Chemap Agro s.r.o.

Lýkožrout smrkový a české lesy II. - Možnosti kontroly a obrany

27. 03. 2019 Ing. Marie Zahradníková, Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc.; Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Jíloviště-Strnady Škůdci Zobrazeno 1075x

Současná kůrovcová kalamita postavila před lesníky (včetně vlastníků lesa) při snaze o její řešení řadu praktických problémů, se kterými jsme se dosud v takové míře nesetkali. K jejímu rozvoji přispěla celá řada faktorů.

Agronutrition

Spouštěčem byly podmínky počasí - abnormálně nízké srážky od roku 2015 (i když evidovány jsou již od 90. let minulého století, ale ne tak výrazně - Šrámek 2018), které snižují vitalitu porostů, a extrémní teploty, které urychlují vývoj lýkožrouta smrkového. To vše ztěžuje práci lesníků, protože jednak částečně odbourává přirozené obranné mechanismy porostů proti napadení (v důsledku toho přežívá mnohem větší část populace nově vylíhlé generace než obvykle) a urychluje se vývoj lýkožrouta. To ve své podstatě znamená větší rozsah napadení a zkrácení času na adekvátní reakci. Do toho vstoupily i socioekonomické prvky, především nedostatek pracovních sil i technického vybavení, propad cen dříví a tím následný rozpad trhu (často dříví nikdo nechce). Projevily se zde i nedostatky v legislativě, které se již řeší.

Kůrovcová kalamita probíhá v celé střední Evropě (Liška 2018). Nelze tedy hovořit pouze o selhání systému (který ovšem hraje významnou roli) nebo standardních obranných metod, ale významnou roli hrají i další faktory, jak přírodní, tak socioekonomické. Sousední majetky se navzájem ovlivňují (mohou to ovšem být i majetky v blízkém okolí, ale za určité situace také vzdálenější), takže zanedbání péče může být zásadní nejen pro vlastníka lesa, který obranu zanedbá, ale i pro sousední vlastníky. Za určitých okolností může svou roli sehrát i přeprava napadeného dříví.

Šíření napadení

Pro nasazení obranných opatření je nutné vycházet do jisté míry ze směru a rychlost šíření napadení z původního ohniska žíru. Právě tyto informace lesníky velmi zajímají a často tyto otázky kladou, ale nelze na ně jednoznačně odpovědět. Obecně se uvádí, že k šíření dochází v důsledku dvou základních faktorů.

První faktor je přímo závislý na vnímání a reakci na agregační feromony lýkožrouta smrkového. Tím jsou lákáni jak samci (informace - zde je vhodný materiál pro založení další generace), tak i samice (informace - zde je samec). Ovšem cca 75 % čerstvě vylétnutých jedinců musí napřed snížit hladinu tukových tělísek ve svém těle, aby začalo vnímat agregační feromony. Hladina tukových tělísek se snižuje letem. Přitom se dle modelu většina jedinců pohybuje ve vzdálenosti do 500 m (ale může to být až 20 km). Zbylých přibližně 25 % může reagovat na agregační feromony ihned a napadnout nejbližší stromy (Gries 1985). Tam začnou produkovat agregační feromony a těmi lákají další brouky z okolí, buď z původní populace z daného ohniska, u které již hladina tukových tělísek poklesla, nebo z populací jiných ohnisek, různě vzdálených, kteří přimigrovali.

Druhým faktorem je síla větru. Při síle větru přibližně do 1 m/s je lýkožrout schopen letět proti větru (a reagovat tak aktivně na feromon, který je větrem šířen). Při silnější síle větru se však již nechává větrem unášet, kombinuje zřejmě aktivní a pasivní let a letí po směru větru, tzn. že nereaguje na feromony. Buď na ně přirozeně „narazí“ a nalétne na již částečně obsazený strom (nebo sousední strom) nebo je chycen feromonovým lapačem. Nebo dojde ke změně síly větru a pak se projeví opět aktivní let proti větru za zdrojem agregačního feromonu. Tím může dojít i k šíření na větší vzdálenosti nebo míšení různě silných populací.

Z výše uvedeného vyplývá, že nezpracované ohnisko žíru lýkožrouta zpravidla způsobuje jeho rozšíření (napadení sousedních stromů nebo stromů v bezprostřední blízkosti), avšak celkový konečný rozsah napadení může být ovlivněn i vzdálenými populacemi.

Rychlost šíření je dána také rychlostí vývoje lýkožrouta a tím počtem generací v roce. Při každém dokončení nové generace dochází k rozšíření stávajících ohnisek a vzniku nových ohnisek v bližší nebo větší vzdálenosti od původních ohnisek žíru. V roce 2018 byl vývoj v důsledku abnormálně vysokých teplot rychlý, takže nové generace se objevovaly již po pěti týdnech (Zahradník a kol. 2018). V průběhu jedné generace může s ohledem na řadu faktorů z jednoho kmene vylétnout minimálně několik desítek tisíc jedinců, avšak může to jít až do jednotek statisíců (Skuhravý 2002). Z tohoto pohledu je počet generací v roce velmi významný.

Kdy a jak provádět kontrolu

Zcela obecně lze konstatovat, že pro zamezení šíření lýkožrouta smrkového (Ips typographus) je nutné včas nalézt napadené stromy (a následně je včas a účinně vytěžit a následně asanovat). Vše musí proběhnout v rozmezí od napadení po jeho vyrojení z kmene stromu. Vývoj v současných podmínkách probíhá 5–8 týdnů v závislosti na teplotě, z čehož vyplývá, že v průběhu vegetačního období může mít 3, zcela výjimečně (např. rok 2018) i 4 rojení (tj. 3 dokončené generace). Z toho vyplývá i termínování a potřebnost kontrol.

V posledních letech první (jarní) rojení začíná obvykle v polovině dubna a je závislé především na průběhu počasí (dostatečná teplota, v období letu nesmí pršet), nadmořské výšce a expozici. Zpravidla je hromadné a velmi intenzivní a není-li přerušeno nepříznivými povětrnostními podmínkami, tak i relativně krátké.

Druhé (letní) rojení obvykle probíhá na přelomu června a července (v roce 2018 již zhruba od poloviny června), je rozvleklejší a ne tak hromadné; kromě průběhu počasí hraje významnější roli i nadmořská výška a expozice, která ovlivňuje délku vývoje první generace (na teplejších lokalitách je rychlejší, na chladnějších pomalejší).

Třetí rojení probíhá v menší míře na přelomu srpna a září (v roce 2018 to bylo již počátkem srpna) a má obdobný průběh jako druhé rojení a je i ovlivněno stejnými vlivy. Zde obvykle vývoj končí a lýkožrout smrkový přečkává zimu v různém stadiu svého vývoje (larva, kukla, brouk), avšak v roce 2018 došlo ještě v druhé polovině září ke čtvrtému rojení, kdy brouci napadali i stojící stromy, ovšem za účelem zralostního žíru (dokončení pohlavního vývoje) nebo zazimování se pod kůrou stromu. K zakládání nové generace došlo zcela ojediněle.

K zastavení vývoje pod kůrou přitom dochází až při teplotách pod 7 °C, přičemž minimální teplota pro letovou aktivitu je cca 18 °C (Vité 1952; Chararas 1962; Lobinger 1994; Skuhravý 2002; www.kurovcoveinfo.cz).

Vyhledávání napadených stromů

Během letové aktivity vyhledáváme napadené stromy především v ohrožených lokalitách (osluněné porostní stěny, okolí kůrovcových ohnisek z minulého období, okolí polomů), i když v současné době lýkožrouti napadají i stromy uvnitř porostů, což jejich vyhledání ztěžuje. Využíváme přitom přítomnost drobných rezavých drtinek za šupinkami kůry, zejména na bázi kmene (kořenových nábězích), které je možné nalézt již krátce po napadení stromu. Méně často jsou v tomto období využívány další metody - barevné změny jehličí (od šedozelené po rezavou) nebo opadávání žírem rozrušené kůry. K tomuto jevu dochází nejdřív v prvotním místě napadení, tj. na přechodu zelené koruny a kmene se suchými větvemi. Urychlují ho hmyzožraví ptáci, zejména šplhavci. Nevýhodou těchto metod je skutečnost, že se projevují až ke konci vývoje, resp. již při opouštění kmene, takže čas na asanaci je minimální.

V zimním období se provádí kontrola především na základě příznaků barevných změn jehličí v koruně a opadávání kůry, které se postupně objevují v průběhu celého zimního období. Zde je na následnou asanaci dostatek času.

Drtinky na patě kmene
Drtinky na patě kmene

Barevné změny jehličí po napadení lýkožroutem
Barevné změny jehličí po napadení lýkožroutem

Asanační metody

Vlastní asanace může probíhat několika způsoby, obecně mechanicky nebo chemicky.

Při mechanické asanaci se používá odkorňování ručním škrabákem (nelze však již použít při výskytu kukel nebo brouků pod kůrou) nebo odkornění nástavcem - speciální frézou na motorovou pilu (zde na vývojovém stadiu nezáleží, většina brouků je mechanicky poškozena a hyne). Tyto metody jsou však pracné a denní výkon je malý, s ohledem na současnou kůrovcovou kalamitu naprosto nedostatečný. Na druhou stranu je to aktuálně zřejmě jediná možnost asanace kůrovcového dříví v lesích drobných vlastníků, protože nevyžaduje speciální osvědčení. Větší vlastníci v současné době začínají využívat speciální odkorňovací hlavice na harvestorech, ale i ty mají svá omezení (nelze opět používat ve stadiu kukly a brouka pod kůrou).

Chemická asanace spočívá v celopovrchovém postřiku napadeného kmene povoleným přípravkem na ochranu rostlin (v tomto případě insekticidem), ve schválené dávce a koncentraci. Tuto metodu lze použít v libovolném vývojovém stadiu lýkožrouta. Ke kontaminaci dochází při prokousávání se brouků skrz ošetřenou kůru, ovšem část brouků může přežívat, použijí-li výletové otvory svých „sousedů“. Při správném provedení je garantovaná účinnost postřiku minimálně 8 týdnů. Výkonnost je vyšší než při ručním odkorňování, ale ani zde, s ohledem na současnou kůrovcovou situaci zejména v kalamitních oblastech, nezajišťuje včasné ošetření veškeré napadené kůrovcové hmoty. Navíc legislativa omezuje její použití pro drobné vlastníky, kteří by si chtěli ošetřit dřevo ve vlastním lese, které by nebylo dále obchodováno. Přípravky pro profesionální použití mohou u registrovaných distributorů (jiní nejsou) nakoupit pouze držitelé minimálně II. stupně osvědčení dle zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, v platném znění. Aplikovat ho mohou pouze držitelé osvědčení minimálně I. stupně dle stejného zákona pod odborným dozorem držitele minimálně II. stupně. Přípravky povolené pro neprofesionální použití sice v roce 2018 byly registrovány (celkem dva), ale nebyly komerčně dostupné.

Za asanační metodu nelze považovat odvoz kmenů na skládku mimo les bez dalšího ošetření. Zde, i na skládkách v lese, se využívají nově hromadné asanační metody (výše uvedené asanační metody byly individuální). Nejstarší metodou je aplikace insekticidních sítí (polyvinylchlorid napuštěný insekticidem - alfacypermethrinem), kterými se skládka zakryje, a to bez ohledu na vývojové stadium. Při kontaktu se sítí lýkožrout hyne. Použití insekticidních sítí je výhodné zejména díky jejich multifunkčnosti. Lze použít i pro ochranu nenapadeného polomového dříví na skládkách, a při navnadění feromonovým odparníkem, funguje také jako otrávený lapák hubící další lýkožrouty. Lze použít především na menších skládkách výřezů či surových kmenů (Zahradníková & Zahradník 2015). Limitujícím faktorem je do jisté míry rozměr insekticidní sítě (8,5×12 m); sítě je možné nastavovat (překryv se pouze zatíží). Z ekonomického pohledu jde o náročnější metodu a jisté problémy mohou být i s logistikou - výrobce garantuje cca 7 000 ks insekticidních sítí pro rok 2019.

Druhou metodou, zavedenou v průběhu roku 2018, je asanace skládek technologií MERCATA. Tato metoda spočívá v tom, že skládka výřezů je celopovrchově ošetřena insekticidem, včetně bočních čel, a následně zakryta netkanou textilií. Ke kontaminaci s následným úhynem brouků dochází po vyrojení brouků z kmenů, část je kontaminována přímo při prokousávání brouků kůrou (horní, ošetřená část skládky) a část kontaktně při procházení se po ošetřeném povrchu skládky při snaze odlétnout ze skládky - textilie zaručí relativně dlouhý kontakt s ošetřenými výřezy. Skládka musí být zakryta po celou dobu, kdy ji budou brouci opouštět (Zahradník a kol. 2018). Metoda je použitelná na malé skládky (kolem 10 m3) až po středně velké skládky (cca 100 m3, výjimečně až kolem 300–400 m3). I zde je limitující rozměr textilie (12×100 m - optimální pro výřezy o délce 4 m). Pro tuto metodu byla zpracována certifikovaná metodika (Zahradník a kol. 2018 - in pres) a byla zapsána jako užitný vzor (Lukáš a kol. 2018).

Pro velké skládky (kolem cca 1 000 m3) je experimentálně používána metoda zaplynování skládky zakryté fólií pomocí plynu EDN (ethandinitril); může však být prováděna pouze specializovanou firmou a zatím není povolena. V roce 2018 byla pro použití udělena výjimka a zřejmě bude udělena výjimka i pro rok 2019 (Stejskal a kol. 2017; Aulický a kol. 2018).

Odchytová zařízení

Použití odchytových zařízení (lapáků, otrávených lapáků nebo feromonových lapačů) má v současné kalamitě spíše doplňkový charakter, kdy může částečně zachytit brouky, kteří v porostech zůstali. V nejvíce postižených oblastech se jejich používání doporučuje v současné době pouze v minimální míře pro monitoring letu, je to nutné však sladit s platnou legislativou.

Ruční asanace loupákem
Ruční asanace loupákem

Asanace pomocí adaptéru na motorovou pilu
Asanace pomocí adaptéru na motorovou pilu

Odkorňování pomocí odkorňovací hlavice na harvestor Ponsee
Odkorňování pomocí odkorňovací hlavice na harvestor Ponsee

Aplikace insekticidní sítě
Aplikace insekticidní sítě

Asanace skládky metodou MERCATA - a) postřik, b) zakrývání skládky, c) asanovaná skládka
Asanace skládky metodou MERCATA - a) postřik, b) zakrývání skládky, c) asanovaná skládka

Asanace skládky fumigací plynem EDN
Asanace skládky fumigací plynem EDN

Otrávený lapák - trojnožka
Otrávený lapák - trojnožka

Feromonový lapač - a) štěrbinový, b) křížový
Feromonový lapač - a) štěrbinový, b) křížový

Závěry

Současná extrémní kůrovcová kalamita, která postihla některé oblasti České republiky a stále se šíří neobvyklou rychlostí, staví před lesníky nové úkoly. Z výše uvedeného vyplývá:

  • Individuální asanační metody v extrémních oblastech jsou z pohledu na výkon nerealizovatelné; nelze od nich ale odstoupit v oblastech, kde kůrovcová kalamita dosud naplno nepropukla. V řadě případů některé z těchto metod mohou být jediným východiskem pro drobné vlastníky lesa.
  • Asanace odkorňovacími hlavicemi je v začátcích a je vhodná pouze pro středně velké a velké vlastníky. I ta má svá omezení - nelze použít ve stadiu kukly a brouka pod kůrou. Zpomaluje výkon harvestoru.
  • Insekticidní sítě jsou vhodnou metodou zejména pro drobné skládky (limitem je velikost plachty), navíc multifunkční (lze využít i pro preventivní ochranu nenapadeného dříví a využít současně jako otrávený lapák), avšak ekonomicky je náročnější a k dispozici bude pouze omezené množství sítí.
  • Asanace skládek technologií MERCATA je dostupnou, jednoduchou a levnou metodou pro asanaci menších a středně velkých skládek.
  • Fumigace skládek plynem EDN je určena především pro velké skládky, je ekonomicky nákladná, může ji provádět pouze specializovaná firma a dosud není povolena (bude zřejmě použitelná po udělení výjimky).
  • Aplikace odchytových zařízení (lapáků, otrávených lapáků, feromonových lapačů) je v extrémně kalamitních oblastech zcela neefektivní, lze je využít pouze pro monitoring letu. V oblastech, kde dosud k rozvoji kalamity nedošlo je však nutné je i nadále používat v souladu s ustálenými pravidly (legislativou).

Důležité je nerezignovat, v maximální využívat odborné lesní poradenství (Lesní ochranná služba, odborný lesní hospodář, státní správa lesů na ORP) a sledovat dění kolem kůrovcové kalamity. V současné době se stále objevují novinky usnadňující práci zejména drobným vlastníkům - změny v legislativě, rajonizace ČR s ohledem na kůrovcovou situaci nebo kůrovcová mapa dávající přehled o aktuální situace v lese každého vlastníka a u okolních vlastníků - dostupná na www.kurovcovamapa.cz.

Použitá literatura je k dispozici u autorů článku.

Příspěvky vznikly v rámci institucionální podpora na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace MZE RO0118.

Související články

Dřepčíci rodu Phyllotreta - snížená citlivost k thiaclopridu

13. 09. 2019 Ing. Kateřina Kovaříková, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Škůdci Zobrazeno 118x

Rezistence mšice broskvoňové na řepce vůči insekticidům a možnosti ochrany

12. 09. 2019 Ing. Jitka Stará, Ph.D., Ing. Tomáš Hovorka, Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 127x

Vrtule ořechová - nový škůdce vlašských ořechů

10. 09. 2019 Ing. Kamil Holý, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 382x

Ochrana porostů řepky proti podzimním škůdcům

09. 09. 2019 Ing. Marek Seidenglanz a kol. Škůdci Zobrazeno 234x

Vývoj rezistence dřepčíků na řepce vůči insekticidům a možnosti ochrany

05. 09. 2019 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc. a kol. Škůdci Zobrazeno 281x

Další články v kategorii Škůdci

detail