Předpoklad produkce olejnin a zejména sóji v roce 2021

27. 09. 2021 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol. Management Zobrazeno 3229x

Podle odhadů USDA celosvětová spotřeba olejnin v marketingovém roce 2021/22 vzroste o 3 %. Za vyšší spotřebou je hlavně vyšší zájem Číny o sóju, zejména o šroty (sójové) z důvodu rychlejší obnovy čínského vepřového průmyslu, který negativně ovlivnil africký mor prasat.

Obchod s olejninami v hospodářském roce 2021/22

Podle odhadů USDA celosvětová spotřeba olejnin v marketingovém roce 2021/22 vzroste o 3 %. Za vyšší spotřebou je hlavně vyšší zájem Číny o sóju, zejména o šroty (sójové) z důvodu rychlejší obnovy čínského vepřového průmyslu, který negativně ovlivnil africký mor prasat. Celosvětově se odhaduje vyšší spotřeba slunečnicového a bavlníkového semene o 9 %, resp. 3 %. Obchod s olejnatými semeny bude vyšší, zejména kvůli již zmiňované vyšší poptávce Číny po sóje, což představuje 60 % celosvětového dovozu sóji. Vzhledem k tomu USDA předpokládá i růst cen sóji na osmileté maximum. Podle posledních údajů USDA sice obchod se sójou mírně zpomalil z důvodu poměrně velké zásoby čínského vepřového masa, což však může být jen krátkodobá záležitost.

USDA očekává, že produkce rostlinného oleje celosvětově poroste o 4 % u všech devíti hlavních olejů. Největší nárůst se předpokládá u palmového, slunečnicového a sójového oleje. Využití olejů v potravinářství se podle prognózy zvýší o více než 4 mil. tun (3 %), přičemž nejvíce to bude u slunečnicového a olivového oleje (4 %).

Například dovoz palmového oleje do EU dosáhl v roce 2020 rekordních 7,1 mil. tun. Za výrazným meziročním navýšením byla jak silná produkce italských biopaliv, tak výrazně vyšší produkce různých mýdel a dezinfekcí v důsledku pandemie Covid-19. Pro srovnání v prvním čtvrtletí letošního roku je dovoz palmového oleje do EU o 30 % nižší, než tomu bylo loni.

Na severoamerickém kontinentu by měla v tomto roce růst spotřeba oleje v průmyslu o více než 2 mil. tun (4 %), a to i díky zvýšení výroby bionafty v USA (až o 26 %).

Souhrnně bude obchod s rostlinným olejem v hospodářském roce 2021/22 rekordní. USDA odhaduje, že dlouho trvající silná poptávka po rostlinných olejích sníží jejich zásobu na nejnižší úroveň od hospodářského roku 2010/11.

Prognóza sklizně olejnin a zejména sóji v hospodářském roce 2021/22

Odhaduje se, že celosvětová produkce olejnatých semen v marketingovém roce 2021/22 vzroste o necelých 6 %, a to především z důvodu předpokládaného růstu produkce sóji v USA a Jižní Americe. Celosvětová produkce olejnatých semen by podle předpokladů USDA mohla dosáhnout 635 milionů tun, a to i z důvodu rekordních osevních ploch. V porovnání s loňským rokem se odhaduje v tomto roce vyšší produkce u všech semenných olejnin. Produkce palmy olejné se přepokládá v tomto hospodářském roce nejvyšší v historii.

Produkce sóji (tab. 1) se v současné době odhaduje na 385 milionů tun, což je o 6 % více než v loňském roce. Největší produkce sóji se předpokládá v Brazílii (144 mil. tun), kde již patnáct let v řadě navyšují její výměru, z důvodu silné poptávky a výborných výnosů místních pěstitelů. Druhým a třetím nejvýznamnějším producentem jsou USA (120 mil. tun) a Argentina (52 mil. tun). Je velmi pravděpodobné, že Brazílie již potřetí v řadě obhájí pozici největšího světového producenta a exportéra sóji, a to zejména díky obchodování s Čínou.

Sója ve světě

V souvislosti s nejvyšší odhadovanou produkcí semenných olejnin v marketingovém roce 2021/22 se předpokládá i rekordní produkce oleje, a to 217 mil. tun. Sója (s produkcí cca 62 mil. tun oleje) je po palmě olejné (s produkcí cca 76 mil. tun oleje) druhou nejvýznamnější olejninou světa.

Produkce oleje z řepky by měla být srovnatelná s loňským rokem, a to okolo 29 mil. tun. Z důvodu zvýšeného zájmu odběratelů je výraznější růst produkce oleje zaznamenáván u slunečnice, která by mohla dosáhnout 22 mil. tun oleje.

Nejvýznamnějším importérem sóji je tradičně Čína (semeno - 102 mil. tun), následovaná EU (extrahované šroty - 17 mil. tun a semeno - 15 mil. tun).

Sója v ČR a SR

V tomto roce došlo v ČR k velmi výraznému meziročnímu růstu výměry sóji cca o 39 %. Na Slovensku se taktéž výměra sóji výrazně zvýšila, a to o cca 23 % oproti roku 2020. Podle statistiky se jedná o historicky nejvyšší plochu sóji na obou územích. V případě Slovenska se již pátým rokem po sobě jedná o největší výměru v historii. V roce 2021 se sója v ČR pěstuje na více než 19,5 tis. ha a na Slovensku na necelých 64 tis. ha (graf 2 a 3). Výnosy sóji v ČR i SR byly v loňském roce 2020 nadprůměrné, a to v ČR 2,33 t/ha a v SR dokonce 2,53 t/ha (tab. 3).

Závěr

Odhadnout průběh sklizně a výnos sóji, v době přípravy tohoto článku, kdy sója na našem území kvete, je nemožné.

Velký vliv mají stále častější anomálie v průběhu vegetace. Příkladem jsou extrémní výkyvy počasí patrné např. na americkém kontinentě, kde severozápad USA a západ Kanady sužují extrémní vedra (s doprovodnými požáry). Kanada nedaleko od Vancouveru zaznamenala 29. 6. teplotní rekord 49,5 °C. Také Sibiř (zejména Jukutská oblast) letos čelí horkému a suchému počasí, které je doprovázeno ničivými požáry. Stále častější je výskyt silných přívalových dešťů, často i s krupobitím na různých částech Evropy. Pro naše území zcela nezvyklý výskyt tornáda síly F 4, které doprovázelo silný déšť s krupobitím (24. 6.). Extrémní deště s povodněmi v Německu, Belgii, Lucembursku, Nizozemí, Švýcarsku, ale i u nás (14. a 15. 7.) atd.

Průběh počasí také výrazně ovlivňoval zakládání porostů a růst sóji na našem území. Studené a vlhké jaro opožďovalo zakládání jejích porostů. Na Moravě a na Slovensku se poměrně často sója zakládala i měsíc po agrotechnické lhůtě (koncem května). Studený květen, který podle pranostiky „studený máj ve stodole ráj“ prospěl většině ozimů a časně setým jařinám, se u teplomilných plodin projevoval jejich výrazným opožděním. Což výrazně oddálí sklizeň, zejména pozdnějších odrůd sóji. Vyšší srážky, které jsou pro sóju většinou pozitivní, sebou přinesly i řadu negativ, jako je vytěsnění půdního vzduchu, silné utužení půdy (společně s nevhodnou agrotechnikou), deficience nebo vzájemné vyblokovaní živin, špatná nodulace (způsobená nedostatkem vzduchu v půdě), vyšší fytotoxicita razantních preemergentních herbicidů nebo naopak slabá účinnost postemergentních herbicidů aplikovaných v nevhodném termínu.

Porosty sóji jsou velmi nevyrovnané od výborných až po neskliditelné. Pozitivním jevem je, že zastoupení nadprůměrných porostů výrazně převládá. Dobrou zprávou pro pěstitele by měla být i výrazně vyšší realizační cena sójových bobů.

Tab. 1: Světová produkce sóji v posledních letech

Tab. 2: Výnosy sóji ve světě v marketingových letech 2012/13 až 2021/22

Tab. 3: Výnosy sóji v ČR a SR v letech 2005 až 2020 v t/ha

Graf 1: Vývoj světové sklizňové plochy sóji

Graf 2: Vývoj osevních ploch sóji v ČR

Graf 3: Vývoj osevních ploch sóji v SR

Ing. Přemysl Štranc, Ph.D.¹, Ing. Pavel Procházka, Ph.D.², Daniel Štranc^1
1ZEPOR⁺ - zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec
²Česká zemědělská univerzita v Praze