Choroby cibule

27. 05. 2021 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 10062x

Spíše než léčivá rostlina je cibule známa jako zelenina, která je v dnešní době nepostradatelnou součástí každé kuchyně. Za pravděpodobné místo původního výskytu planých druhů je považována západní Asie, a je nepochybně nejstarším kultivovaným druhem z rodu Allium. Chaldejci pěstovali cibuli již kolem roku 4000 př. n.l. a na některých egyptských nástěnných malbách a freskách je vyobrazena i jako léčivá rostlina. Cibule si oblíbili zejména Řekové a Římané a ve středověku byla cibule pochoutkou pro labužníky. Do současné doby bylo vyšlechtěno mnoho odrůd lišících se tvarem, velikostí, zbarvením či chutí.

Pro léčebné účely je nejvhodnější syrová, červeně zbarvená, mírně ostrá šalotka (A. ascalonicum L.). Hlavní účinné látky jsou organické sloučeniny síry (allin, propenylalliin, cykloalliin aj.), thiosulfináty, cepaeny, flavonoidy, steroly aj. Nepříjemné slzení očí při krájení cibule vyvolává uvolňující se thiopropanol-S-oxid. V lidovém léčitelství se uplatňuje při úpravě krevního tlaku, hladiny cukru a tuku v krvi, proti astmatu, šťáva z cibule se používá proti kašli či na bodnutí hmyzem. Homeopatické přípravky při rýmě, zánětech horních cest dýchacích, nadýmání či bolestech nervového původu. Nervózní a snadno vznětliví lidé by měli jíst málo cibule.

Choroby cibule

Během pěstování a uskladnění cibule se objevují četné patogeny. K nejzávažnějším, celosvětově rozšířeným původcům, zejména za vlhkého počasí, patří původce plísně česnekovitých Peronospora destructor. První příznaky se objevují na listech v podobě medailonkovitých, světle zelených a žlutohnědých skvrn. Za vlhka se skvrny pokrývají jemným, černým, vločkovitým povlakem tvořeným rozmnožovacími orgány. Při silných infekcích se listy v místě skvrn lámou a poléhají. Následkem předčasného odumření listů se tvoří menší, krkaté cibule, které po uskladnění předčasně raší. Pokud infekce pochází z infikované sazečky, nově se vyvíjející rostliny jsou zakrslé, deformované a brzy hynou. V případě příznivých podmínek pro rozvoj patogena lze provést fungicidní ošetření preventivně od června a následně, dle potřeby, až do fyziologické zralosti natě.

Fusarium oxysporum f.sp. cepae napadá rostliny po celou dobu vegetace. Způsobuje úhyn klíčních a vzcházejících rostlin, u starších růžovění kořenů, které přechází až na podpučí cibule. Nadzemní části napadených rostlin žloutnou a zasychají, cibule nejsou vhodné k uskladnění.

Občas se na cibuli objeví původce rzivosti česnekovitých Puccinia allii. I když parazitická rez napadá pouze listy, předčasné žloutnutí a zasychání natě vede k nedostatečnému vývoji cibulí. První příznaky napadení se objevují na jaře v podobě žlutých kupek (aecia), v létě pak oranžové puchýřky letních spor (uredia), které jsou postupně obklopeny černými ložisky zimních spor (telia). Jednobytná rez se vyskytuje především za vyšší relativní vzdušné vlhkosti a při slabých srážkách.

V posledních letech se objevuje i na cibuli houba Stromatinia cepivora (Sclerotium cepivorum), původce bílé hniloby česnekovitých, která je považována za nejnebezpečnější chorobu cibulovin. Na podzemních a bázi nadzemních částí se vyvíjí bílý, chmýřitý povlak s mnoha drobnými, černými sklerocii (0,2–0,5 mm). Nadzemní části žloutnou a odumírají, během vegetace celé rostliny uhynou. Živostnost sklerocií, patogenních i pro ostatní druhy cibulovin, je vysoká (8–15 let). Chemická ochrana není účinná.

Na uskladněné cibuli k nejrozšířenějším patogenům patří houba Botrytis allii, původce krčkové hniloby česnekovitých. Symptomy onemocnění se objevují většinou až po uskladnění, výjimečně již během sklizně. Krčková část cibule měkne a zahnívá, suché suknice ztrácejí lesk a pod nimi, na dužnatých suknicích, se objevuje šedohnědý povlak houby. V závislosti na podmínkách uskladnění cibule následně buď mumifikují (sucho), nebo podléhají mokré hnilobě. K základním preventivním opatřením patří šetrná sklizeň a transport s minimalizací mechanických poškození a uskladnění v odpovídajících podmínkách. Silněji bývají poškozeny sladké a běloslupké cibule, a cibule ze sazečky.

Pokud se na suchých suknicích objevuje zelený až modrozelený povlak, jsou jeho původcem houby rodu Penicillium. Objevuje se pouze při uskladnění za vyšší relativní vzdušné vlhkosti a u mechanicky poškozené cibule. Patogen ze suchých suknic přechází i na dužnaté a způsobuje jejich mokrou hnilobu.

Pokročilé stadium napadení cibule plísní Peronospora destructor

Sklerocia houby Sclerotium cepivorum

Krčková hniloba cibule