Chemap Agro s.r.o.

Lýkožrout smrkový a české lesy I. - Historie a současnost

12. 03. 2019 Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc., Ing. Marie Zahradníková; Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Jíloviště-Strnady Škůdci Zobrazeno 486x

Lýkožrout smrkový patří dlouhodobě k nejvýznamnějším škůdcům lesních porostů ve střední a severní Evropě. Se stoupajícím podílem smrku v našich lesích jeho význam postupně narůstal. Jde o typického sekundárního a fyziologického škůdce. Napadá především čerstvě odumřelé stromy (dřevo), proto je důležité včasné zpracování polomů nebo odstranění dříví z těžby z porostů, a teprve při přemnožení napadá i zdánlivě zdravé stromy. Stejně atraktivní jsou však pro něj i stromy oslabené suchem, u kterých je snížena vitalita, a tím pak možnost obranyschopnosti.

Agronutrition

Za normálních okolností jsou nalétávající brouci zaléváni pryskyřicí, a to ve značné míře (uvádí se, že takto může být zahubeno až 70 % populace). Ovšem v současné situaci oslabení porostů suchem a zvýšení počtu generací díky urychlení vývoje v důsledku vysokých teplot jsou stromy méně schopné se bránit a v důsledku produkce agregačních feromonů prvních přežívajících brouků na stromech dochází k jejich hromadnému obsazení (následně i okolních stromů).

Až do poloviny 20. století se ve střední Evropě lýkožrout smrkový vyskytoval pouze v areálu přirozeného rozšíření smrku, tj. především v horských oblastech. Teprve při kalamitě v 80. letech minulého století se u nás škody na smrkových porostech objevily i ve středních a nižších polohách. V současné době se hovoří i o „konci pěstování smrku“ u nás, především z důvodu jeho pěstování na nevhodných stanovištích, ale i kvůli mělkému kořenovému systému, který neumožňuje dostatečné zásobování stromů vodou. Ale je tomu tak doopravdy?

Mapa: Evidované smrkové kůrovcové dříví dle hlášení Lesní ochranné služby podle okresů
Mapa: Evidované smrkové kůrovcové dříví dle hlášení Lesní ochranné služby podle okresů

Historie kůrovcových kalamit v ČR

Nejstarší informace o poškození lesních porostů kůrovci pocházejí z Německa z oblasti Harzu z 15. století (Skuhravý 2002). První záznamy o přemnožení podkorního hmyzu na území ČR pocházejí teprve z 18. století (Nožička 1957), avšak s konkrétními údaji o lokalizaci a rozsahu byly zaznamenány v Jeseníkách až v roce 1821 a následně v roce 1833, kdy bylo dle dostupných údajů poškozeno celkem 442 tis. m3 (Pfeifer1875; Pfeffer 1952), a to v důsledku pozdního zpracování polomů. Následovala celá řada kalamit podkorního hmyzu, především na smrku (méně často i na borovici nebo i jiných dřevinách), a to jak lokálního, tak i celostátního rozsahu, někdy i s přesahem za hranice území ČR.

Až do II. světové války se lýkožrout smrkový vyskytoval pouze v horských příhraničních oblastech (nevyskytoval se ani v Brdech), v nížinách pak pouze na Třeboňsku (Komárek 1925, 1950). Do té doby byly všechny gradace soustředěny do těchto horských oblastí. Teprve gradace na přelomu 40. a 50. let minulého století zaznamenala již částečný posun do středních poloh a první kalamitou, která postihla i nížiny byla gradace v 80. letech minulého století. Celkem bylo na území ČR zaznamenáno v novodobé historii 5 rozsáhlých kůrovcových kalamit ve smrkových porostech.

První, a zřejmě nejznámější kalamita (ve svých románech ji zpopularizoval Karel Klostermann), postihla oblast Šumavy po vichřicích z let 1868 a 1870 a následném pozdním zpracováním polomů. Trvala až do roku 1878 a celkem bylo na našem území poškozeno cca 6–7 mil. m3 dříví (Jelínek 1988; Pfeffer 1952), ovšem uvádí se i větší objemy, a to až 11 mil. m3, avšak z celého území ČR, případně i z přilehlých příhraničních oblastí (Simanov 2014). Do jejího zpracování se zapojilo obyvatelstvo širokého okolí (přineslo to kraji jistou prosperitu - odtud název „zlatý brouček“) a používaly se výhradně manuální metody - kácení pomocí pily a sekery, ruční odkorňování, svážení na saních apod. I proto zpracování trvalo tak dlouho. Při této kalamitě byla do jisté míry objasněna bionomie tohoto škůdce, včetně významu přirozených nepřátel, a byly stanoveny zásady obrany proti němu (Fleischer, 1875).

Další kalamita započala za II. světové války a probíhala v letech 1944–1952 (1954). I zde se údaje o výši napadeného dříví liší, a to i z toho důvodu, že někdy bylo zahrnuto celé tehdejší Československo. Hošek (1981) uvádí celkem 8 mil. m3 pro celé území tehdejšího Československa. Skuhravý (2002) uvádí pro ČR 2,3 mil. m3 a pro Slovensko další 3 mil. m3. Pfeffer (1952) nebo Kudela (1980) uvádějí 2 mil. m3, avšak pouze pro období 1945–1947 pro ČR. Příčinou vzniku této gradace bylo zanedbání péče v lesích (nedostatek pracovních sil) a abnormálně suchý a teplý rok 1947. Tato kalamita postihla ve velkém rozsahu i značnou část Německa - cca 22 mil. m3 (Wellenstein 1954), ale i další státy střední Evropy (Skuhravý 2002). Postiženy byly především horské oblasti s původním výskytem smrku. Při jejím zpracování byly využity tradiční metody, používané již v minulosti, ale ke konci již byly aplikovány i moderní metody - nasazeny byly první motorové pily (dvoumužné), lanovky v horských terénech, využívala se voroplavba, byly použity první insekticidy (poprašování napadených kmenů DDT).

Další kalamita proběhla v letech 1983–1988. U jejího vzniku bylo jednak sucho v letech 1982 a 1983 a následně nezpracované polomy z let 1983 a 1984. Následovala kalamita v letech 1993–1996 způsobená především abnormálním suchem a vysokými teplotami ve vegetačním období. Pro obě je typické, že postihly prakticky celé území, kde se vyskytoval smrk, tedy i střední a nižší polohy, a také to, že se je podařilo relativně rychle potlačit. Přitom v letech 1983–1988 bylo celkem evidováno 6,65 mil. m3 (Liška & kol. 1991; Zahradník 2008) a v letech 1993–1996 bylo evidováno 6,75 mil. m3 (Zahradník 2008). Skuhravý & Šrot (1988) přitom uvádí z kalamity v letech 1983–1988 objem 4,4 mil. m3 - neměli zřejmě ještě k dispozici kompletní údaje za rok 1988.

Při řešení kalamity v letech 1983–1988 se objevily v některých oblastech prvky zanedbání zásad ochrany lesa - např. v Krušných horách, na Šumavě nebo Třeboňsku, které výrazně zvýšily celkové objemy napadeného kůrovcového dříví; na mnoha lokalitách nenabyla kalamita většího rozsahu. Její relativně rychlé ukončení bylo zapříčiněno i direktivním přesunem pracovních kapacit a techniky do kalamitních oblastí z míst, kde kalamita nebyla. Centralizovaná ekonomika toto vše umožnila a nedošlo ani k propadu cen dřeva a rozpadu trhu. S ohledem na státní vlastnictví lesů nebyl ani problém s legislativou na úrovni příkazů ministerstva, které byly závazné prakticky celostátně a reagovaly tak na aktuální situaci. Účinně působily i kontrolní orgány státní správy na jednotlivých okresech. Použity již byly moderní metody - při těžbě motorové pily, výjimečně i harvestory (v imisních oblastech), při přibližování SKT a LKT, ale i lanovky, pro asanaci byly používány zádové postřikovače při aplikaci nově zaváděných syntetických pyrethroidů (opuštěny byly již penetrační přípravky), odkorňování se využívalo ve značné míře pouze na manipulačních skladech, kam bylo dříví prakticky hned po těžbě dopravováno (v maximální míře byla z tohoto důvodu využívána metoda asanace napadeného dříví odvozem z lesa).

Při kalamitě v letech 1993–1996 probíhala transformace lesů, včetně privatizace. U státních lesů to znamenalo jednak rozdělení lesů na správní část (lesní správy) a výkonnou číst (akciové společnosti). V naprosté většině to však znamenalo, že nově vzniklé akciové společnosti vykonávaly svoji činnost (v tomto případě těžbu a asanaci kůrovcového dříví) v místě své působnosti, s osobními kontakty, a to i na nově vzniklé vlastníky. Dá se tedy konstatovat, že nový systém se ještě nezačal plně uplatňovat, určitou setrvalostí vše šlo více méně „po staru“. I použité metody a přístupy byly obdobné jako při minulé kalamitě, pouze jistou renesanci zaznamenalo ruční odkorňování v lese, na manipulačních skladech naopak docházelo již k určitému poklesu. Nová legislativa teprve vznikala (příkazy ministerstva již byly neplatné), ale lesníci využívali většinou zkušenosti z kalamity předchozí. I proto se podařilo i tuto kalamitu zvládnout relativně rychle.

Graf 1: Objem evidovaného kůrovcového smrkového dříví dle hlášení Lesní ochranné služby
Graf 1: Objem evidovaného kůrovcového smrkového dříví dle hlášení Lesní ochranné služby

Graf 2: Vývoj smrkových kůrovcových těžeb podle jednotlivých krajů v jednotlivých letech
Graf 2: Vývoj smrkových kůrovcových těžeb podle jednotlivých krajů v jednotlivých letech

Současná kůrovcová kalamita

Současná kůrovcová kalamita započala v ČR v roce 2003 a trvá do dnes. Je možné ji rozdělit do tří etap. První etapa (roky 2003–2004) byla spuštěna abnormální suchem a teplým a dlouhým létem v roce 2003. Druhá etapa proběhla v letech 2007–2010 a byla spuštěna po orkánu Kyrill, třetí započala v roce 2015 opět po abnormálním suchu a trvá dodnes.

V mezidobí těchto etap se dařilo kalamitu postupně potlačovat, ale nový nástup nepříznivých faktorů zapříčinil její další nárůst. Celkem bylo zatím za roky 2003–2017 evidováno více než 20 mil. m3 kůrovcového smrkového dříví, jak vyplývá z evidence Lesní ochranné služby (graf 1). Situace zejména v roce 2017 neodpovídá zcela realitě, po dopočtení na celé území (které se běžně neprovádí) a zahrnutí evidovaného smrkového dříví poškozeného suchem a václavkou, které bylo dle zjištění Lesní ochranné služby následně napadeno lýkožroutem smrkovým (evidováno bylo podle primárního činitele), se odhaduje rozsah napadení v roce 2017 na 5–6 mil. m3.

V roce 2018 došlo v důsledku nepříznivého vývoje počasí a dalších, zejména socioekonomických faktorů (nedostatek pracovních sil a mechanizace, pokles cen dříví, rozvrat odběratelsko-dodavatelských vztahů atd.) k dalšímu nárůstu kůrovcové kalamity. Odhady kůrovcové těžby se pohybují pro rok 2018 v rozpětí 10–15 mil. m3 vytěženého dříví a přibližně dalších 5 mil. m3 napadeného dříví zůstane v lese „stát“ nezpracováno a neasanovaného.

Prognóza pro rok 2019 je ještě horší, číselně se značně liší, takže není zcela korektní uvádět konkrétní čísla, ke zlepšení ale rozhodně nedojde.

Jak je patrné z mapy, je situace velmi rozdílná v jednotlivých oblastech na našem území, do jisté míry to závisí i na zastoupení smrku v našich lesích. Nejhůře je postižena oblast severní Moravy a Slezska a dále Českomoravská vrchovina, a také oblast podél naší jižní hranice - od Znojma po Tachov. V roce 2018 se celkově situace zhoršila, a to v různých regionech, ale přesné výsledky nejsou zatím k dispozici.

Z grafu 2 je patrný i rozdíl mezi jednotlivými kraji a nárůst smrkového kůrovcového dříví v nich. Nejhorší situace je v Moravskoslezském a severní části Olomouckého kraje, ale výrazný nárůst v průběhu let 2015–2017 je patrný i v dalších krajích: Zlínském, Plzeňském, Jihomoravském a Jihočeském a zejména pak v Kraji Vysočina - tam situace gradovala zejména v roce 2018 a je již srovnatelná se severní Moravou a Slezskem. Situace se však zásadně zhoršila i v řadě dalších oblastí. Podrobnější rozbor současné kalamity uvádí Zahradník & Zahradníková (2018).

Článek vznikl za podpory Ministerstva zemědělství České republiky v rámci institucionální podpory řešené smlouvou MZE-RO0118.

Související články

Řízení hmyzí rezistence - mandelinka bramborová, obaleč jablečný a mera skvrnitá

22. 05. 2019 Ing. Jitka Stará, Ph.D., Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i Škůdci Zobrazeno 125x

Odrůdové rozdíly v preferenci škůdců řepky a možnosti využití pro diferencovanou ochranu

13. 05. 2019 Ing. Tomáš Hovorka, Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 254x

Rezistence řepkových škůdců proti různým druhům insekticidů

05. 04. 2019 Ing. Marek Seidenglanz a kol. Škůdci Zobrazeno 672x

Stonkoví krytonosci na ozimé řepce

03. 04. 2019 Ing. Tomáš Hovorka, RNDr. Jiří Skuhrovec, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 550x

Lýkožrout smrkový a české lesy II. - Možnosti kontroly a obrany

27. 03. 2019 Ing. Marie Zahradníková, Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc.; Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Jíloviště-Strnady Škůdci Zobrazeno 690x

Další články v kategorii Škůdci

detail