Chemap Agro s.r.o.

Významné choroby kukuřice

17. 06. 2016 Ing. Pavel Tóth, Ph.D. a Ing. Martin Kmoch, Ph.D. Choroby Zobrazeno 2232x

Kukuřice setá (Zea mays L.) je díky rychlosti tvorby biomasy významnou obilninou pěstovanou v České republice. V roce 2015 byla pěstována na ploše 93 575 ha. Z rostlinolékařského hlediska se jedná o plodinu významně poškozovanou jedním až třemi škůdci, zejména v kukuřičné výrobní oblasti s vysokou koncentrací v osevním postupu. Naopak patogenů způsobujících choroby kukuřice je v současné době v České republice zjištěno asi 47 (zahrnující viry, bakterie, houbám podobné organizmy a houby), kde převažují druhy s velmi malým významem a existuje jen málo druhů, které jsou regulovány na menším podílu osevu.

Agromanualshop.cz- Figaro - glyfosát za výhodnou cenu

V poslední době dochází k nárůstu napadení kukuřice patogeny, které mohou vyvolat choroby hospodářského významu. O nejvýznamnějších onemocněních kukuřice a chorobách nabývajících na významu informuje tento článek.

Virové choroby

Virová mozaika kukuřice

Virovou mozaiku kukuřice způsobuje virus Sugar-cane mosaic virus (SCMV). Patogen SCMV patří do skupiny RNA virů a je schopný napadat až 250 druhů rostlin. Kromě zmíněné kukuřice napadá např. proso, čirok, třtinu.

Virus je přenosný mechanicky při poranění, mšicemi a infikovanými obilkami. V polních podmínkách se nejvýznamněji uplatňuje přenos viru mšicemi. Kukuřice je nejčastěji infikována patogenem během druhého a třetího měsíce růstu.

Hlavním příznakem napadení kukuřice virem SCMV je, jak již vyplývá z názvu, barevná mozaika. Symptomy mozaiky se nejdříve objevují na nejmladších listech. Chlorotické skvrny (částečná nebo úplná ztráta zelené barvy), tečky a pruhy se prvotně nachází u základu listu a postupně se rozšiřují na celou listovou čepel také u nových listů. Chlorotické pruhy a celé linie mohou být s přibývajícím stářím rostliny více viditelné. Infikovaná kukuřice také zkracuje svoji výšku (zkracování internodií) a zpomaluje vývoj (asi o jeden až dva týdny). Rostliny jsou častěji sterilní se zkrácenými vřeteny (částečně neplodnými).

Napadení kukuřice virem lze potvrdit pouze exaktními laboratorními metodami (sérologické, molekulární).

Ochrana: Možnosti ochrany proti SCMV jsou především na úrovni šlechtění nových hybridů rezistentních proti tomuto patogenu, dále prakticky komplikovaněji proveditelná likvidace plevelných rostlin, které mohou být nositelé tohoto viru (např. různé druhy trav, výdrol obilnin). Některé hybridy nebo linie kukuřice se velmi liší v citlivosti k SCMV.

Houbové choroby

Obecná snětivost kukuřice

Obecná snětivost kukuřice je způsobena patogenem Ustilago maydis. V současné době se jedná o nejrozšířenější chorobu kukuřice nejen v České republice, ale i v ostatních oblastech světa, kde se kukuřice pěstuje. Patogen patří do třídy stopkovýtrusných hub (Basidiomycetes) a řádu snětí (Ustilaginales). Jedná se o saproparazitického patogena (může se živit jak odumřelou, tak živou organickou hmotou), který může infikovat kukuřici po celou vegetační dobu. Patogen přezimuje v polních podmínkách na posklizňových zbytcích kukuřice ponechaných na povrchu půdy pomocí chlamydospor (teliospor). Chlamydospory jsou tmavohnědé barvy a vyznačují se dlouhou životaschopností (kryté jemnou blanou). Klíčí při optimální teplotě 25–34 °C a maximu 36–38 °C. Další nepřetržitý vývoj, (který nazýváme sexuální cyklus) je vázaný na přítomnost rostliny kukuřice blízko patogena a vhodných podmínkách a probíhá na jaře dalšího roku zjednodušeně takto: Z přezimujících chlamydospor na poli vzniká klíčením nejprve promycelium a následně jednobuněčné pohlavní buňky (haploidní sporidia), které jsou schopné přežívat pouze na odumřelé organické hmotě (jak bylo uvedeno výše na zbytcích kukuřice ponechané na pozemku) a nemohou infikovat živou rostlinu. K dalšímu vývoji patogena je nutné, aby došlo ke splynutí jednobuněčných pohlavních buněk opačného pohlaví a začalo se vytvářet vlákno (tzv. hyfální stadium), které již infikuje pouze živou rostlinu. Ke klíčení je nutná voda, která ulpí na organické hmotě, kde se uchytily spory. Patogen proniká do rostliny přirozenými otvory, které se na ní nacházejí nebo přes zeslabené stěny buněk kukuřice. Uvnitř rostliny vlákno houby roste a vytváří typické deformované útvary, ve kterých se formují tzv. diploidní chlamydospory (silnostěnné zimní výtrusy), které jsou roznášeny vzduchem, a mohu za příznivých podmínek klíčit. Kompletní cyklus patogena je ukončen na rostlině, kde dojde k uvolnění velkého množství těchto chlamydospor. Celý životní cyklus patogena může být za příznivých podmínek ukončený za 2 až 3 týdny.

Příznakem obecné snětivosti kukuřice jsou velmi zřetelné deformované útvary - hálky (tumory) dorůstající v průměru od několika centimetrů do velikosti dětské hlavy (obr. 1, 2). Hálky sněti se mohou vytvořit na jakékoliv části rostliny kukuřice. Nejhojněji vznikají hálky na stoncích. Rostoucí hálka je na povrchu hladká s menšími výčnělky a má bílošedou barvu (jedná se o změněnou pokožku kukuřice). Během svého růstu hálka praská a vynáší černou masu spor nejprve mazlavou, poté prášivou. Po mechanickém poškození rostliny hálkou může vznikat v tomto místě druhotná infekce. Symptomy napadení se nejvíce tvoří v suchém létě po vydatném dešti, kdy buňky pletiv stresované suchem začnou rychle nabírat vodu a změnou vnitřního napětí praskají. Tato místa jsou vstupní branou infekce. Další branou infekce jsou různá poškození pletiv např. bzunkou ječnou, zvěří, větrem, kroupami apod.

Ochrana: Nejdůležitějším opatřením pro snižování výskytu tohoto patogena je důkladné zapravení posklizňových zbytků orbou, omezení pěstováním kukuřice a dodržování osevních postupů (nepěstovat kukuřici na stále stejných pozemcích). Jedná se o relativně jednoduché zásady, které je někdy v současnosti bohužel obtížné dodržet. Regulace pomocí fungicidů je velmi omezená a vzhledem k počátečnímu nepozorovatelnému napadení kukuřice je jakákoliv cílená aplikace téměř nemožná. V současnosti není registrován přípravek, který by bylo možné aplikovat proti tomuto patogenu postřikem. Určité možnosti nabízí pouze moření osiva (registrován přípravek). Prakticky nejvíce použitelné do budoucna je šlechtění na rezistenci.

Obr. 1: Počáteční stadium obecné snětivosti kukuřice
Obr. 1: Počáteční stadium obecné snětivosti kukuřice

Obr. 2: Hálky patogena Ustilago maydis způsobující obecnou snětivost kukuřice
Obr. 2: Hálky patogena Ustilago maydis způsobující obecnou snětivost kukuřice

Obecná listová spála kukuřice

Obecná listová spála kukuřice může být způsobena více patogeny: Helminthosporium turcicum (anam.), Trichometasphaeria turcica (teleom.), H. carbonum (anam.), syn. Bipolaris zeicola, Cochliobolus carbonum (teleom.), H. maydis (anam.), syn. Bipolaris maydis, Cochliobolus heterostrophus (teleom.). Patogeny patří do třídy hub vřeckovýtrusných (Ascomycetes).

Obecná spála kukuřice je jednou z nejnápadnějších chorob listů. Vyskytuje se na náchylných hybridech především v teplejších kukuřičných oblastech, ale může se objevit všude, kde jsou vhodné podmínky pro pěstování kukuřice. V současné době se v České republice na kukuřici tato choroba vyskytuje, ale příznaky napadení mohou uniknout pozornosti a významnější poškození je sporadické.

Zdrojem infekce jsou napadené zbytky listů kukuřice, na nichž houba přetrvává. K infekci dochází za vlhkého a teplého počasí konidiemi, které jsou přenášeny na rostliny větrem a dešťovými kapkami. Pro klíčení konidií má největší význam vlhkost. Infekce nastává za přítomnosti vody na povrchu listů za 6–18 hodin a teplotě mezi 18–27 °C. Optimální teplota pro klíčení konidií je 23–30 °C, optimální vlhkost vzduchu je 90 % a více. Chladné a suché počasí oproti tomu brzdí vývoj patogenu a zpožďuje napadení.

Příznaky se podle druhu patogena mohou lišit. Druh H. turcicum způsobuje na listech kukuřice od fáze kvetení zřetelné 3 až 15 cm dlouhé protáhlé šedožluté skvrny, vyskytující se hlavně v jejich horní polovině u špičky a pak na bázi. Při silném napadení se listy třepí na úzké pruhy a celá rostlina zasychá. H. maydis se liší v příznacích od napadení H. turcicum tím, že skvrny jsou menší, ostřeji ohraničené a poněkud jinak zbarvené. Často se vyskytují skvrny s rovnoběžnými okraji, oranžově až červenožlutě zbarvené, s patrnými soustřednými pruhy. Druh H. maydis napadá i květní listeny v latě. Houba H. carbonum napadá i palice kukuřice.

První příznaky napadení se objevují již po 7–12 dnech po infekci. Na listech jsou patrné drobné, protáhlé nebo nepravidelné skvrny, jakoby vodou promáčené (obr. 3). Tento znak však není dostatečným důkazem infekce houbou H. turcicum, protože podobné skvrny mohou být jiného původu. Teprve později až se začne skvrna zvětšovat (nejvíce ve směru nervů) se objeví na okrajích skvrny šedě zelený lem (část pletiva začínající odumírat), který je nejtypičtějším znakem. Další rozvoj choroby závisí na teplotě a vlhkosti. Napadené pletivo listu postupně od středu zasychá a barví se šedožlutě až hnědě. Přitom lze na skvrnách pozorovat tmavě ohraničené soustředné pruhy. Skvrny z listů přecházejí na listové pochvy. Při časném a silném napadení se list roztřepí na úzké pruhy. Nakonec mohou všechny listy odumřít. Choroba je často přehlížena hlavně proto, že se vyskytuje nejsilněji obyčejně až začátkem září a napadené listy jsou považovány za poškozené mrazem. Vzhledem k nedostatku asimilátů se snižuje velikost zrna. Oslabené rostliny jsou náchylnější k houbám rodu Fusarium, které vyvolávají hniloby a dochází k poléhání porostů. Škodí nejvíce na silážní kukuřici, kdy se snižuje krmná hodnota.

Ochrana: V ochraně proti patogenům způsobujícím spálu kukuřice by na prvním místě měla být volba hybridu. U tolerantních hybridů probíhá tvorba skvrn na listech a šíření choroby pomaleji. Dále je důležité podpořit rozklad posklizňových zbytků rozmělněním a dostatečným zapravením do půdy. Rovněž potřebné podpořit růst kukuřice a omezit stres rostlin např. utužením půdy. Správný osevní postup je dalším možným způsobem ochrany kukuřice. Výsledky různých pokusů ukázaly, že u odrůd kukuřice s dobrou a střední tolerancí není ošetření listů nutné. Dalším způsobem ochrany kukuřice proti houbám rodu Helminthosporium je využití fungicidů.

Obr. 3: Obecná listová spála kukuřice
Obr. 3: Obecná listová spála kukuřice

Rzivost kukuřice

Rzivost kukuřice je způsobena patogenem Puccinia sorghi, který patří do třídy stopkovýtrusných hub (Basidiomycetes) a řádu rzí (Uredinales). Jedná se o tzv. heteroecickou rez (rez, u níž se vyskytují všechna vývojová stadia a pro svůj cyklus vyžaduje hostitele a mezihostitele).

Patogen v našich podmínkách přezimuje jako teliospora. Mezihostitelem houby jsou šťavely (rod Oxalis), na kterých se tvoří ložiska jarních spor (aecia s aecidiosporami). Aecidiosporami se patogen ze šťavelů šíří na kukuřici. Zde se tvoří uredospory a patogen se jimi rozšiřuje v porostu kukuřice. Uredospory klíčící v rozmezí teplot 4 – 31 °C (optimum 15 – 25 °C) jsou schopny infikovat kukuřici během 6–12 hodin. Optimální vlhkost pro infekci kukuřice je 100 %. Patogen se vyvíjí v rostlině při nižších teplotách. Útvary rzi se vytváří na horní i spodní straně listů kukuřice.

Typickým příznakem rzivosti kukuřice jsou skořicově zbarvené kupky spor protáhlého tvaru nacházející se podélně na listech (obr. 4). Kolem kupek se na listech vytváří červeně zbarvený prstenec a později okolí zasychá. Jako houbový parazit odčerpává patogen z rostliny živiny potřebné pro růst. Kupky patogena narušují pokožku listu, ovlivňují systém fotosyntézy a hospodaření s vodou.

Ochrana: Chemická regulace postřikem fungicidu je možná (registrován přípravek), ale cíleně se proti tomuto patogenu nepoužívá. Velmi účinnou možností je šlechtění a pěstování rezistentních hybridů kukuřice.

Obr. 4: Projev patogena Puccinia sorghi způsobující rzivost kukuřice
Obr. 4: Projev patogena Puccinia sorghi způsobující rzivost kukuřice

Fuzariózy kukuřice

Bělorůžová hniloba obilek kukuřice a růžová hniloba stébel kukuřice, padání a spála klíčních rostlin kukuřice, hniloba kořenů kukuřice jsou způsobeny druhy rodu Fusarium. Tyto patogeny patří do oddělení vřeckovýtrusných hub (Ascomycota).

Na kukuřici se nejčastěji vyskytují druhy F. subglutinans (teleomorfa Gibberella subglutinans), F. graminearum (t. G. zeae), F. verticillioides (t. G. moniliformis), F. avenaceum (t. G. avenacea), F. poae, F. proliferatum, F. sporotrichioides, F. sambucinum (t. G. pulicaris), F. oxysporum a F. culmorum.

Houby rodu Fusarium vytváří tři druhy spor: makrokonidie, mikrokonidie a chlamydospory. Makrokonidie jsou rohlíčkovitého (srpovitého) tvaru a obsahují obyčejně několik přehrádek. Chlamydospory, které neprodukují všechny druhy rodu Fusarium, jsou tlustostěnné a mají různý tvar. Některé druhy vytvářejí pohlavní lahvicovité nebo téměř kulovité plodnice perithecia s vřecky.

Houby rodu Fusarium jsou saprofyté, ale za určitých podmínek mohou být parazité rostlin. Přezimují pomocí mycelia v posklizňových zbytcích. Některé druhy vytváří k přetrvávání v půdě chlamydospory. Konidie, kterými se houby snadno šíří, se vytváří na posklizňových zbytcích a nadzemních částech kukuřice během celého vegetačního období. Pro rozvoj fuzarióz klasu kukuřice (nebo obecně obilnin) je optimální mírně teplé a vlhké počasí v období kvetení a srážky ke konci vegetace. Nejlepšími podmínkami pro šíření infekce je přetrvávající chladné počasí a s omezeným slunečním svitem.

U kukuřice způsobují druhy rodu Fusarium mimo hnilob palic (obr. 5) také padání klíčních rostlin a hniloby kořenů a stonků. Omezují klíčivost a vzcházení. Na napadených částech rostlin se tvoří červené nebo bělorůžové mycelium houby. Hniloby palic kukuřice začínající obvykle od špičky se projevují červeným nebo růžovým povlakem mycelia pokrývající jejich velkou část. Hniloby se mohou vyskytovat i na jednotlivých obilkách, skupinách nebo poraněných obilkách a tvoří bílé nebo světle růžové povlaky mycelia. Palice a stébla mohou trouchnivět, obilky potom ztrácejí lesk, zbarvují se tmavě žlutě až hnědě nebo šedě a jejich povrch bývá pokryt jemnými prasklinkami.

Kromě snižování výnosů biomasy jsou houby rodu Fusarium schopny produkovat tzv. mykotoxiny. Potraviny a krmiva z kontaminované produkce mohou způsobit, závažná akutní a chronická onemocnění lidí a zvířat.

Ochrana: Střídání plodin je pro regulaci hub rodu Fusarium na kukuřici méně účinné pravděpodobně proto, že houby mohou dlouhodobě přetrvávat na posklizňových zbytcích, které je důležité likvidovat dokonalým zapravením do půdy pro jejich úplný rozklad. Současná praxe produkce osiva (gravitační separace) výrazně snižuje výskyt infekcí pocházejících ze zrna. Setí do dostatečně teplé a nepřemokřené půdy eliminuje infekce klíčících rostlin. Napadení se zvyšuje v období vegetace při deficitu vody, nevhodném poměru dusíku a draslíku a v hustém porostu. Při opožděné sklizni za nepříznivých podmínek dochází ke zvýšenému napadení houbami. Šlechtění kukuřice na odolnost může eliminovat infekce. Ranější hybridy bývají méně napadány. Transgenní Bt-hybridy s odolností zavíječi kukuřičnému, který vytváří vstupní brány pro infekce houbami, by mohly být jedním ze způsobů eliminace napadení. Dalším způsobem ochrany kukuřice proti houbám rodu Fusarium je využití fungicidů ve formě postřiku nebo moření osiva.

Obr. 5: Bělorůžová hniloba obilek kukuřice (fuzariózy kukuřice) v klasu kukuřice
Obr. 5: Bělorůžová hniloba obilek kukuřice (fuzariózy kukuřice) v klasu kukuřice
Obr. 5: Bělorůžová hniloba obilek kukuřice (fuzariózy kukuřice) v klasu kukuřice

Antraknózová listová spála kukuřice

Antraknózová listová spála je způsobena patogenem Colletotrichum graminicola (teleom. Glomerella graminicola). Tento patogen patří do oddělení vřeckovýtrusných hub (Ascomycota).

Houba přežívá v posklizňových zbytcích a v napadených obilkách, které jsou zdrojem primárních infekcí. Infekce rostlin je vyšší za vlhkého počasí po horké a suché periodě. Houba je teplomilná. Optimální teplota pro růst mycelia je 28 °C.

První příznaky vyvolané původcem antraknózové spály kukuřice se mohou objevit již na mladých rostlinách kukuřice, které zakrsávají a postupně usychají. Hypokotyl napadených rostlin je zahnědlý. Po rozříznutí odnožovacího kolénka lze pozorovat kruhovitě uspořádané hnědavé skvrny. Kořeny mohou černat. Na spodních listech vzniká zcela nenápadná drobně tečkovitá skvrnitost. Skvrny zbělají a později se zbarvují smetanově nebo světle hnědě a potom mají tmavší okraj se žlutým nebo žlutozeleným dvůrkem. Jejich velikost se pomalu zvětšuje. Na skvrnách se vytvářejí v koncentrických kroužcích černá konidiová ložiska - acervuli. Choroba postupuje druhotnou infekcí do horních pater nebo na listové pochvy a palisty palic. Patogen přechází také na vřeteno palice a do obilek, které jsou načernalé v podobě paprsků. Při napadení zrn dochází po jejich vysetí k padání klíčních rostlin. Zřetelnějším příznakem je skvrnitost stébla, která vzniká v jakékoliv růstové fázi (nejčastěji na začátku kvetení). Okolo kolének stébla se tvoří nejdříve odbarvené a potom šedé skvrny. Méně často jsou na stéble mezi kolénky viditelné podélné tmavé proužky. Později se ve dřeni stébla tvoří tmavě zbarvené dutinky s někdy zřetelným tmavým myceliem. Při raném napadení stébla dochází téměř vždy k předčasnému dozrávání. Může docházet i k lámání rostlin. Infekce souvisí s poškozením stébla škůdci. Nejpodstatnější škody působí při napadení kořenových krčků. Příznaky jsou zřetelné nejčastěji až ve fázi začátku zrání. Pozdní typ infekce se projevuje nad palicemi odumíráním vrcholů rostlin.

Ochrana: Spočívá ve výběru odolných hybridů, dobrém zapravení posklizňových zbytků do půdy, vyrovnané výživě, správném osevním postupu, optimální hustotě porostu a ochraně proti škůdcům. Případně lze do kukuřice proti houbě použít vhodné fungicidy.

Rhizoctonia spp.

Houby rodu Rhizoctonia, tj. R. solani [teleom. Thanatephorus cucumerisR. zeae (teleom. Waitea circinata)] patří do oddělení Basidiomycota.

Houba přežívá ve formě sklerocií v posklizňových zbytcích i několik let. Na osivu přetrvává v podobě trvalého mycelia. Mycelium houby je lososově růžové a později šedne.

Způsobují při klíčení kukuřice mokvání a hnědnutí hypokotylu a kořenů. Ve fázi vzcházení vyvolávají padání vzcházejících rostlin. V průběhu vegetace se vyskytují na kořenech a patách rostlin od fáze kvetení. Při napadení odumírají hlavní a rosné kořeny (často od konců). Na kořenech a stéblech se může objevit tmavá až černá skvrnitost. V některých případech dochází k lámání stébla na jeho bázi.

Ochrana: Ochrana kukuřice proti Rhizoctonia spp. spočívá v agrohygieně, vyrovnané výživě a fungicidním moření osiva.

Ing. Pavel Tóth, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně
Ing. Martin Kmoch, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod

foto©: 1, 2 - P. Tóth, 3–5 - M. Kmoch

Významné choroby kukuřice

Počáteční stadium obecné snětivosti kukuřice
Hálky patogena Ustilago maydis způsobující obecnou snětivost kukuřice
Obecná listová spála kukuřice
Projev patogena Puccinia sorghi způsobující rzivost kukuřice
Bělorůžová hniloba obilek kukuřice (fuzariózy kukuřice) v klasu kukuřice
Bělorůžová hniloba obilek kukuřice (fuzariózy kukuřice) v klasu kukuřice

Související články

Uplatňování systému integrované ochrany rostlin v souvislosti se změnou legislativy - Rezistence ječmene vůči padlí

19. 08. 2017 Doc. Ing. Antonín Dreiseitl, CSc.; Agrotest fyto, s.r.o., Kroměříž Choroby Zobrazeno 211x

Fungicid nové generace představen na poli

16. 08. 2017 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Choroby Zobrazeno 266x

Choroby sóje

14. 08. 2017 Ing. Peter Mižík; Agrofert, o. z. Choroby Zobrazeno 209x

Rezistence obilnin vůči viru žluté zakrslosti ječmene

03. 08. 2017 Ing. Jana Chrpová, CSc. a kol. Choroby Zobrazeno 241x

Na které mořidlo byste měli letos vsadit?

02. 08. 2017 Ing Renata Salavová; Syngenta Czech s.r.o. Choroby Zobrazeno 234x

Další články v kategorii Choroby

Agro Aliance
Syngenta Czech s.r.o.
AG NOVACHEM s.r.o.
Saaten Union CZ

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

Anketa

Jak se Vám líbí nové názvosloví chorob a používáte je?
15%
6%
2%
24%
4%
50%
detail