Choroby náprstníku

06. 03. 2019 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 2780x

Z přibližně 25 druhů náprstníku (Digitalis L., Plantaginaceae) se využívají jako léčivé rostliny pouze náprstník vlnatý (Digitalis lanata), náprstník červený (D. purpurea), ojediněle náprstník žlutý (D. lutea). Pěstování náprstníku červeného bylo postupně nahrazeno (D. lanata), který obsahuje vyšší množství účinných látek. Náprstníky patří mezi jedovaté rostliny, které mají nepříjemně hořkou chuť a v buněčné šťávě zelených pletiv obsahují kardioaktivní glykosidy (lanatosidy). Některé druhy jsou v současné době využívány jako okrasné rostliny, např. náprstník velkokvětý (D. grandiflora) či náprstník červený (D. purpurea).

Listové skvrnitosti

K nejčastěji se vyskytujícím onemocněním náprstníku patří listové skvrnitosti, které mohou způsobovat různé druhy patogenů, např. houba Ramularia vatriabilis. Nejčastěji poškozuje bazální listy, na nichž se tvoří nepravidelné, cca 5–6 mm nápadné, hnědé či fialovočerné až černé skvrny, s rezavě hnědým lemem. Na rubové straně listů, v místě skvrn, se za vlhka objevují bělavé rozmnožovacími orgány (konidiofory s konidiemi). Silně infikované listy se svrašťují a celé listy odumírají.

Podobné skvrny, omezené listovými žilkami, a často karmínově zbarvené způsobuje plíseň Peronospora digitalis. Rozmnožovací orgány se také tvoří na rubové straně listů, ale jsou zbarveny do hněda. Oba patogeny vyžadují vysokou vlhkost.

Za nejzávažnější chorobu náprstníku je považována septoriová skvrnitost (Septoria digitalis), jejíž symptomy se nejčastěji objevují na listech v podobě malých nekrotických skvrn s nachovým lemem a vyběleným středem. Pokud jsou rostliny silně napadeny již v prvním roce vegetace, listy usychají a celé rostliny hynou. Objeví-li se slabá infekce u dvouletých rostlin, dochází k potlačení růstu, vytváří se méně květních stvolů s menším počtem květů. Přítomnost houby snižuje výnos i obsah účinných látek. Patogen přežívá na posklizňových zbytcích a osivu pyknidami. Při výsevu infikovaného osiva klíční rostliny zasychají a hynou.

Kromě těchto patogenů jsou popsány i další druhy hub, např. Ascochyta euphrasiae či Phyllosticta digitalis aj., jejichž rozlišení je možné pouze mikroskopicky. K původcům listových skvrnitostí patří i Alternaria sp. způsobující na listech listů žluté, postupně nekrotizující skvrny (1,5–3 mm) viditelné po obou stranách listů.

Padlí

Na náprstníku byly identifikovány dva druhy padlí, Golovinomyces orontii a Leveillula scrophulariacearum. Všechny nadzemní živé části pokrývají moučnatým, bílošedým povlakem tvořeným myceliem a konidiofory s konidiemi. Postupně se na myceliu objevují i plodnice pohlavního stadia, tzv. chasmothecia (syn. kleistothecia), která přezimují.

Další potogeny

K obávaným patogenům patří i Colletotrichum fuscum. Symptomy napadení se projevují sice po obou stranách listů, ale skvrny se převážně tvoří na líci. Nejprve kulaté, ojediněle i hranaté skvrny, které v konečné fázi dosahují velikosti 1,5–4 mm a jsou purpurové nebo červenohnědé, někdy mírně vyvýšené. Na rubové straně skvrn na čepeli i řapíku listů, se tvoří (většinou jednotlivě) rozmnožovací orgány (acervuli s četnými černými sety. Napadené listy zasychají a kroutí se. Klíční rostliny následkem napadení padají a odumírají, u 1–2letých listy zasychají a kroutí se, rostliny předčasně odumírají. Patogen přezimuje v posklizňových zbytcích.

Za vlhkého počasí se objevuje i nápadná vrcholová hniloba květenství a olistěných stonků, jejímž původcem je Botrytis cinerea. Na květech (stonku) se tvoří vodnaté, později hnědnoucí skvrny, které za vlhka zahnívají, za sucha nekrotizují. Pokud je napadena bazální část stonku, vrchol stonku sice vykvete, ale je povadlý. Při infekci v době dozrávání zůstávají tobolky měkké a semena buď nedozrají, nebo dozrají, ale následně zahnívají. Napadené rostliny poskytují nižší výnos a podřadné semeno se sníženou klíčivostí a vzcházivostí.

Půdní patogeny

Náprstník patří mezi rostliny, které se vyznačují skonem ke kořenovým hnilobám, zejména při dlouhodobě deštivém počasí či na utužené půdě.

Hniloby kořenů a kořenového krčku způsobují houby polyfágní druhy Sclerotinia sclerotirum a Rhizoctonia sp., případně některé druhy Fusarium, Phoma a Verticillium. Při napadení rizoktonií se na listech ležícími těsně nad povrchem půdy objevují vodnaté polokruhovité skvrny šířící se z místa připojení řapíku k čepeli a během několika dnů podél okrajů a střední žilky až ke špičce listu. Napadené listy hnědnou a vadnou, ale zůstávají připojeny ke stonku. Verticillium albo-atrum a Fusarium oxysporum pronikají do cévních svazků a ucpávají je. Na příčném řezu stonkem jsou viditelné hnědé svazy cévní. Napadené rostliny se žloutnoucími či hnědnoucími listy náhle vadnou a na počátku kvetení, během květu či v době dozrávání tobolek hynou. Proti těmto půdním houbám u léčivých rostlin není v současné době ochrana dostupná.

Ochrana

Chemická ochrana proti jednotlivým patogenům náprstníku jako léčivé rostliny není v současné době vyřešena. V současné době jsou na ochranu léčivých rostlin registrovány přípravky Bioblatt (lecitiny) proti padlí a na podporu odolnosti, Kumar (hydrogenuhličitan draselný) proti padlí, k posílení odolnosti NatriSan (hydrogenuhličitan sodný), Serenade ASO (Bacillus subtilis kmen QST 713) proti Botrytis cinerea, Sclerotinia sclerotiorum, Alternaria spp. a padlí. Pokud je náprstník vysazován jako okrasná rostlina, lze využít přípravky povolené pro ochranu okrasných rostlin.

Viry a fytoplazmy

Skvrnitosti listů náprstníku mohou být vyvolány i viry, např. virem mozaiky okurky (Cucumber mosaic virus - CMV). Napadení se projevuje v prvním roce vegetace zesvětlením listů ve středu listové růžice, které mohou přecházet do nekróz. Při pozdní infekci se koncem léta až počátkem podzimu, objevuje na nejmladších listech jen mírná mozaika. Silně napadené rostliny vymrzají.

Kromě CMV se může vyskytnout i další druhy virů, např. Tobacco mosaic virus (TMV). Změna zbarvení listů ale může být způsobena i fytoplazmy, původci fytoplazmové žloutenky a metlovitosti náprstníku (´Candidatus Phytoplasma asteris´). Napadení se projevuje u jednoletých rostlin slabým prosvětlení středu listové růžice, které postupně přechází do žlutobílého až bílého zbarvení. Listy jsou nahloučeny ve středu růžice, svinují se nebo skládají (tvar písmene V). Již v prvním roce se mohou vytvořit základy květenství, které ale zasychá a na jeho místě se tvoří nové úzké listy. Infikované rostliny zpravidla hynou koncem vegetace nebo vymrzají. U 2 letých rostlin se objevují symptomy od počátku vegetace. Pokud k infekci dojde v prvním roce nebo počátkem druhého roku, prosvětlení listů s bělavými žilkami je méně výrazné, stonky květenství dorůstají téměř do normální velikosti, květy jsou zelené, a z jejich základu prorůstají nové stonky. Na bázi prorůstajících stonků se tvoří lístky a nové květy, které zezelenají. Rostlina mají charakteristický metlovitý vzhled a částečně či zcela netvoří semena.

Ochrana proti virům ani fytoplazmám je pouze preventivní, případně proti přenašečům.

Náprstník červený (Digitalis purpurea)

Listová skvrnitost náprstníku způsobená houbou Ramularia sp.

Skvrny způsobené plísní Peronospora digitalis