Fungicidní ochrana pšenice ozimé v proměnlivých podmínkách

18. 04. 2019 Ing. Milena Bernardová, Ing. Tomáš Fiala; Zkušební stanice Kluky Choroby Zobrazeno 3704x

Pšenice ozimá je nejpěstovanější obilninou v České republice. V roce 2018 jí bylo pěstováno na našem území podle Českého statistického úřadu 820 tisíc ha, což je více než 33 % z celkové osevní plochy. Tento fakt vypovídá o důležitosti této plodiny a odůvodňuje zájem o kvalitní komplex pěstitelské technologie, jejíž samozřejmou součástí je ochrana proti chorobám.

Počasí

Vývoj počasí je v posledních létech velmi proměnlivý, přestávají platit dlouhodobé modely a celkově se dá říci, že z 10 let je cca 7 ročníků, kdy je jaro teplé a suché. Ale tento průběh teplot a srážek nemusí platit pro celé území státu. Tak tomu bylo i minulé jaro v roce 2018. Zatímco teplota byla na celém území výrazně nadnormální, srážky byly velmi rozdílné. Více než 4/5 území republiky bylo sužováno suchem, zbylá část zaznamenala srážky pouze slabě podprůměrné až průměrné. V obou „typech“ počasí se nám podařilo provést podrobné monitorování průběhu chorob, i založit a vyhodnotit pokusy s fungicidními přípravky proti houbovým chorobám rostlin.

Tab. 1: Fungicidy v pšenici ozimé - Kluky a Poříčí nad Sázavou, 2018

Obr. 1: Braničnatka pšeničná

Obr. 2: Helmintosporium tritici-repentis

Obr. 3: Odumírání rostlin pšenice na kontrole, Poříčí nad Sázavou

Polní pokusy

Pokusy byly založeny na dvou lokalitách: Kluky, okres Písek, jižní Čechy a Poříčí nad Sázavou, okres Benešov, střední Čechy. Testování fungicidů (tab. 1) probíhalo v Klukách na odrůdě Tiquan a v Poříčí nad Sázavou na odrůdě Genius. Pokusy byly založeny jako maloparcelkové, s výměrou parcel 10 m², ve 3 opakováních (pro snížení vlivu umístění parcel v porostu a pro možné statistické vyhodnocení dat.) Setí bylo provedeno v Klukách 29. 9. 2017 po ozimém ječmeni klasickým zpracováním půdy (podmítka, orba), v Poříčí nad Sázavou 2. 10. 2017 po ozimé řepce minimalizací (2× disková podmítka). Hnojení dusíkem bylo na obou lokalitách velmi podobné, již na podzim byla provedena podpora vzcházení dávkou 14 kg N/ha, na jaře pak ve třech vstupech bylo přihnojeno cca 160 kg N/ha.

Kondice obou pokusných porostů pšenice ozimé byla velmi dobrá až do poloviny května, i když srážkově byl duben a první polovina května výrazně podnormální. K diferenciaci došlo v polovině května, kdy srážky, které přišly na lokalitě Kluky ve druhé polovině května, zajistily jednak zlepšení kondice porostu a zároveň podpořily rozvoj listových chorob. Naopak na lokalitě Poříčí nad Sázavou přišlo v druhé polovině května menší množství srážek, které nestačilo pokrýt deficit, a ten se prohluboval v průběhu června až do sklizně (graf 1).

Od začátku jara byla hlavním patogenem v obou pokusných porostech braničnatka pšeničná. Postupovala z nižších listových pater na horní patra, napadení se pohybovalo v Klukách od 5 do 15 % povrchu listů, a v Poříčí nad Sázavou od 5 do 10 % (graf 2).

V červnu se k braničnatce pšeničné (obr. 1) přidala infekce DTR (Helmintosporium tritici-repentis, obr. 2). V Klukách se objevila na horních dvou listech v intenzitě 5 až10 %, v Poříčí nad Sázavou obsazovala cca 10 % praporcových listů.

Ve druhé polovině června byla v Poříčí nad Sázavou na horních listových patrech zjištěna rez pšeničná, napadala až 20 % povrchu listů, v Klukách se vyskytla tato choroba na přelomu června a července na cca 10 % povrchu listů. V této době došlo vlivem vysokých teplot a slunečního záření k zaschnutí spodních listových pater, v Poříčí nad Sázavou přežíval pouze praporec nebo část praporce (obr. 3), v Klukách asimiloval kromě praporce ještě i podpraporec a porost vegetoval o 2 až 3 týdny déle.

Graf 1: Vývoj srážek v květnu a červnu 2018 na lokalitě Kluky a Poříčí nad Sázavou

Graf 2: Vývoj braničnatky pšeničné, DTR a rzi pšeničné na lokalitě Kluky a Poříčí nad Sázavou, jaro 2018

Graf 3: Účinnost ošetřených variant proti braničnatce pšeničné a DTR, Kluky, 2018

Graf 4: Účinnost ošetřených variant proti DTR a rzi pšeničné, Poříčí nad Sázavou, 27. 6. 2018

Graf 5: Výnos zrna pšenice, Kluky, 2018

Za výše uvedených podmínek a rozdílného napadení patogeny na obou lokalitách byla i jiná účinnost fungicidů, což je patrné z grafu 3 a 4.

Zatímco braničnatka pšeničná, která je v Čechách stále nejrozšířenější a nejvýznamnější chorobou, zaschla na středočeské lokalitě ve spodních patrech a nemohla být v průběhu června hodnocena, v Klukách atakovala ještě více než desetinu plochy praporcových listů a účinnost proti ní byla nižší v prvním bloku u časněji aplikovaných variant (var. č. 2–11, tab. 2).

Účinnost proti helmintosporiové skvrnitosti (DTR) byla celkově nižší na obou lokalitách, ale zejména v Poříčí nad Sázavou, kde byla pšenice stresovaná suchem, byla účinnost nedostačující (s výjimkou 3 variant trojího ošetření). V Klukách byla akceptovatelná účinnost proti DTR v bloku 3 ošetření a dvou pozdnějších ošetření T2, T4. Přes 90% účinnost byly hodnoceny pouze var. 24 a 21.

Rez pšeničná byla bezproblémově kontrolovaná fungicidy na lokalitě Kluky. Rozdílná situace byla v Poříčí nad Sázavou, z důvodu časnějšího vstupu do porostu a též kvůli menší odolnosti rostlin pšenice z důvodu stresu. Dostatečná účinnost tak byla zjištěna pouze u variant 20 až 25 ošetřených ještě koncem května při třetím fungicidním vstupu. Ačkoliv byl tento termín ošetření (T4 v době květu pšenice ozimé) původně plánován proti klasovým chorobám, v praxi posloužil proti nástupu rzi pšeničné. Pokud by nedošlo k předčasnému zaschnutí porostu, měla by tato choroba významný vliv na výši výnosu.

Výnosové zhodnocení v Poříčí nad Sázavou nebylo provedeno z důvodu předčasného fyziologického dozrání porostu (již začátkem července), v Klukách bylo provedeno 26. července 2018. Průměrný výnos z kontrol dosáhl 7,1 t/ha, průměrný výnos ošetřených parcel ho přesáhl o více než 2,4 t/ha (graf 5). Výnosy v jednotlivých segmentech ošetření měly kladnou korelaci s účinností proti braničnatce pšeničné a DTR, to znamená že tyto dvě choroby měly klíčový vliv na výši výnosu v Klukách. Rez pšeničná vstoupila do porostu na této lokalitě později a nedokázala výnos významně ovlivnit.

Jak bylo zmíněno výše, pokusný porost v Klukách reagoval na fungicidní zásahy velmi pozitivně a navýšení výnosu se v jednotlivých variantách pohybovalo od 1,46 t/ha do 2,98 t/ha. Po odečtení nákladů na aplikaci a na samotné fungicidní ošetření jsme se díky tomu dostali poměrně výrazně do finančního zisku. U většiny variant činilo ekonomické zhodnocení fungicidních zásahů více než 6 tisíc Kč, přičemž u 4 variant byl čistý zisk nad 8 tisíc Kč. Jako ekonomicky nejvýnosnější model můžeme označit načasování aplikací do termínů T2 + T4, kdy průměr čistého zisku činil u takto ošetřených variant 7 965 Kč/ha.

Celkově však můžeme konstatovat, že v podmínkách, které v panovaly v roce 2018 v Klukách u Písku byla všechna ošetření účinná a vysoce zisková.

Protože vzrůstá tlak na zdravý životní styl a na omezování spotřeby pesticidů, zvyšuje se ve vývoji a testování přípravků i počet těch, které jsou vyvinuty na bázi mikroorganizmů.

Tyto přípravky nedosahují tak vysokých účinností jako fungicidy, ale schůdnými se jeví kombinace fungicidu a biologického přípravku, ať již aplikovaného v tank-mixu nebo následně. I to bude v budoucnu jedna z cest, jak zasahovat proti houbovým chorobám v pšenici.

Tab. 2:  Průměrná účinnost proti jednotlivým patogenům

Závěr

V proměnlivých podmínkách prostředí bude ještě obtížnější provést jednoznačné doporučení pro ochranu pšenice proti houbovým chorobám rostlin než při standardním vývoji počasí. Přesto je možné vystihnout určité zásady při plánování ochrany této plodiny na základě mnohaletého monitoringu chorob a vyhodnocování pokusů s přípravky proti chorobám.

1) Jednoznačně platí, že stresované porosty (ať již suchem, horkem, mrazem či jinými faktory) jsou kondičně slabší a náchylnější - přesněji citlivější - pro vstup obtížněji hubitelných chorob, například DTR. Do slabších porostů neradi pěstitelé investují, ale právě tyto porosty včasné ošetření potřebují. Vždy je však třeba určit hranici, při které je ještě smysluplné porost podporovat nebo zachraňovat. A to záleží na mnoha faktorech, jako je půdní síla pozemku, odrůda, hnojení, očekávaný vývoj počasí apod.

2) Neexistuje jedna univerzální rada - volba přípravku a zejména termín jeho aplikace se musí vždy řídit konkrétní situací - stavem porostů, tj. jejich vývojem a intenzitou napadení, přesnou diagnostikou patogena, vývojem počasí a znalostí kritického čísla napadení.