BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Ramuláriová skvrnitost - tmavohnědá skvrnitost ječmene

13. 06. 2022 Ing. Milena Bernardová; Zkušební stanice Kluky Choroby Zobrazeno 155x

V posledních dvou letech jsme zaznamenali na naší Zkušební stanici v Klukách vyšší výskyt ramuláriové skvrnitosti (podle nové terminologie tmavohnědé skvrnitosti ječmene). Tato choroba je způsobena patogenem Ramularia collo-cygni a vyskytuje se převážně na jarních a ozimých ječmenech. Běžně používané označení pro ramuláriovou skvrnitost je zkratka RCC.

Limagrain

Příznaky

Počáteční příznaky infekce jsou snadno zaměnitelné nejen s chorobami typu listových skvrnitostí (např. s hnědou skvrnitostí), ale také s nespecifickými skvrnami, případně nedostatkem výživových prvků. Jsou to tmavé malé skvrnky, které jsou vidět z rubu i líce listů. Skvrny se postupně zvětšují podél nervů listů (připomínají spíše obdélníky), také se vybarvují a okolo hnědé barvy se tvoří žlutý lem (obr. 1). Pokud je silnější sluneční svit, zabarvování pokračuje až do hnědočervena. Důvodem načervenalého zbarvení je druhotný metabolit patogena Ramularia collo-cygni a tím je toxin rubelin.

Šíření

Na spodní straně horních listů se vytváří konidiofory a z nich jsou větrem roznášené konidie. Bílé konidiofory, které je možno vidět (někdy i okem) na spodní straně u starších listů, mají tvar esovitě prohnutého labutího krku, proto je tato Ramularia pojmenována collo cygni, tj. v překladu „labutí krk“.

Vývoj

Je málo známé, že se ramuláriová skvrnitost přenáší osivem a může být tudíž přítomna v porostech ozimých ječmenů bezpříznakově již od podzimu a celé jaro. Zatím jediný známý způsob potvrzení její přítomnosti v rostlině je molekulární diagnostikou (PCR testy). Tento způsob diagnostiky se však nedá využít pro plošný monitoring z důvodu časové a finanční náročnosti.

První viditelné příznaky se bohužel objevují až při metání a kvetení ječmenů, případně později. Projevují se nejen na listech, ale mohou být též na stoncích, zrnech i osinách (obr. 2–4). V této době, kdy jsou jasně identifikovatelné příznaky ramuláriové skvrnitosti, je bohužel již choroba silně na vzestupu a nedaří se ji s úspěchem potlačit, často není ani povoleno použití fungicidu z důvodu vysoké vývojové fáze ječmene (81 BBCH a výše).

Šíření a nekrotizace horních listů jsou velmi rychlé, řádově se jedná (při chorobě příznivých podmínkách) o dny. Ramuláriová skvrnitost je velmi agresivní, potlačuje a překrývá v porostu ostatní choroby (obr. 5).

Škodlivost

Škodlivost choroby spočívá ve ztrátě asimilačního aparátu, v předčasném dozrávání a propadu ve výnosu, který může tvořit i více než 50 %, zejména v suchém a teplém jaru u stresovaných porostů jarního ječmene.

Četnost výskytu

Ačkoliv je tento patogen znám od konce 19. století, v Evropě i v České republice se začínal více šířit na konci 20. století. V novém tisíciletí bylo u nás několik ročníků se silnějším plošným výskytem, zejména roky 2002, 2009, 2013 a částečně i 2017.

V posledních dvou letech, tj. 2020 a 2021, byl zaznamenán vyšší výskyt v jižních Čechách, kde však byly zaznamenány větší rozdíly v napadení podle oblastí. Překvapivě byla zjištěna i jiná četnost při plošném monitoringu (MSDfyto) a jiná v pokusech prováděných na zkušební stanici v Klukách.

Důvodem tohoto faktu může být rozdílnost v metodice pozorování. Pro monitoring chorob je podstatná doba sledování do fáze, kdy je možné ještě provést ochranné zásahy pro potlačení patogenů. U ozimého i jarního ječmene je to fáze konce kvetení. Ramuláriová skvrnitost se však může objevit na pozorovaných stanovištích později. Naopak u pokusů se fungicidní aplikace provádí preventivně a hodnotí se podle metodik EPPO 2–3 týdny a 4–6 týdnů po aplikaci. V tomto časovém úseku se často již ramuláriová skvrnitost projeví.

Je paradoxem, že při založení pokusů s fungicidy proti ramuláriové skvrnitosti se někdy ani po umělé inokulaci choroba nevyskytne. Naopak v pokusech zaměřených proti jiným listovým chorobám ječmenů se nám stává, že do porostu vstoupí ramuláriová skvrnitost a znesnadní pozdnější hodnocení proti ostatním patogenům. Zadavatel pokusu však získá navíc výsledek proti ramuláriové skvrnitosti. Toto se stává nejen v aplikovaném výzkumu, ale zvláště v základním výzkumu. Nejednou umožnila náhoda důležitý objev.

Jak postupovat proti ramuláriové skvrnitosti?

Soubor opatření je možné rozdělit do tří základních částí: dobrá agrotechnika, výběr vhodných odrůd, a správné použití fungicidní ochrany.

Protože Ramularia collo-cygni přežívá na jednoděložných rostlinách, je potřebné provést po sklizni ječmene podmítku pro zaklopení potencionálně napadených rostlin a následně orbu. Pokud se týká střídání plodin, je vhodné vyvarovat se sledu ječmene po ječmenu, a také se vyhnout následnému pěstování ječmenů na sousedním honu vedle původně silně napadeného pozemku.

Zatím není registrovaná plně rezistentní odrůda ječmene, ale odolnější odrůdou ozimého ječmene je Highlight a nižší projevy napadení jsou uváděny u polopozdních a pozdních odrůd jarního ječmene, např. Anja, Malia, Newton a Sonnengold.

Z řady pokusů z přímé fungicidní ochrany vyplývá, že účinné jsou 2 aplikace, první ve fázi torby praporcového listu a druhá ve fázi metání. V současné době je v České republice registrováno 25 fungicidů na bázi účinných látek a jejich kombinací: Bacillus amyloliquefaciens, bixafen, cyprodinil, cyproconazole, fluopyrazam, fluoropyrem, fluxapyroxad, isopyrazam, penthiopyrad, prothioconazole, revysol (mefentrifluconazole), solatenol (benzovindiflupyr), tebuconazole a trifloxystrobin.

Závěr

Pokud chceme být úspěšní v boji proti ramuláriové skvrnitosti, platí dvojnásob více než u jiných chorob nutnost použít integrovanou ochranu. V oblastech vyššího výskytu je nutno pěstovat tolerantní odrůdy k ramuláriové skvrnitosti, dále provádět podmítku, nezařazovat 2× po sobě obilniny (to platí zejména u ječmene) a použít sled 2 fungicidních ošetření na bázi výše vyjmenovaných účinných látek.

Obr. 1: Detail listu s příznaky ramuláriové skvrnitosti
Obr. 1: Detail listu s příznaky ramuláriové skvrnitosti

Obr. 2: Skvrny na listech a klasech
Obr. 2: Skvrny na listech a klasech

Obr. 3: Skvrny na listech a osinách
Obr. 3: Skvrny na listech a osinách

Obr. 4: Skvrny na listech a stéblech
Obr. 4: Skvrny na listech a stéblech

Obr. 5: Počínající devastace listů
Obr. 5: Počínající devastace listů

Související články

Belanty®: Na vlně revyluce v cukrové řepě

24. 06. 2022 Ing. Václav Nedvěd, Ph.D.; BASF spol. s r.o. Choroby Zobrazeno 39x

Revyluce ve fungicidní ochraně kukuřice, cesta ke kvalitě a vysoké ekonomice

23. 06. 2022 Ing. Václav Nedvěd, Ph.D.; BASF spol. s r.o. Choroby Zobrazeno 95x

Fungicidní ochrana ozimé pšenice v měnících se podmínkách

22. 06. 2022 Ing. Alena Bezdíčková PhD.; Ditana spol. s r. o., Velká Bystřice Choroby Zobrazeno 118x

Choroby řepy: Listové a kořenové choroby řepy

21. 06. 2022 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 119x

Rezistence Botrytis cinerea vůči fungicidům používaných k ochraně jahodníku

12. 06. 2022 Ing. Pavlína Jaklová, Ph.D.; Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o. Choroby Zobrazeno 134x

Další články v kategorii Choroby

detail