Moření osiva máku

27. 04. 2024 Ing. Matěj Satranský, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Osivo a sadba Zobrazeno 242x

Mák setý (Papaver somniferum), náležící do čeledi Papaveraceae, je významnou plodinou s mnohostranným využitím. V zemích bývalého Rakouska-Uherska, a především v České republice, je mák tradiční plodinou. Český mák je typický pro svou dobrou potravinářskou kvalitu. To z něj dělá zajímavou exportní plodinu, ale také jednu z mála minoritních plodin, která obohacuje, často relativně úzké, osevní sledy českých polí. Navíc jde o plodinu esteticky přívětivou a společensky pozitivně vnímanou.

Výnosy máku setého jsou velmi často nízké, vzhledem k výnosovému potenciálu této plodiny. Limitovány jsou především vzhledem k jeho vysoké citlivosti na agroekologické podmínky, kolísavou kvalitou osiva a problematické dostupnosti přípravků na ochranu rostlin. Je pochopitelné, že agrochemické korporace nevyvíjí specializované přípravky na ochranu plodin cílené přímo pro využití v pěstební technologii. Vzhledem k nízkým celosvětovým výměrám této plodiny by ekonomika vývoje přípravků byla přinejmenším sporná. Navíc v současné době, kdy jsou ve velmi rychlém sledu zakazovány přípravky na ochranu plodin, které se mimo jiné, osvědčily také při ochraně rostlin máku setého, čelí jak pěstitelé, tak pokusníci s mákem setým novým výzvám při hledání jejich náhrady.

Kvalitu osiva máku můžeme do jisté míry zvýšit jeho ošetřením. V současné době existuje řada možností ošetření a úprav osiva, které mohou podpořit jeho vitalitu a schopnost odolávat stresovým podmínkám, zejména v období klíčení a vzcházení porostů, kdy je vůči nepříznivým podmínkám nejcitlivější. Mezi základní způsoby ošetření osiva patří moření. Sortiment použitelných přípravků je však velmi úzký. Navíc v nejbližším období budou producenti a pěstitelé čelit nové výzvě. Přípravek Cruiser OSR, který byl řadu let jistotou v pěstební technologii máku je od roku 2024 definitivně zakázán. Efektivita přípravku Cruiser spočívala v jeho kombinovaném, fungicidně insekticidním působení. Přípravek, který by měl podobné, fungicidně-insekticidní účinky a byl povolen k ošetření osiva, na trhu prozatím chybí. V současné době je možné vysévat osivo ošetřené přípravkem Buteo Start (flupyradifurone) s insekticidním účinkem. Nabízí se také využití některých stimulačních přípravků, biologických preparátů či fyzikálních metod.

Polní pokusy Červený Újezd, 2020–22

Polní pokusy byly založeny 18. 3. 2020, 30. 3. 2021 a 28. 3. 2022. Výsevek byl pro oba pokusy (s ošetřením osiva a s fungicidním ošetřením během vegetace - tab. 1) stejný - 1,75 kg osiva/ha. Pokusy byly preemergentně (Callisto 480 SC - 0,2 l/ha + Command 36 CS 0,25 l/ha) i postemergentně (Laudis WG - 0,5 kg/ha + Tomahawk - 0,5 l/ha) ošetřeny proti plevelům. Do pokusů bylo aplikováno celkem 100 kg N/ha v dělené dávce; 50 kg N bylo aplikováno před setím, 50 kg v růstové fázi BBCH 16–20 (200 + 200 kg LAD/ha). Ve všech pokusných letech byly v druhé polovině května pokusy ošetřeny insekticidně (Karate 5 CS - 0,125 l/ha). Sklizeň proběhla 11. 8. 2020, 19. 8. 2021 a 16. 8. 2021 pomocí maloparcelové sklízecí mlátičky Wintersteiger upravené pro sklizeň máku. Referenční odrůdy pro pokusy s ošetřením osiva byly odrůdy Aplaus a Major.

V průběhu vegetace byla u jednotlivých variant hodnocena dynamika polní vzcházivosti pomocí opakovaného odpočtu vzešlých rostlin. Hodnocení bylo prováděno na dvou přesně vyznačených místech (každé o velikosti 1 m²) na každé pokusné parcele od počátku vzcházení až do plného vzejití porostu. Před sklizní byl stanoven průměrný počet makovic na rostlině a z každé varianty bylo odebráno 20 makovic. U těch pak byla stanovena průměrná hmotnost semen v makovici. Po sklizni byla zjištěn výnos a HTS.

Tab. 1: Přehled testovaných přípravků - ošetření osiva máku

Výsledky pokůsů

Aby byl efekt ošetření osiva zabrán v detailu jeho působení, jsou v rámci tohoto článku uvedeny také tříleté výsledky z testování laboratorní klíčivosti a energie klíčení (graf 1). Semena byla ošetřena a v přesně definovaných podmínkách (20 °C, tma) byla sledována rychlost klíčení a celková klíčivost osiva. Z grafu je patrné, že celková klíčivost se mezi jednotlivými sledovanými variantami prakticky nelišila. To ale není překvapivé, neboť se jednalo o zdravé, certifikované osivo.

Jednotlivé varianty odlišuje rychlost klíčení. Lze konstatovat, že nejpomaleji klíčila varianta ošetřená přípravkem Cruiser OSR. To ale v žádném případě nevede k závěru, že byl tento přípravek špatný. Je běžný jev, že semena ošetřena chemickými přípravky na ochranu rostlin se musí vypořádat s určitou „pesticidní bariérou“ a klíčení je tedy pomalejší. Efekt těchto přípravků ale spočívá v přímém kurativním, či protektivním účinku proti cílovým organismům, tedy jejich mechanismus účinku je odlišný.

Opačná situace ale je v případě stimulačních přípravků (TS Osivo, Enviseed), které vykazovaly nejvíce dynamický proces klíčení. Tento efekt je, a u máku to platí dvojnásob, přímo přenositelný do polních podmínek. Semena máku jsou, jak již bylo zmíněno výše, velmi subtilní a citlivé na celou řadu vnějších podmínek v období klíčení a vzcházení. Pokud je, i v malé míře, urychlen proces klíčení, semenáčky mají dříve rozvinutý kořenový systém, což v konečném důsledku může rozhodnout o tom, zda bude ze zasetého osiva produktivní a dobře zapojený porost.

V grafu 2 potom sledujeme zapojení porostu v době plného vzejití a na konci vegetace. Ze tříletých pokusů vyplývá, že právě varianty ošetřené zmíněnými stimulačními přípravky se v době plně vzešlého porostu pohybovaly na úrovni varianty s chemickým mořením. Právě tyto varianty potom vykazovaly nejvyšší hustotu také na konci vegetace, což je pro formování konečného výnosu jeden z nejdůležitějších výnosotvorných prvků. Je ale nutné zmínit, že ani v jednom ze sledovaných let nebyl příliš vysoký tlak krytonosce kořenového. Pokud by byl, pravděpodobně by se u stimulanty ošetřených variant projevil deficit insekticidní složky a tyto varianty by dopadly hůře.

Z biologických přípravků dopadl lépe přípravek Gliorex. Přípravek Polyversum se, co se týče hustoty porostu, pohyboval na úrovni neošetřené kontroly. Opět by ale konstatování jeho neúčinnosti bylo nesprávné. U biologických přípravků tohoto typu velmi závisí na meteorologických podmínkách v době aplikace. Mechanismus jejich účinku spočívá v kolonizaci okolí semen a tím pomáhají bránit semena před napadením fytopatogenními organismy. Z pochopitelných důvodů se ale setí komplexních pokusů nemohlo řídit pouze podle potřeb biologických přípravků a termín setí byl tedy kompromisem s ohledem na mnoho faktorů. Lze se tedy domnívat, že v případě optimálních podmínek by se efekt těchto přípravků mohl více projevit.

Mezi další důležité výnosotvorné prvky patří počet makovic na rostlinu a hmotnost semen v makovici.

Co se týče průměrného počtu makovic na rostlinu (graf 3), byly mezi variantami zjištěny rozdíly, které jsou ale spíše vedlejším efektem různého působení sledovaných ošetření osiva. Počet makovic na rostlinu je totiž jeden z autoregulačních prvků porostů máku setého a v případě nízké hustoty porostu máku rostliny nasadí více makovic. To je v klasické pěstební technologii ale spíše na škodu. Makovice totiž potom dozrávají nejednotně a dochází k vyšším ztrátám při sklizni. Největší průměrné počty makovic na rostlinu byly zjištěny u variant, které zároveň vykazovaly nejnižší hustotu porostu; Polyversum a neošetřená kontrolní varianta.

Co se týče hmotnosti semen v makovici (graf 3), rozdíly mezi variantami byly malé. To také není překvapivé, neboť v době formování semen v makovicích už se efekt ošetření osiva prakticky nemůže projevit. Stejná situace byla také v případě průměrné hmotnosti tisíce semen. Její průměrná hodnota se v závislosti na variantě pohybovala v rozmezí 0,545–0,567 g.

Z pohledu zemědělské praxe je ale samozřejmě nejdůležitější výnos semen. Ten se u sledovaných pokusů pohyboval v rozpětí od 0,85–1,39 t/ha. Je třeba mít na paměti, že se jednalo o maloparcelové pokusy, v praxi by pravděpodobně rozdíly byly spíše menší. Nejvyšší výnos byl zjištěn u varianty ošetřené přípravkem Cruiser OSR. Pravděpodobně se projevil kombinovaný efekt tohoto přípravku. Velmi dobře ale z hlediska výnosu dopadly i sledované stimulační přípravky (v grafu 4 vyznačeny oranžovou barvou). Sledované biologické přípravky a fyzikální ošetření (E-ventus) se pohybovaly na úrovni kontrolní varianty. Jak již bylo řečeno v případě biologických přípravků, pro jejich správné působení musí být ideální podmínky v době aplikace. V případě fyzikálního ošetření, jehož mechanismus působení spočívá v desinfekci osiva se spíše projeví, pokud je osivo v horší kondici. Do těchto pokusů ale, jak již bylo zmíněno, přicházelo osivo vysoce kvalitní. Efekt fyzikálního ošetření se tedy prakticky nemohl projevit.

Graf 1: Vliv sledovaných ošetření na laboratorní klíčivost a dynamiku klíčení

Graf 2: Vliv sledovaných ošetření na hustotu porostu na počátku a konci vegetace

Graf 3: Vliv sledovaných ošetření na průměrný počat makovic na rostlinu a na hmotnost semen v makovici.

Graf 4: Vliv ošetření osiva na průměrný výnos semen

Závěr

Z výsledků tedy vyplývá, že v rámci tříletých pokusů se z hlediska produktivity porostu nejvíce osvědčilo chemické moření přípravkem Cruiser OSR. Tento přípravek je ale již zakázán. Je proto nanejvýš důležité v následujících letech sledovat přípravek Buteo Start, který je jediná relevantní náhrada. V souvislosti s tímto přípravkem, jehož efekt je čistě insekticidní, se nabízí kombinované moření například s některým biologickým přípravkem s fungicidním či fungistatickým účinkem. Lze také konstatovat, že mák velmi dobře reaguje na stimulaci osiva, a to především zrychleným klíčením a vzcházením.

Obecně ale lze doporučit prakticky jakékoliv z uvedených přípravků či metod ošetření osiva máku. Vzhledem k množství vysévaného osiva se cena ošetření pohybuje v řádech desítek, maximálně nižších stovek korun na hektar, což je položka, za kterou se již v průběhu vegetace neprovede prakticky žádná operace.