Choroby bramboru 5: Plíseň bramboru

05. 02. 2021 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 2761x

Nejzávažnější chorobou brambor je plíseň bramboru, celosvětově rozšířená choroba vyskytující se ve všech pěstitelských oblastech bramboru. Původcem choroby je Phytophthora infestans. Dříve byl tento patogen řazen do hub (říše Fungi), dnes patří do skupiny „houbám podobným organizmů“ (říše Chromista). Patogen napadá jak nadzemní části rostlin, tak i hlízy. Za příznivých podmínek, zejména ve vlhkých letech, dochází k velmi rychlému šíření choroby.

První příznaky napadení můžeme očekávat, podle ranosti odrůd a průběhu počasí, od konce května do první poloviny června. V rostlinách, vyrůstajících z infikovaných hlíz, dochází k systémovému šíření patogenu. Příznaky se nejdříve objevují na vegetačních vrcholech, infekce se šíří řapíky a listy a stonky postupně odumírají.

Na jednotlivých lístcích, od špičky nebo od okraje čepele, pozorujeme zpočátku vodnaté světle zelené až nažloutlé skvrny, které později hnědnou a nekrotizují. Na spodní straně lístků můžeme, zvláště za vlhka, pozorovat na okraji skvrn povlaky mycelia. Skvrny na lístcích se rychle zvětšují, zasahují postupně celý list, infekce přechází na řapíky a stonky. Příznaky choroby lze zaměnit za listové nekrózy většinou abiotického původu nebo za hnědou a terčovitou skvrnitost.

Infikované hlízy mají na slupce obvykle nepravidelné, poměrně rozsáhlé, olovnatě šedé skvrny. Na řezu pod těmito skvrnami je dužnina rezavě zbarvena a zbarvení proniká stromečkovitě do hloubky. V pozdějším stadiu dochází k rozkladu hlíz, na němž se sekundárně podílí i bakterie a některé houbové patogeny.

Zdrojem primární infekce jsou napadené hlízy, patogen přetrvává jako mycelium na očkách a v dužině hlíz. Přežívat může také v půdě na posklizňových zbytcích formou trvalých spor - oospor (pohlavní stadium). Zdrojem infekce mohou být i plevelné brambory v porostech jiných plodin.

Po výsadbě infikovaných hlíz, mycelium prorůstá do nadzemní části rostliny až k vegetačnímu vrcholu, kde se za příznivých podmínek vytváří nepohlavní stadium - sporangiofory a sporangia. Sporangia mohou klíčit přímo myceliovým vláknem nebo se uvnitř tvoří zoospory. Z těchto primárně infikovaných rostlin se patogen větrem šíří do porostu (sekundární infekce). Aby došlo k infekci (epidemii) je třeba chladnější počasí a ovlhčení listů. Nově vytvořená sporangia a zoospory jsou deštěm smývány do půdy, kde infikují nové hlízy. Šíření choroby a další infekce jsou výrazně ovlivňovány průběhem počasí a vlastnostmi pěstované odrůdy (odolností a raností). Inkubační doba mezi infekcí porostu a objevením se příznaků je v průměru jeden týden.

Preventivní opatření v rámci integrované ochrany proti plísni bramboru spočívají ve výběru lokality a pozemku (rizikové jsou plochy s omezeným prouděním vzduchu a těžké půdy), v pěstování odolných odrůd bramboru, ve vysazování zdravé narašené nebo předklíčené sadby, vyrovnané výživě (nepřehnojovat dusíkem, dostatečná zásoba hořčíku), dokonalém hrůbkování (nahrnutí vyšší vrstvy půdy nad hlízami) a opatřením při sklizni a posklizňové úpravě (likvidace natě, přechodné skládky).

V přímé fungicidní ochraně je nutné výběr fungicidů podřídit průběhu počasí, náchylnosti odrůdy a stavu porostu. Aplikace přípravků musí být vždy preventivní, tj. porost by měl být pod fungicidní clonou dřív, než nastanou vhodné podmínky pro infekci. Preventivní postřiky před výskytem plísně a v období suchého počasí a slabého infekčního tlaku lze zajistit běžnými kontaktními fungicidy.

Porost ošetřujeme na základě prognózy a signalizace. Existuje řada prognóz výskytu choroby, například Negativní prognóza plísně bramboru (Schrödter, Ullrich) umožňuje předpovědět délku období od vzejití porostu, po které nedojde k výskytu choroby. Můžeme ji využít pro stanovení termínu prvního ošetření porostu bramboru proti plísni bramborové. Metoda Blitecast vyhodnocuje průběh počasí vždy za 7 právě uplynulých dní. Můžeme ji využít pro stanovení optimálních intervalů mezi jednotlivými postřiky. Prognózy celostátně zpracovává Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Důležitá je také signalizace, tj. sledování prvních výskytů choroby, jako možného zdroje pozdější epidemie. Je třeba se zaměřit na časně sázené porosty náchylných odrůd a porosty v lokalitách, kde jsou vhodné podmínky pro infekci (dlouhodobé ovlhčení listů).

V období silného infekčního tlaku a deštivého počasí (před a na začátku epidemie) je třeba použít účinnějších fungicidů, a to přípravky s lokálně systemickou složkou, systemické fungicidy nebo účinnější kontaktní fungicidy. Intervaly mezi ošetřeními se řídí především průběhem počasí a infekčním tlakem choroby a účinností přípravku. Při deštivém počasí a silnějším infekčním tlaku choroby je nutné postřiky opakovat častěji.

Nezbytnou součástí ochrany hlíz je ukončení vegetace zničením natě chemicky desikací, případně mechanicky rozbitím.

Příznaky napadení na listu

Příznaky napadení na hlízách

Mycelium, sporangiofory Phytophthora infestans

Sporangium Phytophthora infestans

Oospory, pohlavně vzniklé spory Phytophthora infestans