Limagrain
Limagrain
Limagrain

Chemap Agro s.r.o.

Fungicidní ochrana a stimulace a sóji v roce 2020

20. 08. 2021 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol. Choroby Zobrazeno 612x

Z důvodu absence ochrany sóji proti houbovým chorobám v ČR testujeme třetím rokem i vybrané fungicidy. Přestože se v současné době na našem území tato ochrana jeví jako méně významná, je v budoucnu velmi pravděpodobné (z důvodu zvyšování ploch sóji a globální změny klimatu), že se stane velmi významnou.

Proseeds

Po předchozích dvou velmi suchých ročnících (2018 a 2019) se v loňském, o poznání vlhčím roce, vliv fungicidů projevil výrazněji. Zejména na vlhčí lokalitě Skalička, kde zároveň došlo k poškození porostů kroupami, bylo jasně patrné, že rostliny ošetřené fungicidy lépe odolávaly sekundárnímu napadení houbovými chorobami, zejména v místech po mechanickém poškození rostlinných pletiv.

Výskyt hlízenky (Sclerotinia sclerotiorum) byl na většině porostů sóji minimální (celkově lze tento rok hodnotit z pohledu hlízenky jako velmi slabý), avšak několik hlášení o silném výskytu, zejména ze severní Moravy jsme obdrželi.

Vzhledem k vyšší vlhkosti, způsobené nadměrnými srážkami na některých lokalitách, jsme v pozdnějších fázích zaznamenali mírně vyšší výskyt plísní sóje (Peronospora manshurica) než v předchozích letech (s nekrotickými projevy na listech). Pozitivní efekt proti peronospoře jsme zaznamenali po aplikaci všech testovaných fungicidů. Nejmenší listovou skvrnitost jsme pozorovali po aplikaci přípravku Amistar Gold. Je třeba současně uvést, že lepší zdravotní stav byl i po použití většiny stimulačních látek, které zvyšovaly vitalitu, a tím zřejmě podporovaly i přirozenou obranyschopnost rostlin.

Stimulace sóji

Rostliny, nejen sóji, jsou v průběhu svého života vystaveny velmi proměnlivým podmínkám vnějšího prostředí, které mohou nejen zpomalovat jejich životní funkce, ale také poškozovat jejich jednotlivé orgány. V krajním případě mohou tyto extrémní podmínky vést i k úhynu rostlin. Sója je během vegetace velmi vnímavá k teplotě, zejména však k zásobení vláhou. Jejich deficit, resp. extrémy, mohou u sóji vyvolat stresovou reakci.

Z výše uvedených důvodů je nedílnou součástí našich pesticidních pokusů i ověřování řady stimulačních (antistresových) látek, které využíváme nejen k eliminaci všudypřítomného stresu, ale také ke zlepšování výnosových prvků sóji.

V roce 2020 jsme ověřovali přípravky: Lignohumát Max, Aminátor, Lexin, LEXenzym, Litofol Active a Talisman (TL - aplikován ve fázi 1. až 3. trojlístku, KV - aplikován na počátku květu). Novinkou loňských pokusů bylo vícesložkové hnojivo Talisman, které je doplněno o kyselinu pidolovou, dimethylsulfron a špičková smáčedla.

Kontrolní varianta byla ošetřena pouze herbicidem Wing P (4,0 l/ha). Uvedený herbicid používáme záměrně jako základní herbicidní ochranu u všech variant ošetřených stimulačními látkami (i fungicidy) z důvodu jeho poměrně silné fytotoxicity k rostlinám sóji. Fytotoxicita herbicidu Wing P ve 4,0 l/ha byla v roce 2020 patrná zejména na lokalitě Skalička, kde společně s nadbytkem srážek (roční úhrn atakoval 1 000 mm) a poměrně silným utužením povrchu půdy způsoboval výpadek rostlin.

Výsledky pokusů

Vzhledem k rychlosti a jednoduchosti hodnocení nestejné morfogeneze rostlin sóji u sledovaných variant (po ošetření stimulátory i fungicidy) používáme metodu stanovení obsahu chlorofylu přístrojem Yara N-tester (graf 1 a 2).

Měření prokázalo, že rostliny sóji po aplikaci všech výše zmíněných stimulačních látek (po 10 dnech) zvyšovaly obsah chlorofylu v listech. Nejvyšší obsah chlorofylu v listech sóji jsme při prvním měření zjistili po aplikaci přípravků LEXenzym, Talisman (TL), Lexin a Litofol Active (graf 1). Při druhém termínu měření přístrojem Yara N-tester (cca 45 resp. 35 dní po aplikaci stimulačních resp. fungicidních látek) jsme sledovali rychlost a dobu trvání účinků použitých přípravků (graf 2). Z porovnání údajů grafů 1 a 2 je patrné, že přípravky Talisman, Aminátor a LEXenzym se v rostlinách rychleji metabolizují, proto je vhodné jejich aplikaci častěji opakovat. Nejrychlejší efekt byl patrný po použití přípravků Talisman a LEXenzym. Nejvyšší obsah chlorofylu v listech sóji při druhém měření jsme pozorovali u přípravků Litofol Active, Lexin, LEXenzym a posledně naaplikovaný Talisman v květu (graf 2).

Současně, i přes nízký tlak houbových chorob, se pozitivně projevila i aplikace fungicidů na obsah chlorofylu v listech (zejména u přípravku Amistar Gold).

Z dosažených výsledků (tab. 1) je zřejmé, že aplikované stimulační látky ale i fungicidy ve všech případech přispěly k udržení nejen výrazně vyššího počtu jedinců na ploše (zejména LEXenzym, Litofol Active a Amistar + Elatus Plus), ale současně i ve většině případů zvýšily výšku nasazení nejspodnějšího lusku od povrchu půdy.

Výšku nasazení nejspodnějšího lusku (z důvodu sklizně hodnotíme výšku apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy), která podstatně ovlivňuje sklizňové ztráty, zvyšoval (oproti kontrole) nejvýrazněji přípravek Lexin (o 1,85 cm) následovaný přípravky Litofol Active (o 1,81 cm) a LEXenzym (o 1,16 cm). Jediným případem, kdy nedošlo ke zvýšení nasazení nejspodnějšího lusku od povrchu půdy byla pozdní aplikace přípravku Talisman (KV), což je i logický výsledek.

Největší větvení rostlin jsme zjistili po aplikaci přípravku Litofol Active, dále pak po přípravcích a Lexin a Talisman (KV). Výšku porostu nejvýrazněji podporovaly fungicidy v pořadí Amistar Gold, Amistar Gold + Elatus plus a Elatus Era.

Graf 1: Obsah chlorofylu v listech sóji (10. 6. 2020) cca 10 dní po aplikaci stimulátorů
Graf 1: Obsah chlorofylu v listech sóji (10. 6. 2020) cca 10 dní po aplikaci stimulátorů

Graf 2: Obsah chlorofylu v listech sóji (18. 8. 2020) 35 dní po aplikaci fungicidů a 45 dní po aplikaci stimulátorů
Graf 2: Obsah chlorofylu v listech sóji (18. 8. 2020) 35 dní po aplikaci fungicidů a 45 dní po aplikaci stimulátorů

Tab. 1: Přehled pokusných variant a výsledky vegetačního pozorování sóji po aplikaci fungicidů a stimulátorů

Var.

Přípravek (fáze aplikace)

Dávka

Cena

Výška nasazení
1. lusku*

Výška porostu

Počet větví

Počet lusků

Počet rostlin

cm

ks/rostlinu

ks/m2

1

Kontrola

 

 

5,97

54,6

0,30

19,00

31,9

2

Amistar Gold (fáze květu)

1,0 l/ha

1432 Kč/ha

6,59

71,8

0,70

20,10

35,6

3

Elatus Era (fáze květu)

1,0 l/ha

1833 Kč/ha

6,50

63,1

0,70

26,00

32,7

4

Amistar Gold + Elatus Plus (fáze květu)

0,5 + 0,2 l/ha

není známa

6,55

67,8

0,70

22,40

41,0

5

Lignohumát Max (1.–3. trojlístek)

0,4 l/ha

150 Kč/ha

6,42

56,1

0,60

22,80

36,1

6

Aminátor (1.–3. trojlístek)

100 g/ha

200 Kč/ha

6,18

58,5

0,40

23,70

35,0

7

Lexin (1.–3. trojlístek)

0,25 l/ha

415 Kč/ha

7,82

59,2

1,00

29,20

40,5

8

LEXenzym (1.–3. trojlístek)

0,25 l/ha

není známa

7,13

57,4

0,90

25,00

42,7

9

Litofol Active  (1.–3. trojlístek)

12,0 l/ha

540 Kč/ha

7,78

58,1

1,10

25,10

42,4

10

Talisman (TL) (1.–3. trojlístek)

3,0 l/ha

505 Kč/ha

6,75

59,4

0,70

25,00

33,4

11

Talisman (KV) (počátek květu)

3,0 l/ha

505 Kč/ha

5,91

57,1

1,00

21,60

32,8

Všechny varianty byly preemergentně ošetřeny herbicidem Wing P  v dávce 4,0 l/ha

* - výška nasazení apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy

Souhrn

Závěrem lze konstatovat, že všechny testované stimulační a fungicidní přípravky, měly velmi příznivý efekt na utváření výnosových prvků porostu sóji. Efekt fungicidů proti houbovým chorobám byl taktéž patrný.

Neošetřená kontrola - skvrnitost způsobená plísní sóje (Peronospora manshurica)
Neošetřená kontrola - skvrnitost způsobená plísní sóje (Peronospora manshurica)

Listy ošetřené fungicidem Amistar Gold
Listy ošetřené fungicidem Amistar Gold

Listy ošetřené stimulátorem Lexin
Listy ošetřené stimulátorem Lexin

Autoři děkují za spolupráci zemědělským podnikům - Skalagru a.s., Zemědělské společnosti Sloveč, a.s. a SHR - Miroslavu Sochorovi, zejména agronomům a jednatelům uvedených podniků – Ing. Rostislavu Dvorskému, Ing. Jiřímu Plachému, Ing. Jiřímu Sobotovi, p. Miroslavu Sochorovi, Ing. Josefu Sochorovi, Ing. Václavu Vozákovi a dalším.

Související články

Choroby řepy: Choroby vzcházejících rostlin - spála řepy

22. 11. 2021 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 139x

Možnosti využití a choroby druhů lupiny

18. 11. 2021 Ing. Irena Bačová; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Choroby Zobrazeno 220x

Houbové choroby chmele

10. 11. 2021 Ing. Markéta Trefilová; Chmelařský institut s. r. o. Žatec Choroby Zobrazeno 267x

Choroby řepy: Bakteriální choroby řepy (II.)

26. 10. 2021 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 341x

Nové druhy houbových patogenů na dřevinách a okrasných rostlinách (I.)

23. 10. 2021 Mgr. Karel Černý, Ph.D. a kol. Choroby Zobrazeno 368x

Další články v kategorii Choroby

detail