Chemap Agro s.r.o.

Vliv různých způsobů aplikace dusíkatých hnojiv na výnos brambor

22. 06. 2020 Ing. Andrea Svobodová, Ph.D., Ing. Pavel Kasal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s. r. o. Hnojení Zobrazeno 742x

Brambory jsou plodinou náročnou na živiny. Jedná se o obecně známou skutečnost, ale vzhledem k podmínkám pěstování, ne vždy jsou živiny z aplikovaných hnojiv plně využity.

Proseeds

Výživa a směr pěstování

Celkový příjem a využití živin z půdního roztoku je složitý proces. Tento proces bez určitých znalostí o vlivu hnojení na půdu a rostliny nemusí být zcela efektivní. S efektivitou využití živin úzce souvisí druh používaných hnojiv. Způsob výživy je třeba přizpůsobit i k danému účelu pěstování (tab. 1). U konzumních brambor je důležitá výše celkového výnosu hlíz, a proto zde převažuje výživa dusíkatými hnojivy. Ovšem při vyšších dávkách je tu nebezpečí kumulace dusičnanů v hlízách. Jiné poměry živin volíme k sadbovým bramborám, u kterých zvýšený podíl dusíku vede k prodloužení vegetace, a tím i období vzniku infekce virovými chorobami. Při pěstování brambor k různému účelu je třeba přizpůsobit způsob výživy.

Tab. 1: Doporučené dávky dusíku v minerálních hnojivech (Kasal, 2013)

Dávka hnoje (t/ha) nebo ekvivalentní množství statkového hnojiva

Délka vegetační doby zvolených odrůd

Dávka N (kg/ha)

množitelské porosty

brambory konzumní a  pro potravinářské výrobky

brambory pro výrobu škrobu

Bez hnoje

velmi rané a rané

110

120

120

polorané

90

110

110

polopozdní a pozdní

70

100

100

20

velmi rané a rané

90

110

100

polorané

80

100

90

polopozdní a pozdní

70

90

80

40

velmi rané a rané

80

100

90

polorané

70

90

80

polopozdní a pozdní

60

80

70

60

velmi rané a rané

70

90

80

polorané

60

80

70

polopozdní a pozdní

60

70

60

Výživa a půdní síla

Velmi významným faktorem je samotná přítomnost živin v půdě, která bývá souhrnně označována jako stará půdní síla. Na výživě rostlin se stará půdní síla podílí více než přímé dodání živin v hnojivech. Stará půdní síla se vytváří pravidelným hnojením i střídáním plodin v rámci osevního sledu. Udržení půdní úrodnosti jako předpokladu zajištění stabilních výnosů a kvality zajistíme přiměřenou náhradou odebraných živin organominerálním hnojením a správnými agrotechnickými zásahy. Při disproporcích je potřeba minerálními hnojivy upravit obsah a poměr živin v půdě. Týká se to živin, které jsou vázány jílovitohumusovým komplexem či jílovými minerály v půdě a kterými je možné hnojit do zásoby (tab. 2). Je to fosfor (P), draslík (K) a hořčík (Mg).

Tab. 2: Kritéria hodnocení obsahu jednotlivých živin v orné půdě (Mehlich III)

Obsah

Fosfor (mg/kg)

Draslík (mg/kg)

Hořčík (mg/kg)

půda

lehká

střední

těžká

lehká

střední

těžká

Nízký

do 50

do 100

do 105

do 170

do 80

do 105

do 120

Vyhovující

51–80

101–160

106–170

171–260

81–135

106–160

121–330

Dobrý

81–115

161–275

171–310

261–350

136–200

161–265

212–330

Vysoký

116–185

276–380

311–420

351–510

201–285

266–330

331–460

Velmi vysoký

nad 185

nad 380

nad 420

nad 510

nad 285

nad 330

nad 460

Tab. 3: Varianty polního pokusu ve Valečově v jednotlivých pokusných letech

Varianta

Dávka v kg č. ž. N/ha

v roce 2014

Dávka v kg č. ž. N/ha

v roce 2015

1.

Močovina (N 100 %)

125 kg

115 kg

2.

Digestát (N 100 %)

125 kg

115 kg

3.

Digestát (N 150 %)

188 kg

175kg

Digestát jako zdroj dusíku pro brambory

Digestát je zbytek po fermentačním procesu vznikající anaerobní fermentací při výrobě bioplynu. Hojení digestátem je podobné jako při hnojení kejdou, vždy je však vhodné vzít v úvahu aktuální obsah dusíku. Při průměrném obsahu 0,5 % celkového dusíku a při dávce 1 t digestátu se do půdy dodá 5 kg N/ha. Oproti statkovým hnojivům mají digestáty obvykle vysoký celkový obsah dusíku od 0,2 do 1 % v původní hmotě, pH mezi 7–8 a sušinu v rozmezí od 2 do 13 %.

V letech 2014–2015 byl ve výzkumné stanici VÚB ve Valečově založen polní pokus. Srovnávána byla aplikace digestátu (tab. 3) s minerálním dusíkatým hnojivem močovina (46 % N). Cílem bylo ověřit možnost hnojení digestátem jako částečné náhrady minerálních N hnojiv. Z výsledků našich pokusů z let 2014 a 2015 lze konstatovat (graf 1), že v průměru let vyšší výnosy hlíz byly zaznamenány u varianty s digestátem oproti minerálnímu hnojení močovinou se stejnou dávkou dusíku. V digestátu je většina dusíku snadno dostupná. Dostupnost činí až 80 %. To lze potvrdit i v následném hodnocení obsahu celkového dusíku v hlízách, kdy tendenčně nejvyšší obsah dusíku byl zaznamenán u varianty s vyšší dávkou digestátu (dávka 150 % N). Naopak nejnižší obsah dusíku (graf 2) byl u varianty s minerálním hnojivem (močovina 100 %).

Samojízdný aplikátor Claas Xerion 3800 Saddle Trac s SGT (záběr 4,5 m) při zapravování aplikovaného digestátu
Samojízdný aplikátor Claas Xerion 3800 Saddle Trac s SGT (záběr 4,5 m) při zapravování aplikovaného digestátu

Zapravení digestátu aplikovaného na povrch půdy kompaktorem
Zapravení digestátu aplikovaného na povrch půdy kompaktorem

Praktické závěry

Z dosažených výsledků průměru dvou let vyplývá, že hnojení brambor digestátem může být za určitých podmínek alternativou hnojení minerálními N hnojivy. Vyšší dávka dusíku (150 % N) v digestátu způsobila snížení výnosu hlíz a to zřejmě z důvodu „luxusní“ zásoby dusíku na začátku vegetace. Rostlina zřejmě více přístupného dusíku využila k tvorbě nadzemních orgánů.

Způsob použití digestátu závisí na konkrétních půdních podmínkách a hlavně kvalitě digestátu. Vedle dusíku je digestát významným zdrojem draslíku, vápníku a dalších živin. Dusík je v digestátu obsažen převážně v amonné formě a při aplikaci hrozí riziko jeho uvolnění do atmosféry. Požadavek na včasnost zapravení aplikovaného digestátu do půdy nejlépe řeší diskový aplikátor, který zároveň digestát aplikuje i zapravuje. Lze však použít i jiný způsob zapravení, např. kompaktorem. Zapravení je však nutné provést bezprostředně po aplikaci digestátu na povrch půdy. Nedochází tím ke ztrátám lehce uvolnitelného dusíku. Pro hnojení digestátem je vždy vhodné stanovit aktuální obsah dusíku.

Porosty hnojené digestátem po celou dobu sledování dosahovaly velmi dobrého výživného stavu. Výnosy hlíz na zkoušených variantách hnojení dosahovaly srovnatelné úrovně jako u variant hnojených minerálními hnojivy. Zároveň sledovaná kvalita hlíz nebyla množstvím použitého digestátu výrazně ovlivněna. Na základě uvedených skutečností lze digestát doporučit jako vhodné hnojivo pro pěstování brambor.

Použití dělených dávek dusíku v minerálních hnojivech

Další z možností, jak zvýšit půdní úrodnost je aplikace minerálních hnojiv. Na podzim se většinou aplikují hnojiva obsahující fosfor, draslík a hořčík. Jedná se o prvky, které půda může poutat a následně postupně uvolňovat do půdního roztoku. Při aplikaci je velmi důležitá rovnoměrnost rozptýlení. Velmi důležitou živinou je dusík. Dusík zpravidla aplikujeme před sázením, ale lze doporučit i dělené aplikace.

V minulých letech byly v našich pokusech ověřovány možnosti použití dělených dávek dusíkatých hnojiv u brambor. Ve všech variantách pokusu činila celková dávka dusíku 100 kg/ha. Močovina byla aplikována v jedné variantě, a to v plné dávce před sázením. DAM 390 byl aplikován ve třech variantách: v plné dávce před sázením, dále v dělené dávce 50 kg N/ha před sázením a 50 kg N/ha po plném vzejití porostu a v plné dávce po plném vzejití porostu brambor. V pokusech založených u brambor na testování dělených dávek tekutého minerálního hnojiva DAM 390, se jevila optimální dělená dávka (graf 3). Při hnojení kapalným dusíkatým hnojivem DAM 390 je důležité zaměřit se na přesnou a cílenou aplikaci. Proto po plném vzejití bylo hnojivo zapraveno aplikátorem lokálně do hrůbků. Jednorázově aplikované plné dávky (100 kg N/ha) před sázením nebo po plném vzejití nebyly v pokusech shledány jako pozitivní. V případě dávky 100 kg N/ha aplikované až po plném vzejití nebyl dusík přítomen v prvních fázích vývoje, což negativně ovlivnilo výsledné výnosy hlíz.

V dalších pokusech byl zařazen i síran amonný. Pro aplikaci ve vegetaci po plném vzejití porostu bylo použito kapalné hnojivo Spolsan. Síran amonný (SA) a DAM 390 (graf 4) byly aplikovány v dělených dávkách, a to 50 kg N/ha před sázením a 50 kg N/ha po plném vzejití porostu. Močovina byla aplikována v dávce 100 kg N/ha před sázením. Výnos hlíz u síranu amonného byl statisticky průkazně vyšší oproti zbylým testovaným variantám, a to zejména u odrůdy s delší vegetační dobou. Tento efekt je připisován nejen dělené aplikaci, ale také vlastnostem síranu amonného. Síran amonný obsahuje dusík v amonné formě, rychle se rozpouští v půdní vodě, ale značná část přechází do sorpčního půdního komplexu. Snižuje se tím jeho pohyblivost a možnost vyplavení, tím je lépe dostupný pro rostliny po delší dobu.

Graf 1: Vliv varianty na výnos hlíz v průměru let 2014–2015; raná odrůda Dali
Graf 1: Vliv varianty na výnos hlíz v průměru let 2014–2015; raná odrůda Dali

Graf 2: Vliv varianty na obsah celkového dusíku v hlízách v roce 2015; raná odrůda Dali
Graf 2: Vliv varianty na obsah celkového dusíku v hlízách v roce 2015; raná odrůda Dali

Graf 3: Vliv variant hnojení na výnos hlíz brambor; velmi raná odrůda Magda
Graf 3: Vliv variant hnojení na výnos hlíz brambor; velmi raná odrůda Magda

Graf 4: Vliv variant hnojení různými minerálními hnojivy a dělenými dávkami na výnos hlíz brambor (t/ha); poloraná odrůda Janet
Graf 4: Vliv variant hnojení různými minerálními hnojivy a dělenými dávkami na výnos hlíz brambor (t/ha); poloraná odrůda Janet

Aplikace kapalných minerálních hnojiv do hrůbků ve vegetaci (funkční model VÚZT, v. v. i.)
Aplikace kapalných minerálních hnojiv do hrůbků ve vegetaci (funkční model VÚZT, v. v. i.)

Závěr

Nejvyšší potřeba živin u brambor je v období tvorby poupat až začátku květu. Z pohledu použití dusíkatých minerálních hnojiv při hnojení brambor hrozí riziko ztrát dusíku vyplavením v době od aplikace hnojiva do začátku intenzivního příjmu živin rostlinami. Pro zmírnění tohoto nepříznivého efektu se v polních pokusech osvědčila dělená aplikace hnojiv, při které je část dávky minerálního dusíkatého hnojiva aplikována lokálně do hrůbků po vzejití porostu brambor. Naopak aplikace plné dávky N po vzejití porostu nedosáhla výnosu ostatních variant. Aplikační zařízení pro tento způsob aplikace hnojiv však u nás zatím není běžně dostupné.

Příspěvek vznikl za přispění institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace reg. č. MZe - RO1619.

foto: P. Kasal

Související články

Význam ligninu v biomase meziplodin

08. 09. 2020 Ing. Antonín Kintl a kol. Hnojení Zobrazeno 360x

Vizura® - využijte potenciál stabilizovaného amonného dusíku pro vaše plodiny

03. 09. 2020 Ing. Matúš Czakó; BASF spol. s.r.o. Hnojení Zobrazeno 350x

Hnojenie ozimnej repky olejnej v jesennom období

24. 08. 2020 Prof. Ing. Ladislav Ducsay, Dr., Ing. Marek Slepčan; Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre Hnojení Zobrazeno 513x

Síra na list - vhodný doplněk výživy máku

10. 07. 2020 Doc. Ing. Petr Škarpa, Ph.D. a kol. Hnojení Zobrazeno 518x

Zvláštnosti výživy sóje a jej vplyv na odolnosť voči chorobám

07. 07. 2020 Ing. Peter Mižík; Agrofert o. z. Agrochémia Hnojení Zobrazeno 468x

Další články v kategorii Hnojení

detail