BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Ochrana sadů proti škůdcům a patogenům v roce 2022

25. 11. 2022 Ing. Vladan Falta, Ph.D., BIOCONT spol. s r.o. Škůdci Zobrazeno 1015x

Letošní sezona v sadech skončila a nyní nastává ideální čas k jejímu zhodnocení, a to především z pohledu ochrany sadů. Jednu z důležitých rolí v tomto směru hraje průběh počasí, které určuje dynamiku vývoje škůdců a patogenů.

Varistar

Počasí

I když se data liší dle jednotlivých regionů, určitou představu o letošní situaci si můžeme udělat na základě celorepublikové statistiky (tab. 1). Z teplotních údajů je patrný pomalejší nástup jara, zejména poměrně chladný duben s odchylkou -2,1°C od dlouhodobého normálu. Zbylé měsíce, (květen až srpen) k nimž jsou nyní k dispozici data, naopak poukazují na nadprůměrné teploty. Pokud se týká srážek, tak se zde více projevuje jejich regionální charakter. Všeobecně se mohl projevit vláhový deficit během března při zakládání nových výsadeb; naopak deštivé počasí ve druhé polovině dubna komplikovalo opylování kvetoucích sadů a přispělo ke vzniku významných primárních infekcí strupovitosti. Zaznamenána byla poškození výsadeb kroupami a lokálně i jarními mrazy.

Navzdory chladnějšímu dubnu se termíny fenologických fází v jarním období pohybovaly mezi roky 2020 a 2021 a k zásadnímu opoždění v tomto směru nedošlo. Například na Jičínsku jabloně kvetly 4. 5. 2022, což odpovídá dlouhodobému trendu v tomto regionu (tab. 2).

Tab. 1: Statistické údaje k průměrným měsíčním srážkám a teplotám na území ČR během vegetační sezony 2022 ve srovnání s dlouhodobým normálem za období 1991–2020 (Zdroj: ČHMÚ)

Meteorologický údaj

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

Srážky 2022

16

42

50

101

63

91

Srážky (normál 1991–2020)

46

39

70

82

89

78

Srážky (% normálu)

35

108

71

123

71

117

Průměrné teploty 2022 (°C)

3,1

6,4

14,3

18,7

18,6

19,1

Prům. teploty (normál 1991–2020)

3,2

8,5

13,1

16,5

18,3

17,9

Teploty - odchylka od normálu ( °C)

-0,1

-2,1

1,2

2,2

0,3

1,2

Tab. 2: Srovnání termínů fenologických fází v letech 2020–2022 (Jičínsko)

Ovocný druh - fenologická fáze

2020

2021

2022

Rozdíl 2022–2021 (dny)

Meruňky - květ

30. 3.

23. 4.

5. 4.

+13

Slivoně - květ

10. 4.

30. 4.

20. 4

-10

Jabloně - myší ouško

4. 4.

19. 4.

29. 3.

-12

Jabloně - balónek

18. 4.

7. 5.

26. 4.

-12

Jabloně - poč. květu

22. 4.

11. 5.

4. 5.

-7

Jabloně - lískový oříšek

15. 5.

25. 5.

18. 5.

-8

Škůdci

Prvním škůdcem, který v jarním období projevuje aktivitu, je mera skvrnitá (Cacopsylla pyri). Mery přezimují v sadech a pářit se a klást vajíčka začínají již v předjaří nebo dokonce i během zimy. Abychom docílili co nejlepšího larvicidního účinku na raná stadia nymf první generace, je třeba mery přimět, aby kladly v co nejužším období a líhnutí nymf nebylo tak rozvleklé. K tomuto účelu jsou využívány aplikace olejů a kaolín v intervalech dle srážek a aktivity mer. Jejich přítomnost v sadech zjišťujeme pomocí sklepávání a kontrolou výskytu prvních vajíček na 2–4letém dřevu. Na Jičínsku se první vajíčka mer začala v sadech objevovat zhruba v polovině března a vrchol líhnutí nymf byl zaznamenán kolem 20. 4. 2022.

V posledních letech se do sadů opět začíná vracet další ze škůdců vázaných na počátek jara, a to květopas jabloňový (Anthonomus pomorum). Zvládání ochrany komplikuje skutečnost, že z nabídky přípravků zmizely doposud osvědčené látky se spolehlivou účinností proti květopasům (chlorpyrifos-m, thiacloprid). Proti květopasu zasahujeme v době úživného žíru brouků ještě před vykladení vajíček. O zásahu rozhoduje výsledek sklepávání, které provádíme v době, kdy se na pupeny začínají otevírat a objevují se zelená pletiva. Brouci bývají nejvíce aktivní za slunečných dnů, kdy teploty stoupnou k 15 °C. V signalizaci ochrany také můžeme využít teplotních sum dostupných na www.amet.cz, kde jsou nastaveny hodnoty pro první výskyty brouků, počátek kladení i další fáze vývoje. V každém případě je třeba vycházet z pozorování přímo v sadech.

Dalším významným škůdcem, jehož musíme sledovat již od počátku rašení, je mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea). Tato mšice škodí nejen sáním na listech, ale především působí deformace plodů a zabrzdění jejich růstu. Poškození násady bylo možno letos pozorovat velmi často, což svědčí o nutnosti přesné signalizace ochrany a možná i změnách ve výběru přípravků. Problém spočívá v tom, že předpoklady ke vzniku těchto škod vznikají velmi záhy po zahájení aktivity mšic, takže je třeba v ochraně jednat co nejdříve. Optimálně zasahujeme v době líhnutí zakladatelek z diapauzních vajíček, k čemuž dochází většinou v období mezi zeleným a růžovým poupětem. Líhnoucí se mšice vytvářejí na rašících listech nepřehlédnutelné červené puchýřky, uvnitř kterých nalezneme zprvu zakladatelky, později i nymfy nové generace. Podle výskytu těchto příznaků také určujeme termín aficidního zásahu. V letošním roce se mšice jitrocelová začala líhnout v první dekádě dubna a zásah bylo třeba provést podle místních podmínek kolem 15. 4.

Z dalších druhů mšic bylo třeba provádět ochranu proti mšici třešňové (Myzus cerasi), mšici broskvoňové (Myzus persicae), mšici slívové (Hyalopterus pruni), mšici svízelové (Dysaphis pyri) na hrušních, zástupcům rodu Brachycaudus na meruňkách aj.

Z druhového spektra mšic je v jabloních v posledních době zásadním tématem vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum). Kromě příznaků typických pro většinu dalších mšic (sání na listech a letorostech) vlnatka vytváří rány ve dřevě a likviduje pupeny. Udržení kontroly nad populacemi vlnatky bývá obtížné, neboť její kolonie kryté voskovými povlaky osidlují partie korun hůře přístupných pro zasažení postřikem. Situaci komplikují i mírné zimy, které umožňují rychlejší zahájení aktivity mšic přežívajících na nadzemních částech stromů. Vlnatce během vegetace vyhovuje vlhčí počasí a lépe se jí daří ve výsadbách pod sítěmi. Zatímco při jarních zásazích (před květem nebo těsně po květu) většinou dosáhneme dostatečné účinnost aplikací samotného aficidu, později po vytvoření velkých kolonií se vyplatí před zásahem voskové povlaky omýt pomocí draselného kokosového mýdla.

V ochraně proti vlnatce hrají důležitou úlohu přirození nepřátelé z nichž je nejdůležitějším regulátorem parazitická vosička mšicovník vlnatkový (Aphelinus mali). Mšicovník je ale citlivý k širokospektrálním insekticidům, jež do postřikového plánu musíme zařazovat obezřetně. Kolonie vlnatky hojně osidlují i slunéčka i další afidofágové, jež rovněž přispívají k jejímu potlačení. Letos jsme mohli u vlnatky zaznamenat rychlý rozvoj po odkvětu a na přelomu jara a léta, kdy převažovalo deštivé počasí. Naopak ve srážkově chudších letních měsících došlo k ústupu mšic, jež byly hojně parazitovány mšicovníkem. Vlnatka ale v některých sadech obnovila svou aktivitu v době teplotně příznivých říjnových dnů a působila potíže při sklizni.

Dalším škůdcem ze spektra „jarních“ druhů je pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea). V ochraně proti pilatce jablečné aplikujeme insekticid buďto na dospělce těsně před květem, anebo larvicid na líhnoucí se housenice, přesněji na vajíčka ve stadiu červených očí. Termín adulticidního ošetření proti pilatce spadal například na Jičínsku v letošním roce na přelom dubna a května a larvicid bylo třeba aplikovat kolem 8. 5. 2022 (graf 1).

Po odkvětu peckovin se ve výsadbách, obzvláště v meruňkách, pravidelně vyskytují housenky různých druhů píďalek. Monitoringu je třeba věnovat pozornost včas, abychom zachytili první výskyty vylíhlých housenek a mohli zasáhnout na jejich raná stadia. Housenky bývají při teplejším jarním počasí při chuti, velmi rychle rostou a při zaváhání může překvapivě brzy dojít k rozsáhlému poškození listové plochy.

První housenky píďalek a požerky na meruňkách byly zaznamenávány od poloviny dubna a ve stejném období docházelo také k rozlézání slupkových a pupenových obalečů v jabloních.

V jarním období do sadů pravidelně nalétávají zobonosky, jejichž hlavní tlak v letošním roce probíhal od květu jabloní (přelom dubna a května) až do konce května. Zobonosky napadají hlavně okraje výsadeb sousedící s neošetřovanými plochami, takže v ochraně se především soustřeďujeme na tato ohniska.

Zhruba v polovině května zahajuje ve většině regionů zahajuje svou letovou aktivitu obaleč jablečný (Cydia pomonella). První významnější letovou vlnu první generace jsme na Jičínsku zaznamenali na konci května, další přibližně kolem 20. 6. Začátek letu druhé generace obaleče jablečného bychom mohli vztáhnout k letové vlně, jež proběhla v první dekádě srpna (graf 2). Škody ale působila především první generace, což vyplývá i z výstupu programu RIMpro na jižní Moravě (graf 3).

Podle teplotních sum, a také úlovků v lapácích začala podle regionů v poslední červnové dekádě létat první generace obaleče zimolezového (Adoxophyes orana). Tento druh má na rozdíl od obaleče jablečného u obou generací krátké periody letu, takže si zde většinou vystačíme se dvěma ošetřením za sezonu. Zásahy můžeme spojit s ochranou proti obaleči jablečnému. Obaleč zimolezový v posledních letech sice nepůsobí během sezony významnější škody, ale housenky často vytváří požerky na plodech těsně před sklizní.

Z dalších škůdců z řádu motýlů stojí za zmínku podkopníček spirálový (Leucoptera malifoliella), který se lokálně může přemnožit a působit závažné škody na listové ploše Podkopníček se vrací do sadů v souvislosti s vyřazením ovicidních přípravků, které působily spolehlivěji než larvicidy. Housenky podkopníčka se po vylíhnutí přímo z vajíček vykladených na spodu listů zavrtávají do listů, takže nelze očekávat dostatečný účinek požerově působících insekticidů. Upřednostňujeme proto ovilarvicidy, nejlépe se systémovým účinkem. Efekt na podkopníčka proto vykazuje i azadirachtin, jehož použití může přicházet v úvahu na druhou generaci škůdce v bezreziduálních systémech. Podle teplotních sum (www.amet.cz) byla na Jičínsku ovicidní ochrana (potenciálně by mohl být účinný pyriproxyfen) indikována k 12. 5. 2022, larvicidní zásah pak k 25. 5. 2022. V teplých oblastech byly odpovídající SET splněny asi o týden dříve.

V teplejších oblastech je významným škůdcem štítenka zhoubná (Quadraspidiotus perniciosus). Štítenka je především škůdcem starších oslabených sadů, odkud se pak šíří do mladých výsadeb. Včasná obnova sadů je proto u štítenky jedním z hlavních nástrojů, jak ji udržet pod kontrolou. V přímé ochraně proti štítenkám pak uplatňujeme jarní ošetření oleji na diapauzní stadium (larva 1. instaru ve fázi černého kroužku) a poté larvicid na pohyblivé L1 nymfy. Rozlézání nymf bývá rozvleklé, takže při velkém napadení jsme nuceni opakovat larvicidní ošetření. Snažíme se především zabránit šíření larev na plodech, které jsou po sání znehodnoceny. Letos se pohyblivé L1 larvy první generace začaly např. na jižní Moravě líhnout v první dekádě června a jejich aktivita trvala zhruba 3 týdny. Silná byla i druhá generace štítenky, jež lokálně působila poškození plodů raných odrůd těsně před sklizní.

Ve slivoních jsou klíčovými škůdci pilatky, jmenovitě pilatka švestková (Hoplocampa minuta) a pilatka žlutá (Hoplocampa flava) a samozřejmě obaleč švestkový (Cydia funebrana). Larvicidní ošetření proti pilatkám se na Jičínsku prováděla v prvních květnových dnech, na jižní Moravě pak na konci dubna. Z dynamiky úlovků obaleče švestkového v lapácích (graf 2) vyplývá, že nejintenzivnější let v daném regionu (Jičínsko) proběhl hlavně na začátku první generace.

Za připomenutí také stojí svilušky, pro jejichž šíření nastaly vhodné podmínky především dlouhém období sucha a tepla v letních měsících, především v srpnu.

Naopak octomilce japonské (Drosophila suzukii) svědčí vlhčí počasí, takže se v letošním roce mohla potenciálně objevit na přelomu léta a podzimu. Další invazivní škůdce, vrtule ořechová (Rhagoletis completa), se letos sice nešířil do dalších lokalit, ale napadení v ohniscích výskytu vzrostla (K. Holý - ústní sdělení).

Graf 1: Výstup programu RIMpro pro signalizaci larvicidního zásahu proti pilatce jablečné na Jičínsku v roce 2022
Graf 1: Výstup programu RIMpro pro signalizaci larvicidního zásahu proti pilatce jablečné na Jičínsku v roce 2022

Graf 2: Průběh letu obaleče švestkového (CF), obaleče jablečného (CP) a nesytky jabloňové (SM) v roce 2022 na Jičínsku
Graf 2: Průběh letu obaleče švestkového (CF), obaleče jablečného (CP) a nesytky jabloňové (SM) v roce 2022 na Jičínsku

Graf 3: Aktivita obaleče jablečného na jižní Moravě (Brno-Starý Lískovec) v roce 2022 dle programu RIMpro
Graf 3: Aktivita obaleče jablečného na jižní Moravě (Brno-Starý Lískovec) v roce 2022 dle programu RIMpro

Patogeny

Pokud se týká patogenů, vhodné podmínky pro jejich rozvoj nastával hlavně na začátku sezony, a také v jejím závěru. První fungicidní ošetření provádíme proti kadeřavosti broskvoně (Taphrina deformans). Podle údajů na www.amet.cz byly díky teplejší zimě první aplikace proti patogenu prováděny podle místních podmínek od počátku února do poslední dekády měsíce. Únor byl poměrně bohatý na srážky, takže fungicidní pokryv bylo nutno obnovovat; další ošetření pak následovala během března.

Na počátku rašení se ve výsadbách jabloní velmi rychle objevily příznaky primárních infekcí padlí jabloně (Podosphaera leucotricha), jehož šíření zčásti ztlumilo deštivé chladnější počasí v době květu a těsně před ním. Za těchto podmínek se naopak dařilo strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis), jejíž primární infekce na konci dubna (těsně před květem) zřejmě rozhodovaly o výsledku celé ochrany.

Deštivé počasí v době květu mělo vliv i na infekce bakteriální spály jabloňovitých (Erwinia amylovora), případně i rozvoj dalších chorob (kališní hniloba). Další významné primární infekce strupovitosti se podle regionů dostavily na konci května (graf 4). Po odeznění primárních infekcí, jež nastává po vyčerpání zásob askospor, začínají převažovat sekundární konidiové infekce. Jejich největší tlak spadal do poslední dekády a června a pak na konec srpna (graf 5). Deštivé bylo hlavně září, což se projevilo na výskytu pozdní strupovitosti, především u odrůdy Golden Delicious.

V době květu meruněk a dalších peckovin (především višní) je zásadním úkolem zvládnout ochranu proti moniliniové spále (Monilinia laxa). K infekcím dochází v době květu za deštivého a chladnějšího počasí. Meruňky na Jičínsku začaly kvést na počátku dubna, na jižní Moravě o něco dříve. I když srážky v této době nebyly intenzivní, přesto k závažným infekcím mohlo docházet. Višně rozkvétaly kolem 20. 4. 2022 a i když srážek bylo méně, objevila se během jejich květu významná infekce, zřejmě díky vysoké vzdušné vlhkosti.

Poměrně rychlý byl letos nástup i dalších chorob, jako např. suché skvrnitosti listů peckovin (Stigmina carpophila), skvrnitostí listů třešně a višně (Blumeriella jaapii) a dalších, ale sušší léto jejich rozvoj zbrzdilo. Deštivé počasí v září bylo provázeno ideálními podmínkami pro infekce skládkovými chorobami ve jádrovinách. Vzhledem k probíhající sklizni a ochranným lhůtám však bylo poměrně obtížné tuto situaci řešit.

Graf 4: Průběh primárních infekcí strupovitosti jabloně na Jičínsku v roce 2022 dle programu RIMpro
Graf 4: Průběh primárních infekcí strupovitosti jabloně na Jičínsku v roce 2022 dle programu RIMpro

Graf 5: Průběh sekundárních infekcí strupovitosti jabloně na Jičínsku v roce 2022 dle programu RIMpro
Graf 5: Průběh sekundárních infekcí strupovitosti jabloně na Jičínsku v roce 2022 dle programu RIMpro

Závěr

Pokud bychom se pokusili shrnout právě uplynulou sezonu po stránce ochrany sadů proti škůdcům, tak v jabloních asi největší škody celoplošně způsobila mšice jitrocelová. Svou daň si ale vybraly i další druhy mšic včetně vlnatky krvavé. Oproti loňskému roku, kdy díky deštivým obdobím na přelomu jara a léta méně létal obaleč jablečný, byl tlak tohoto škůdce v první generaci větší. Naopak druhá generace obaleče, alespoň podle sklizňových hodnocení, nebyla tak silná, jako v letech předchozích. Suché letní počasí také prospívalo merám na hrušních, kde bylo možno nacházet plody poškozené černěmi i sáním nymf.

Zhodnotíme-li výskyty chorob, tak pěstitele mohla zaskočit strupovitost jabloně, u níž se rozhodující primární infekce kryly s fenologickými fázemi citlivými k patogenu. Objevila se poškození meruněk i višní moniliovou spálou a v době zrání ovoce jsme se často setkávali s moniliovou hnilobou, k jejímuž šíření přispívala poškození hmyzem a kroupami.

Příznaky sání zakladatelek mšice jitrocelové ve fázi zeleného poupěte
Příznaky sání zakladatelek mšice jitrocelové ve fázi zeleného poupěte

Nymfa zakladatelky mšice jitrocelové v puchýřku na listu
Nymfa zakladatelky mšice jitrocelové v puchýřku na listu

Rozvíjející se kolonie mšice jitrocelové
Rozvíjející se kolonie mšice jitrocelové

Plody poškozené mšicí jitrocelovou
Plody poškozené mšicí jitrocelovou

Mšice slívová
Mšice slívová

Obaleč zimolezový v zápředku v době rašení
Obaleč zimolezový v zápředku v době rašení

Housenka některého z pupenových obalečů
Housenka některého z pupenových obalečů

Kolonie vlnatky parazitovaná mšicovníkem a predace slunéčkem
Kolonie vlnatky parazitovaná mšicovníkem a predace slunéčkem

Čerstvý vpich pilatky jablečné
Čerstvý vpich pilatky jablečné

Obaleč jablečný v lapáku
Obaleč jablečný v lapáku

Housenka obaleče jablečného
Housenka obaleče jablečného

Závrtek obaleče jablečného
Závrtek obaleče jablečného

Květopas jabloňový ve sklepávadle
Květopas jabloňový ve sklepávadle

Vajíčko květopasa jabloňového
Vajíčko květopasa jabloňového

Zobonoska jablečná
Zobonoska jablečná

Květ poškozený zobonoskami
Květ poškozený zobonoskami

K návštěvníkům sadů v době květu patří i zlatohlávci
K návštěvníkům sadů v době květu patří i zlatohlávci

Po odkvětu peckovin pravidelně zahajují žír píďalky škodící nejčastěji na meruňkách
Po odkvětu peckovin pravidelně zahajují žír píďalky škodící nejčastěji na meruňkách

Úlovky obaleče meruňkového v lapáku
Úlovky obaleče meruňkového v lapáku

Obaleč švestkový
Obaleč švestkový

Požerek způsobený obalečem zimolezovým
Požerek způsobený obalečem zimolezovým

Obaleč zimolezový v lapáku
Obaleč zimolezový v lapáku

Miny podkopníčka spirálového
Miny podkopníčka spirálového

Housenka podkopníčka spirálového
Housenka podkopníčka spirálového

Plod poškozený sáním nymfy štítenky zhoubné
Plod poškozený sáním nymfy štítenky zhoubné

Nymfa mery skvrnité v kapce medovice
Nymfa mery skvrnité v kapce medovice

Léze strupovitosti na listu
Léze strupovitosti na listu

Příznaky rozvíjející se pozdní strupovitosti na plodu
Příznaky rozvíjející se pozdní strupovitosti na plodu

Příznaky padlí na odrůdě Idared v době rašení
Příznaky padlí na odrůdě Idared v době rašení

Rané příznaky poškození houbou Stygmina carpophila na meruňce
Rané příznaky poškození houbou Stygmina carpophila na meruňce

Příspěvek byl zpracován s podporou projektu NAZV QK1910296 “Efektivita nových postupů regulace škodlivých činitelů v ovocnářství“.

Související články

Biologická ochrana proti třásněnkám ve skleníku

04. 03. 2024 Ing. Václav Psota, Ph.D.; Farma Bezdínek s.r.o. Škůdci Zobrazeno 441x

Užitečné organizmy (50): Mšicomaři (V)

19. 02. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 433x

Užitečné organizmy (49): Mšicomaři (IV)

29. 01. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 404x

Uplatňování systému integrované ochrany rostlin v souvislosti se změnou legislativy (53): Regulace reziduí pesticidů v zelenině a v ovoci VII. - Rezidua insekticidů v brukvovité zelenině

22. 01. 2024 Ing. Tereza Horská, Ph.D., Prof. Ing. RNDr. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 607x

Nálety mšic do sacích pastí Johnson-Taylor v roce 2023

18. 01. 2024 Ing. David Fryč; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Opava Škůdci Zobrazeno 388x

Další články v kategorii Škůdci

detail