BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Prognóza výskytu stéblolamu na obilninách a způsoby ochrany

11. 06. 2024 Mgr. Jana Palicová, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Choroby Zobrazeno 203x

Ztráty na výnosech způsobené chorobami pat stébel mohou dosahovat více než 30 %. Úspěšnou chemickou ochranu v posledních letech komplikuje omezování dostupných fungicidních přípravků Evropskou unií a vznik rezistentních kmenů patogenů vůči účinným látkám fungicidů. Základem spolehlivé strategie ochrany obilnin proti stéblolamu, nejzávažnější chorobě pat stébel obilnin, se jeví pěstování odolných odrůd.

Proseeds

Stéblolam patří celosvětově k nejvýznamnějším chorobám pat stébel obilnin. Jeho původci jsou dva příbuzné druhy ze skupiny vřeckovýtrusných hub Oculimacula yallundaeOculimacula acuformis. Rozlišení jednotlivých původců je důležité zejména z hlediska efektivní ochrany porostů. Bylo zjištěno, že O. yallundae je více patogenní na pšenici než na ječmeni, na žitě pak způsobuje pouze mírné symptomy, zatímco O. acuformis vykazuje na těchto třech hostitelích obdobnou patogenitu. Původci mohou napadat kromě pšenice, ječmene a žita také oves, tritikale, rýži a plané druhy trav.

O. yallundaeO. acuformis se šíří především konidiemi (nepohlavními sporami), ale rozmnožují se také pohlavně pomocí askospor vznikajících v plodnicích (apothecia). Oba původci stéblolamu se mohou vyskytovat současně na jednom stéble a způsobují stejné symptomy - zpočátku malé hnědé skvrny (obr. 1), které se postupně prodlužují do tvaru oka s tmavými sklerociálními buňkami uprostřed (obr. 2). Napadené rostliny koncem vegetace předčasně zasychají, neboť dochází k prorůstání mycelia patogenů uvnitř stébla, objevuje se tzv. běloklasost (obr. 3) a stébla se lámou.

O. yallundae a O. acuformis se liší morfologicky, rychlostí růstu, virulencí k jednotlivým hostitelům, ale také citlivostí k účinným látkám fungicidů, proto je důležitý pravidelný monitoring populací v hlavních pěstebních oblastech obilnin. Podle průzkumu původců stéblolamu v ČR v letech 2015–2023 převažuje na pšenici O. yallundae, O. acuformis se vyskytuje výjimečně. Poznatky jsou výsledkem spolupráce VÚRV, v.v.i. Praha a Agrotest fyto s.r.o. Kroměříž.

Terénní diagnostika stébolamu je obtížná, neboť podobné příznaky na bázích obilnin způsobují i další patogeny z rodů Fusarium, Microdochium (plíseň sněžná) a Rhizoctonia (kořenomorka).

Obr. 1: Stéblolam - primární symptomy na pšenici ozimé
Obr. 1: Stéblolam - primární symptomy na pšenici ozimé

Obr. 2: Stéblolam na pšenici ozimé
Obr. 2: Stéblolam na pšenici ozimé

Obr. 3. Stéblolam na pšenici ozimé - běloklasost
Obr. 3. Stéblolam na pšenici ozimé - běloklasost

Výskyt v roce 2023

Výskyt chorob rostlin významně ovlivňuje vývoj počasí v daném ročníku. Dlouhý teplý podzim 2022 a mírná zima vytvořily vhodné podmínky pro rozvoj stéblolamu u obilnin. Průměrné denní teploty 4–10 °C a dostatečná vlhkost podporují produkci spor Oculimacula spp. a jejich šíření. Konidie se šíří obvykle na krátké vzdálenosti rozstřikem kapkami deště a větrem.

Vysoké napadení ozimé pšeniceječmene bylo v loňském roce zjištěno v okresech Benešov, Havlíčkův Brod, Kutná Hora, Praha-východ a Rakovník. V některých případech se na bázích stébel již koncem března masivně vyskytovaly typické skvrny ve tvaru oka, které pronikaly až na stéblo. Dále byl stéblolam zjištěn v okresech Hradec Králové, Chomutov, Jindřichův Hradec, Louny, Svitavy a Třebíč.

V roce 2023 bylo ve VÚRV zpracováno celkem 82 vzorků chorob pat stébel obilnin (70× pšenice, 10× ječmen, 1× žito a 1× tritikale). Na napadených bázích stébel obilnin převládali původci stéblolamu (Oculimacula spp.), vyskytovali se v 50 % analyzovaných vzorků (graf 1), což bylo o 13 % více než v roce 2023. Zástupci rodu Fusarium byli zjištěni ve 39 % vzorků a původce plísně sněžné (Microdochium sp.) ve 24 % vzorků.

Odrůdy ozimé pšenice nesoucí gen rezistence ke stéblolamu Pch1 bývají vždy prokazatelně méně napadeny stéblolamem než odrůdy bez tohoto genu. Z celkových 70 vzorků ozimé pšenice však pouze 5 z nich tvořily odrůdy s genem Pch1 (4× Illusion a 1× Rebell), v nichž nebyli vůbec původci stéblolamu zjištěni.

Graf 1: Zastoupení patogenů chorob pat stébel ve vzorcích obilnin (rok 2023)
Graf 1: Zastoupení patogenů chorob pat stébel ve vzorcích obilnin (rok 2023)

Predikce

Orientační předpověď výskytu stéblolamu v nadcházející sezoně je možná na základě průběhu počasí v podzimních a zimních měsících. Např. na portálu Agrorisk je dostupný model predikce výskytu stéblolamu na území ČR, jehož výsledkem je predikovaný index napadení stéblolamem, který zahrnuje v hodnotě podíl napadených stébel i intenzitu jejich napadení a nabývá hodnot od 0 do 100.

Pokud je predikován index napadení v rozmezí 0–5, jedná se o podmínky bez rizika napadení a není nutné fungicidní ošetření, stejně tak jako u nízkého rizika, které nastává při predikci indexu napadení v rozmezí >5–20. Při predikci indexu napadení >20–40 již toto považujeme za střední riziko a je doporučováno ošetření fungicidem, v případě predikovaného indexu napadení >40 se jedná o vysoké riziko.

Koncem ledna 2024 ukazuje model zanedbatelné až nízké riziko téměř na celém území ČR. V období od konce února a počátku března mohou pěstitelé sledovat jednotlivé lokality na mapě ČR a v případě zvýšeného rizika si nechat analyzovat původce chorob pat stébel v odebraných vzorcích rostlin.

Model predikce stéblolamu portálu Agrorisk počítá s infekčně příznivými dny, které nastávají v období říjen až duben při průměrných denních teplotách 4–10 °C a při kombinaci těchto teplot s průměrnou denní relativní vzdušnou vlhkostí >80 %, či při kombinaci těchto teplot s denním úhrnem srážek >3 mm. Konidie se šíří obvykle na krátké vzdálenosti rozstřikem kapkami deště a větrem.

Rezistentní odrůdy

Ochrana proti stéblolamu je v praxi založena na agrotechnických postupech (pozdnější setí, vhodná předplodina atd.) a aplikaci fungicidů, je však značně komplikována dlouhodobým přežíváním patogenů na pozemku a restrikcemi EU. Proto, nejen na lokalitách se zvýšeným výskytem stéblolamu, je výhodné zařadit některou z odrůd nesoucích gen rezistence ke stéblolamu Pch1.

Gen Pch1 může významně snížit intenzitu napadení stéblolamem, což bylo opakovaně ověřeno v maloparcelových pokusech ve VÚRV v Praze-Ruzyni v podmínkách inokulace směsí obou patogenů. Z literatury je známo, že rezistence zprostředkovaná genem Pch1 je vysoce účinná proti oběma původcům stéblolamu - O. yallundaeO. acuformis. Nositeli genu Pch1 jsou například tyto odrůdy pšenice ozimé: Annie, Campesino, Floki, Illusion, KWS Donovan, LG Absalon, LG Imposanto, Pallas, SU Tarroca, a také dvě odrůdy nově registrované v roce 2023 LG Atelier a LG Lunaris. Více informací o registrovaných odrůdách obilnin lze najít na webových stránkách ÚKZÚZ).

Fungicidy a restrikce EU

Úspěšné aplikaci fungicidů proti stéblolamu musí předcházet včasná detekce patogenů. První příznaky na bázích stébel ve formě hnědých skvrn těsně nad povrchem půdy se objevují již během odnožování. Skvrny jsou však velmi snadno přehlédnutelné a obtížně odlišitelné od skvrn způsobených jinými původci. V jarním období je doporučeno provést preventivní kontrolní odběr rostlinmykologický rozbor (např. ve VÚRV, v.v.i. Praha-Ruzyně).

Ve starší literatuře se uvádí, že fungicidní postřik je třeba provést v růstové fázi BBCH 30–32 (do objevení druhého kolénka), pokud 15–25 % hlavních odnoží vykazuje příznaky napadení nebo více než 15 % rostlin vykazuje příznaky napadení pod 1. sloupnutou vrstvou listové pochvy. Při pozdější aplikaci není zajištěna dostatečná účinnost fungicidu. Ale pozor, v posledních letech vlivem teplejšího podzimního a zimního počasí patogen prorůstá slupkami listové pochvy až na stéblo často mnohem dříve a intenzivněji. Proto je třeba sledovat zdravotní stav porostů a včas provést preventivní diagnostiku a případné ošetření.

Registr přípravků na ochranu zahrnuje seznam povolených fungicidů proti stéblolamu na bázi těchto účinných látek: azoxystrobin, bixafen, boscalid, cyprodinil, difenoconazole, fluopyram, fluxapyroxad, fluoxastrobin, kresoxim-methyl, mefentrifluconazole, proquinazid, prothioconazole, spiroxamine, tebuconazole, trifloxystrobin a Pythium oligandrum.

Evropská unie postupně zakázala některé účinné látky dříve používané proti stéblolamu: epoxiconazole (2020), fenpropimorph (2019), prochloraz (2021), propiconazole (2018), thiophanate-methyl (2020).

Prochloraz byl v ČR hojně používán na ochranu proti chorobám pat stébel, přestože byla opakovaně potvrzena rezistence vůči této účinné látce v laboratorních testech izolátů O. yallundae z let 2020–2021. Ještě v loňském roce tvořily fungicidy na bázi této účinné látky 34 % ze všech u nás registrovaných přípravků proti stéblolamu. Jejich používání bylo ukončeno k 30. 6. 2023.

Rezistence vůči fungicidům

Nadměrné používání fungicidů v zemědělské produkci má bohužel negativní dopady nejen na životní prostředí, ale také na vznik rezistentních populací patogenů vůči účinným látkám. Mezinárodní organizace FRAC (Fungicide Resistance Action Committee), která byla založena v roce 1980, poskytuje pokyny ohledně používání fungicidů za účelem snížení rizika vzniku rezistence, doporučuje metodiky pro testování rezistence vůči fungicidům u jednotlivých druhů houbových patogenů apod.

Původci stéblolamu jsou řazeni k patogenům se středním rizikem vzniku rezistence. Počátky chemické ochrany proti stéblolamu jsou datovány do 70. let minulého století. Se zavedením určité účinné látky se vždy po několika letech jejího masivního užívání objevily rezistentní kmeny původců. Nejprve byly vyvinuty benzimidazolové fungicidy (např. carbendazim) a postupně přicházely na trh další účinné látky proti stéblolamu např. bromuconazole, cyproconazole, epoxiconazole, prochloraz, prothioconazole a další.

V západní Evropě byla věnována velká pozornost problematice rezistence původců stéblolamu vůči fungicidům již koncem minulého století. Ukázalo se, že důležitou roli hraje především zastoupení obou původců, jejichž citlivost k účinným látkám se liší.

Ve VÚRV v Praze-Ruzyni je každoročně prováděn test citlivosti získaných izolátů rodu Oculimacula k vybraným fungicidům registrovaným proti stéblolamu v laboratorních podmínkách. V letech 2015–2023 byla testována řada fungicidů. Nejefektivnější byla kombinace účinných látek epoxiconazole + fluxapyroxad + pyraclostrobin. Průměrný procentuální růst patogenů vzhledem ke kontrole byl pouze 10 %. Tato kombinace však již není na trhu dostupná a používání účinné látky epoxiconazole bylo ukončeno v roce 2020. Vysoce účinné byly také přípravky na bázi látky prochloraz (12–19 %), která však již také není povolena. Z dosud dostupných fungicidů dobře inhibovala růst patogenů např. kombinace bixafen + prothioconazole + spiroxamine (15–24 %). Nižší účinnost pak vykazovaly přípravky na bázi prothioconazole + trifloxystrobin (30–55 %) a prothioconazole + tebuconazole (39 %). Při aplikaci fungicidů s účinnou látkou prothioconazole (66–82 %) byl růst mycelia inhibován nedostatečně v porovnání s neošetřenou kontrolou.

Závěr

Výskyt chorob pat stébel je někdy opomíjen a výsledné polehnutí porostu a ztráty na výnosech jsou přičítány jiným příčinám, které jsou často až sekundární. Pěstitelé by měli v první řadě pečlivě vybrat odrůdu a v případě rizikové oblasti a častého střídání obilnin v osevním sledu volit odrůdy ozimé pšenice s genem rezistence vůči stéblolamu Pch1.

Během zimního období je třeba sledovat prognostické modely (Agrorisk) a brzy na jaře provést preventivní odběr na mykologický rozbor původců chorob pat stébel. V případě silného napadení stéblolamem aplikovat fungicid počátkem sloupkování dle výběru v Registru přípravků na ochranu rostlin.

Seznam literatury je k dispozici u autora článku.

Příspěvek vznikl za podpory institucionálního příspěvku MZe RO0423.

Poděkování patří Mgr. Pavlovi Matušinskému, Ph.D. a Ing. Mileně Bernardové za spolupráci v oblasti chorob pat stébel.

Související články

Balíček Slape® Trio a Stemper®: Nová ekonomicky výhodná nabídka

12. 06. 2024 Ing. Jiří Vašek; Adama Choroby Zobrazeno 74x

Pevná konstanta pro zdraví a energii obilnin

11. 06. 2024 Ing. Josef Suchánek; Bayer s.r.o. Choroby Zobrazeno 102x

Romeo si plodiny zamilují

09. 06. 2024 Ing. Vladimír Sys; Sumi Agro Czech, s.r.o. Choroby Zobrazeno 84x

Výskyt chorob obilnin a možnosti fungicidní ochrany

06. 06. 2024 Ing. Milena Bernardová; Zkušební stanice Kluky Choroby Zobrazeno 104x

Virová zakrslost ozimého ječmene

05. 06. 2024 Ing. Josef Pozděna, CSc.; Náchod Choroby Zobrazeno 296x

Další články v kategorii Choroby

detail