Makadlovka jihoamerická - nový invazní škůdce rajčat

22. 02. 2019 Mgr. Milena Březíková; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Olomouc Škůdci Zobrazeno 10340x

V minulém roce způsobila makadlovka Tuta absoluta (Tuta absoluta Meyrick, 1971) větší škody na porostech rajčat a poprvé i brambor na jižní a střední Moravě. Jednalo se o oblast Břeclavska ve Velkých Němčicích a Starovicích a Olomoucka kolem Litovle na více lokalitách a v okresech Prostějov a Přerov. Jeden nález pochází z Čech (okres Kutná Hora). Co se týká výskytu kolem Litovle, s velkou pravděpodobností zde byla makadlovka zavlečená nákupem napadených sazenic rajčat z Holandska.

Na území České republiky byl poprvé její výskyt potvrzen v roce 2013, kdy tento drobný motýlek dokázal na Prostějovsku během jedné vegetační sezony zlikvidovat porost rajčat ve skleníku o výměře 0,4 ha. Během dalších let byly zaznamenány občasné nálezy v Olomouckém kraji bez větších škod.

Původ a taxonomické zařazení

Místem původního výskytu motýla je Jižní Amerika, kde patří k nejvýznamnějším škůdcům porostů rajčat již více než 30 let. V posledních letech se makadlovka Tuta absoluta invazně šíří do nových oblastí jižní a střední Evropy. V Evropě byl její první výskyt potvrzen ve Španělsku v roce 2006 na rajčatech dovezených z Jižní nebo Střední Ameriky. Z prvního ohniska výskytu se začal rychle šířit do dalších evropských zemí, do oblastí Středního a Blízkého východu a do Severní Afriky. V současnosti je známý jeho výskyt téměř ze všech států jižní a střední Evropy včetně Velké Británie.

Makadlovka patří do řádu motýlů (Lepidoptera), čeledi makadlovkovitých (Gelechiidae), která u nás zahrnuje 240 druhů. Jedná se o drobné, většinou šedohnědě zbarvené motýly s rozpětím křídel 10–20 mm. Někteří z nich jsou u nás obecně známými škůdci kulturních rostlin, např. makadlovka kmínová (Depressaria daucella) nebo makadlovka řepná (Scrobipalpa ocellatella).

Morfologie a biologie

Dospělec makadlovky Tuta absoluta je drobný motýl s rozpětím křídel 9–10 mm. Má nenápadné šedohnědé zbarvení s černými a stříbřitě šedými skvrnkami na předních křídlech. Zadní křídla mají lichoběžníkový tvar, jsou úzká s dlouhými třásněmi. Pro makadlovky jsou charakteristická dlouhá, nahoru protažená makadla, která jsou dobře viditelná pouhým okem. Tykadla jsou nitkovitá, jednotlivé články zřetelně dvoubarevné.

T. absoluta napadá přednostně rostliny z čeledi lilkovitých. Hospodářsky významnými druhy jsou rajče jedlé, lilek brambor a lilek vejcoplodý. Z volně rostoucích a okrasných lilkovitých rostlin patří k hostitelům např. durman obecný, lilek černý, lilek hlošinolistý, lilek Solanum lyratum a tabák sivý. Nebyla zjištěna na paprice.

Tato jihoamerická makadlovka má velký reprodukční potenciál. Životní cyklus trvá v optimálních podmínkách 29 až 37 dní, přičemž je schopná vytvořit za rok 10 až 12 generací. Vývoj se zastavuje při teplotách 7–10 °C. Jedná se o teplomilný druh, který není schopen přezimovat v chladnějších oblastech mírného podnebního pásu. Minimální a maximální teplota pro dokončení vývoje je 13 a 30 °C. Přezimuje buď ve stadiu vajíčka, kukly nebo dospělce. Samičky kladou 230–260 vajíček přímo na hostitelské rostliny, nejčastěji na spodní stranu listů, v blízkosti žilek, do jamek ve stoncích a zřídka do nezralých plodů. Vajíčka jsou velmi malá, oválná, krémově žlutá o délce 0,4 mm.

Housenky se líhnou po 4–6 dnech a minují v listech, stoncích a plodech. Minování je druh žíru, kdy je vyžírán pouze parenchym rostlinného pletiva, přičemž obě pokožky zůstávají zachovány. Listové pletivo v okolí min nekrotizuje. Po vylíhnutí jsou housenky bělavé. Později tmavnou přes zelenavou do světle růžové barvy. Mají tmavě hnědou hlavu a na předohrudi výrazný černý proužek. Dorůstají do velikosti 8 mm. Housenky prochází čtyřmi instary, přičemž ve třetím a čtvrtém instaru jsou velmi pohyblivé a vyskytují se i mimo miny. Kuklí se po 12–15 dnech v půdě, na povrchu rostlin nebo v minách. Kukla je hnědá, velká asi 6 mm, často uložená v bílém zámotku.

Silně napadený porost rajčat makadlovkou T. absoluta na Prostějovsku

Dospělec T. absoluta

Housenka T. absoluta

Požerky na plodu rajčete

Miny na listech bramboru

Příznaky napadení a škodlivost

Škodlivým stadiem jsou housenky, které škodí žírem, tzv. minováním (vyžírají pletivo mezi oběma pokožkami). Na listech jsou přítomny charakteristické nepravidelné plošné miny. Na jednom listu může být více min. Ve stoncích a v plodech vyžírají housenky chodbičky. V těsné blízkosti poškození jsou viditelné kupičky tmavého zrnitého trusu. V případě silného napadení listy zcela odumřou, zatímco požerky ve stoncích způsobují deformace rostlin. Poškozené části rostlin jsou sekundárně napadány houbovými patogeny. Rostliny rajčete a bramboru mohou být napadány ve všech růstových fázích. Makadlovka škodí pouze na nadzemních částech rostlin, v kořenech ani v hlízách se nevyvíjí. Poškozují i květy a plody, čímž výrazně snižují výnos a kvalitu plodů.

Pozor na záměnu!

Pozor na záměnu s jiným minujícím hmyzem, nejčastěji s vrtalkami (řád dvoukřídlí - Diptera, čeleď vrtalkovití - Agromyzidae), které se také běžně vyskytují v porostech rajčat. Ochrana proti těmto škůdcům je zcela odlišná. Jedná se především o počáteční fázi minování, ve které jsou miny housenek T. absoluta velmi podobné minám některých druhů vrtalek. Později jsou miny dobře odlišitelné.

Miny makadlovky T. absoluta jsou nepravidelné, širší a plošší na rozdíl od min způsobených vrtalkami rodu Liriomyza, které jsou užší, různě klikaté a překřížené. Odlišný je i charakter exkrementů. Trus makadlovky T. absoluta se nachází zpravidla na povrchu min v podobě drobných tmavých zrnitých kupiček. V minách vrtalek je trus viditelný jako černý proužek, který kopíruje jejich tvar.

Rozdílnost je i v morfologii larev, které žijí uvnitř min. Housenky T. absoluta mají dobře vyvinutou hlavu a tři páry hrudních končetin. Dorůstají do velikosti 8 mm. Larvy vrtalek jsou mnohem menší, jen 3 mm velké, beznohé a s nezřetelnou hlavou.

Fytosanitární význam

Makadlovka jihoamerická je pro Českou republiku novým zavlečeným druhem. Nejedná se o regulovaný škodlivý organizmus uvedený v přílohách vyhlášky č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organizmů rostlin a rostlinných produktů. Má však velký invazní potenciál. S velkou pravděpodobností hrozí reálné nebezpečí jejího zavlečení do dalších oblastí i u nás. I když u nás není schopna přezimovat, jak se letos ukázalo, může způsobit nemalé škody nejen ve sklenících, ale v letních měsících i na polích a v zahradách.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský provádí pravidelný průzkum výskytu pomocí feromonových lapáků v provozech s produkcí rajčat, kde by se T. absoluta mohla vyskytnout, zejména ve sklenících, fóliovnících a skladech. V případě potřeby poskytuje odborné informace profesionálním pěstitelům i veřejnosti a je také oprávněn doporučit a nařídit podle rostlinolékařského zákona při zjištění jejího výskytu regulační a eradikační opatření.

Životní cyklus makadlovky T. absoluta

Detail miny v listu rajčete s trusem makadlovky

Charakter min

Feromonový lapák

Ochrana

Účinnou ochranu je možné zajistit kombinací preventivních opatření a následných agrotechnických, biologických a chemických metod ochrany.

Doporučovanou prevencí je nemanipulovat v blízkosti porostů rajčat s plody dováženými z rizikových zemí nebo z oblastí nejasného původu, likvidovat použité přepravní obaly nebo je důkladně vyčistit před dalším použitím. V případě zakoupení sadby z rizikových oblastí provádět pravidelné kontroly rostlin. Vhodné je preventivně vyvěsit feromonové lapáky nebo bílé lepové desky a instalovat sítě proti hmyzu ve větracích otvorech v uzavřených prostorech.

V případě zjištění výskytu T. absoluta je nezbytná likvidace veškerého rostlinného materiálu jevícího příznaky napadení, průběžné odstraňování vizuálně napadených rostlin až do ukončení sklizně a bezprostředně po sklizni zničení všech zbytků rostlin z čeledi lilkovitých nejlépe spálením. Poté je nutné nechat skleníky přes zimu vymrznout a na začátku sezony do rizikových míst umístit druhově specifické feromonové lapáky, které slouží k ověření nepřítomnosti škůdce. Lze využít i světelných elektrických lapačů.

V biologickém boji využívají přípravky na bázi azadirachtinu, Bacillus thuringiensis var. kurstaki, entomopatogenních hub Metarhizium anisopliae a Beauveria bassiana, bakulovirů, vosiček Trichogramma achaeae a T. pertiosum a dravých ploštic rodu Macrolophus, Nabis a Nesidiocoris. U nás jsou dostupné selektivní biologické insekticidy Lepinox plus (Bacillus thuringiensis var. kurstaki) a NeemAzal T/S (azadirachtin), které jsou účinné na housenky a vhodné i do ekologického zemědělství.

Efektivní chemická ochrana je problematická, protože housenky žijí uvnitř min, ve kterých jsou částečně chráněné proti aplikaci insekticidu. Navíc je dlouhodobě známa jejich rezistence vůči pyretroidům a avermectinům. Ochrana proti housenkám je založena na aplikaci přípravků na bázi účinných látek abamectin, chlorantraniliprole, indoxacarb, spinosad, teflubenzuron a thiacloprid a proti dospělcům na bázi účinných látek acetamiprid, cypermethrin, deltamethrin, imidacloprid a teflubenzuron.

foto: M. Březíková, M. Dolének, J. Sitek, EPPO