Chemap Agro s.r.o.

Rezistence řepkových škůdců proti různým druhům insekticidů

05. 04. 2019 Ing. Marek Seidenglanz a kol. Škůdci Zobrazeno 812x

Za stavu, kdy je rezistence některých škůdců realitou, je nutné změnit přístup k ochraně porostů, které tito škůdci poškozují. Jedná se vždy o změnu typu od jednoduššího ke složitějšímu. Mluví se o anti-rezistentních postupech (strategiích). Základem pro jejich smysluplné uplatnění je především dobrá znalost toho, u kterých škůdců a ke kterým účinným látkám (nebo skupinám látek) rezistence vznikla. Je potřeba znát, které alternativy za selhávající přípravky použít.

Agronutrition

Takové insekticidy, které mají odlišný mechanizmus účinku oproti insekticidům postiženým rezistencí, přitom jsou na daného škůdce účinné a vyhovují i z hlediska jiných požadavků (např. z hlediska jejich vlivu na další škůdce či z hlediska selektivity - toxicita pro včely, parazitoidy, predátory atd.). Musí být také pro pěstitele dostupné (svou roli hraje samozřejmě cena) a pro daný účel povolené (registr ÚKZÚZ).

V případě řepkových škůdců, kteří jsou rezistentní vůči některým skupinám insekticidů, může být právě hledání vhodné dostupné a účinné alternativy nesnadné. A to také proto, že v jejich případě téměř při žádném ochranném zásahu prováděném v řepce nejde jen o jeden druh. Při zásahu proti dřepčíku olejkovému po vzejití jde často i o přesah na mšici broskvoňovou, při postřiku na blýskáčky jde též o snížení výsledné úrovně poškození stonků krytonosci. Nejde tedy jen o hledání insekticidu vhodného na jednoho škůdce, často jde o nutnost použít přípravek účinný na více škůdců současně. A to věc komplikuje. Když je jeden ze škůdců, jejichž doby výskytů se překrývají, rezistentní vůči určité skupině insekticidů, možnost nalezení přípravku vhodného pro společný zásah proti více škůdcům najednou se ztěžuje (zmenšuje se množina, ze které lze vybírat).

O insekticidy, tedy o potřebné a účinné nástroje, nepřipravují zemědělce jen jakési škrty v registrech připravované v nedosažitelných nejvyšších patrech společenských, ale též velmi reálný a na polích přítomný fenomén rezistence. A tento problém pochází zdola, vznikl na polích a je důsledkem uplatňovaných technologií pěstování.

Jarní škůdci

Z jarních škůdců jsou rezistencí nejvíce postižení blýskáčci. Tento fakt ovšem komplikuje i ochranu proti stonkovým krytonoscům (proti krytonosci čtyřzubému zejména), přestože tito žádnou rezistenci nevykazují (rozhodně ne takovou, aby se projevila v polních podmínkách). Krytonosec šešulový (alespoň část populací) si vytvořil rezistenci vůči acetamipridu a mírné posuny v jeho citlivosti k pyretroidům byly také zaznamenány. Vážný škůdce bejlomorka kapustová zřejmě není rezistentní vůči žádnému z používaných insekticidů - nelze to však potvrdit, neboť veškeré snahy o vytvoření vhodné metody testování u tohoto druhu selhávají (dospělci žijí jen krátkou dobu a v testech hynou velmi rychle bez ohledu na použití či nepoužití insekticidu).

Blýskáčci

České populace blýskáčků jsou v převážné většině rezistentní proti esterickým pyretroidům (graf 1a). Prakticky to samé platí pro německé, polské, a bohužel též už i rakouské a slovenské (graf 1b) populace blýskáčků. Zejména ty pyretroidy, které jsou registrované na nižších dávkách, ve svém účinku na blýskáčky v polních podmínkách zcela selžou: hodnoty LD90 českých populací blýskáčků se pohybují někdy výrazně nad úrovní 5–10 g ú. l./ha, což je dávkové rozpětí, ve kterém je registrována většina našich pyretroidů: delatmethrin, alpha-cypermethrin, zeta-cypermethrin, gamma-cyhalothrin, lambda-cyhalothrin. Pyretroidy, které jsou registrované ve vyšších dávkách (nad 30 g ú. l./ha) nebo ty které mají výrazně odlišnou molekulární stavbu, jsou na tom lépe. Sem spadají účinné látky etofenprox (jediný náš etherický pyretroid, např. v přípravku Trebon OSR) a tau-fluvalinate (u nás v přípravku Mavrik).

Dobře otestovaný je v tomto smyslu jen tau-fluvalinate. U tau-fluvalinatu jistě hraje svou roli výše registrované dávky (48 g ú.l./ha), pravděpodobně však též odlišnost v molekulární stavbě účinné látky. I když tau-fluvalinate patří přísně vzato mezi esterické pyretroidy, jeho molekulární stavba se od běžných esterických pyretroidů značně liší. To zřejmě hraje velký význam. Za rezistenci odpovědné enzymy (cytochromy P450 - různé monooxygenázy) vykazují různou substrátovou specificitu. Určitá odlišnost v molekulární stavbě pyretroidu pak může být příčinou toho, že v těle blýskáčků přítomné enzymy nedokáží oxidační proces vedoucí k deaktivaci určité pyretroidní látky (např. tau-fluvalinate nebo etofenprox) katalyzovat, zatímco s deaktivací jiných příbuzných látek si poradí (lambda-cyhalothrin, deltamethrin, cypermethrin atd.). To je zřejmě důvodem, proč z některých laboratorních testů vyplývá (publikováno v Evropě i v ČR), že tau-fluvalinate není postižen křížovou rezistencí s dalšími esterickými pyretroidy. Neplatí to však pro všechny regiony. Například výsledky testů z roku 2018 s populacemi z některých českých regionů a též ze Slovenska ukazují na pravý opak. Přesto platí, že hodnoty LD90 i LD95 odhadované pro české i slovenské populace jsou v případě tau-fluvalinatu výrazně nižší než u lambda-cyhalothrinu a dalších esterických pyretroidů (cypermethrin, gamma-cyhalothrin atd.). Z výsledků testování roku 2018 vyplývá, že se v ČR vyskytovalo k tomuto insekticidu asi 43 % populací citlivých (to je stupeň 2 dle Insecticide Resistance Action Committee, IRAC, stupnice). Bylo ale též zaznamenáno 19 % populací středně rezistentních, asi 34 % populací rezistentních a přibližně 5 % populací vysoce rezistentních. I když je tedy situace lepší než u lambda-cyhalothrinu, podíl rezistentních populací blýskáčků není ani u této látky zanedbatelný (graf 2a). Na Slovensku je situace o něco méně nepříznivá (graf 2b). Tau-fluvalinate může na řadě lokalit zcela selhat - není tedy dobrou alternativou za ostatní pyretroidy. Na druhé straně, když už není jiné zbytí (nelze prostě použít nic jiného než pyretroid - třeba kvůli včelám), je z pyretroidů „nejlepší špatnou“ volbou.

Bohužel, dobrou alternativou za selhávající pyretroidy nejsou v případě blýskáčků ani neonikotinoidy (thiacloprid a acetamiprid). V České republice i na Slovensku byl v roce 2018 zaznamenán relativně vysoký podíl populací se sníženou citlivostí k thiaclopridu (= st. 2: v ČR: 21,54 %; na Slovensku: 13,33 %). Populací s výrazně sníženou kontaktní citlivostí k thiaclopridu (= st. 3) bylo v roce 2018 v ČR 18,46 %, na Slovensku žádné takové populace zaznamenány nebyly (v roce 2017 jich bylo ale 19,04 %). Rezistentních populací (st. 4) proti kontaktnímu účinku bylo v roce 2018 v ČR 6,15 %, na Slovensku nebyly takové populace zaznamenány (v roce 2017 jich bylo ale 4,76 %). V ČR byly v roce 2018 zaznamenány i vysoce rezistentní populace vůči thiaclopridu, st. 5 (4,62 %), (graf 3a). Z výsledků získaných během let monitorování situace je zřejmé, že české i slovenské populace blýskáčků jsou přinejmenším rezistencí proti této látce ohrožené. Velmi podobná situace je i v ostatních evropských zemích (v evropských vědeckých časopisech se používá pro popis situace „předběžně opatrný“ termín: „signifikantní posuny v citlivosti“). I když je jisté, že v populacích v obou státech (ČR i SR; graf 3b) se nachází velice variabilní podíly výrazně až extrémně necitlivých jedinců k této látce, nelze říci, že by se situace mezi roky 2011 až 2018 zhoršila. Spíše jsou pro vývoj situace charakteristické sezónní výkyvy - nejvyšší podíly extrémně necitlivých jedinců v českých populacích byly zaznamenány v sezónách 2013 a 2014 (graf 3c). S aplikacemi thiaclopridu (to samé platí i pro acetamiprid) do řepky na blýskáčky by měli být pěstitelé velice opatrní, nejedná se o vhodnou alternativu za selhávající pyretroidy. Též thiacloprid je totiž značně ohrožen rezistencí blýskáčků. Tyto insekticidy je lepší si ponechat spíše na zásah proti bejlomorkám. I když ani toto striktně vzato nevede k eliminaci selekčního tlaku na blýskáčky - jsou v porostech přítomní i v době postřiků na bejlomorky.

České i slovenské populace blýskáčků (platí to též pro populace německé, polské i rakouské) jsou vysoce citlivé k organofosfátu chlorpyrifos-ethyl. Chlorpyrifos-ethyl (výsledky lze stáhnout i na příbuznou látku chlorpyrifos-methyl) se jeví jako vhodná alternativa do antirezistentních strategií místo selhávajících pyretroidů. Problém je však jeho toxicita pro včely (výrazně vyšší než v případě pyretroidů). Ano organofosfáty tedy nejsou plnohodnotnou náhradou.

České i slovenské populace blýskáčků jsou též vysoce citlivé k indoxacarbu (např. přípravek Avaunt). Odhadnuté LD95 pro většinu českých i slovenských populací nepřesahují hodnotu 0,5 g ú. l./ha, jen v několika případech překračují hodnotu 1 g ú. l./ha (registrovaná dávka je 25,5 g ú. l./ha). Indoxacarb se tedy též jeví jako vhodná alternativa do antirezistentních strategií místo selhávajících pyretroidů. Stejně jako v případě organofosfátů je však problémem jeho toxicita pro včely a navíc též jeho nízká účinnost na stonkové krytonosce (ti se vyskytují v porostech často současně s blýskáčky a je proto nutné používat insekticidy účinné na obě skupiny škůdců). To hlavně v teplých, suchých letech po mírných zimách, kdy je zejména u krytonosce čtyřzubého období kladení velice rozvleklé, může způsobit problém (větší poškození porostů larvami - reálný stav z posledních let). Ani indoxacarb tedy není plnohodnotnou náhradou za pyretroidy.

Na základě výsledků polních pokusů jsou české i slovenské populace blýskáčků plně citlivé také k pymetrozinu (přípravek Plenum). Též pro pymetrozine ale platí to, co bylo napsáno u předcházejících dvou insekticidů (je toxický pro včely). Pymetrozine stejně jako indoxacarb je méně účinný na krytonosce. Ani pymetrozine tedy není plnohodnotnou náhradou za pyretroidy.

Přísně vzato, plnohodnotná alternativa za pyretroidy pro zásah na blýskáčky není. Navíc orientace na rezistencí neohrožené insekticidy při aplikacích na blýskáčky (většinou druhá jarní aplikace) v kombinaci s opravdu již výraznými změnami počasí během zim a jar, které jsou příčinou značného prodloužení období kladení krytonosců napadajících stonky (v roce 2018 samice krytonosce čtyřzubého kladly od první dekády dubna do konce května) vede k postupnému narůstání škod způsobovaných právě stonkovými krytonosci, protože jak pymetrozine tak především indoxacarb jsou na ně neúčinné, i když zde nejde o získanou (tedy selekčním tlakem na populaci vytvořenou) rezistenci (graf 4a, b, c). Zemědělec, který se řídí doporučeními a použije na blýskáčka látku, která se mu jako vhodná do antirezistentní strategie doporučuje, je potrestán vyšší mírou poškození stonků larvami krytonosců. V praxi to má jeden jasný důsledek: opakované aplikace organofosfátů. Chování zemědělců se nelze divit, dobře vyhodnotili situaci - ví, co je účinné jak na blýskáčky, tak krytonosce. Z hlediska rostlinolékařského je to samozřejmě špatně. Z hlediska environmentálního také. Rezistence má tedy ještě jeden další nemilý dopad, může být dalším důvodem pro již tak četná nedorozumění mezi většinovou městskou společností, u které je nyní verbálně projevovaná láska k přírodě něčím jako symbol dobrých mravů, a zemědělci.

Ale jak z toho ven?

Graf 1a: Vývoj rezistence vůči lambda-cyhalothrinu u českých populací blýskáčků mezi lety 2009–2018
Graf 1a: Vývoj rezistence vůči lambda-cyhalothrinu u českých populací blýskáčků mezi lety 2009–2018

Graf 1b: Vývoj rezistence vůči lambda-cyhalothrinu u slovenských populací blýskáčků mezi lety 2012–2018
Graf 1b: Vývoj rezistence vůči lambda-cyhalothrinu u slovenských populací blýskáčků mezi lety 2012–2018

Graf 1c: Korelace mezi hodnotami LD50 odhadnutými pro tau-fluvalinate (osa y) a lambda-cyhalothrin (osa x) u slovenských populací blýskáčků otestovaných (IRAC test) na obě insekticidní látky v roce 2018 ukazuje na možnost křížové rezistence vůči oběma insekticidům
Graf 1c: Korelace mezi hodnotami LD50 odhadnutými pro tau-fluvalinate (osa y) a lambda-cyhalothrin (osa x) u slovenských populací blýskáčků otestovaných (IRAC test) na obě insekticidní látky v roce 2018 ukazuje na možnost křížové rezistence vůči oběma insekticidům

Graf 2a: Vývoj změn citlivosti k pyretroidu tau-fluvalinatu u českých populací blýskáčků mezi lety 2012–2018
Graf 2a: Vývoj změn citlivosti k pyretroidu tau-fluvalinatu u českých populací blýskáčků mezi lety 2012–2018

Graf 2b: Vývoj změn citlivosti k pyretroidu tau-fluvalinatu u slovenských populací blýskáčků mezi lety 2012–2018
Graf 2b: Vývoj změn citlivosti k pyretroidu tau-fluvalinatu u slovenských populací blýskáčků mezi lety 2012–2018

Graf 3a: Změny v podílovém zastoupení populací blýskáčků s různým stupněm rezistence (resp. citlivosti) vůči thiaclopridu v jednotlivých ročníkových kolekcích v ČR v průběhu monitoringu (2011–2018)
Graf 3a: Změny v podílovém zastoupení populací blýskáčků s různým stupněm rezistence (resp. citlivosti) vůči thiaclopridu v jednotlivých ročníkových kolekcích v ČR v průběhu monitoringu (2011–2018)

Graf 3b: Změny v podílovém zastoupení populací blýskáčků s různým stupněm rezistence (resp. citlivosti) vůči thiaclopridu v jednotlivých ročníkových kolekcích na Slovensku v průběhu monitoringu (2011–2018)
Graf 3b: Změny v podílovém zastoupení populací blýskáčků s různým stupněm rezistence (resp. citlivosti) vůči thiaclopridu v jednotlivých ročníkových kolekcích na Slovensku v průběhu monitoringu (2011–2018)

Graf 3c: Extrémně necitlivé populace (populace = modré kolečko) charakteristické vysokými hodnotami LD50 (osa y) byly ve sběrech nejvíce zastoupeny v letech 2013 a zejména pak 2014 (osa x). Potom se jejich podíl snížil - že by se rezistentní jedinci hůře vyrovnávali s vlivem teplých zim (fitness costs - platí něco za něco)?
Graf 3c: Extrémně necitlivé populace (populace = modré kolečko) charakteristické vysokými hodnotami LD50 (osa y) byly ve sběrech nejvíce zastoupeny v letech 2013 a zejména pak 2014 (osa x). Potom se jejich podíl snížil - že by se rezistentní jedinci hůře vyrovnávali s vlivem teplých zim (fitness costs - platí něco za něco)?

Graf 4a, b, c: Rozdíly v reakcích k. čtyřzubého (C. pallidactylus; vlevo), blýskáčků (B. aeneus; uprostřed) a dřepčíků rodu Phyllotreta (vpravo) na kontaktní působení insekticidu indoxacarb na základě testů provedených v roce 2018
Graf 4a, b, c: Rozdíly v reakcích k. čtyřzubého (C. pallidactylus; vlevo), blýskáčků (B. aeneus; uprostřed) a dřepčíků rodu Phyllotreta (vpravo) na kontaktní působení insekticidu indoxacarb na základě testů provedených v roce 2018

Podzimní škůdci

V posledních letech již nejen v teplejších regionech ČR vzrůstá význam dřepčíka olejkového (větší druh dřepčíka) a mšice broskvoňové. Jakoby míň nápadně ale též stále víc na sebe upozorňují květilky a zřejmě i pilatka řepková. Nárůst významu těchto škůdců i v dalších evropských regionech (zejména tam, kde již více či méně zasahuje vliv kontinentálního podnebí) je často jednoduše dáván do souvislosti se zákazem neonikotinoidních mořidel. Zákaz těchto látek zřejmě bude hrát roli v potížích s těmito škůdci, nárůst jejich populací je ale daleko složitější a komplexnější problém. Víra v to, že by vše bylo vyřešeno opětným povolením tří zakázaných neonikotinoidních látek (imidacloprid, clothianidin, thiamethoxam) používaných jako mořidla, je velmi pohodlné evangelium. Na druhou stranu to, že je zemědělci tyto látky nemají k dispozici, je z hlediska ochrany porostů komplikace. Jde o sníženou možnost manévrovat.

Dřepčík olejkový

Populace dřepčíka olejkového jsou v posledních letech testovány na několik účinných látek: z pyretroidů na lambda-cyhalothrin a tau-fluvalinate; z neonikotinoidů na thiacloprid (testuje se Biscaya 240 OD), z organofosfátů na chlorpyrifos-ethyl (dále se testují i na indoxacarb, což ale není z praktického hlediska až tak významné - tento insekticid se na podzim v porostech nepoužívá).

Z výsledků získaných v roce 2018 (laboratorní i polní testy) je zřejmé, že běžné esterické pyretroidy by měly být v polních podmínkách ještě účinné, i když to neplatí bezvýhradně. U českých populací (stejně tak jako třeba v Německu) dochází k postupnému pozbývání účinnosti a nárůstu letálních dávek. Navíc jsou zde rozdíly mezi látkami. Tau-fluvalinate (přítomen např. v přípravku Mavrik) se u řady populací jeví jako zcela neúčinný, lambda-cyhalothrin (např. v přípravku Karate) stále jako účinný. Populace dřepčíků jsou zcela necitlivé k neonikotinoidu thiacloprid (Biscaya 240 OD a další insekticidy). Jsou vysoce citlivé k organofosfátu chlorpyrifos-ethyl (tab. 1).

Velmi podobná situace je u dřepčíků rodu Phyllotreta. Tedy první známky snížené citlivosti k pyretroidům a vysoká rezistence vůči neonikotinoidům thiacloprid a acetamiprid (graf 5a).

Na dřepčíka olejkového v polních podmínkách zaberou organofosfáty a stále zřejmě i většina běžných esterických pyretroidů (jejich používání ale zřejmě povede postupně k selekci rezistentních populací = hrozí, že zde s pyretroidy vznikne stejná situace jako u blýskáčků, graf 5b). Zcela selžou neonikotinoidy (minimálně ty, které mají účinnou látku thiacloprid). Zemědělci v ČR mají nyní ještě možnost použít účinnou látku cyantraniliprole (zcela odlišný mechanizmus účinku od všech látek zařazených do tabulky 1) v mořidlu Lumiposa. Pokud je napadení porostů v raných fázích růstu poměrně intenzivní (průměrné ztráty asimilační plochy jsou nad 10 %; graf 6a) a navíc v průběhu času nepolevuje (relativní ztráta asimilační plochy neklesá ani po objevení se prvních pravých listů; graf 6b, c), poskytne včasný postřik dobře vybraným pyretroidem (zatím) porostu bezpečnější ochranu proti dospělcům dřepčíka olejkového než moření přípravkem Lumiposa. Z hlediska brzdění rychlosti vývoje rezistence u dřepčíků je ale využívání látky cyantraniliprole důležité.

Tab. 1: Vztah mezi experimentálně zjištěnými hodnotami letálních dávek (LD90) a registrovanými dávkami pro několik vybraných insekticidů lišících se mechanizmem účinku (nebo alespoň molekulární strukturou v případě pyretroidů: lambda-cyhalotrin a tau-fluvalinate) u populací dřepčíka olejkového

Insekticid

Registrovaná dávka (g ú. l./ha)

Odhadnutá LD90 (g ú. l./ha)*

Lambda-cyhalothrin

7,5

5,37

Tau-fluvalinate

48

94,9

Thiacloprid (test. Biscaya 240 OD)

72

159,19

Chlorpyrifos-ethyl

kolem 300

5,68

Indoxacarb

25,5

8,22

*LD90 je dávka, která zničí 90 % jedinců v populaci (pro zjednodušení je možné si představit, že jde o dávku, která má 90% účinnost - po kontaktní expozici trvající 24 hodin)

Mšice broskvoňová

Zajímavé (ale z hlediska zemědělské praxe špatné) je, že u mšice broskvoňové je to zcela jinak s její citlivostí k různým insekticidům než u dřepčíka olejkového a dřepčíků rodu Phyllotreta.

Pyretroidy, organofosfáty i diflubenzuron jsou málo nebo zcela neúčinné (varianty 7, 8, 9 a 10 na grafu 7a, b). Naopak neonikotinoidy (zde acetamiprid, platí i pro thiacloprid) působí spolehlivě (varianty 2–6 na grafu 7a, b). Přídavek pyretroidu nemá podle výsledků pokusu provedeného na lokalitě Šumperk v roce 2018 vliv na vylepšení účinku neonikotinoidu na mšice (srovnej varianty 2, 3 a 4 vs. 5 a 6 na grafu 7a, b) - použití této kombinace však může vyřešit problém hledání vhodného insekticidu účinného na dřepčíka olejkového a současně i na mšice (jednoduše řečeno pyretroid bere dřepčíka, neonikotinoid mšice).

Květilky

Proti dalšímu podzimnímu škůdci, květilkám (nejde jen o květilku zelnou), se obtížně hledá vhodný termín pro zásah (i když mouchy se dají dobře monitorovat pomocí žlutých misek, není zcela zřejmé, kdy vlastně kladou a jak dlouho). Právě kvůli obtížím se stanovením vhodného termínu pro účinný zásah postřikovým insekticidem, je jeho přínos ke snížení úrovně poškození kořenů larvami nízký - bez ohledu na to, jestli je použit pyretroid, organofosfát nebo neonikotinoid či jejich různé kombinace.

I když se zatím monitoring na rezistenci u tohoto škůdce neprovádí, nepředpokládá se, že by si ji květilky vytvořily. Z polních pokusů provedených v roce 2018 a v minulých letech je zřejmé, že dobře účinný na květilky (hodnotí se vliv na snížení poškození kořenů larvami) je cyanatriniliprol aplikovaný jako mořidlo (Lumiposa).

Z výsledků vztahujících se k významným podzimním škůdcům tedy vyplývá: Moření osiva cyanitriniliprolem (Lumiposa) vede k předejití problémů způsobovaných larvami květilek a k zajištění první pomoci proti dřepčíkům. Je-li však tlak dřepčíků intenzivní a déle trvající, moření osiva nestačí (graf 6). Je pak nutno volit postřik, buď pyretroid nebo organofosfát. Je-li v porostu současně mšice zelná (nebo se její výskyt brzy očekává), je vhodnou volbou pro společnou aplikaci proti dřepčíkům i mšicím kombinace pyretroidu a neonikotinoidu. Pyretroid zabere na dřepčíky, neonikotinoid na mšice. Zasahuje-li se jen proti mšicím, je vhodné použít insekticid s neonikotinoidní účinnou látkou (acetamiprid nebo thiacloprid).

Graf 5a: Dřepčíci se od ostatních řepkových škůdců liší výrazně vyšší úrovní rezistence (necitlivosti) vůči thiaclopridu (testována BISCAYA 240 OD, IRAC test); na ose y je uvedeno podílové zastoupení populací s určitým přiřazeným stupněm rezistence resp. citlivosti vůči thiaclopridu v souborech otestovaných v roce 2018
Graf 5a: Dřepčíci se od ostatních řepkových škůdců liší výrazně vyšší úrovní rezistence (necitlivosti) vůči thiaclopridu (testována BISCAYA 240 OD, IRAC test); na ose y je uvedeno podílové zastoupení populací s určitým přiřazeným stupněm rezistence resp. citlivosti vůči thiaclopridu v souborech otestovaných v roce 2018

Graf 5b: Dřepčíci na cestě k rezistenci vůči pyretroidům
Graf 5b: Dřepčíci na cestě k rezistenci vůči pyretroidům

Graf 6a, b, c: Postupné změny v poškození rostlin způsobených dospělci dřepčíků u různým způsobem ošetřených variant v průběhu času a v různém odstupu od ošetření
Graf 6a, b, c: Postupné změny v poškození rostlin způsobených dospělci dřepčíků u různým způsobem ošetřených variant v průběhu času a v různém odstupu od ošetření

Graf 7a, b: Rozdíly v účinnosti vybraných insekticidů na mšici broskvoňovou v polních podmínkách zaznamenané 7 a 22 dní od postřiku (Šumperk, léto/podzim 2018)
Graf 7a, b: Rozdíly v účinnosti vybraných insekticidů na mšici broskvoňovou v polních podmínkách zaznamenané 7 a 22 dní od postřiku (Šumperk, léto/podzim 2018)

Závěr

Výsledky testování škůdců řepky na citlivost k insekticidům (mapy + komentáře) jsou volně přístupné na stránkách Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) v aplikaci Rostlinolékařský portál

Výsledky uvedené v tomto příspěvku byly získány při řešení projektu NAZV č. QJ1610217 a projektu NAZV č. QK1820081. Pro zpracování rukopisu byly využity prostředky z projektu MZE-RO1018.

Ing. Marek Seidenglanz1, Ing. Jaroslav Šafář, Ph.D.1, Mgr. Ing. Eva Hrudová, Ph.D.2, Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.3, Ing. Pavel Kolařík4, Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc.4, Ing. Jiří Havel, CSc.5, Ing. Ján Táncik, PhD.6, Bc. Miriama Ruseňáková6, Ing. Leona Víchová7

1Agritec Plant Research, s. r. o., Šumperk; 2Mendelova univerzita v Brně; 3Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha; 4Zemědělský výzkum, spol. s r. o., Troubsko; 5OSEVA vývoj a výzkum s. r. o., Zubří, pracoviště Opava; 6Slovenská poľnohospodárska univerzita, Nitra; 7Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Olomouc

Související články

Ochrana cukrovky proti škůdcům po roce 2019

17. 06. 2019 Ing. Vít Bittner; MARIBOHILLESHÖG ApS ČR Škůdci Zobrazeno 204x

Řízení hmyzí rezistence - mandelinka bramborová, obaleč jablečný a mera skvrnitá

22. 05. 2019 Ing. Jitka Stará, Ph.D., Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i Škůdci Zobrazeno 599x

Odrůdové rozdíly v preferenci škůdců řepky a možnosti využití pro diferencovanou ochranu

13. 05. 2019 Ing. Tomáš Hovorka, Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 473x

Stonkoví krytonosci na ozimé řepce

03. 04. 2019 Ing. Tomáš Hovorka, RNDr. Jiří Skuhrovec, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 665x

Další články v kategorii Škůdci

detail