Choroby olejnin: Vadnutí světlice barvířské
30. 12. 2023 Ochrana rostlin a pěstování Zobrazeno 498x
V porostu světlice barvířské se mohou vyskytovat i polyfágní houby, které se běžně vyskytují na olejninách, jako je Sclerotinia sclerotiorum způsobující bílou hnilobu, Botrytis cinerea způsobující šedou plísňovitost a Macrophomina phaseolina způsobující popelavou hnilobu. Obecným příznakem všech tří chorob je vadnutí rostlin, dochází k předčasnému zasychání (nouzovému dozrávání) a odumírání rostlin, a tím pádem i ke značným ztrátám na výnosu.
Bílá hniloba
Patogen Sclerotinia sclerotiorum napadá rostliny světlice barvířské ve všech vývojových fázích.
Příznaky napadení se v porostu světlice objevují na počátku kvetení. Napadená rostlina žloutne a zasychá. Při podrobnějším zkoumání, můžeme na stonku pozorovat protáhlé bělavé skvrny, na kterých se za vhodných podmínek tvoří bělavé vatovité mycelium a později i černá sklerocia. Mycelium prorůstá stonkem, postupně dochází k jeho rozpadu či lámání.
Zdrojem infekce jsou sklerocia, která si v půdě zachovávají životaschopnost deset a více let. Primární infekce je ze sklerocií, která se nacházejí na povrchu nebo těsně pod povrchem půdy. Z nich vyrůstá myceliové vlákno a infikuje rostliny na bázi stonku nebo na nich vyrůstají apothecia s askosporami. Tvorba apothecií a uvolňování askospor je podporována teplotou vzduchu 20–25 °C a relativní vlhkostí vzduchu 80–90 %.
Příznaky napadení bílou hnilobou
Příznaky napadení bílou hnilobou na stonku
Mycelium a sklerocia Sclerotinia sclerotiorum
Šedá plísňovitost
Příznakem napadení světlice barvířské houbou Botrytis cinerea (pohlavní stadium Botryotinia fuckeliana) jsou skvrny na stoncích, listech a listenech na vegetačním vrcholu. Za suchého počasí se skvrny projevují zaschnutím pletiva, za vlhkého počasí se tvoří šedozelené až šedohnědé skvrny s povlaky mycelia a fruktifikačních orgánů. Při napadení stonku dochází většinou k poškození vodivých pletiv, které se může projevovat lámáním stonku pod květem, či zaschnutím vegetačního vrcholu.
Patogen přežívá myceliovým vláknem nebo sklerocii v infikovaných posklizňových zbytcích v osivu. Ze sklerocií vyrůstá, podobně jako u Sclerotinia sclerotiorum, myceliové vlákno nebo také plodnice - apothecia s vřecky a askospory (pohlavní stadium). Během vegetace se patogen šíří konidiemi tvořících se na konidioforech. Rozvoj choroby podporuje teplota vzduchu kolem 24 °C a především vysoká vzdušná vlhkost.
Příznaky napadení šedou plísňovitostí v porostu
Povlaky konidioforů a konidií Botrytis cinerea na květu
Lámání stonku pod květem - Botrytis cinerea
Příznaky šedé plísňovitosti na listech
Popelavá hniloba
Příznaky napadení patogenem Macrophomina phaseolina se na světlici barvířské objevují většinou na počátku kvetení, kdy se v porostu zdravých (zelených) rostlin objeví zaschlá rostlina. Na bázi stonku můžeme pozorovat protáhlé, světlé, šedostříbrné skvrny. Dřeň uvnitř stonku se zbarvuje do šeda v důsledku tvorby velkého množství drobných černých mikrosklerocií. Ty se tvoří zprvu poblíž vodivých pletiv, později i na dřeni. Napadené rostliny mírně zavadají a zastavují růst, dochází k nouzovému dozrávání a odumírání celých rostlin. Na rozdíl od Sclerotinia sclerotiorum nedochází po napadení Macrophomina phaseolina k rozkladu pletiv.
Zdrojem infekce je mycelium a mikrosklerocia v infikovaných posklizňových zbytcích v půdě. Sklerocia si v půdě zachovávají životaschopnost až 15 let. Za vhodných podmínek mikrosklerocia v půdě vyklíčí a mycelium proniká přes epidermis do kořenů hostitele. Patogen se vyskytuje se především na písčitých půdách v suchých oblastech. Optimální teplota pro rozvoj choroby je 30 °C.
Příznaky napadení popelavou hnilobou
Příznaky napadení popelavou hnilobou na stonku
Ochrana
Preventivní ochrana proti zmíněným patogenům spočívá ve snížení výskytu sklerocií v půdě. Zamoření pozemku lze snížit střídáním plodin v osevním postupu, volbou odolných odrůd, vyséváním zdravého osiva bez příměsi sklerocií, vyrovnanou výživou rostlin, a také aplikací houby Coniothyrium minitans, která parazituje na sklerociích a snižuje tak jejich životnost. Proti Botrytis cinerea se přímá ochrana provádí na základě signalizace v období prodlužovacího růstu a kvetení.
Další články v kategorii Ochrana rostlin a pěstování