Limagrain
Limagrain
Limagrain

Chemap Agro s.r.o.

Choroby slunečnice dominující v České republice v minulých třech letech

23. 08. 2021 Ing. Karel Říha; Brno Choroby Zobrazeno 576x

Na výskytu chorob všech plodin se výrazně podílí momentální klimatické faktory, vlastnosti půdy na dané lokalitě (včetně zásobení živinami a jejich formě) a vlastnosti pěstované odrůdy/hybridu. Obecně platí, že zprávy o chorobách podávají pracovníci výzkumných stanic a různých úřadů. Jimi zakládané pokusy jsou v ČR u slunečnice směrovány téměř výhradně na zkoušení účinnosti pesticidů. Existuje ale několik odrůdových pokusů založených převážně SPZO, a proto tedy mohu podat informaci o rozvoji jednotlivých chorob slunečnice z odrůdového pohledu. Protože na Slovensku je používáno daleko více odrůd a také daleko více odrůd je v ověřovacích zkouškách jsou data vybírána z nich.

Proseeds

Z hlediska důležitosti pro praxi jsem již dříve rozdělil choroby slunečnice na:

  • choroby působící oslabení rostliny omezením asimilující listové plochy a/nebo omezením správné fyziologické činnosti buněk jejich rozkladem nebo produkcí mykotoxinů. I takovéto choroby mohou v určitých vývojových fázích rostliny způsobit odumření celé rostliny;
  • choroby s ničivým účinkem jsou charakterizovány ničením kořenů, vodivých cest a stonku rostliny (nouzové dozrávání rostlin) a úboru. Často choroby jsou v některé fázi jen omezující, v jiné mohou být zcela devastující. Podstatou jevu nouzového dozrávání je zničení vodivých pletiv stonku následně uvedenými chorobami (a některými „fyziologickými“ - abiotickými poškozeními, zejména vlivem sucha, podmočení, mělkých kořenů, nevyrovnaná výživou a dopad je ovlivněn vlastnostmi odrůd).

Odrůdová odolnost

Dalo by se k tomu psát mnoho stránek textu. Ale chci ukázat, že zejména v oblastech s intenzivním pěstováním slunečnice lze vidět výrazný odrůdový vliv. Pokusy jsem nehodnotil nikdy sám, spolu s B. Hamplem z ÚKZÚZ jsme provedli vyhodnocení zdravotního stavu odrůd slunečnice na pokusné lokalitě slovenského ÚKSÚP Želiezovce. Hodnocení proběhlo v době začátku kvetení, kdy všechny choroby nebyly ještě plně rozvinuty. Tabulka 1 ukazuje náhodně vybrané odrůdy ve zkouškách ÚKSÚP. Z ní jednoznačně plyne obrovský odrůdový rozdíl už v brzkém napadení jednotlivými chorobami - je zřejmá dominance alternáriového napadení lodyh, následovaný fomovou hnilobou a verticiliovým vadnutím. Alternáriová skvrnitost v tomto případě dominuje i na úboru slunečnice. Velmi zajímavé je i napadení bakteriózami s velmi rozdílným odrůdovým dopadem.

Diagnostiku výskytu chorob v odrůdových pokusech slunečnice jsme na čtyřech lokalitách (nejméně ve třech opakováních, proto uvádím průměry s desetinným číslem) ve více letech prováděli ve složení: B. Hampl, B. Málek a K. Říha, senior. Prezentuji jenom poslední tři roky, protože by rozsah dokladů výrazně překročil možnosti tohoto článku. Problémem ke sjednocení výsledků je velká fluktuace odrůd zařazených do pokusů, prostě jen malá část odrůd se překrývá ve více ročnících. Ještě je potřeba říci, že v současnosti podobné výsledky nelze získat v žádném z jiných výzkumných ústavů ani u státních orgánů.

Tab. 1: Vyhodnocení zdravotního stavu odrůd slunečnice na pokusné lokalitě ÚKSÚP Želiezovce v roce 2019 ve fázi kvetení

Část rostliny

Choroba

Odrůdy slunečnice (% napadených rostlin)

P 1

P 5

P 3

P 8

P 9

S2 8

S2 5

S2 6

S2 4

S2 11

S2 3

N 12

Lodyha

fomová hniloba

11

1

11

1

3

3

8

4

4

5

1

12

bílá hniloba

0

0

0

2

0

3

4

10

0

1

3

0

alternária

22

6

8

4

12

22

4

32

6

27

25

14

popelavá hniloba

0

0

0

0

0

0

0

6

0

0

0

2

verticiliové vadnutí

5

0

0

1

1

15

2

0

6

7

8

3

nouzové dozrávání (odumřelé rostliny)

5

0

2

2

1

1

4

17

3

5

0

6

Lodyha a úbor

bakterióza lodyhy a úboru

2

0

2

0

7

0

0

6

8

0

11

0

Úbor

bílá hniloba

2

0

1

0

0

1

0

0

0

0

2

0

šedá plísňovitost

8

2

4

2

4

1

0

5

0

1

3

2

černě - alternária

0

1

5

5

7

11

4

3

2

0

2

7

rhizopusové suché trouchnivění

1

0

0

0

0

0

0

0

4

0

0

0

Trochu o bakteriózách

Bakteriální hniloby stonků a úborů jsou odrůdově výrazně rozdílné, nezanedbatelné, a proto je vhodné se zmínit, co s tímto problémem. Bakterie přenáší velmi úspěšně voda, včely a jiný hmyz. Výskyt příznaků na stoncích, listech a úborech (téměř bez omezení teplotou a suchem) působí několik bakterióz - žloutnutí vegetačních vrcholků, skvrnitost listů a vadnutí rostlin, bakteriální vadnutí slunečnice. Ale nejčastější a nejškodlivější je erwiniová hniloba listů, stonků a úborů (Erwinia carotovora, nověji také Pectobacterium carotovorum subsp. carotovorum) působící lokální zahnívající ložiska na listech a lodyhách (jejich lámání nebo hnití celé rostliny) a na úboru (velmi často ztekucení celého úboru podobně jako u plísně šedé). Tato poškození jsou téměř vždy přehlížená s tím, že „nejsou baktericidy“, což není pravdou!

Přestože se proti bakteriózám neprovádí žádné šlechtění, jsou mezi odrůdami velmi výrazné rozdíly ve stupni napadení. V roce 2020 dosáhly rozdíly na hodnocených odrůdách „skóre“ od 1,3 do 27 % napadených rostlin (listy, lodyhy, úbory celkem - porovnej s tab. 1 ze začátku kvetení).

Ochrana za vegetace je reálně prováděna hnojivy s obsahem stříbra nebo mědi. Aplikace od BBCH 51, ale v oblastech s častým napadením lodyhy a úboru, například oblast okolo Boleslavi, Hustopečí atp. již od 8. listu = BBCH 38 až do BBCH 65 společně s fungicidní nebo insekticidní ochranou a aplikací mimokořenové výživy. Pro optimální působení stříbra i mědi je potřeba jejich prostoupení do celé rostliny. K tomu nejlépe napomáhají thiosíranové ionty. Nejlépe je odzkoušený thiosíran draselný, méně thiosíran amonný - navíc se z nich na světle uvolňuje atomární síra působící při opakované aplikaci hnojiva proti padlí, roztočům (i svilušce) a klíčení spor většiny houbových patogenů.

K houbovým chorobám

Ve fázi klíčení a vzcházení dochází k různě silnému poškození rostlin. Pokud by se ale člověk nechal zahltit skutečností, jaké spory patogenů jsou opakovaně zjišťovány na osivu slunečnice, pak bychom se museli bát i jenom se osiva dotýkat. Pomocí standardních technik byla studována mykoflóra na povrchu nažek a klíčenců u 35 vzorků slunečnice - zdroj Mykoflóra nažek slunečnice (Seed-borne mycoflora of sunflower (Helianthus annuus L.) June 2005, Pakistan Journal of Botany 37(2):451–457), kde bylo popsáno 25 různých druhů mykóz na nažkách a klíčencích slunečnice. Během pěstování rostlinek byly jako nové možné patogeny slunečnice zjištěny: Aspergillus awamori, Aspergilus ustusExerohilum halodes (Helmintosporium halodes), Fusarium solaniRhizoctonia solani.

Naprostou většinu těchto potenciálních patogenů zvládá velmi dobře fungicidní moření, které je zároveň jedinou fungicidně účinnou aplikací i proti plísni slunečnice. Plíseň slunečnice je kategorie sama pro sebe a je nutné (a nejlepší) ji řešit s využitím genů odolnosti jednotlivých odrůd/hybridů společně s dobrým fungicidním mořidlem.

Důležité rody a druhy působící choroby lodyhy

Z houbových chorob to je alternáriová skvrnitost lodyhy (Alternaria spp.), která je již více let nejčastější chorobou slunečnice. Příznakem jsou tmavě hnědé nebo černé tečkovité, čárkovité, oválné až kruhové skvrny často s tmavým okrajem a žlutým dvůrkem. Důsledkem je suchá hniloba/trouchnivění lodyh, listů a úborů. Výskyt napadení touto chorobou se již dlouho měří v desítkách procent napadených rostlin každým rokem. V roce 2018 se napadení lodyh jednotlivých odrůd pohybovalo od 51 do 82,5 %; rok 2019 byl „mírnější - 9,6 až 43 %; v roce 2020 ještě „mírnější“ - 8 až 31,2 % napadených lodyh. V roce 2018 bylo zjištěno napadení 4,3 až 67,3 % úborů. Každým rokem se v intenzitě výskytu nacházejí skupiny velmi silně náchylných a středně odolných odrůd (tab. 2).

Černá skvrnitost stonku, fomové černání (Phoma oleracea var. helianthi a Phoma MacDonaldii, teleomorfa Leptosphaeria lindquistii) - působí černé nebo šedočerné skvrny na stonku/lodyze v okolí listové inzerce. Primární inokulum pochází z přezimujících houbových struktur (perithecií, pyknid a mycelia) v rostlinných zbytcích. Může být také přeneseno nemořeným osivem. V porostu se šíří na zdravé rostliny odstřikem při dešti nebo větrem nesenými askosporami. Mohou je také šířit škůdci, jako jsou Opatrum sabulosum (potemník písečný), Tanymecus palliatus (dlouháč plevelový), Apion occidentale (nosatčík západní) nebo Cylindrocopturus adspersus (krytonosec žijící zatím zřejmě jen v Severní Americe), kteří se živí na lodyhách slunečnice atp. Ale její výskyt se v posledních 3 letech snížil na 3,8 až 16,5 % v roce 2018, 1,5 až 14 % v roce 2019 a 0 až 6,8 % v roce 2020.

Bílá hniloba slunečnice (sklerotiniová hniloba slunečnice, hlízenka obecná) Sclerotinia sclerotiorum = Sclerotinia libertiana = Whetzelinia sclerotiorum, na bázích rostlin méně často i jiní příslušníci rodu Sclerotinia (S. minor, S. rolfsii). Primární infekce je způsobena růstem mycelia ze sklerocií v půdě (nebo v osivu). V pozdějších vývojových stadiích dochází podobným příznakům jako u vzcházejících rostlin, vadnutí napadených rostlin je v tomto případě nejviditelnějším příznakem. Sekundární infekce nastává šířením patogena buď askosporami, mikrosporami z mycelia, nebo z jiných zdrojů inokula na jiné části rostlin než na bázi rostliny. Askospory a mikrospory dobře vyklíčí hlavně na zvlhčeném pylu v době kvetení přímo na lodyze nebo na úboru. Ochrana proti primární infekci je velmi dobře zvládána i biologicky. Výskyt v roce 2018 dosáhl 4,5 až 17 % napadení lodyh, na úboru to bylo podstatně více 28 až 70,5 %. Rok 2019 měl vyšší napadení na úrovni 9,3 až 36,3 % na lodyze, ale jen 8,5 až 48,3 % na úboru. Rok 2020 byl ještě mírnější, bylo zjištěno 4,3 až 16,5 % na lodyze a 4,8 až 22 % na úboru.

Popelavá hniloba stonku (stříbřitost stonku, Macrophomina phaseolina) - Výskyt onemocnění obvykle kolísá od ojedinělých rostlin až po napadení ploch uschlých rostlin v ještě zeleném porostu. U nás ohrožuje především slunečnici, cukrovku, sóju i ostatní motýlokvěté rostliny, dále kukuřici a brambory. Ročníkově výskyt výrazně kolísá, rozdíl mezi odrůdami je i při silném napadení výrazný. Ale napadená rostlina téměř vždy nouzově dozrává! V roce 2018 se vyskytovala na 0,5 až 18 % rostlin; rok 2019 se projevil od 2,0 do 30,3 %. v roce 2020 napadla na odrůdových pokusech 1,3 až 10 % rostlin.

Na úborech se ještě ročníkově výrazně projevuje šedá plísňovitost (Botrytis cinerea, Botryotinia fuckeliana). Základním rozdílem pro výskyt stříbřitosti a plísně šedé je optimální teplota pro jejich rozvoj - okolo 30 °C pro stříbřitost a 20 °C pro plíseň šedou.

Nouzové dozrávání slunečnice je způsobeno řadou patogenů napadajících stonky a kořeny (Sclerotinia spp., Botrytis spp., Phoma spp., Verticillium spp., Alternaria spp. a další), často v kombinaci s neparazitickými příčinami (abiotikózami). Nouzově dozrálé rostliny jsou celkově odumřelé, listy, lodyhy i úbory jsou zaschlé již v období, kdy zdravé rostliny ještě vegetují nebo začínají dozrávat.

Plíseň slunečnice (Plasmopara halstedii) je svou vlastní kategorií - řešitelná je pouze výběrem odrůdy s mnoha geny rezistence vůči ní a správným mořením. Zvýšený výskyt je zaznamenáván stále stejně hlavně v případě výskytu výdrolu slunečnice nebo při vícefázovém vzcházení rostlin, kdy dojde k odbourání vlivu mořidla před vzejitím rostlin. Za vegetace je možné ji omezit mimokořenovou výživou silně zásaditými hnojivy a použitím „lepidel“, která dlouhodobě brání klíčení oospor plísně usazených na povrchu rostlin nebo použitím fungicidů účinných proti Oosporaceae/peronosporám.

Je zřejmé, že použití odolnější odrůdy je přínosem i v roce s výraznějším výskytem chorob. Jinak platí, že se stále vyplatí firmou SPZO deklarované fungicidní ošetření alespoň v jednom ze dvou doporučených termínů dle vývojových fází slunečnice. Jako návaznost na tato fakta je potřeba použít výsledky jednotlivých fungicidů ve zkouškách SPZO zveřejňovaných Ing. Božetěchem Málkem průběžně v tisku, případně v materiálech SPZO a z Hluku.

Integrovaná ochrana je v současné době nejúčinnější metodou omezení onemocnění. Zaměřuje především na snížení množství inokula v porostu.

Uvádím seznam doporučených agronomických postupů, kterými lze zabránit hromadění inokula. Střídání plodin s jednoděložnými rostlinami, jako je třeba kukuřice, přísná hygiena a přístup k posklizňovým zbytkům - ošetřit NH2 nebo NH4 ionty, biologickými přípravky zaměřenými na rychlý rozklad organických zbytků a hlavně na směrované množení „správných“ mikroorganizmů, zásahy směřující k zapravení všech posklizňových zbytků do ornice a urychlující přeměnu organické zbytky a také provádět ochranu proti hmyzu, hlavně proti nosatcům škodícím na slunečnicových lodyhách.

Tab. 2: Vyhodnocení napadení odrůdových pokusů na Slovensku v letech 2018–20 (průměry ze 4–5 lokalit a 3 opakování)
Tab. 2: Vyhodnocení napadení odrůdových pokusů na Slovensku v letech 2018–20 (průměry ze 4–5 lokalit a 3 opakování)

Alternáriová skvrnitost lodyhy (Alternaria alternata)
Alternáriová skvrnitost lodyhy (Alternaria alternata)

Alternáriová skvrnitost lodyhy (Alternaria helianthi)
Alternáriová skvrnitost lodyhy (Alternaria helianthi)

Popelavá hniloba stonku (Macrophomina phaseolina)
Popelavá hniloba stonku (Macrophomina phaseolina)

Popelavá hniloba stonku na řezu
Popelavá hniloba stonku na řezu

Z podkladů získaných společně s kolegy Ing. Božetěchem Málkem a Ing. Bohumilem Hamplem vybral Karel Říha senior.

Související články

Choroby řepy: Choroby vzcházejících rostlin - spála řepy

22. 11. 2021 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 139x

Možnosti využití a choroby druhů lupiny

18. 11. 2021 Ing. Irena Bačová; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Choroby Zobrazeno 220x

Houbové choroby chmele

10. 11. 2021 Ing. Markéta Trefilová; Chmelařský institut s. r. o. Žatec Choroby Zobrazeno 267x

Choroby řepy: Bakteriální choroby řepy (II.)

26. 10. 2021 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 341x

Nové druhy houbových patogenů na dřevinách a okrasných rostlinách (I.)

23. 10. 2021 Mgr. Karel Černý, Ph.D. a kol. Choroby Zobrazeno 368x

Další články v kategorii Choroby

detail