2. Zařazení v osevním postupu
Většina odrůd ozimého ječmene není náročná na předplodinu a pěstování po obilovině ( pšenici ) snáší. Z důvodu přenosu chorob mezi jarními a ozimými ječmeny ( choroby pat stébel, skvrnitosti ) by se ječmeny neměly sít alespoň 2 roky po sobě, celkový podíl ječmenů v osevním postupu by neměl přesáhnout 25 %. Nejvyšších výnosů a rovněž nejvyšší kvality sklizně ( HTZ, podíl předního zrna ) lze u ozimého ječmene dosáhnout po luskovinách. Ozimý ječmen je schopen se vyrovnat i se zhoršenými půdně-klimatickými podmínkami, s nižší hladinou živin, krátkodobými přísušky, některé odrůdy tolerují i "horší zacházení", tj. ne zcela přesné dodržení agrotechnických termínů a zásahů. Ozimý ječmen je však citlivý na nedostatek půdního vzduchu ( utužené souvratě, zamokřená místa ), nesnáší předčasné výsevy ( před 10.9. ) a při normálním průběhu zimy ani příliš pozdní výsevy ( po 5. 10. ). Při vyšším podílu obilovin v osevním

postupu ( nad 60 % ) je vhodné pro stabilizaci výnosu využít intenzifikační opatření ( ošetření proti chorobám pat stébel, zvýšení dávek hnojiv a pod. ).

4. Osiva
Nejdůležitějším a rovněž nejlacinějším intenzifikačním opatřením je volba vhodné odrůdy pro dané podmínky oblasti, pěstitelský záměr a zvolenou intenzitu pěstování. Zárukou pravosti odrůdy a možnosti využití vhodné odrůdové agrotechniky, a rovněž zárukou zdravotního stavu osiva, je nákup certifikovaných osiv. Množitelské porosty by měly být zakládány pouze z osiv ošetřených mořidly proti prašné sněti a pruhovitosti, porosty běžného pěstování je možné sít bez moření pouze pokud osivo pochází ze zcela zdravých množitelských porostů.

5. Příprava půdy, setí
5.1. Příprava půdy
Pro ozimý ječmen je základem dobré přípravy půdy a správného založení porostu tradiční zpracování půdy se středně hlubokou orbou, pro snížení přejezdů po poli je vhodné použít secí stroje umožňující setí do hrubé brázdy, tedy kombinované s aktivním nářadím jež kypří a provzdušňuje, vytváří rovnoměrnou strukturu bez hrud, rovná pozemek před setím ( s aktivními branami či rotavátorem ) a s nářadím

jež zaseté osivo zahrne a případně za sucha i přitlačí ( prstové brány a pěchy ). Ozimý ječmen je citlivý na nedostatek půdního vzduchu, takže bezorební technologie může být úspěšná pouze na lehčích půdách s dobrou strukturou. Při bezorebním setí je rovněž vyšší riziko šíření chorob přenosných na rostlinných zbytcích ( především skvrnitostí ) a na výdrolech ( virózy, rzi, padlí ) i živočišných škůdců včetně vektorů viróz.

Základem úspěšného pěstování je správné založení porostu. Vhodný termín výsevu dává ozimému ječmeni možnost začít odnožovat na podzim, přitom nepřerůst a otužením se připravit na přezimování. Pro většinu pěstovaných odrůd je v řepařské a bramborářské oblasti vhodný termín setí mezi 15. a 25. zářím. Obecně lze považovat za hrubou chybu setí před 10. zářím a po 5. říjnu. Výsevní množství by nemělo překročit 4 miliony klíčivých zrn na hektar, u semenářských porostů 3,5 milionu. V přehoustlých porostech se výrazně zkracuje klas, snižuje se HTZ, zvyšuje poléhavost porostu a dochází k výnosové depresi.

6. Výživa a hnojení
6.1. Intenzita pěstování
Ozimý ječmen patří k plodinám méně náročným na výživu. Praxí je často považován za "doběrnou" plodinu, je většinou pěstován extenzivně, s minimálními vstupy, na základní dávce hnojení a při minimálním využití pesticidů. Výnosy v zemědělské prvovýrobě se, i přes využití nových odrůd, snižují a rozdíl mezi výnosovým potenciálem nově registrovaných odrůd a jeho skutečným uplatněním v praxi se zvětšuje. Zvýšení intenzity pěstování ozimého ječmene se ukazuje jako velmi výhodné a při současné ceně krmného ječmene dostatečně rentabilní, aby mohlo být uplatněno v širší praxi. Na rozhodnutí každého pěstitele ozimého ječmene je, zda zůstat u základní intenzity pěstování, nebo intenzitu a tím i rentabilitu pěstování zvýšit. Součástí tohoto rozhodnutí musí být výběr vhodné odrůdy pro dané podmínky, výběr vhodných přípravků k ošetření a v neposlední řadě kalkulace předpokládaných nákladů a výnosů. Pokud se rozhodnetepro zvýšení intenzity pěstování, je vhodné již při setí pamatovat na kolejové řádky.

6.2. Celková dávka hnojení
Pro základní intenzitu pěstování lze doporučit celkovou dávku dusíku 60 až 90 kg na ha ve 2-3 termínech ( 1. 30 kg základní dávka před setím v NPK, 2. 30 kg regenerační v ledkové formě, 3. dle stavu porostu i "produkční" dávka, kde je možné použít i tekutá hnojiva ), bez použití fungicidů a morforegulátorů. Při zvýšené intenzitě pěstování použijeme dávku dusíku navýšenou o 20-30 kg ( zvýšením regenerační a produkční dávky ) s aplikací minimálně 1, optimálně 2 fungicidů a s použitím morforegulátoru na bázi etefonu. Zvýšené dávky dusíku bez dalších intenzifikačních opatření přinášejí riziko poléhání a vyšší náchylnosti k chorobám. Do celkové dávky dusíku je potřebné započíst i zbytkový dusík po lepších předplodinách, případně po organickém hnojení z minulých let. Hnojení P a K většinou postačuje v podzimní ( základní ) dávce NPK, vyšší dávky je nutno použít při deficitu zjištěném agrochemickými rozbory.

6.4. Použití morforegulátorů
Velmi důležitou součástí systému zvyšování intenzity pěstování jsou morforegulátory. Většina odrůd registrovaných v ČR při pěstování v extenzivních podmínkách nebo při základní intenzitě má odolnost k poléhání dobrou a morforegulátor nevyžaduje. Jeho využití se však u většiny odrůd ukazuje jako vysoce rentabilní.
U časně polehlých porostů může dojít k velmi výrazné redukci HTZ a tedy poškození výše a kvality sklizně, proto je u příliš silných porostů výhodnější využít ( dle odrůdové náchylnosti k poléhání, hustoty a výšky porostu před metáním ) i samostatný morforegulátor ( příp. s 1 fungicidem ) aplikovaný těsně před metáním. Naopak použití morforegulátoru u slabších porostů bez navýšení dávky dusíkatých hnojiv může způsobit výnosovou depresi. Rovněž nevhodný ( předčasný ) termín aplikace nebo příliš vysoká dávka může způsobit zkrácení klasů a snížení sklizně.
U ozimého ječmene jsou účinné přípravky na bázi etefonu. Termín aplikace a dávkování je nutné řídit dle návodu výrobce a dle stavu porostu. Přípravky se dvěma účinnými látkami ( Terpal C ) je doporučeno používat ve fázi počátku sloupkování ( DC31-35 ), jednosložkové přípravky je pak vhodnější použít těsně před metáním ( do DC50 ). Morforegulátory lze většinou aplikovat zároveň s fungicidem. Při vyšší intenzitě pěstování lze použít i dělení dávky morforegulátorů do 2 termínů aplikace.
Ze sortimentu odrůd ozimého ječmene a.s. SELGEN má nejvyšší efekt pěstování při vysoké intenzitě za použití morforegulátorů u 6-řadé odrůdy Luran a 2-řadé odrůdy Duet.

7. Ošetření porostů během vegetace
7.1. Herbicidy
Do porostů ozimého ječmene je nutno použít alespoň jeden herbicid především proti svízeli, pcháči a heřmánkovitým plevelům, termín aplikace závisí na cílovém plevelném druhu a zvoleném přípravku. Na polích zamořených metlicí chundelkou či ovšem hluchým je vhodné použít ještě druhé ošetření přípravkem na trávovité plevele.
7.2. Fungicidy
Fungicidních přípravků je na trhu široký výběr. Při zvýšené intenzitě pěstování je nutný alespoň jeden fungicid proti listovým chorobám

aplikovaný před metáním (do DC50 ), je však vhodné použít i fungicid proti chorobám pat stébel na začátku sloupkování ( DC31 - - 35 ). V oblastech výskytu ramulariové skvrnitosti ( Ramularia collo-cygni ) je ošetření před metáním nutností i při základní intenzitě pěstování, jelikož žádná z odrůd ječmene nemá k této nově se šířící chorobě dostatečnou odolnost. Běžně používané přípravky proti listovým chorobám ji dokážou dostatečně potlačit a zmírnit škody způsobené předčasným ukončením vegetace tímto patogenem.

8. Sklizeň a posklizňová úprava
Ozimý ječmen bývá první sklízenou obilovinou, i polopozdní odrůdy dozrávají před ranými odrůdami pšenice i řepky. Volbou odrůd s různou raností lze žňovou pracovní špičku vhodně rozložit a vyhnout se tak přezrání porostů a ztrátám způsobeným lámáním stébla. Vlhkost zrna při sklizni by měla být mezi 12 až 16%. Při vlhkosti nad 17% a pod 12% dochází k poškozování zrna a zvyšování ztrát.
Při seřízení kombajnu je nutno dbát na dostatečnou intenzitu výmlatu, aby sklizené zrno bylo z větší části oklasňováno a seřízení vytřásadel a vzduchu.
Na posklizňové zpracování není ječmen náročný, skladovací vlhkost by měla být pod 15% ( mírně vyšší může být při krátkodobém skladování, při vlhkosti nad 16% je vhodné zavést alespoň ventilaci studeným vzduchem ).

9. Závěr
Do praxe jsou uváděny stále nové odrůdy, jejichž vysoký výnosový potenciál může být využit při vyšší intenzitě pěstování. Rozevírající se nůžky mezi stoupajícími výnosy v registračních odrůdových zkouškách a poklesem výnosů v zemědělské prvovýrobě může praxe přivřít intenzifikací pěstování i u ozimého ječmene. Dosavadní výsledky pokusů ukazují, že systém s vyšší intenzitou pěstování ozimého ječmene je vhodné použít u všech množitelských porostů, u některých odrůd se to ukazuje jako nezbytné. U porostů běžného pěstování je důležité spočítat rentabilitu intenzifikace pro dané podmínky a zvolenou odrůdu. Výsledky pokusů z různých lokalit a s různými odrůdami ukazují totéž. Zvýšení intenzity pěstování ozimého ječmene se při současných cenách vyplatí.

Převzato z http://www.selgen.cz/