hořčíkem

Výživa ozimé pšenice hořčíkem je velice důležitá jak ve vztahu k fyziologickým procesům v rostlině, fotosyntéze, a také z důvodu kvality produkce. Celkový odběr Mg je 10–15 kg/ha, tedy desetkrát méně, než odběr N nebo K. Ani hnojení Mg však nelze vynechat, neboť hořčík je důležitý během celého období růstu rostlin.

Při nedostatku Mg se u rostlin projevuje zpomalení tvorby kořenů již v počátečních fázích vývoje rostlin. Při nedostatku Mg je také inhibován transport látek (především sacharózy) floémem, z listů ke kořenům. Nedostatečný obsah cukrů ve floému pak může způsobovat problémy s přezimováním, neboť obsah cukrů slouží jako obrana před nízkými teplotami. V jarním období jsou pak tyto mobilní rezervy rostlinami rychle využívány k regeneraci po zimě jak kořenů, tak nadzemní biomasy. Další význam Mg je obecně známý a to svým vlivem na fotosyntézu. Nejen tím, že je součástí chlorofylu, ale podílí se na zabudování oxidu uhličitého do organických sloučenin, a také aktivuje mnohé enzymové systémy. Hořčík také působí na využití dusíku rostlinami. Při nedostatku Mg se většinou snižuje kvalita zrna, zvláště obsah bílkovin. Obdobně jako u fosforu, potřebuje ozimá pšenice hořčík od počátku růstu až do fáze plné zralosti.

S ohledem na vyšší pohyblivost Mg v půdě, zvláště na lehkých půdách s malou sorpční schopností je vhodné aplikaci Mg rozdělit alespoň do 2 dávek. Na podzim je možné aplikovat v draselných hnojivech (kamex, kainit apod.) a v jarním období společně s dusíkatými hnojivy (LAD, MAGNISUL, DASAMAG apod.). Pokud bylo použito vápnění dolomitickými vápenci či dolomity před setím ozimé pšenice, lze počítat s uvolňováním Mg i z těchto hnojiv. Je potřeba si však uvědomit, že vápenatá hnojiva jsou především uhličitany pomalu rozpustné ve vodě. Jejich působení je pozvolné a uvolňování Mg je ovlivněno např. pH půdy.

 

Hnojení sírou

Také síra je důležitá již od počátku růstu ozimé pšenice. Celková potřeba síry je od 15 až do 30 kg S/ha. S ohledem na pokles spadů síry (nyní většinou do10 kg/ha za rok) je tedy nezbytné hnojení sírou k ozimé pšenici zahrnout do systému hnojení. Pro rozhodování o hnojení sírou v podzimním období bychom měli vycházet z rozborů půdy na obsah vodorozpustných forem S (SO42-). Hnojení sírou je v tomto období vhodné při obsahu v půdě do 10 ppm, nutné při obsahu do 5 ppm. Na rozdíl od výše uvedených živin však není možné podzimní aplikací S zajistit výživu pro celé období růstu ozimé pšenice.

S ohledem na značnou pohyblivost přístupných forem síry v půdě je potřeba dávky rozdělit a podobně jako u dusíku větší část aplikovat v jarním období. Pro aplikaci S při základním hnojení lze využít, draselná nebo hořečnatá hnojiva s obsahem síry, pokud bude realizováno hnojení dusíkem pak některé z dusíkatých hnojiv se sírou.

 

Hnojení dusíkem

Hnojení dusíkem nejvíce ovlivňuje výnos a mnohé kvalitativní parametry zrna (obsah dusíkatých látek, vlastnosti lepku, sedimentační test a další). Na hnojení dusíkem jsou proto kladeny vysoké nároky, avšak hnojení N před setím a na podzim je otázkou širšího posouzení. Nedostatek či naopak nadbytek dusíku již na počátku vegetace ovlivňuje další vývoj rostlin. Porost ozimé pšenice přijme v podzimním a zimním období jen malé množství dusíku. Většinou toto množství není větší, než 20 kg N/ha.

Vhodným ukazatelem pro rozhodování o aplikaci dusíku před setím by měly být rozbory půd na obsah minerálního dusíku (Nmin). Obsah minerálního dusíku v letním období je totiž poměrně proměnlivý a závisí na využití dusíku z hnojiv aplikovaných k předplodině, nakládání s posklizňovými zbytky a výrazně na průběhu počasí, které ovlivňuje mineralizaci organických látek v půdě.

V letošním roce vše nasvědčuje tomu, že obsahy minerálního dusíku po předplodinách budou na nižších úrovních, neboť mineralizace v půdě probíhá lépe již od jarního období, střídají se období vlhka, sucha a tepla, což urychluje mineralizaci N během období růstu předplodin. Méně lehce mineralizovatelných dusíkatých organických látek tak zůstane v půdě pro podzimní období. Z působení těchto faktorů sice můžeme předpokládat způsoby přeměn dusíku v půdě, skutečný obsah přijatelných forem N lze však spolehlivě stanovit pouze laboratorními rozbory.

Zjištění obsahu Nmin pak pomůže lépe rozhodovat o tom, zda dusík pro ozimou pšenici bude nutné aplikovat. Hnojení dusíkem není nutné, pokud je obsah Nmin stanovený před setím vyšší než 10 mg/kg zeminy, což odpovídá obsahu cca 25–30 kg N/ha (po odečtení tzv. reziduálního N). Je-li ozimá pšenice v osevním postupu řazena po předplodinách hnojených stájovými hnojivy (hnojem, kejdou) nebo po jetelovinách, můžeme aplikaci dusíku před setím rovněž vypustit.

 

Praktická doporučení na závěr

S ohledem na výše uvedené, nelze hnojení ozimé pšenice zevšeobecňovat, ale je nezbytné přizpůsobit celý systém konkrétním případům. Při základním hnojení ozimé pšenice musíme zohlednit agrochemické vlastnosti půdy, je nezbytné respektovat mobilitu jednotlivých živin v půdě.

Již v podzimním období je důležité zajištění přístupných živin pro optimální růst a vývoj ozimé pšenice. Hnojení fosforem, draslíkem a hořčíkem by mělo být provedeno při předseťové přípravě. Dávka P, K a Mg hnojiva je stanovena podle plánovaného výnosu zrna při zohlednění obsahu živin v půdě, případně s ohledem na obsah živin, které vracíme do půdy v posklizňových zbytcích.

Dostatečné využití jednotlivých živin však lze předpokládat, pouze pokud jsou v pořádku další agrochemické půdní vlastnosti. Jedná se především o půdní organickou hmotu, pH, sorpční komplex a jeho nasycení jednotlivými kationty. Tyto vlastnosti je nezbytné řešit dlouhodobě a nelze nevhodné podmínky upravit např. jednorázovou aplikací.

Příspěvek byl připraven s podporou Specifického výzkumu „S projekt“ MŠMT ČR a v rámci projektu SGS FAPPZ č. 21140/1312/3104/02.

Použitá literatura je k dispozici u autorů příspěvku.

Související články

Foliární aplikace síry a její vliv na výnos a kvalitu zrna

22. 06. 2017 Ing. Ladislav Černý, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Hnojení Zobrazeno 404x

Využití přírodních způsobů pro intenzivní pěstování kukuřice

03. 05. 2017 Ing. Jaroslav Tomášek, Ph.D., Ing. Pavel Cihlář, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Hnojení Zobrazeno 607x

Hnojení pšenice ozimé na jaře

24. 04. 2017 Doc. Ing. Pavel Ryant, PhD., Ing. Jiří Antošovský, Doc. Ing. Petr Škarpa, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Hnojení Zobrazeno 1212x

Regenerační hnojení s Ureastabil

13. 04. 2017 Ing. Jaroslav Mráz; AGRA GROUP a.s. Hnojení Zobrazeno 536x

Jarní stimulace výnosového potenciálu pomocí listové výživy

27. 03. 2017 Ing. Jan Grznár; Timac Agro Czech Hnojení Zobrazeno 482x

Další články v kategorii Hnojení

Agro Aliance
Syngenta Czech s.r.o.
AG NOVACHEM s.r.o.
Insekticid Huter SPU

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

Anketa

Jak se Vám líbí nové názvosloví chorob a používáte je?
15%
6%
2%
24%
4%
50%
detail