Zhodnocení ročníku 2021 z pohledu klasových fuzarióz pšenice

07. 08. 2022 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Choroby Zobrazeno 1187x

Výskyt klasových fuzarióz včetně akumulace mykotoxinů je ovlivněn podmínkami ročníku a mikroklimatem lokality. Z dlouhodobých pozorování však vyplývá, že mimo ročníku hraje důležitou roli i volba odrůdy. Každoročně ÚKZÚZ provádí průzkum výskytu původců růžovění v zrnu pšenice a výstupy jsou výsledkem spolupráce s oddělením genetiky a šlechtění rostlin Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Výsledky z minulého roku ukazují, že co do infekcí klasovými fuzariózami byl rok 2021 jedním z těch méně problematických, i přes hojné srážky, které provázely pěstitelskou sezonu celý minulý rok.

Rok 2021 ve výsledcích

Minulý rok se vyznačoval hojností na srážky a lokality výskytů nadlimitních hodnot DON v podstatě kopírovaly oblasti s nejvyššími úhrny srážek za letní období. Samozřejmě, jak literatura uvádí, limitujícím faktorem je také sucho, akumulace mykotoxinů však přímo nestoupá s úhrnem srážek. Udává se, že pro rozvoj patogena a akumulaci mykotoxinů, ke které dochází velmi brzy po infekci, je rozhodujícím obdobím 10, popř. 20 dní před kvetením a dále i období těsně po infekci. Pro rozvoj choroby a akumulaci mykotoxinů má kromě srážek velký význam i vzdušná vlhkost (mlhy, rosa). Bylo zjištěno, že vzorky s nadlimitní hodnotou DON pocházely často z pozemků v blízkosti vodních toků nebo velkých rybníků (Chrpová a kol., 2016).

Celkem bylo náhodně odebráno 122 vzorků zrna či klasů. Z tohoto množství byl ve 45 vzorcích detekován obsah přítomného DON, ale jen v 18 případech nad hladinou detekce či kvantifikace (LOD a LOQ). To tedy znamená, že výskyt sledovaného toxinu kvantifikovatelném množství byl potvrzen u 14,8 % vzorků. Oproti předchozím letům se upustilo od vizuálního hodnocení zrna.

Z dlouholetých výsledků vyplynulo, že intenzita symptomů napadení porostu je v těsné korelaci s obsahem DON, což potvrdily i nálezy ÚKZÚZ jak v roce 2021, tak v roce 2020, kdy se hodnotilo vizuálně napadení porostů na vybraných lokalitách, kde byly následně odebrány i vzorky k analýzám. Většina případů vizuálního hodnocení korespondovala s následným laboratorním výsledkem. Při posuzování porostů může docházet k záměnám infekce růžovění za jiné klasové choroby nebo napadení klasovými škůdci (např. třásněnky) a to ve chvílích, kdy nejsou patrné symptomy přítomnosti původce (narůžovělé mycelium).

V roce 2020 i 2021 byl na vybraných pozorovacích bodech využit i Kalkulátor rizika - nástroj pro predikci výskytu fuzarióz klasu. Výsledky ukázaly, že kde bylo predikováno nízké riziko výskytu, byl následně potvrzen i nulový výskyt DON ve vzorcích. Lze tak potvrdit vhodnost tohoto nástroje pro vyhodnocení aktuálních rizik v porostech v nejcitlivější fázi růstu (v době kvetení). Kalkulátor byl využit též v roce 2021 a 23. června byla vydána aktualita, která pěstitele upozorňovala na nižší až střední infekční tlak, který byl dále ovlivněn průběhem počasí. Na Chrudimsku byl poté zaznamenán první slabý výskyt růžovění klasu v porostech pozdní odrůdy pšenice po předplodině hrách, která je brána jako vysoce riziková (nejen z pohledu vyššího podílu N, ale též jako hostitel infekce komplexní kořenové spály hrachu, jehož původcem je rod Fusarium).

Nicméně vzorků se zvýšeným obsahem DON (> 0,500 mg/kg zrna) bylo zjištěno celkem 11, tj. 9 % všech odebraných vzorků (výsledky jsou srovnatelné s rokem 2019). Hygienický limit byl v 6 vzorcích překročen, což je 7,3 % ze všech odebraných vzorků. Vzorek s nejvyšším obsahem DON dosáhl hodnotu 3,79 mg/kg zrna. U tohoto vzorku byl hygienický limit překročen 3×. Průměrný obsah DON ve vzorcích s jeho detekovatelným výskytem byl 1,12 mg/kg zrna. V průměru se hodnota DON pohybovala na úrovni 0,21 mg/kg zrna, což představuje druhou nejnižší hodnotu od roku 2014.

Faktory ovlivňující infekci porostů

Kromě vlivu ročníku má zásadní vliv na infekci a následné projevy původce růžovění klasů pšenice i předplodina, odrůda pěstované pšenice, základní zpracování půdy a aplikace fungicidů.

Nejčastější předplodinou pro pšenici byla na analyzovaných lokalitách řepka ozimá, a to konkrétně v 57 případech, tj. (47 % ze všech lokalit). Dalšími předplodinami byly: kukuřice (17 lokalit), ječmen jarní nebo ozimý (10 lokalit), hrách (9 lokalit), jetel/vojtěška (6 lokalit) a další. V nadpoloviční většině převažovalo minimalizační zpracování půdy, a to včetně rizikových předplodin, jako je hrách, vojtěška, kukuřice nebo monokultura pšenice.

Hodnoty DON přesahující hygienický limit byly zjištěny na lokalitách s předplodinami kukuřice, pšenice a řepka. I přes provedenou orbu a chemické ošetření se zde objevila infekce, neboť ve všech případech byly pěstovány odrůdy citlivé k infekci původcem růžovění klasů pšenice. V posledních letech se tak potvrzuje fakt, že klíčovým faktorem v boji proti původci růžovění klasů pšenice je volba odrůdy. Při napadení klasu hrají významnou roli i tzv. mechanizmy pasivní rezistence (výška rostliny, hustota klasu, typ kvetení). Při přirozené infekci mají vyšší rostliny větší šanci infekci uniknout. U vyšších rostlin dochází většinou ke snížení vlhkosti v klasech, tím se vytvářejí méně příznivé podmínky pro patogen a rozvoj infekce.

Jednotlivé odrůdy pšenice ozimé mají různou citlivost k akumulaci DON. Ačkoliv rezistentní odrůdy nebyly dosud vyšlechtěny, byly však opakovaně zjištěny statisticky významné rozdíly v úrovni odolnosti vůči fuzariózám klasu mezi současnými komerčně využívanými odrůdami pšenice, takže je možno do rizikových podmínek volit odrůdy s prokázaným vyšším stupněm odolnosti. Obecně se pak potvrzuje fakt, že ranější odrůdy vykazují vyšší odolnost ve srovnání s pozdnějšími odrůdami.

Akumulace DON nad hygienický limit byla zjištěna u odrůd Asory, Fenomen, LG Mocca, Norin, Tobak a Vanessa. Všechny zmíněné odrůdy si nesou vyšší citlivost k akumulaci DON (dle výsledků SDO testů prováděných ÚKZÚZ či dle firemních agrotechnických doporučení). U odrůdy Norin existuje předpoklad, že náchylnost k fuzarióze přinesly geny krátkostébelnosti Rht-B1b a Rht-D1b z odrůdy Norin 10. V případech, kdy byl detekován DON se zvýšeným obsahem (> 0,500 mg/kg zrna), byly pěstovány odrůdy Airbus, Balitus, Beautiful, LG Mocca, Patras, RGT Reform, RGT Sacramento, Viriato i tyto odrůdy lze do určité míry označit za citlivější k akumulaci DON.

Na druhé straně na základě již dříve provedených hodnocení byla vyšší odolnost proti fuzariózám klasu opakovaně prokázána u odrůd Alana, Apache, Bakfis, Baletka, Bodyček, Cimrmanova raná, Dagmar, Federer, Graindor, Nela, Sakura, Simila a Samanta (Chrpová a kol., 2016). Dále se statisticky významně nižším obsahem DON odlišovaly od ostatních i odrůdy Genius, Rumor, Julie, Zeppelin, Sailor, Turandot, Balitus, Bernstein, Athlon a Fakir (Chrpová a kol., 2017). Z výše uvedeného je tedy výběr odrůdy jeden z klíčových faktorů v boji s klasovými fuzáriemi.

Aplikace fungicidu versus napadení fuzariózami

Z fungicidů registrovaných do pšenice proti růžovění klasů pšenice byly použity jak foliálně aplikované přípravky, tak mořidla.

U 18 porostů nebyla použita žádná ochrana a obsah DON se pohyboval pod hranicí detekce. Pouze u jednoho porostu deklarovaného jako ekologický, byla hladina DON zvýšená (0,757 mg/kg zrna).

U všech vzorků s nadlimitním obsahem DON byly aplikovány fungicidy před květem nebo v době květu. Šlo o přípravky na bázi triazolů (nejčastěji tebuconazole) nebo prochloraz. Uvedené účinné látky mají deklarovanou účinnost na fuzariózy pšenice. Z výše uvedeného je patrné, že ani cílené fungicidní ošetření není schopno zajistit 100% ochranu, obzvláště tehdy, pokud se sejde faktor citlivá odrůda a vhodné klimatické podmínky.

Souhrn

Výsledky tohoto průzkumu poskytují přehled o výskytu růžovění klasů pšenice na vybraných plochách s pšenicí ozimou napříč celou Českou republikou. Jak z výsledků vyplývá, ani ošetření porostu registrovanými fungicidy proti růžovění klasů pšenice (klasovým fuzariózám) ještě neznamená nulový výskyt příznaků choroby, resp. nulový obsah DON. Úspěšnost aplikace také závisí na vhodném načasování samotného ošetření.

V porovnání s rokem 2020 byl v roce 2021 na plochách pšenice ozimé zaznamenán nižší počet vzorků s obsahem DON. Hygienický limit DON (> 1,250 mg/kg zrna) byl v roce 2021 překročen u 6 vzorků. V průměru dosáhly vzorky hodnoty DON nejnižší od roku 2014. Za zvýšený podíl DON v zrnu pšenice může vlhký průběh měsíce května a června, kdy úhrn srážek dosáhl 134 % odchylky od průměru. Nejvíce srážek spadlo v krajích Jihočeský, Karlovarský, Královehradecký, Plzeňský, Středočeský a Ústecký. I červen byl co do srážkových úhrnů bohatý a dosáhl 105 % odchylky od průměru, čímž se zvyšovalo riziko výskytu fuzariových infekcí v klasech dozrávajícího obilí. Vlivem nepříznivého počasí byla sklizeň a i následné setí ozimů a meziplodin na většině ploch komplikované.

Doporučení pro praxi

Ochrana proti růžovění klasů zahrnuje celý komplex opatření, ke kterým lze řadit především volbu předplodiny, například kukuřice, obilnina a obilní směska, luskoviny, brambory a vojtěška představují zvýšené riziko rozvoje fuzariotoxinů.

Kromě charakteru vývoje počasí v daném roce v období kvetení pšenice sem patří i faktor odrůdy (existuje značný rozdíl v citlivosti na původce choroby u jednotlivých odrůd pšenice), termínu sklizně a způsobu uskladnění obilnin. Způsob obdělávání půdy má vliv jen do určité míry, např. v posledních letech se ukazuje, že v letech sucha je zpracování půdy tím nejméně rizikovým faktorem.

Ochrana porostu proti růžovění klasů pšenice spočívá ve více krocích, které v kombinaci vedou následně ke snížení výskytu choroby, a tím také k dosažení vysokého výnosu kvalitního zrna. Ke snížení ohrožení porostů touto chorobou přispívá dodržování vhodného osevního postupu, nezvyšování podílu hostitelských plodin (a to nejen obilnin a kukuřice), dále volba odrůd s vyšším stupněm odolnosti, podpora rozkladu posklizňových zbytků přihnojením dusíkem, podpora dobrého růstu vyváženou výživou a ochrana proti poléhání.

Praktickým doporučením je též dbát na vyrovnaný porost z pohledu BBCH a aplikovat na konci odnožování regulátor růstu.

Důležitá je též ochrana rostlin pomocí vhodných fungicidů obsahujících látky účinné proti původcům růžovění klasů pšenice ze skupiny triazolů (např. tebuconazole, prothioconazole, epoxicozanole) či kombinací se skupinami strobilurinů (fluoxastrobin) nebo skupin SDHI (bixafen). Z biologických přípravků lze použít mykoparazitickou houbu Pythium oligandrum nebo bakterie Bacillus subtilis, B. amyloliquefaciens případně B. pumilus. Účinnost fungicidů je silně variabilní, ovlivněná odrůdou, agresivitou patogena a podmínkami prostředí. Kvalitní fungicidní ochrana obilnin podstatně napomáhá k omezení výskytu choroby a výskytu toxinů v zrně. Ke snížení výskytu choroby také přispívá ošetření obilnin proti chorobám pat stébel a listovým chorobám, které potažmo omezuje napadení klasu. Rozhodující je pak kvalitní a správně načasované ošetření s přihlédnutím na ochranné lhůty.

Aplikace fungicidu musí být provedena v době největší vnímavosti k infekci - ve fázi kvetení. Rychlý a velmi silný nástup infekce, který nastává v příznivých povětrnostních podmínkách, vede k tomu, že vhodná doba pro aplikaci je poměrně krátká. V Registru přípravků nebo na Rostlinolékařském portálu jsou uvedeny povolené fungicidy proti této chorobě na pšenici.

Mapa výskytu růžovění klasů pšenice s podkladovou mapou ČHMÚ (úhrn srážek od 1. 1.–1. 8. 2021)

Běloklasost pšenice - příznak infekce Fusarium sp.

Infekční cyklus původce růžovění klasů pšenice (upraveno dle ohioline.osu.edu)