Nepřímý monitoring škůdců
12. 08. 2019 Škůdci Zobrazeno 2719x
Existují různé metody monitoringu škůdců v závislosti na druhu škůdce a plodiny. Pro většinu druhů je nejúčinnější vizuální prohlídka rostlin, skrytě žijící druhy lze sledovat pomocí feromonových či světelných lapáků, odchytem do barevných misek, sklepáváním, smýkáním a mnoha dalšími speciálními metodami, které se používají v základní entomologii.
Jiný monitoring
K monitoringu škůdců lze nepřímo využít přítomnost jejich nepřátel (predátorů a parazitoidů), u druhů produkujících sladkou medovici její sběratele (opylovače a dospělce jiného hmyzu). Vidí-li pěstitel hrušní hromadný nálet včel a čmeláků na stromy po odkvětu, je mu hned jasné, že má co do činění s merou a vizuální prohlídka větviček tento neradostný pocit potvrdí. Větší význam pro ochranu rostlin mají znalosti o druzích hmyzu, které indikují skrytě žijící nebo těžko sledovatelné škůdce a jejich stadia - např. škůdce podzemních částí rostlin, drobná vajíčka a larvy nejnižších instarů.
V agrocenózách se nacházejí stovky až tisíce druhů hmyzu (z celkového počtu cca 35 000 našich druhů), jejichž správné určení do taxonomických skupin vyžaduje základní entomologické znalosti. Pro potřeby praxe však stačí pouze „nakoukat“ z obrázků ty správné indikační druhy v jednotlivých plodinách (podobně jako u škůdců) a správnost diagnostiky poté ověřit dohledáním příslušných vývojových stadií škůdců nebo později spárovat s výskytem poškození.
Indikační druhy
Početnost indikačních druhů může korelovat s mírou rizika poškození, tzn. vysoký výskyt indikačních druhů předpovídá vysoké poškození rostlin. Vzhledem k tomu, že indikační druhy jsou většinou citlivější k používaným pesticidům, reagují se zpožděním na nárůst populace škůdců a vlivem dalších faktorů je početnost indikačních druhů většinou nižší. Proto je nutné vždy provést monitoring škůdců a zjistit, zda došlo k překročení prahu škodlivosti.
Vhledem k množství druhů škůdců a pěstovaných plodin lze k nepřímému monitoringu škůdců využít desítky až stovky druhů hmyzu. Zde uvedené druhy reprezentují základní skupiny, jsou v posledních letech relativně hojné a představují průřez danou problematikou.
Indikátoři savých škůdců
Saví škůdci přijímají v potravě nadbytek cukrů, které vylučují nestrávené ve formě medovice. Sladká medovice láká dospělce jiného hmyzu, závislé na cukru. Výskyt začínajících kolonií mšic, mer a molic odhalí přítomnost mravenců, opylovačů (včela medonosná - obr. 1, čmeláci, samotářské včely), predátorů (slunéčka, pestřenky) a dalšího hmyzu, který se zpravidla na rostlinách bez škůdců nezdržuje. Mravenci putující do korun stromů nebo čilý ruch v obilí, zpravidla nevěstí nic dobrého. Pokud porost navštěvují včely, je třeba k potlačení škůdce zvolit šetrné přípravky.
Obr. 1: Včelu medonosnou láká na kapustu medovice molice vlaštovičníkové - pozor při aplikaci přípravků jedovatých pro včely!
Orná půda a vinohrady
Lumek ozbrojený (Amblyteles armatorius) je nejhojnější představitel žlutočerně zbarvených lumků. Samci a samice mají odlišné zbarvení. Velikost těla je 11–18 mm. Od podobných druhů se snadno odliší podle dlouhých trnů na zadní části hrudi (bedrech - obr. 2). Samice parazitují housenky osenic žijící v půdě, v podzimním chladném období nelétá - leze po povrchu půdy. V letech s mírnou zimou se vyskytuje od února do prosince, přes léto hibernuje. Nárůst početnosti v zemědělských kulturách byl patrný v letech 2015–2016, což souviselo s vyšší mírou přežívání housenek osenic přes zimu, které se projevilo vyšší škodlivostí housenek na polních kulturách i vinicích.
Lumek Diphyus quadripunctorius je obdobně velký jako lumek ozbrojený. Samec patří do hůře určitelné skupiny žlutočerných lumků, samice se pozná podle zbarvení – tělo je převážně černé, štítek na hrudi žlutý, na 2.–3. článku zadečku jsou 2–4 žluté skvrny (obr. 3). Parazituje v housenkách můr, zvýšený výskyt byl ve stejném období a ze stejných důvodů, jako u lumka ozbrojeného.
Lumek Tersilochus spp. - dospělci jsou černí, 3–4 mm velcí. Roje samců (desítky jedinců) jsou nápadné okolo květů řepky a hořčice (obr. 4). Parazituje v larvách blýskáčků. Kladélko samic přesahuje konec zadečku a je obloukovitě ohnuté vzhůru.
Jesenka Platygaster spp. je až 1,9 mm velká, černě zbarvená (obr. 5). Tykadla jsou vkloubena těsně nad kusadly, žilnatina křídel značně redukovaná. Parazituje v larvách bejlomorek. V porostech řepky velice hojná.
Obr. 2: Samec lumka ozbrojeného - šipka ukazuje dlouhý trn na bedrech
Obr. 3: Samice lumka Diphyus quadripunctorius s párovými skvrnami na zadečku
Obr. 4: Hromadný výskyt samců lumka rodu Tersilochus na květenství řepky
Obr. 5: Jesenky na mladé šešuli
Sady a chmelnice
Vyšší druhová diverzita rostlin v meziřadí sadů zvyšuje počet druhů hmyzu a klade vyšší nároky na diagnostiku hmyzu v porovnání s monokulturou chmele, kde se vyskytují jen škůdci a jejich antagonisté.
Lumčík Ascogaster spp. indikuje přítomnost vajíček obaleče jablečného, ale i dalších druhů škodlivých obalečů. Při výskytu v sadech je nutné ihned prohlédnout plody a přilehlé listy na přítomnost vajíček obalečů. Pokud bylo v předchozím roce vysoké napadení obalečem jablečným, může být následující rok početnost lumčíka též vysoká (vyšší než odpovídá výskytu obaleče). Tělo dospělců převážně černé, tergity zadečku jsou srostlé do skořápkovitého útvaru (jednotlivé články nejsou rozpoznatelné - obr. 6). Lumčík parazituje vajíčka obalečů, ale jeho larva se vyvíjí až v housence, kterou usmrtí ještě před zakuklením. Parazitované housenky obaleče jablečného jsou neduživé, bělavé, na první pohled mohou připomínat jiný druh.
Lumek Scambus spp. parazituje larvy květopase hrušňového i květopase jabloňového. Spečené květy jabloní, napadené květopasem jabloňovým, jsou zdaleka viditelné, některé květní pupeny hrušní, napadené larvou květopase hrušňového, mohou vypadat na první pohled nepoškozeně, ale samice lumka neomylně pozná přítomnost larvy uvnitř (obr. 7). Že je tomu tak, lze zjistit rozebráním pupenu.
Kuklice nesytková (Leskia aurea) parazituje v housenkách nesytky jabloňové. Je hojná především ve starých výsadbách jabloní promořených nesytkami (obr. 8). Pozornost nesytkám by měla být věnována při výskytu kuklic v mladých sadech nebo u stromků na slabě rostoucích podnožích.
Lumek opásaný (Therion circumflexum) je štíhlý, 15 mm velký, černo oranžově zbarvený druh. Kladélko samic krátce přesahuje délku zadečku. Dospělci létají pomalu okolo rostlin chmele. Při prohledávání rostlin nelétají dopředu jako většina lumků, ale pohybem připomínají miniaturní dron, snímkující listy rostlin z různých úhlů (obr. 9). Pohyb do stran, nahoru a dolů či stání na místě není problém. Samci hledají líhnoucí se samice, oplozené samice zase housenky listožravých můr. Vysoký výskyt lumka nemusí znamenat katastrofu, v posledních letech počet lumků převyšoval počet housenek, které na žádné ze sledovaných chmelnic nepřesáhly práh škodlivosti.
Obr. 6: Lumčík rodu Ascogaster upozorní na vajíčka obalečů
Obr. 7: Pupen napadený květopasem hrušňovým - bez přistání samice lumka rodu Scambus a následné rozebrání pupenu by larva uvnitř zůstala neodhalena
Obr. 8: Kuklici nesytkovou lze nejsnáze najít na květech
Obr. 9: Lumek opásaný při prozkoumávání listů chmele
Sklady, potravinářské provozy, budovy
Štíhlý lumek Venturia canescens indikuje výskyt housenek zavíječů (zavíječ paprikový a zavíječ moučný). Délka těla do 10 mm, hlava a hruď černé, zadeček červený, kladélko samic dlouhé, ohnuté vzhůru. Při dostatku housenek hojný. Používá se k biologické ochraně proti zavíječům.
Švábomaři (Evaniidae) mají v poměru k tělu malý zadeček, který je nasazen vysoko nad kyčlemi zadních nohou (obr. 10). Délka těla do 7 mm. Jejich výskyt upozorní na přítomnost švábů, v jejichž ootékách se vyvíjejí. V budovách se vyskytují nepůvodní, teplomilné druhy švábomarů, zavlečené k nám spolu s nepůvodními druhy švábů. O výskytu nepůvodních švábomarů na našem území je minimum informací. Jediný publikovaný údaj z padesátých let se týká druhu Prosevania punctata. Se zbožím jsou k nám zavlékány další cizokrajné druhy, ale bohužel údaje o jejich výskytu nejsou k dispozici. Pokud podobně vypadající zvíře naleznete ve vašich prostorách, odchyťte jej a pošlete prosím autorovi článku.
Nepřímý monitoring nemusí sloužit jen k odhalení zemědělských škůdců, uplatnění najde např. při výletu do přírody nebo na exotické dovolené (švábomaři lezoucí po zdech hotelu indikuji přítomnost švábů). Pro lidi trpící arachnofobií mohou být indikačním druhem různé hrabalky, jejichž larvy se vyvíjejí na pavoucích (obr. 11). Čím větší druhy hrabalek, tím větší pavouci v dané oblasti žijí a čím více hrabalek, tím větší pravděpodobnost setkání s pavoukem v blízkém okolí.
Obr. 10: Přítomnost skrytě žijících švábů v objektu odhalí švábomaři pochodující po zdech za denního světla
Obr. 11: Velké druhy hrabalek (délka těla 3 cm) indikují přítomnost velkých pavouků (8 cm)
Článek vznikl za podpory projektů MZE-RO0418 a Danone Early Life Nutrition - Project Socrates.
Další články v kategorii Škůdci
RSS
RSS