BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Choroby šťovíku

25. 08. 2023 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 793x

Do rodu šťovík (Rumex L., Polygonaceae) je zahrnuto téměř 200 druhů dvouděložných jednoletých nebo vytrvalých rostlin, které se vyskytují v mírných pásmech všech světadílů na nejrůznějších stanovištích, vlhkých či suchých, případně i zasolených půdách. Vzhledem k vysoké variabilitě a vzájemnému křížení je v některých případech určení druhu poměrně obtížné.

Limagrain

Využití šťovíků je poměrně rozmanité, některé druhy se pěstují a využívají v kuchyni jako zelenina, např. šťovík zahradní (Rumex patientia), šťovík kyselý (R. acetosella ´Red Stripe´) jako krmivo pro dobytek nebo energetické plodiny ke spalování či výrobě bioplynu, např. Rumex OK 2, případně i pro výrobu zeleného potravinářského barviva. Šťovík je ale častěji vnímán negativně jako obtížný plevel, invazní rostlina či původce alergií.

Jako léčivá bylina, především šťovík kyselý, šťovík kadeřavý či šťovík svrasklý, byl používán zejména ve středověku, v současné době v lidovém léčitelství (šťovík kyselý) či v homeopatii (šťovík kadeřavý). Rostliny obsahují velké množství vitamínu C, provitamínu A, železa, draslíku, vápníku a dalších prvků, ale i kyseliny šťavelové odbourávající z těla vápník a při konzumaci většího množství škodící. Listy se využívají při chudokrevnosti, k podpoře trávení a regulaci vyprazdňování, semena mají silné protiprůjmové působení, pomáhají často i v případě, kdy běžné průmyslové léky selhávají atd.

Choroby

I když se to nezdá, na šťovíku bylo popsáno více než 40 patogenů, zahrnujících původce plísní, padlí, rzí, snětí aj.

Za vlhkého počasí je šťovík hostitelem plísně Peronospora rumicis. Napadené listy jsou drobné, nažloutlé až červené, s podvinujícími se okraji, a na rubové straně s šedofialovým povlakem rozmnožovacích orgánů.

K častým onemocněním šťovíku patří listové skvrnitosti, jejichž původci mohou být rody Venturia, Puccinia, Ovularia, Ramularia, Ascochyta, Septoria a další. Symptomy jsou velmi podobné a snadno zaměnitelné a identifikaci lze provést pouze mikroskopicky.

Často jsou po obou stranách listů viditelné četné červené, zpočátku tečkovité skvrny, které se rychle zvětšují (mohou dosahovat až 1 cm v průměru) a jsou obklopeny rezavě hnědým lemem. V konečné fázi mají mírně propadlý střed a purpurový lem. V odumřelém pletivu se tvoří černé pyknidy, z nichž po ovlhčení uvolňované pyknidy umožňují další šíření houby. Původcem skvrn je Phoma rumicicola.

Podobné skvrny, jen menší a s vyběleným středem tvoří i Ramularia rubella. Za vlhka se především na rubové straně listů tvoří bílé svazečky konidioforů s konidiemi.

Nově se šířícím patogenem je houba Alternaria alternata. Počáteční napadení se projevuje malými, kulatými světle hnědými skvrnami, které se postupně rozšiřují do tmavě hnědých lézí nepravidelných tvarů, na nichž je viditelné koncentrické uspořádání. U silně infikovaných listů se skvrny slévají do velkých nekrotických ploch.

Častý je také výskyt padlí (Erysiphe polygoni, Leveillula sp.), povlékající zejména listy bělavým až světle šedivým povlakem mycelia.

U šťovíku je popsáno i napadení kořenů houbami rodu Fusarium, zejména F. proliferatum, projevující se vadnutím bazálních listů, na průřezu kořene viditelně zažloutlými cévními svazy a v pokročilém stadiu zahníváním celých kořenů.

Rumex acetosella ´Red Stripe´
Rumex acetosella ´Red Stripe´

Související články

Inovace v ochraně řepky olejky

23. 04. 2024 Ing. Dušan Sem; Sumi Agro Czech, s.r.o. Choroby Zobrazeno 128x

Nový závažný patogen na kořenech řepky Fusarium avenaceum (Fr.) Sacc.

03. 04. 2024 Doc. Ing. Jan Kazda, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Choroby Zobrazeno 829x

„Revyluce“ v ochraně řepky a slunečnice

02. 04. 2024 Ing. Marek Šmíka; BASF spol. s r.o. Choroby Zobrazeno 713x

Priaxor® EC - dopřejte vašim obilninám to nejlepší v ochraně před houbovými chorobami

01. 04. 2024 Ing. Václav Nedvěd, Ph.D.; BASF spol. s r.o. Choroby Zobrazeno 282x

Choroby olejnin: Listové skvrnitosti světlice barvířské

25. 03. 2024 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 311x

Další články v kategorii Choroby

detail