Listové a klasové skvrnitosti pšenice - braničnatka plevová

26. 04. 2018 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 3754x

Mezi hospodářsky významné choroby pšenice, které způsobují listové a klasové skvrnitosti, patří feosferiová skvrnitost pšenice, septoriová skvrnitost pšenice a pyrenoforová skvrnitost pšenice. Tyto choroby se vyskytují prakticky ve všech oblastech, kde se pšenice pěstuje, a způsobují velké výnosové ztráty.

Původcem choroby feosferiová skvrnitost pšenice - starším názvem braničnatka plevová - je houba Phaeosphaeria nodorum, nepohlavní stadium se nazývá Stagonospora nodorum (syn. Septoria nodorum). Patogen napadá především pšenici, může se však vyskytovat i na tritikale, žitu a travách.

Patogen je fakultativní parazit, snadněji napadá starší, odumírající pletivo (spodní listová patra). Příznaky napadení se mohou projevovat na všech nadzemních částech rostlin ve všech vývojových fázích. Počáteční příznaky, jako jsou deformace klíčků a drobné hnědé skvrnky na listech, často unikají naší pozornosti. Nejnápadnější symptomy můžeme na pšenici pozorovat ve fázi sloupkování a metání. Typické jsou počáteční skvrny na bázi listu. Na listech se vytváří světle žluté, později rezavě hnědé skvrny, které zasychají. Skvrny jsou podlouhlé, nepravidelné s nápadným neostrým žlutým okrajem. Na nekrotických skvrnách se vytváří černé pyknidy. Pyknidy jsou plodnice vzniklé při nepohlavním rozmnožování. Jsou kulovité s prstencovitým otvorem, zapuštěné do rostlinného pletiva. Pyknidy se tvoří jen po ovlhčení celého listu. Při ovlhčení vytéká z pyknid slizovitá masa spor (pyknospory nebo také obecně zvané konidie). Při optimálních vlhkostních podmínkách a teplotě kolem 20 °C se konidie tvoří již za 6 dní po infekci. Dopadající dešťové kapky přemisťují konidie na sousední výše ležící listová patra a klasy. Konidie jsou poměrně krátké, podlouhle oválné nebo válcovité, převážně rovné nebo mírně zakřivené. Na plevách a pluchách můžeme pozorovat hnědé skvrny od špiček směrem k bázi, kde se později také tvoří pyknidy.

Zdrojem infekce jsou napadené posklizňové zbytky a osivo. Na rostlinných zbytcích a infikovaném výdrolu přetrvává patogen ve formě mycelia. Probíhá zde také pohlavní cyklus houby, kdy se tvoří plodnice pseudoperithecia se vřecky a askosporami. Askospory jsou na podzim a na jaře uvolňovány a šířeny větrem na velké vzdálenosti. Během vegetace se patogen šíří nepohlavně konidiemi.

Výskyt choroby podporují dny se srážkami 0,5 mm a více a s průměrnou denní teplotou nad 10 °C v době růstu praporcového listu a metání.

Důležitým preventivním opatřením je kvalitní zapravení posklizňových zbytků, vysévání zdravého mořeného osiva, používání rezistentních odrůd. Z chemické ochrany je vhodné použít fungicidní postřik na základě prognózy a signalizace v jarním období od fenologické fáze 37 BBCH (objevení posledního praporcového listu) a během metání (51–59 BBCH).

Symptomy napadení na listech

Symptomy napadení na klasech

Konidie houby Stagonospora nodorum