Aktuální změny v používání rodenticidů v deratizační praxi

17. 08. 2018 RNDr. Marcela Fraňková, Ph.D., Ing. Radek Aulický, Ph.D., Ing. Václav Stejskal, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 4022x

Synantropní hlodavci - myš domácí, krysa obecná, potkan obecný - patří mezi významné škůdce v zemědělských skladech a potravinářských provozech. Díky své přizpůsobivosti, nenáročnosti a rychlému rozmnožování jsou schopni v krátké době osídlit prakticky každé prostředí s dostatkem potravy a úkrytů.

Hlodavci škodí nejen přímou konzumací skladovaných komodit a krmiv, ale také jejich poškozováním a kontaminací trusem a močí. Uvádí se, že hlodavci zničí a kontaminují 10× více potravy než sami zkonzumují. Kontaminace je také spojena s přenosem patogenů významných pro člověka i hospodářská zvířata (např. salmonelóza, leptospiróza). Dále hlodavci působí škody na obalových materiálech, technickém zařízení a samotných stavbách.

Antikoagulantní nástrahy - klady a zápory

Mezi nejvíce rozšířený způsob v boji se škodlivými hlodavci patří kladení toxických nástrah s obsahem účinných látek na bázi antikoagulantů do deratizačních staniček.

Antikoagulanty snižují srážlivost krve, takže intoxikovaní jedinci postupně uhynou na vnitřní krvácení. Antikoagulanty patří mezi jedy s chronickým účinkem, tzn. úhyn hlodavce nastává až za několik dní (3–14 dní po konzumaci nástrahy). Opožděný účinek antikoagulantů je jejich největší výhodou, protože zabraňuje hlodavcům spojit si nastupující příznaky otravy s konzumací nástrahy. Antikoagulanty jsou vysoce toxické, ale v nástrahách se používají v minimálních koncentracích. Fatální riziko pro člověka není příliš velké. Je to dáno jednak obsahem hořké varovné látky do nástrahy (u většiny nástrah) a zpožděným nástupem účinku, který umožní při včasné diagnóze účinnou léčbu.

Naopak antikoagulanty jsou rizikové z hlediska sekundárních otrav, protože se hromadí (kumulují) v tělech hlodavců v mnohem větších koncentracích, než je nutné pro jejich zabití. Tato kumulace je rizikem pro predátory, kteří otrávené hlodavce konzumují. Antikoagulanty jsou také špatně odbouratelné z prostředí. Z těchto důvodů patří mezi látky, které by měly být vyřazeny ze seznamu schválených účinných látek (biocidů) a jejichž používání se EU snaží dlouhodobě legislativně zakázat. Tento zákaz je však periodicky odkládán, protože neexistuje adekvátní náhrada hubení škodlivých hlodavců a antikoagulanty jsou považovány za nezbytné pro ochranu veřejného zdraví. Poslední výjimka prodloužení jejich používání byla vydána v loňském roce a platí do roku 2024.

Novinky v legislativě

V souvislosti s vyhodnocováním rizik bylo také přijato nařízení, které mění klasifikaci a označování přípravků na bázi antikoagulantů (Nařízení Komise (EU) 2016/1179). Toto nařízení vešlo v platnost 1. března 2018 a uvádí, že přípravky s koncentrací antikoagulantu ≥ 0,003 % jsou klasifikovány a musí být označeny jako „toxické pro reprodukci“ (obr. 1) a zároveň budou dostupné pouze pro profesionální uživatele (pro širokou veřejnost budou nedostupné).

Standardní koncentrace antikoagulantů v přípravcích byla doposud 0,005 % (platí pro sedm z osmi schválených), a proto se tedy výše uvedené nařízení týká většiny rodenticidních přípravků. Logickou reakcí výrobců na tyto změny v klasifikaci antikoagulantů je výroba přípravků se sníženou koncentrací antikoagulantů, které nebudou muset být označeny jako „toxické pro reprodukci“ a budou zároveň dostupné i pro amatérské použití (tj. pro širokou veřejnost). Samozřejmě bude i nadále pokračovat výroba přípravků s „tradiční“ koncentrací antikoagulantů (0,005 %) - tyto přípravky budou tedy označeny příslušným symbolem (toxické pro reprodukci) a dostupné pouze profesionálům (obr. 2).

Obr. 1: Piktogram pro látky toxické pro reprodukci, kterým musí být od 1. března 2018 označeny všechny rodenticidy s obsahem antikoagulantu ≥ 0,003 %

Obr. 2: Příklad etikety rodenticidního přípravku pro profesionální uživatele s označením „toxický pro reprodukci“

Porovnání účinnosti rodenticidů s původní a sníženou koncentrací antikoagulantu

Rodenticidy se sníženou koncentrací antikoagulantu musí výrobce před uvedením na trh komplexně testovat a následně registrovat u příslušné autority. Je nezbytné provést testy účinnosti těchto „nových“ přípravků, protože obsah účinné látky je nově snížen na polovinu.

Za účelem stanovení a porovnání účinnosti klasické a snížené koncentrace antikoagulantů v rodenticidech bylo ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v.v.i., v Praze-Ruzyni provedeno testování přípravku Norat H (PelGar, s.r.o.). Jedná se o granulovanou nástrahu s antikoagulantem brodifacoum, která obsahuje vyšší podíl vosku a je tedy určena i do vlhkého prostředí. Testování probíhalo v laboratorních podmínkách, byli testováni jednici divoké populace myši domácí (obr. 3). Hlodavcům (vždy 6 samců a 6 samic) byl nabízen jako potrava pouze rodenticid a byl zaznamenán den úhynu. Testován byl Norat H (0,005 %) a Norat H (0,0025 %) - přípravky se tedy lišily pouze v koncentraci účinné látky. Výsledky ukázaly, že účinnost Noratu H s nižší koncentrací je v podstatě stejná jako tradičně používaná koncentrace. U obou přípravků došlo k prvnímu úhynu jedinců od 3. dne experimentu s průměrnou dobou úhynu 5 dní (graf).

Graf: Laboratorní porovnání účinnosti přípravku Norat H s koncentrací antikoagulantu brodifacoum 0,005 a 0,0025 %

Obr. 3: Myš domácí

Potenciální dopady používání rodenticidů se sníženou koncentrací

V odborné komunitě existují názory, že distribuce a používání přípravků se sníženou koncentrací antikoagulantů může mít potenciálně negativní dopad na vznik a šíření rezistence vůči antikoagulantům.

Genetická resistence hlodavců vůči některým antikoagulantům první generace (warfarin) je známa již od 60. let minulého století. V současnosti je rozšířena u všech tří druhů škodlivých hlodavců (myš, krysa, potkan) v Evropě i ve světě. V praxi nebyla dosud zaznamenána pouze u tří z osmi povolených antikoagulantů. Rezistentní jedinci nástrahy konzumují, ale neuhynou, mohou se dál rozmnožovat a přenášet rezistentní geny do další generace a šířit je tak v populaci.

Zvýšené riziko vzniku a šíření rezistence spojené s používáním rodenticidních nástrah se sníženou koncentrací antikoagulantů by mělo vést k důsledné aplikaci systému integrované ochrany proti škůdcům (IPM), který představuje komplexní přístup preventivních, represivních a kontrolních opatření v boji se škodlivými hlodavci. Základem jsou opatření, kterými se omezuje přístup hlodavců do objektu a snižuje atraktivita prostor (opravy poškozených struktur, udržování čistoty, nedostupnost potravních zdrojů, atp.). Zásah proti hlodavcům by měl být proveden cíleně na základě výsledků monitoringu a na základě aktuální znalosti prostor a prostředí. Měl by využívat i jiných technik než kladení antikoagulantních nástrah do staniček, např. pokládání pastí, využití přirozených nepřátel (samozřejmě pouze v provozech, kde to lze), ale také právě opatření spadající do preventivních metod zabránění pronikání hlodavců do objektu.

Článek vznikl za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO0418.