Fungicidní ochrana a stimulace sóji v roce 2019

04. 07. 2020 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol. Choroby Zobrazeno 1870x

Jelikož počasí na většině území ČR bylo velmi suché a teplé, výskyt a rozvoj houbových chorob byl jen ojedinělý a velmi nízký. Občas byl zaznamenán velmi slabý výskyt hlízenky (Sclerotinia sclerotiorum).

Obdobně tomu bylo i u ostatních houbových chorob, jejichž výskyt byl jen ojedinělý a velmi slabý a byl zpravidla spojený s předchozím poškozením porostů například krupobitím. Slabší výskyt peronospory (Peronospora manshurica) jsme zaznamenali např. na lokalitě Skalička (obr. 1).

Obr. 1: Listy sóji u kontrolní (neošetřené varianty) - na listech jsou patrné mírné příznaky poškození peronosporou (Peronospora manshurica)

Stimulace a fungicidní ochrana sóji

Již druhým rokem jsme do našich poloprovozních pesticidních pokusů se sójou zařadili fungicidní ochranu, která se v budoucnu spolu se zvyšováním ploch sóji a globální změnou klimatu může stát nezbytnou. Obdobně jako v roce 2018 byl i rok 2019 velmi suchý, což mělo zásadní vliv na poměrně slabý tlak houbových chorob. Jejich sekundární výskyt byl spíše spojený s předchozím poškozením porostů, například krupobitím. Tento převážně sekundární a slabý výskyt houbových chorob byl zaznamenán s více jak třicetidenním opožděním po aplikaci fungicidů. Efekt testovaných přípravků Amistar Gold, Elatus plus a Elatus ERA nebylo proto možné plně vyhodnotit.

Jelikož v posledních letech, při plném respektování základních agrotechnických zásad a využívání nových výkonných odrůd, nelze v žádném odvětví rostlinné produkce v podstatě očekávat výraznější vzestup výnosů bez využití látek se stimulačním (antistresovým) účinkem, jsou i ony nedílnou součástí našich pokusů. Tyto látky využíváme nejen k eliminaci všudypřítomného stresu, ale také ke zlepšování výnosových prvků a kvality sóji. V roce 2019 jsme ověřovali přípravky Lignohumát MAX, Aminátor, Lexin, LEXenzym a Litofol Active. Kontrolní varianta byla ošetřena pouze herbicidem Wing P (4,0 l/ha). Uvedený herbicid jsme použili záměrně jako základní herbicidní ochranu u všech variant ošetřených stimulačními látkami z důvodu jeho silnější fytotoxicity k rostlinám sóji.

Snadno měřitelný účinek stimulačních látek, ale i fungicidních přípravků na rostliny sóji prokazují mimo jiné i výsledky měření přístrojem Yara N-tester, který zaznamenává obsah chlorofylu v listech.

Použité stimulační látky obsah chlorofylu zvyšovaly, a to ještě po 40 dnech od jejich aplikace. Po 10 dnech od aplikace stimulátorů jsme zaznamenali nejvyšší obsah chlorofylu v listech sóji u přípravků Litofol Active, LEXenzym a Lexin (graf 1). Při druhém termínu měření přístrojem Yara N-tester (cca 40 dní po aplikaci stimulačních látek) jsme sledovali rychlost a dobu trvání účinků použitých přípravků (graf 2). Z porovnání údajů z obou grafů je patrné, že přípravky LEXenzym, Lignohumát MAX a Aminátor se v rostlinách rychleji metabolizují, proto je vhodné jejich aplikaci častěji opakovat. Nejvyšší obsah chlorofylu v listech sóji při druhém měření jsme pozorovali u přípravků Litofol Active a Lexin (graf 2).

Současně, i přes minimální tlak houbových chorob, se pozitivně projevila i aplikace fungicidů na obsahu chlorofylu v listech, zejména u kombinace Amistar Gold + Elatus plus (obr. 2 a, b). V době druhé bonitace porostů (tj. v období konce nalévání lusků) jsme na srážkami dobře zásobené lokalitě Skalička zaznamenali velmi slabý výskyt plísně sójové (Peronospora manshurica). Tato choroba se projevovala hranatými, světle zelenými skvrnami na listech sóji, a to jak na kontrolní (fungicidy neošetřené) variantě, tak na zbytku pole (obr. 1)). Na parcelách ošetřených fungicidy jsme výskyt těchto skvrn téměř nezjistili. Zajímavé však bylo, že i na parcelách ošetřených přípravky Lignohumát MAX, Aminátor, Lexin a Litofol Active byl výskyt plísně jen minimální. Z toho lze usuzovat, že výše uvedené stimulátory pozitivně ovlivňovaly vitalitu rostlin, čímž zlepšovaly jejich přirozenou obranyschopnost. Na závěr však poznamenáváme, že při silnějším tlaku chorob nedoporučujeme s tímto pozitivním vlivem stimulátorů příliš počítat.

Z dosažených výsledků (tab. 2) je zřejmé, že aplikované stimulační látky v řadě případů přispěly k udržení většího počtu jedinců na ploše, zejména Lexin a LEXenzym. Naproti tomu ve všech případech použité stimulační látky zvýšily výšku nasazení nejspodnějšího lusku od povrchu půdy. Z důvodu jednodušší sklizně hodnotíme výšku apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy, která významně ovlivňuje sklizňové ztráty. Nejvíce tuto výšku v porovnání s kontrolou zvýšil přípravek LEXenzym (o 2,88 cm), Litofol Active (o 2,36 cm) a Lexin (o 2,10 cm). Největší větvení rostlin jsme zjistili po aplikaci přípravku LEXenzym, dále pak po přípravcích Litofol Active a Lexin, ale také Aminátor.  Výšku porostu nejvýrazněji podporovaly přípravky Lexin, LEXenzym a Aminátor.

Graf 1: Obsah chlorofylu v listech sóji cca 10 dní po aplikaci stimulátorů

Graf 2: Obsah chlorofylu v listech sóji 28 dní po aplikaci fungicidů a 40 dní po aplikaci stimulátorů

Tab. 1: Přehled pokusných variant a orientační ceny ošetření v roce 2019

Tab. 2: Výsledky vegetačního pozorování sóji po aplikaci stimulátorů a fungicidů

Obr. 2: Listy sóji po aplikaci fungicidů a stimulátorů růstu - a) Amistar Gold, - b) Lexin

Souhrn

Závěrem lze konstatovat, že všechny testované stimulační a fungicidní přípravky, zejména však Lexin, LEXenzym, Litofol Active a také Aminátor měly velmi příznivý efekt na utváření výnosových prvků porostu sóji. Lze předpokládat, že při větším tlaku houbových chorob by efekt použitých fungicidů byl s největší pravděpodobností výrazně vyšší.

Autoři děkují za spolupráci zemědělským podnikům - Skalagru a.s., Zemědělské společnosti Sloveč, a.s. a SHR - Miroslavu Sochorovi, zejména agronomům a jednatelům uvedených podniků - Ing. Rostislavu Dvorskému, Ing. Jiřímu Plachému, Ing. Jiřímu Sobotovi, p. Miroslavu Sochorovi, Ing. Josefu Sochorovi, Ing. Václavu Vozákovi a dalším.

Ing. Přemysl Štranc, Ph.D.¹, Ing. Pavel Procházka, Ph.D.², Daniel Štranc^1
1ZEPOR⁺ - zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec, ²Česká zemědělská univerzita v Praze