Úzkolistá lupina je raná a netrpí antraknózou

01. 03. 2018 Ing. Marek Podrábský; SEED SERVICE s.r.o. Osivo a sadba Zobrazeno 7617x

Lupiny jsou díky vysoké koncentraci živin zajímavým jádrovým zdrojem bílkovin a energie. Jejich boby dokážou bez problémů nahradit sójové šroty, což může řešit problémy v chovech přežvýkavců, které nemohou krmit dovezené sójové šroty s obsahem GMO. V ČR se pěstují dva druhy lupin, jejichž boby sice mají podobné využití, ale ony samotné se liší agroekologickými nároky i délkou vegetace. Zatímco výnosnější a pozdní bílá lupina vyžaduje střední a teplejší polohy a snáší i těžší půdy, raná lupina úzkolistá patří do středních a vyšších poloh a nejlépe do středních až lehčích půd. Úzkolistá lupina netrpí antraknózou a i při kratší době vegetace (sklizeň probíhá v období hlavních žní) dosahuje výnosů bobů 2–3 t/ha.

Možnosti pěstování

Úzkolisté lupiny pěstujeme na dobře odplevelených lehčích a středních půdách s dobrou zásobou živin. Nemají rády půdy s vysokým obsahem vápníku, pH by mělo být do 6,8. Nejlépe se jim daří v nadmořských výškách od 350 do 650 m. Symbiotická fixace dusíku probíhá pomocí hlízkových bakterií na kořenech rostlin, čímž odpadá potřeba hnojení dusíkem. Nutné je ale očkování osiva rhizobiálním přípravkem.

Lupina se seje brzy na jaře do dobře připravené půdy, do hloubky 3–4 cm. Zaválení je prospěšné, je-li půda suchá a seťové lůžko horší kvality. V případě nebezpečí zhutnění půdy a tvorby škraloupu je lepší pole neválet, poněvadž dobré provzdušnění půdy je důležité pro růst rostliny i fixaci dusíku. Lupina se u nás seje zpravidla do úzkých řádků, výsevek se u větvících odrůd pohybuje nejčastěji kolem 150 kg/ha.

Důležitou znalostí je, že se herbicidní ochrana proti dvouděložným plevelům provádí pouze před vzejitím porostu. Preemergentně se používají přípravky na bázi pendimethalinu, linuronu a aclonifenu. V případě látky linuron nedoporučujeme z důvodu možné fytotoxicity překračovat dávku 2,0 l/ha, u lehčích půd pak 1,5 l/ha. V Německu se nejvíce používá herbicid Gardoprim Plus nebo jeho kombinace se Stompem. Gardoprim ale u nás není do lupiny registrován. Jednoděložné plevele lze řešit postemergentně.

Pro pěstitele v našich podmínkách má zásadní význam i skutečnost, že jsou úzkolisté lupiny na rozdíl od bílých odolné proti napadení antraknózou (Colletotrichum ssp.) a postřik fungicidy se prakticky neprovádí.

Lupina úzkolistá se sklízí zhruba ve stejném termínu, jako hrách nebo obilí. Po dosažení zralosti je sklizeň většinou snadná, poněvadž lupina nepoléhá. Ačkoliv je výnosový potenciál lupin daleko vyšší, pěstitelé v našich podmínkách nejčastěji dosahují výnosů semene 2–3 t/ha.

K přínosům pěstování této plodiny je nutné započíst i mimořádnou předplodinovou hodnotu a obohacení půdy o cca 40–60 kg N/ha. Lupina je vhodnou krycí plodinou pro zásev některých plodin, např. kmínu. Vzhledem k tomu, že dobře snáší vláčení, je oblíbenou plodinou pro ekofarmy, které ji někdy vysévají v kombinaci s hrachem. Směs daleko lépe zakrývá půdu a není výjimkou, že pěstitel dosáhne výnosu až 4 t/ha. Rizikem ve velmi suchých letech je, že hrách nouzově dozraje dříve a lupina sucho „ustojí“.

Hlízkové bakterie fixují pro lupinu vzdušný dusík

Kvetoucí porost lupiny úzkolisté, odrůdy Boregine

Kořeny lupiny dosahují velkých hloubek

Raný vývoj úzkolistých lupin

Odrůda Boregine - lusky

Odrůda Boregine - boby

Krmení

Boby lupiny úzkolisté neobsahují hořké látky, proto je lze krmit přímo (většinou mačkané), bez nutnosti termických úprav. Obsah bílkovin je velmi vysoký, pohybuje se mezi 30–36 %. Lupinová bílkovina je bohatá na aminokyselinu arginin, která hraje důležitou úlohu při rozmnožování zvířat. Dále boby obsahují 5–6 % tuku, škrob a do 4 % popelovin. Zhruba 15–20 % hmotnosti zrna tvoří slupka, která je tvořena celulózou a hemicelulózou.

Bílkovina lupin má vysoký podíl bílkovin stravitelných až v tenkém střevě (tzv. by-pass protein). Protein uniklý degradaci v bachoru je spolu s tukem cennou složkou krmiv a i z tohoto důvodu jsou lupinové boby velmi hodnotným krmivem. Jako nejvýhodnější se jeví krmení šrotovaných nebo mačkaných lupinových bobů přežvýkavcům (skot, ovce, kozy) u nichž není problém nahradit 100 % sóji.

Při výživě dojnic je vedle obsahu bílkovin zajímavá i rychlost a výše uvolňování energie v bachoru. Vysoká stravitelnost organické substance umožňuje intenzívní mikrobiální proteinovou syntézu. Díky rychlému uvolňování energie z hemicelulóz v bachoru tak dochází k lepšímu využití části bílkovin již v bachoru rozložených. To se projevuje snížením ztrát N látek vyměšováním. Co se týká obsahu energie, patří lupinové boby u přežvýkavců mezi nejenergetičtější krmiva vůbec. V praxi může 1 kg lupinových bobů nahradit zhruba 0,72 kg sójového šrotu a 0,28 kg pšenice.

Lupinou lze částečně nahradit i sójové šroty nebo jiná bílkovinná krmiva u prasat a drůbeže. Koncentrace i aminokyselinové složení bílkovin je pro krmení prasat vhodné, ale při obsahu lupinového šrotu nad 10 % v krmné směsi se vzhledem k nízkému obsahu sirných aminokyselin doporučuje do směsí přidávat syntetický methionin. Vzhledem k vyššímu obsahu neškrobových polysacharidů a vlákniny, pro které nemá organizmus nepřežvýkavců trávicí enzymy, je nutné počítat s omezením obsahu lupinového šrotu ve směsích pro prasata na 5–15 %. Desetiprocentní zastoupení lupinových šrotů ve směsích však nedělá prasatům problémy a jejich zařazení je ekonomicky výhodné. Lupinové boby jsou také žádaným krmivem pro ryby.