Virové choroby obilnin a ochrana proti nim

12. 10. 2017 Doc. Ing. Jan Kazda, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Choroby Zobrazeno 6020x

Virové choroby ozimé pšenice a ječmene mohou způsobit hospodářsky významné škody na našich polích již řadu let. Nejčastěji je v obilninách identifikován virus zakrslosti pšenice (Wheat dwarf virus - WDV), původce zakrslosti pšenice a virus žluté zakrslosti ječmene (Barley yellow dwarf virus - BYDV), původce žluté zakrslosti ječmene. Oba viry poškozují pšenici i ječmen.

Virus zakrslosti pšenice (WDV)

Z kulturních rostlin jsou hostitelskými rostlinami pšenice, ječmen, tritikale, žito a oves. Přírodními zdroji jsou plevelné trávy (chundelka, lipnice, sveřepy, pýr apod.)

Podobně jako u ostatních viróz je možno příznaky napadení na rostlinách zaměnit s jinými příznaky poškození způsobené jak abiotickými vlivy, tak původci chorob a některými škůdci. Spolehlivou diagnostiku zajistí pouze laboratorní analýza vzorků rostlin.

Nejnápadnějším vizuálním příznakem je zakrslost rostlin způsobená omezením dlouživého růstu. Dalšími méně nápadnými příznaky jsou odumření terminálního listu, po něm následuje odumření zbytku odnože, deformace, prohýbání listů. Mírnější příznaky jsou žloutnutí listů od špiček, někdy dochází až k červenání. Listy bývají vzpřímené, kořeny jsou slabší. Intenzita příznaků závisí na růstové fázi rostlin v období infekce. Infekce v časných vývojových fázích vyvolává závažnější příznaky a větší hospodářské škody než infekce později na podzim nebo na jaře.

Virus přenáší výhradně křísek polní (Psammotettix alienus). Velikost dospělců kříska polního se pohybuje okolo 2 mm. Na hlavě mají velmi krátká tykadla a bodavě savé ústní ústrojí. Přední pár křídel má charakter krytek, zadní pár je blanitý. Křídla jsou v klidu střechovitě složena přes zadeček. Křísek je zbarven šedě, přední křídla hnědavá. Na temeni hlavy jsou tmavohnědé skvrny ve tvaru trojúhelníčků.

Hostitelskými rostlinami jsou obilniny a některé trávy. Křísek má v roce 2–3 generace podle průběhu počasí. Zejména v teplých letech dochází k vývoji třetí generace a generace se prolínají. Křískům nevyhovují husté porosty, které jsou vlhké a studené. Křískové dávají přednost osluněným, prořídlým porostům s posklizňovými zbytky po předchozí plodině na povrchu půdy.

Dospělci i larvy se mohou masově objevit v porostech obilnin, zejména v podzimním období. Jsou běžným pozorováním špatně rozpoznatelní, při vyrušení rychle odskakují. Na podzim dospělci druhé až třetí generace migrují na ozimé obilniny po jejich vzejití. Na rostlinách ozimých obilnin kladou vajíčka, a takto přezimují. Přímé škody křísek nezpůsobuje.

Významné škody však způsobují přenosem viru WDV. Virus se přenáší perzistentně. Částice viru jsou při sání přenášeny do trávicího traktu a postupně se dostávají do slinných žláz a při sání se opět vrací do rostlin. Virus se dostává do těla kříska polního již po 5 minutách sání. Následuje 1–4denní období, kdy se virus šíří v těle kříska a poté během 15minutového sání na zdravé rostlině je virus přenesen. Virus WDV přežívá v těle kříska prakticky po celý jeho život. Virus není přenosný z dospělce na potomstvo. Nešíří se mechanickým poškozením ani osivem.

Dospělec kříska polního

Virus žluté zakrslosti ječmene (BYDV)

V polních podmínkách však velmi často dochází ke směsné infekci s virem žluté zakrslosti ječmene (BYDV). Hostitelskými rostlinami jsou stejné kulturní i plané trávy jako u viru WDV. Kukuřice je méně citlivá. Příznaky jsou také podobné - zlatožluté až oranžové zbarvení listů a retardace růstu. Žloutnutí postupuje od špiček a okrajů listů a zachvacuje postupně celou listovou čepel. Zakrslost doprovází deformace listů a listových čepelí. Silně napadené rostliny tvoří malé zadinovité zrno, některé vůbec nevymetají nebo nevytvářejí semena.

Virus žluté zakrslosti ječmene je přenášen mšicí střemchovou (Rhopalosiphum padi)  kyjatkou osenní (Sitobion avenae), kyjatkou travní (Metopolophium dirhodum) a dalšími méně rozšířenými druhy mšic.

Virus BYDV se přenáší stejně jako virus WDW perzistentně. Nymfy a dospělé mšice se stávají infekčními již po 15–30 minutách sání na infikované rostlině a již po 12–16 hodinách může být přenesen na zdravé rostliny. Mšice přenáší virus 4–5 dní po získání viru. Virus se nepřenáší na potomstvo. Nepřenáší se mechanicky ani osivem.

Všechny druhy mšic sice škodí sáním na obilninách po celou dobu vegetace až do fáze mléčné zralosti, ale přenos virů je nebezpečný zejména při výskytu mšic v podzimním období, případně brzy na jaře. Později v době metání až v období mléčné zralosti způsobují především přímé škody sáním a tvorbou medovice.

Poměr jednotlivých infekcí BYDV/WDV se každoročně mění v závislosti na teplotních podmínkách v období vzcházení ozimů a dále na rozšíření a množství dostupných zdrojů infekce.

Mšice v podzimním období

Hospodářský význam

V letech silného výskytu mohou tyto viry působit významné ztráty na výnosech a mohou vést až k zaorávkám porostů. Podzimní infekce působí nejvyšší ztráty na výnosech infikovaných rostlin (30 až 100 %). Na jaře dochází k jarním (sekundárním) infekcím, přičemž ztráty na výnosu zrna jsou nižší než při podzimní infekci (do 40 %). Výskyt virových chorob obilnin významně kolísá v jednotlivých letech. Největší kalamita byla zaznamenána na Moravě v roce 2002. Tehdy byly velké plochy obilnin zaorány. V posledních letech bývají ztráty do 20 % na výnosech v různém rozsahu. Pouze v roce 2015 zejména u ozimého ječmene byl výskyt významnější a některé porosty musely být zaorány.

Ochrana proto virovým chorobám

Přímá ochrana proti virovým chorobám není možná. Ochrana musí být komplexní. Spočívá v eliminaci zdrojů virů, ochraně proti přenašečům a v pěstování tolerantních nebo rezistentních odrůd. Hodnocením odolnosti odrůd se zabývají ve VÚRV v Praze-Ruzyni. Přestože mezi odrůdami pšenice a ječmene byly zjištěny rozdíly a některé odrůdy jsou hodnoceny jako mírně náchylné k jednotlivým virům, v praxi zatím není pěstování těchto odrůd příliš rozšířené.

Účinným způsobem ochrany je přerušení přenosu virů z výdrolu na vzešlé ozimy. Doporučuje se regulace výdrolu obilnin podmítkou či orbou. Důležitá je také prostorová izolace, která by vedla k dostatečné izolační vzdálenosti obilnin v jednotlivých letech. Nebezpečným rezervoárem virů je i výdrol obilnin v ozimé řepce. Tento nebezpečný plevel řepky se hubí graminicidy. Působení graminicidů je však relativně pomalé a zejména mšice se na stresovaných rostlinách výdrolu rychle rozmnožují. Období odumření výdrolu v polovině září či ještě později se často prolíná se setím ozimů, zejména ječmene. Namnožení přenašeči pak přelétávají na vzcházející porosty a infikují rostliny v nejcitlivější fázi. Při zastoupení obilnin a ozimé řepky v současných osevních postupech je však dodržení těchto zásad prakticky nemožné.

Základem ochrany je tedy stále eliminace přenašečů pesticidy. Základní ochranou je setí mořeného osiva neonikotinoidy (Deter, Nuprid 600 FS, Cruiser 350 FS), které je u ozimých obilnin stále povoleno. Vzhledem k ceně je setí mořeného osiva využívano pěstiteli jen omezeně.

Foliární aplikace přípravků by se měla provádět na základě signalizace výskytu.

Monitoring výskytu imag se provádí smýkáním či pomocí optických lapačů - pásy nebo misky.

Práh škodlivosti kříska je 5 a více nymf na 100 smyků při současném výskytu rostlin s příznaky viru nad 10 % v porostech ozimů na jaře.

Monitorování letové aktivity mšic je prováděno pracovišti ÚKZÚZ nasávacími pastmi typu Johnson-Tailor. Výsledky jsou zveřejňovány na webových stránkách www.ukzuz.cz v týdenních přehledech o náletu mšic pod názvem Aphid Bulletin. Pro jednotlivé druhy škodlivých mšic lze porovnávat letovou aktivitu v daném roce (a období) s průměrnou letovou aktivitou a maximální letovou aktivitou v předchozích letech. Podle toho lze pro daný ročník předpovídat výskyt mšic a jejich škodlivost.

Intenzita šíření viróz závisí na počtu vektorů, na zdrojích infekce, a také na podílu samců v úlovcích na podzim. Při nízkém podílu samců v pastích pokračuje déle vývoj mšic na letních hostitelských rostlinách a lze předpovídat, že riziko výskytu viróz bude vyšší.

Prah škodlivosti mšic v podzimním období není stanoven.

V podzimním období se proti křísům osvědčila především aplikace účinných látek cypermethrin s chlorpyrifosem (Nurelle D). Aplikace pyretroidů cypermethrin (Cyperkill 25 EC) a zeta-cypermethrin (Fury 10 EW) pro krátkou reziduální účinnost jsou méně účinná a musí se opakovat. Účinné jsou i přípravky registrované k ochraně proti mšicím.

V podzimním období jsou registrovány proti mšicím účinné látky alfa-cypermethrin (např. Alfametrin ME, Bestseller 100 EC, Vaztak Active), beta-cyfluthrin (Bulldock 25 EC), cypermethrin (Cyperkill 25 EC, Rafan), deltamethrin (např. Decis Mega, Protech Poleci, Scatto), deltamethrin + thiacloprid (Proteus 110 OD), dimethoat (Danadim Progress), esfenvalerate (Sumi-Alpha 5 EW), gamma-cyhalothrin (Nexide, Rapid), chlorpyrifos (Dursban Delta), chlorpyrifos + cypermethrin (Nurelle D), lambda-cyhalothrin (Karate se Zeon tech. 5 CS, Kairo Sorbie, Karis 10 CS, Lambo 50 EC, Markate 50, Hunter SPU), gamma-cyhalothrin (Nexide, Rapid), pirimicarb (Pirimor 50 WG), zeta-cypermethrin (Fury).

Příznaky viróz v porostech

Virové choroby obilnin a ochrana proti nim