BASF
BASF
BASF

AGRA

Poškození lesních porostů bobrem a možnosti eliminace škod

21. 08. 2023 Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc.; Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Strnady-Jíloviště Škůdci Zobrazeno 1332x

Bobr je rozšířen po větší části severní polokoule v říčních a lužních nivách. V současnosti rozlišujeme dva samostatné druhy, a to bobra kanadského (Castor canadensis) ze severní Ameriky a bobra evropského (Castor fiber), který žije v Evropě a Asii. Dříve byly považováni pouze za podruhy jednoho druhu

Proseeds

Bobr evropský byl ve střední Evropě v průběhu 19. století téměř vyhuben (na našem území již v 18. století) a v druhé polovině 20. století se na našem území již nevyskytoval. Poslední nálezy pocházejí z jižních Čech, kam byl počátkem 19. století reintrodukován, ale následně byl kvůli svému škodlivému působení úmyslně opět vyhuben. V druhé polovině minulého století (v 90. letech) došlo k další reintrodukci. Na našem území se po dlouhé době objevil v roce 1978 na jižní Moravě a od té doby jeho populace narůstá a postupně se šíří. Bobr evropský je dle legislativy chráněn a je zařazen do kategorie „silně ohrožený druh“, což má řadů důsledků. Rozsah škod je však nejen velmi vysoký, ale má i narůstající trend.

Legislativa

Ochrana bobra evropského je vázána celou řadou právních předpisů na evropské i národní úrovni.

V Evropské unii je bobr chráněn Směrnicí č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (příloha II a IV). Tato Směrnice byla implementována do národních předpisů v rámci členských států EU (nejmírnější podmínky jsou uvedeny v národní legislativě Pobaltských států, Švédsku a Finsku.

V ČR je ochrana bobra zakotvena v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Je chráněn jejich biotop (§50, odst. 1), je zakázáno škodlivě zasahovat do jejich přirozeného vývoje, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat (§50, odst. 2). Jako silně ohrožený druh je uveden v příloze III. vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.

Bobr evropský je uveden také jako zvěř v zákoně č. 449/2001 Sb., o myslivosti, v platném znění, avšak nelze jej lovit. Náhrady škod bobrem evropským řeší zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy.

Toto vše omezuje možnosti eliminace škod způsobované tímto živočichem.

Současné rozšíření

K šíření na naše území zhruba před 40 lety došlo vesměs z reintrodukovaných subpopulací. Na soutoku Moravy a Dyje, kde se objevili po dlouhých desetiletích z Rakouska. Další subpopulace vznikly šířením z Polska a Bavorska. Pouze v severních Čechách vznikla subpopulace z původní subpopulace ze Saska-Anhaltska, kde bobr přežil. Do Litovelského Pomoraví a okolí byl reintrodukován přímo. Z těchto nově obsazených oblastí se nejen dále šířil, ale i jeho hustota populace na tomto území poměrně rychle narůstala.

V současné době jsou tři oblasti s nejvyšší populační hustotou bobra - jižní Morava (povodí Dyje a Moravy), Litovelské Pomoraví (povodí Odry) a jižní Čechy s přesahem do přilehlé části západních Čech (povodí Vltavy, Mže, Radbuzy). Rozrůstá se i populace v severních Čechách (povodí Labe, Ohře), ale výskyt bobra je hlášen i z dalších oblastí.

V roce 2018 se uvádělo, že na našem území se vyskytuje 3 500–4 500 jedinců, v roce 2020 to bylo již 6 000 jedinců. Aktuální informace se nepodařilo získat, ale určitě je opět vyšší. Maximální kapacita území ČR byla experimentálně stanovena na úroveň 17 000–20 000 jedinců, ale bez ohledu na výši potencionálních škod, vycházelo se především z vhodnosti stanovišť, tzn., že v následujících letech může populace bobra značně narůst a s tím i škody jím způsobované.

Oficiálně je ČR rozdělena do tří oblastí - do oblasti A s nejvyšší mírou ochrany, což jsou relativně malá území v západních Čechách, jižní a střední Moravě a Polabí (viz výše uvedená povodí). Do zóny C, kde hrozí závažné ekonomické škody, včetně ohrožení bezpečnosti obyvatel jsou prakticky celý Jihočeský kraj s malými přesahy Západočeského a Středočeského kraje. Zbytek území je zařazen do přechodové zóny B.

Biologie

Základní sociální jednotkou bobra je rodina, skládající se z rodičovského páru a 1–2 generací potomků (výjimečně mohou zůstávat i tříletá mláďata). Rodinu tvoří v průměru 5–7 jedinců (samice má ve vrhu obvykle 2–5 mláďat, ale zpravidla přežívají pouze 1–2 jedinci). Uvádí se, že na 1 km2 se vyskytují zpravidla 1–2 jedinci, podél vodních zdrojů je to 1–9 jedinců na kilometr délky vodního toku nebo 3–22 jedinců na hektar vodní plochy.

Velikost obývaného území je závislá na konfiguraci terénu. Ve vhodném prostředí obývá jedna rodina asi 500 m dlouhý úsek vodního toku, v málo úživném prostředí to může být až 5 km. Teritoria jednotlivých rodin se nepřekrývají. Mladí jedinci po dosažení pohlavní dospělosti (v druhém roce života) rodinu opouštějí a obsazují navazující, dosud neobsazená území. K migraci může výjimečně dojít i na vzdálenost cca 100 km, jsou-li sousední teritoria již obsazena.

Škodlivost

Význam bobra s jeho narůstající početností a rozšířením narůstá, a to skoro exponenciálně. Má to dva důvody. Jde o chráněný druh, což omezuje možnosti redukce jeho populace, a nemá přirozeného nepřítele, takže populace bude bez nějakých přijatých možností dále narůstat a v souvislosti s tím budou narůstat i škody. Vznikající škody lze rozdělit do několika skupin. Nás zajímají především škody, vznikající na dřevinách - v lesních porostech, intravilánu obcí, zámeckých parcích apod. V důsledku budováním hrází může způsobovat lokální záplavy a poškozuje i uměle vytvořené hráze nebo břehy vodních toků. Ve vegetačním období se živí především rostlinným materiálem, včetně zemědělských plodin jsou-li v jeho dosahu, a i zde může způsobit vážné škody.

Z lesních dřevin, jejichž poškozování je hlavní náplní tohoto příspěvku, jsou poškozovány břehové porosty podél vodních toků i stojatých vod (preferuje mírně tekoucí nebo stojaté vody), a to obvykle do vzdálenosti několika desítek metrů, zcela výjimečně i větších. Pří žíru preferuje především měkké listnáče - vrby, topoly, olše, břízy, ale nevyhýbá se ani tvrdým listnáčům, pokud jsou v dosahu vodních zdrojů, především dubů, ale také jasanům, javorům nebo hlohům. Výjimečné není ani poškození jehličnatých dřevin - borovic, smrků nebo i modřínů. Zdrojem potravy je kůra.

Škody působí jednak ohryzem kůry na stojících stromech, jednak kácením jednotlivých stromů, zejména slabších dimenzí (až 80 % je do tloušťky 6 cm), ale výjimkou nejsou ani silné stromy, které v lepším případě intenzivně ohryže po celém obvodu, ale k „pokácení“ nedojde. Strom ale stejně v krátkém čase odumře. V zimním období jedna bobří rodina spotřebuje 1–2 m2 kůry (jeden jedinec 0,5–2,5 kg kůry, lýka, tenkých větviček a mladých výhonků), na zimu si tak připravují zásoby v objemu 30–60 m3. Ve vegetačním období jsou škody na dřevinách minimální, protože se živí jiným rostlinným materiálem (včetně rákosí).

Výše škod

Eliminace škod je hlavním cílem zavádění obranných opatření. Přitom škody na lesních porostech jsou vysoké. Např. v letech 2004–2008 byly na LZ Židlochovice a LS Strážnice a Šternberk u LČR vyčísleny ve výši téměř 12 mil. Kč. V rámci tohoto období (první a poslední rok tohoto období) došlo u LZ Židlochovice k nárůstu o 276 %. Ve stejném období byly v povodí Moravy vyčísleny škody ve výši více než 6 mil. Kč (oprava hrází 70,3 %, likvidace stojích poškozených stromů 19,8 %, odstraňování popadaných stromů 5,5 % a odstraňování bobřích hrází 3,4 %). V ostatních povodích byly hlášené škody v tomto období minimální. Škody na zemědělských kulturách byly vyčísleny na téměř 2 mil. Kč.

Z pohledu jednotlivých krajů byly v tomto ohledu nejvyšší škody nahlášeny v Jihomoravském kraji (24 mil. Kč), v Olomouckém kraji (více než 600 tis. Kč.) a ve Zlínském a Plzeňském kraji (v každém téměř 100 tis. Kč.). Do roku 2013 byly v 8 krajích požadovány náhrady ve výši téměř 82 mil. Kč a vyplaceno bylo téměř 72 mil. Kč. (na základě 182 žádostí). Více než polovina byla vyplacena za poškození lesních porostů.

Dubový porost zničený bobrem
Dubový porost zničený bobrem

Bobrem poškozená borovice
Bobrem poškozená borovice

Možnosti ochrany

Zásadní je prevence, kterou je možné realizovat několika způsoby:

  • eliminací poškození dřevin pomocí repelentů;
  • mechanickou ochranou;
  • využitím měkkých dřevin pro snížení škod na hospodářských porostech;
  • snížením populace bobra.

Eliminace poškození dřevin pomocí repelentů

V současné době je v ČR povolen pouze jeden repelent sloužící k ochraně dřevin před poškozením bobrem. Je to přípravek Wöbra (Flugel, Německo) s účinnou látkou křemenný písek v disperzním nosiči (vodou rozpustné lepidlo, které po zaschnutí polymerizuje, stává se pružným a je vodou již nerozpustné). Právě díky vzniklé pružnosti nosiče to umožnuje po aplikaci ochranu ošetřených stromů po dobu několika let, protože i při jejich růstu (tloušťkovém přírůstu) je stále povrch kůry tímto repelentem pokryt a zabezpečuje jeho ochranu.

V letech 2019 a 2020 byl testován nový repelent sloužící k ošetřování dřevin proti tomuto škůdci, který mohl být použit i k ošetření ran způsobených bobrem (zejména na silných kmenech), které by zamezily dalšímu pokračování žíru, a tím konečnému pokácení stromu. Jde o tuzemský přípravek (pracovní název Bobr-out) od firmy TORONAGA obsahující tři účinné látky, nazvané Castorex I, Castorex II a Castorex III s rovnoměrným třetinovým obsahem v přípravku. Vzhledem k nedokončenému registračnímu řízení není možné z důvodů ochrany duševního vlastnictví uvést složení těchto látek. Testy proběhly v intenzivně poškozovaných porostech na tehdejší LS Strážnice (mladé porosty, zejména dubu, ale i borovice, která zde byla intenzivně poškozována), a také na starých dubových stromech v zámeckém parku Lednice, kde bobr působil rozsáhlé škody. Výsledky byly uspokojivé a srovnatelné s již povoleným přípravkem Wöbra. I tento přípravek má víceletý účinek.

Princip aplikace obou přípravků je obdobný. Na kmeny se nanášejí nátěrem (za použití různých nátěrových „aplikátorů“). Principem není ošetření všech stromů v porostu (na daném území), ale pouze vybraných jedinců - v porostech budoucí kostry porostu, v ostatních případech (intravilán, parky) vybraných cenných jedinců. Těmto ošetřeným stromům se bobr vyhne a žír soustředí na neošetřené jedince, které bychom v rámci výchovných zásahů z porostů následně stejně odstranili. Je to obdobné principu používání repelentů proti ohryzu a loupání stromů spárkatou zvěří.

Stromy ošetřené repelentem Bobr-out
Stromy ošetřené repelentem Bobr-out

Mechanická ochrana

Mechanickou obranu je možné rozdělit na individuální a hromadnou. Oba způsoby mají své výhody a nevýhody a různá omezení.

Individuální ochrana pomocí drátěného pletiva může být velmi účinná, je-li správně provedena. Musí být ukotvena i u země, aby se pod ní bobr nedostal ke kmeni a měla by být do výše minimálně 1 m. Je vhodná však zejména pro solitérní stromy nebo jinak významné jedince, zejména v zámeckých parcích nebo na hrázích.

Hromadná mechanická ochrana je prakticky neúčinná. Oplocení ohrožených kultur nebo starších porostů je neúčinné, technicky těžko proveditelné (zapuštění oplocení několik desítek centimetrů do země) a ekonomicky neefektivní.

Využití měkkých dřevin pro snížení škod na hospodářských porostech

V posledních letech se výzkum zabývá i možností výsadby měkkých dřevin na vhodných lokalitách, které slouží do jisté míry jako „návnada“. Jsou ponechány svému osudu jako potrava bobra. Za úkol mají ochránit cílové porosty. Je to náročná metoda z hlediska času (než takto založené porosty dorostou do patřičných rozměrů), a také prostoru (jaká musí být rozloha, aby skutečně uchránila cílové porosty; bude možné vůbec tyto porosty založit). Nelze opominout ani ekonomickou stránku. Čas ukáže, zda se tato metoda uchytí a bude efektivně využívána.

Snížení populace bobra

Možnosti redukce populace odlovem jsou omezené, a to pouze tehdy, neexistuje-li jiná alternativa. Za dodržení stanovených podmínek je částečně umožněna v zóně C a může být výjimečně použita i v zóně B. Tato možnost nad rámec legislativní ochrany je řešena opatřením obecné povahy, vydávané příslušným orgánem státní správy (krajský úřad, správa NP, regionální pracoviště AOPK, újezdní úřad, MŽP).

Co je tedy povoleno. Je to odchyt bobrů do živochytných pastí a následné humánní usmrcení. Rovněž je povoleno humánní usmrcení poraněných jedinců. Je povoleno i odstraňování hrází a ničení jeho sídel (za dodržení stanovených podmínek). Odchyt a usmrcování mohou provádět oprávněné osoby dle zákona o myslivosti, odstraňování hrází a ničení obydlí pak může být provedeno vlastníkem či správcem pozemku nebo jimi pověřenou osobou.

Náhrada škod

Řešením není možnost („potencionální“) uplatňování náhrad za vzniklé škody podle zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, který uvádí bobra evropského jako jednoho z vybraných druhů, u kterého může být náhrada škody uplatněna, a to v případě poškození lesního (resp. „trvalého“) porostu nebo škody na nesklizených polních plodinách.

Rozporuplné je ustanovení § 58 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, kde jsou specifikovány možnosti uplatňování náhrad způsobené zvláště chráněným živočichem (škoda vzniklá aktivním působením živočicha). Náhradu újmy lze uplatňovat pouze tehdy, je-li vlastník či nájemce pozemku omezen na zemědělském či lesnickém hospodaření tím, že respektuje ustanovení zákona (zákazy v § 50 zákona č. 114/1992 Sb.) či prováděcího právního předpisu nebo rozhodnutí vydaného na jejich základě. Náhradu je možné uplatňovat pouze za vzniklou škodu, ne za ušlý zisk. Nelze uplatňovat náhrady na odstranění poškozeného porostu, jeho obnovu a ochranu (např. oplocení).

Výše náhrad se stanovuje na základě příslušných vyhlášek (vyhláška č. 55/1999 Sb., vyhláška č. 360/2000 Sb., vyhláška č. 432/2005 Sb., vyhláška č. 335/2006 Sb. a vyhláška č. 53/20016 Sb.) Náhradu jiných typů škod tento zákon neumožňuje (poškození břehů, hrází).

Závěry

Zásadní je změna přístupu k bobrovi (a nejen k tomuto druhu, týká se to např. i kormorána, vlka, v budoucnosti možná i medvěda - viz problémy na Slovensku, a těchto druhů by se nalezlo určitě více). Tyto druhy byly u nás ještě v nedávné době vyhubeny nebo se vyskytovaly zcela vzácně. Ovšem následující vývoj (i díky ochraně přírody a legislativě) umožnil jejich záchranu i návrat do naší přírody, což je jistě více než pozitivní. Ale nelze setrvat na zastaralých dogmatech a přistoupit k řešení jejich výskytu na našem území (a nejenom na našem území, na výskyt je třeba se dívat i v rámci širšího kontextu, minimálně na území střední Evropy).

Je nutné omezit jejich škodlivé působení, a to co nejcitlivějšími metodami, kam rozhodně v případě bobra patří i repelenty, ale současně zachovat jejich přítomnost v naší krajině v přiměřené míře, aby byly sladěny požadavky ochrany biodiverzity, s hospodářskými aktivitami (ne ekonomickými). Nelze rezignovat na celospolečenské funkce, které lesní a vodní hospodářství společnosti přináší a jejichž naplňování bobr ohrožuje.

Jednou z možností, relativně bezpečnou, je aplikace repelentů, jichž je však na trhu nedostatek (prakticky pouze jeden), a proto je snahou tento sortiment rozšířit.

Další informace lze nalézt v článku P. Zahradníka (Rostlinolékař 2/2018: 32–34) včetně odkazů na literaturu, dokládající zde uvedené údaje. Monograficky zpracovává tuto tématiku publikace Vorel a kol. 2016, vydaná ČZU Praha).

 

Příspěvek vznikl za podpory MZe v rámci smlouvy na zajištění Lesní ochranné služby. Poděkování patří také Jihomoravskému kraji za podporu projektů v roce 2019 a 2020 na dokončení vývoje a aplikace ekologického přípravku na odpuzování bobrů ve spolupráci s firmou TORONAGA.

Související články

Užitečné organizmy (53): Microgastrinae (III)

24. 07. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 87x

Ochrana kukuřice proti bázlivci kukuřičnému v roce 2024

04. 07. 2024 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 356x

Hraboš polní jako stálé riziko pro zemědělskou praxi

03. 07. 2024 Prof. Ing. Josef Suchomel, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Škůdci Zobrazeno 449x

Škodlivost zavíječe kukuřičného a nové možnosti jeho sledování

25. 06. 2024 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Škůdci Zobrazeno 462x

Genetický boj s hmyzími škůdci

24. 06. 2024 Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.; Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. v Praze, Česká zemědělská univerzita v Praze Škůdci Zobrazeno 341x

Další články v kategorii Škůdci

detail