Houbové choroby chmele

10. 11. 2021 Ing. Markéta Trefilová; Chmelařský institut s. r. o. Žatec Choroby Zobrazeno 1720x

Plíseň chmele, choroba, kterou způsobuje Pseudoperonospora humuli (Miyabe & Takah.) G. W. Wilson 1914, je v současné době nejzávažnější houbovou chorobou ohrožující produkci chmele ve všech chmelařských oblastech, převážně pak ve vlhčích regionech (Gent a kol., 2015).

Plíseň chmele

Plíseň chmele, choroba, kterou způsobuje Pseudoperonospora humuli (Miyabe & Takah.) G. W. Wilson 1914, je v současné době nejzávažnější houbovou chorobou ohrožující produkci chmele ve všech chmelařských oblastech, převážně pak ve vlhčích regionech (Gent a kol., 2015). Způsobuje poměrně velké ztráty na výnosu i kvalitě sklizeného chmele (Krofta, 2011; Gent a kol., 2009), přičemž míra ztrát je závislá na náchylnosti odrůdy, nástupu infekce a průběhu počasí (Gent a kol., 2015). Pozdní infekce v průběhu květenství a vývoje hlávek má za následek nejen zastavení vývoje a jejich krnění, ale i snížení obsahu hořkých kyselin, což se ve výsledku negativně projeví na tržní hodnotě chmele (Gent a kol., 2009).

Příznaky

Typickým příznakem napadení patogenem P. humuli na začátku vegetace jsou klasovité výhony (obr. 1). Napadené výhony vyrůstají z infikované chmelové babky, jedná se o primární infekci. Výhony jsou zakrslé se zkrácenými internodii, listy jsou chlorotické až žlutozelené, křehké a stočené dolů. Na spodní straně listů klasovitých výhonů jsou viditelné černošedé povlaky sporangioforů se sporangiemi.

U napadených apikálních meristémů dochází k systémové infekci, vývoji nově napadených pazochů, které se označují jako laterální či terminální klasovité výhony. Klasovité pazochy mají podobný vzhled jako primární klasovité výhony s tím rozdílem, že pletiva pod napadenou částí výhonů mají normální vzhled. Mladé, vyvíjející se postranní výhony začínají po napadení chlorotizovat a krnět, dochází k zastavení jejich růstu. Na listech se objevují drobné, žlutozelené skvrny, které se při vlhkém a teplém počasí zvětšují, až splývají. Na spodní straně listů se objevují hranaté skvrny ohraničené listovou nervaturou. Skvrny na listech mají tendenci za suchého a teplého počasí rychle vysychat, což má za následek nekrotizaci pletiva (obr. 2).

Na květenství a hlávkách způsobuje choroba největší hospodářské škody. Napadená květenství, zvláště v časném vývoji, hnědnou, svrašťují se a při silné infekci opadávají (Rybáček, 1980). Nevyvinuté napadené hlávky hnědnou, zastavují růst, krní a tvrdnou. Pokud jsou napadeny již vyvinuté hlávky, dochází ke zhnědnutí krycích listenů a při silnější nákaze i pravých listenů (Rybáček, 1980), a proto charakter diskolorace napadených hlávek se jeví jako pruhovitý. Častěji než pásovité zhnědnutí se v ČR objevuje zhnědnutí celých hlávek (obr. 3). Napadené hlávky se špatně uzavírají. Jejich vůně je nevýrazná a pro pivovarské účely jsou méně hodnotné, neboť dochází ke snížení obsahu hořkých látek (až o 25 %) a polyfenolů (Rybáček, 1980).

Mycelium patogena v průběhu vegetačního období prorůstá výhony směrem ke chmelové babce, kde přezimuje. Napadení chmelové babky a kořenů se projevuje červenohnědými až černými skvrnami a pruhy, které jsou patrné při rozříznutí. U odrůd náchylných k plísni chmele může dojít k hnilobám chmelové babky až k jejich úplnému odumření.

Ochrana

Ochrana proti P. humuli je založena integrací přímých a nepřímých metod.

Mezi nepřímé metody patří zejména dodržování čistoty chmelnic, tj. bez plevelů během vegetace, vysazování rezistentních odrůd, včasné zavedení výhonů chmele na vodiče, aplikace vyvážených dávek hnojiv k zajištění optimálního zdravotního stavu rostlin, správné načasování sklizně dle jednotlivých odrůd a zajistit včasný podzimní úklid chmelnic.

Přímé metody ochrany jsou založeny především na aplikacích fungicidů prováděných v pravidelných intervalech založených na metodě krátkodobé prognózy. Prognóza plísně chmele je polynomická funkce, tzn., že je založena na sledování vybrané skupiny meteorologických prvků, které tvoří zjednodušený model mikroklimatu chmelnice. Metodika krátkodobé prognózy plísně chmele především minimalizuje zátěž životního prostředí ve chmelařských oblastech redukcí použití fungicidních přípravků s vyšším obsahem mědi, a rovněž i riziko vzniku rezistence P. humuli k přípravkům samotným. Správnost zásahů je závislá na volbě vhodného fungicidu, správné technice jeho aplikace a optimálním termínu ochranného zásahu.

Obr. 1: Klasovité výhony, primární infekce P. humuli, odrůda Harmonie

Obr. 2: Příznaky napadení P. humuli na listu

Obr. 3: Napadené hlávky P. humuli, odrůda Premiant

Padlí chmele

Na rozdíl od plísně chmele je výskyt padlí na chmelu (Podosphaera macularis (Wallr.) U. Braun & S. Takam., syn.: Sphaerotheca humuli) nepravidelný. V evropských podmínkách se jedná o příležitostného patogena gradačního charakteru. Jedná se o nejstarší houbovou chorobu chmele. V současné době je jeho výskyt v ČR omezen pouze na některé lokality a ani zde se neobjevuje každoročně.

Patogen způsobuje závažné škody na produkci, zejména negativně ovlivňuje kvalitativní parametry chmelových hlávek, které se projevují jednak vizuálně a jednak nepříjemným, zapáchajícím aroma. Škodí na všech nadzemních orgánech chmele, tj. na révě, listech, květenstvích i hlávkách. Zvláště citlivé jsou mladé vyvíjející se orgány, zatímco starší jsou odolnější (Rybáček, 1980).

Příznaky

Symptomy napadení se projevují zejména povlaky bílého mycelia na listech, pupenech, révě a hlávkách. První příznaky na mladých listech se projevují ve formě puchýřků, jež jsou důsledkem hypertrofie buněk v okolí napadení, na kterých se později objevuje sporulující mycelium (obr. 4, 5). Napadená pletiva zastavují růst, zasychají a nekrotizují. Síla projevu symptomů záleží na odrůdě, povětrnostních podmínkách a míře hnojení, zejména dusíkem.

Negativní vliv choroby na hlávky závisí do značné míry na jejich vývojovém stadiu. Napadení květenství a mladých, nevyvinutých hlávek má za následek zastavení vývoje, květ i mladé hlávky zůstávají ve formě ztvrdlých bílých paliček. Při pozdějším napadení chmelové hlávky zakrňují nebo se různě deformují (Gent a kol., 2015). V pozdější fázi vegetace, tj. od července do sklizně, dochází k tvorbě plodnic padlí. Chasmothecia se tvoří nejvíce na hlávkách, ale lze je také nalézt na listech a chmelové babce. Hlávky, na kterých se hojně vytvářejí plodnice, získávají rezavě červenou barvu, jedná se o nekrózu pletiva krycích a pravých listenů, při sušení hlávek může dojít k „vybělení“ takto nekrotických hlávek až do světle zelené či světlé hnědé barvy.

Ochrana

Ochrana proti padlí chmele je řešena pomocí integrace preventivních opatření, tj. výběr méně citlivých odrůd, minimalizace rostlinných zbytků ve chmelnici, především napadených hlávek, defoliace spodních listových pater, adekvátní výživa a závlaha s preventivním fungicidním ošetřením, zejména před počátkem květu a tvorbou hlávek. Vzhledem k tomu, že není zpracována prognostická metoda proti této chorobě, doporučuje se sledování vhodnosti podmínek pro infekci a šíření choroby pomocí automatických meteorologických stanic a pravidelné vizuální biologické hodnocení zdravotního stavu chmelnice ke zjištění prvních příznaků napadení.

Obr. 4: Příznaky napadení P. macularis na mladém listu ve formě puchýřků s myceliem patogena

Obr. 5: Napadený postranní výhon P. macularis, na spodním listu jsou patrné i příznaky P. humuli v podobě žlutozelených skvrn

Verticiliové vadnutí chmele

Verticiliové vadnutí (Verticillium albo-atrum Reinke et Berthold; nově Verticillium nonalfalfae) je významná choroba postihující cévní svazky nejen chmele, ale i dalších plodin, např. bramboru, rajčete a okurky. Chmel mohou napadat dva patogeny, jednak Verticillium nonalfalfae (Inderbitzin a kol., 2011) (dříve V. albo-atrum) a Verticillium dahlie lišící se hostitelským spektrem a mírou virulence. Agresivnější a ekonomicky závažnější je Verticillium nonalfalfae, Verticillium dahlie se projevuje jen mírnými symptomy napadení, které mohou v následující sezoně vymizet (Mahaffee a kol., 2008).

Příznaky

Symptomy napadení se liší v závislosti na agresivitě daného druhu rodu Verticillium, náchylnosti odrůdy a environmentálních faktorech. Verticiliové vadnutí způsobené mírným kmenem Verticillium nonalfalfae se projevuje postupným žloutnutím a vadnutím listů, které začíná od spodu rév a postupuje směrem nahoru, na výše postavených listech se tvoří klínovité nekrózy. Zpočátku se objevují chlorózy mezi žilnatinou, později dochází ke vzniku nekróz, které postupují směrem od okrajů listů, až dojde k usychání celých listů. Okraje listů se kroutí směrem nahoru a snadno opadávají. Révy s napadenými listy často bytní, mají drsnou epidermis a na průřezu je patrné světle hnědé až tmavě hnědé zbarvení vnitřních pletiv. První příznaky napadení listů se objevují kolem fáze kvetení. Odumření rostlin je vzácné (Mahaffee a kol., 2008).

V porovnání s napadením chmele houbovými patogeny rodu Fusarium nedochází k zaškrcení báze rév a na průřezu révou nejsou patrné diskolorace.

U rostlin, které jsou napadeny letální formou patogenu, dochází k rozvoji symptomů během hlávkování. V průběhu 2–3 týdnů dochází k rozsáhlému a rychlému odumření listů a pazochů. Listy obvykle opadávají, zatímco hlávky zůstávají na révě, kde usychají, jak rostlina odumírá. Bytnění rév není tak patrné, ale dochází k výraznějšímu hnědnutí cévních svazků. Letální forma Verticillium nonalfalfae způsobuje rychlé odumírání rostlin.

Ochrana

Ochrana proti verticiliovému vadnutí chmele vyžaduje integrovanou strategii, neboť patogen je schopen přežívat značně dlouhou dobu v půdě, napadá celou řadu plodin a neexistuje žádná účinná chemická ochrana. Doporučuje se využívat rezistentní nebo tolerantní odrůdy, k výsadbě používat zásadně zdravý certifikovaný výsadbový materiál, nové chmelnice zakládat na čistých pozemcích bez rostlinných zbytků a patogenů. Využívat optimalizované dávky dusíkatých hnojiv, omezit kultivaci půdy, aby nedocházelo k poranění kořenů, které jsou pak náchylnější k infekci, zabránit rozšiřování napadeného rostlinného materiálu po chmelnici a napadené chmelnice sklízet jako poslední, aby nedocházelo k roznášení patogenu na zdravé chmelnice (Maurer, 2014). Pokud jsou již pozemky napadeny, doporučuje se přerušení pěstování na 5 až 10 let se sanací půdy a využitím vhodných meziplodin, jako je např. žito.

K ochraně i prevenci proti verticiliovému vadnutí chmele je možné využít biologických agens a agens stimulující růst rostlin. Biopreparáty lze použít ve formě zálivky nebo postřiku na rostliny.

Bazální korová nekróza chmele - fuzarióza

Chmelové rostliny mohou být v českých chmelařských oblastech napadeny dvěma druhy rodu Fusarium. Nejčastěji druhem Fusarium sambucinum Fuckel (t.: Gibberella pulicaris (Fr.:Fr.) Sacc.), dále pak Fusarium avenaceum (t.: Gibberella avenacea (R.J. Cook).

Příznaky

Infekce se projevuje různě podle toho, která část rostliny je napadena. Báze révy bývá zduřelá, neboť dochází ke ztloustnutí nového dřeva, podzemní část révy je většinou nejsilněji napadena, mycelium patogenu prorůstá cévními svazky chmelové babky a kořenů, zamezuje v nich přívod vody a živin. Dochází tak k rychlému vadnutí nadzemní části. Na kůře babky se objevují bělavé povlaky mycelia nebo bělavé kupky - sporodochia (obr. 6). Podkorová pletiva jsou zahnědlá, kůru lze velmi snadno sloupnout, napadenou část révy v místě zduření lze velmi snadno přetrhnout a vytrhnout z půdy (Rybáček, 1980), naopak rostliny napadené patogenem Verticillium nonalfalfae nelze z půdy vytrhnout.

Starší listy v dolní části rostliny žloutnou, vadnou a visí dolů, ale zůstávají na révě (obr. 7), neopadávají, jako je tomu při napadení verticiliem, kde listy snadno opadávají. Projevy infekce nejsou často dobře rozpoznatelné, neboť chmelová réva zůstává několik dní zelená, pak rychle zhnědne. Rod Fusarium způsobuje též poškození špiček hlávek, míra nekrotizace listenů závisí na průběhu povětrnostních podmínek.

Na chmelnicích založených na nevhodném stanovišti (vysoká hladina podzemní vody) nebo ve vlhkých letech na neprovzdušených půdách může být napadena celá babka, která postupně odumírá. Při slabší infekci vyraší jen malý počet zakrslých výhonů neschopných vinutí, které mají nedostatečně vyvinuté listy, vadnou a později zasychají.

Ochrana

Infekci se předchází vhodným výběrem pozemků s optimálním vodním režimem. K výsadbě se použijí jen zdravé kořenáče nebo sádě, mechanicky nepoškozené, které se vysazují do dobře připravené půdy. Časté plečkování spolu s vyváženým hnojením příznivě ovlivňují zdravotní stav rostlin a omezují šíření choroby, rovněž je důležité udržovat chmelnice čisté, velký důraz se klade na podzimní úklid (Rybáček, 1980). Je důležité během agrotechnických prací omezit poškození rostlinných pletiv, toho dosáhneme dodržením správné pojezdové rychlosti, ostrým nářadím a seřízením ořezávače.

Proti fuzariózám nejsou registrovány žádné fungicidy, využití strobilurinových fungicidů (Gent a kol., 2015) může inhibovat fuzaria způsobující poškození špiček hlávek, ale k zabránění napadení je nedostačující, stejně tak je problémové jejich samostatné opakované využití, které vede ke vzniku rezistence. Z hlediska ochrany je důležité provádět včasný a důsledný zásah proti škůdcům, jež poškozují rostlinná pletiva, která jsou pak náchylnější k infekci.

Obr. 6: Napadené révy fuzárii, lze je snadno přetrhnout, u báze je viditelné sporodochium patogena

Obr. 7: Napadená réva fuzárii v porostu, listy neopadávají

Šedá plísňovitost hlávek chmele

Šedá plísňovitost hlávek chmele (Botrytis cinerea Pers.: Fr., t.: Botryotinia fuckeliana (de Bary) Whetzel) se vyskytuje zejména v oblastech pěstování s vlhkým klimatem. Zřídka se může napadení objevit i v regionech, kde je minimum srážek, zejména v době odkvetení do sklizně. Botrytis cinerea patří v pěstebních oblastech ČR k patogenům minoritního významu. Ztráty na produkci jsou způsobeny zejména sníženou kvalitou hlávek projevující se různým stupněm změny barvy (Mahaffee a Engelhard, 2009).

Příznaky

Symptomy jsou převážně viditelné na hlávkách a pupenech, ale mohou se objevit i na listech, které byly poškozeny větrem, kroupami a škůdci. Napadené hlávky mají světle až tmavě hnědé skvrny na špičkách krycích a pravých listenů, které mohou splynout a způsobit tak diskoloraci celých hlávek. Pravé listeny jsou k napadení citlivější než krycí, proto mohou mít hlávky pásovitě strakatý vzhled.

Symptomy na hlávkách Botrytis cinerea se mohou zaměnit s napadením Alternaria alternata, rozdíl spočívá v přítomnosti šedého, vlnatého, chomáčkovitého mycelia Botrytis cinerea, které roste směrem do středu hlávky. Příznaky nebývají za suchého počasí viditelné. Po usušení mají hlávky světle hnědou barvu (Gent a kol., 2015).

Ochrana

Ochrana spočívá v aplikaci fungicidů, avšak v ČR nejsou proti Botrytis cinerea registrovány žádné fungicidy, částečný vedlejší účinek vykazují přípravky ze skupiny strobilurinů (Gent a kol., 2015). Vzhledem ke zvýšenému riziku vzniku rezistentních populací patogena je důležité dodržovat pravidla antirezistentní strategie. Aplikace by měla být provedena preventivně v období, po kterém následují dlouhé deštivé periody. V ČR není cílená ochrana třeba, vzhledem k relativně suchým periodám v letním období není Botrytis cinerea významným patogenem.

Je důležité zabránit poškození hlávek, ke kterému dochází nejen při kultivačních operacích, ale také při poškození škůdci, v tomto případě zvolit vhodné insekticidní ošetření.

foto: 1, 3–7 - M. Trefilová, 2 - J. Ježek