Choroby bramboru (9): Skládkové choroby bramboru

11. 06. 2021 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 3951x

Původci skládkových chorob infikují hlízy během vegetace, při sklizni i posklizňové úpravě. Infikované sadbové hlízy mohou negativně ovlivnit výnos. Při nevhodném skladování patogeny poškozují dužinu hlíz, často dochází k rozkladu pletiv. Znehodnocené hlízy se projevují mokrou nebo suchou hnilobou.

Symptomy skládkových chorob po sklizni, směsná infekce

Plíseň bramboru

Patogen Phytophthora infestans, způsobující plíseň bramboru, napadá hlízy již během vegetace. Při dešti jsou smývána sporangia (vytvořená na spodní straně listu) do půdy a infikují nově vytvořené hlízy. O napadení hlíz rozhoduje množství inokula (primárně napadených sadbových hlíz) a povětrnostní podmínky, zejména intenzita a množství srážek ke konci vegetace. Infikované hlízy mají na slupce obvykle nepravidelné, poměrně rozsáhlé, olovnatě šedé skvrny. Na řezu pod těmito skvrnami je dužina rezavě zbarvena a zbarvení proniká stromečkovitě do hloubky. V pozdějším stadiu dochází k rozkladu hlíz, na němž se sekundárně podílí i bakterie.

Hlízy pocházející z infikovaných porostů je potřeba uložit na přechodnou skládku a po dvou až třech týdnech, kdy se může infekce projevit, hlízy přetřídit a uskladnit.

Symptomy plísně bramboru

Mokrá měkká hniloba

Mokré měkké hniloby jsou nejčastěji způsobeny bakteriemi rodu Pectobacterium, Dickeya a Pseudomonas. Mohou se objevovat i na poli, ale častěji je zaznamenáváme ve skládkách, a jako důsledek mechanického poškození hlíz, náchylnosti odrůd, infekce hlíz jinými patogeny, kontaminace hlíz bakteriemi, nevhodné posklizňové úpravy a skladovacích podmínek. Hlízy se částečně nebo zcela mění na kašovitou hmotu. Na řezu hlíz často bývá mezi napadeným a zdravým pletivem tmavá linie. Napadené pletivo postupně tmavne a nepříjemně zapáchá.

Vodnatá hniloba brambor

Vodnatou hnilobu bramboru způsobují půdní organizmy rodu Pythium (říše Chromista, oddělení Oomycota) především Pythium ultimum var. ultimum. Choroba se vyskytuje ojediněle, především při sklizni brambor za vyšších teplot (20 °C a více). K infekci hlíz bramboru dochází při mechanickém poškození hlíz v průběhu sklizně. Příznaky se těžko odlišují od příznaků způsobenými bakteriemi. Pro pythiovou hnilobu hlíz je typický rychlý průběh hniloby, hlízy se rozkládají během 3–5 dnů s uvolňováním většího množství vody. Hlízy se rozkládají zpočátku bez nepříjemného zápachu.

Suchá fuzáriová hniloba

Suchou hnilobou se projevují choroby způsobené patogeny rodu Fusarium a Phoma.

Nejčastěji se vyskytující chorobou ve skládkách je suchá fuzáriová hniloba. Houby rodu Fusarium přežívají na posklizňových rostlinných zbytcích a v půdě. Optimální podmínky pro rozvoj patogena je teplota 15–25 °C a 50–75% vlhkost. Houby rodu Fusarium nejsou schopny infikovat hlízy s neporušenou slupkou ani pronikat vrstvou suberizovaných buněk hojivého pletiva. K infekci hlíz proto dochází v místě mechanického poškození nebo při narušení hlíz jinými patogeny, především Phytophthora infestans.

Výskyt choroby závisí na použití technologie sklizně a posklizňové úpravy. Za 5–6 týdnů po sklizni nebo po manipulaci ve skladu, se na hlízách bramboru objevují nekrotické, zvrásněné a postupně se zvětšující skvrny s povlaky bílého, žlutého až růžového mycelia. Suchá hniloba se na řezu hlízy projevuje vrstevnatou destrukcí napadené dužiny, s malými dutinami a bílým myceliem. Pokud během skladování nedochází k dalšímu mechanickému poškození, fuzáriová hniloba se ve skladu dále nerozšiřuje a při dostatečném větrání napadené hlízy mumifikují. Při zvýšené vlhkosti ve skladu dochází k sekundárnímu napadení bakteriemi a rozklad hlíz je dokončen měkkou hnilobou.

Symptomy suché hniloby způsobené houbami rodu Fusarium

Suchá fomová hniloba

Suchou fomovou hnilobu způsobuje houba Phoma foveata. Patogen se vyskytuje především v letech s chladným a vlhkým počasím v období konce vegetace a sklizně. Phoma foveata přežívá krátkodobě v půdě, k infekci hlíz bramboru dochází po mechanickém poškození.

Příznaky napadení porostu se objevují před květem. Na stonku objevují oválné až podlouhlé, chlorotické, později světle šedé nekrotické skvrny. Na skvrnách se tvoří pyknidy s pyknosporami. Uvolňující spory jsou smývány deštěm do půdy a kontaminují hlízy. Příznaky napadení na hlízách bramboru se objevují 2–3 měsíce po sklizni. Na slupce se tvoří propadlé nekrotické skvrny, které se postupně zvětšují. Pod nekrózami se v dužině postupně vytvářejí dutiny pokryté fialově šedým myceliem s černými pyknidami.

Symptomy suché hniloby sekundárně napadené bakteriemi, směsná infekce

Symptomy suché hniloby způsobené houbou Phoma foveata

Ochrana

Ochrana proti skládkovým chorobám bramboru spočívá v použití zdravé sadby, pěstování odolných odrůd, vyrovnané výživě a vytváření podmínek, které omezují rozvoj hnilob tj. snížení mechanického poškození hlíz bramboru, zajištění suchého povrchu hlíz po sklizni a při skladování. Důležitá je úprava skladovacích podmínek, především snížení vlhkosti a teploty.