Limagrain
Limagrain
Limagrain

AGRA

Škodlivost a ochrana řepky před dřepčíkem olejkovým

31. 08. 2016 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc., Ing. Jitka Stará, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 8773x

S rostoucí intenzitou pěstování a nárůstem ploch řepky se insekticidní moření této plodiny stalo nezbytnou součástí technologie jejího pěstování. Moření řepky neonikotinoidy působilo účinně na dřepčíka olejkového (Psylliodes chrysocephala) a na další škůdce vzcházející řepky, takže nedocházelo k jejich namnožení a k hospodářské škodlivosti. Po zákazu mořidel s účinnými látkami clothianidin, imidacloprid a thiamethoxam Evropskou komisí v roce 2013 z důvodů rizik těchto účinných látek insekticidů na včely, došlo k nárůstu škodlivosti dřepčíka olejkového v zemích západní a severní Evropy, a také v řadě regionů ČR.

Proseeds

Ke zvýšení škodlivosti tohoto škůdce v ČR významně přispěly mírné zimy v letech 2013/2014 a 2014/2015. Příspěvek shrnuje aktuální poznatky z biologie a monitoringu škůdce a přináší doporučení pro praktickou ochranu řepky vůči dřepčíku olejkovému.

Životní cyklus dřepčíka olejkového

Dřepčík olejkový má jednu generaci za rok. Zvláštností dřepčíka olejkového je, že nemá zimní diapauzu, ale má letní diapauzu. Znamená to, že jeho vývoj může probíhat za příznivých teplot po celé zimní období. Přes zimu se mohou vyskytovat všechna vývojová stadia (brouci, vajíčka, larvy nižších vývojových stupňů). Při mírných zimách část populace brouků přezimuje a samice pokračují na jaře v kladení vajíček.

Letní období překonávají v diapauze pouze brouci. V této fázi mají brouci pouze omezený příjem potravy, omezenou pohybovou aktivitu a zastaven vývoj rozmnožovacích orgánů. Před vstupem do diapauzy se brouci živí na zelených částech řepky (obrostu) a na brukvovitých plevelech. Na základě laboratorních experimentů bylo prokázáno, že letní diapauza trvá okolo 50 až 60 dnů a při zajištění dostatečné vlhkosti a potravy mladými listy řepky není délka diapauzy ovlivněna teplotou prostředí ani délkou světelné fotoperiody. Brouci zůstávají v porostech řepky, na které se vyvinuli, do sklizně a při přemnožení jsou ve značných počtech viditelní na sklizňové technice. Letní diapauzu končí brouci koncem srpna až začátkem září a naletují na vzešlé porosty řepky, kde po období úživného žíru a páření nastává kladení vajíček. Bylo prokázáno, že v období úživného žíru dochází k atrofii létacích svalů. Prakticky to znamená, že další přelety brouků v porostech již nejsou možné. Žluté misky tak zachycují pouze brouky migrující do porostu, anebo pokud jsou položeny na zemi, zachycují aktivitu skákajících brouků v okolí misek.

Vajíčka kladou samice na půdu do blízkosti rostlin nebo přímo na spodní části rostlin v počtu od jednoho do několika vajíček k jedné rostlině. Jedna samice může naklást až 1000 vajíček. Larvy se po vylíhnutí z vajíček vžírají do rostlin, takže kontaktní insekticidy jsou na ně neúčinné. Pro dřepčíka olejkového je typický výskyt více larev v jedné rostlině. Třetí, poslední vývojový stupeň larvy opouští rostlinu a kuklí se v půdě. Vajíčka se tak vyskytují od konce září do konce dubna, larvy od října do konce května, kukly od konce dubna do konce června. Brouci nové generace se líhnou od konce května do začátku července, ale první vylíhlí jednici byli zachyceni již v první polovině května. Mimo krátkého období na přelomu dubna a května lze brouky nalézt v průběhu celého roku.

Srdéčko rostliny řepky na jaře silně poškozeno žírem larev dřepčíka olejkového
Srdéčko rostliny řepky na jaře silně poškozeno žírem larev dřepčíka olejkového

Larvy dřepčíka olejkového
Larvy dřepčíka olejkového

Škodlivost dřepčíka olejkového

Dřepčík olejkový působí škody na řepce jako larva. Brouci po náletu do porostů vykusují okrouhlé dírky v listech. Na rozdíl od škod působených dřepčíky rodu Phyllotreta je škodlivost brouků dřepčíka olejkového na děložních a prvních pravých listech minimální. Brouci obvykle naletují již na vzešlé porosty, obvykle v průběhu září až v říjnu. Larvy vyžírají řapíky listů, včetně listů srdéčkových. Žír larev pokračuje v kořenovém krčku a v bázi lodyhy. Rostliny po poškození žírem larev na podzim snadněji vymrzají. Také bylo zjištěno, že takto poškozené rostliny jsou citlivější k napadení patogeny, jako je Phoma lingam. Požrané listy žloutnou a zahnívají. Po silném poškození srdéčkových listů se terminál rostliny nevyvíjí nebo krní a rostliny mají metlovitý vzrůst.

Naproti tomu příznaky poškození rostlin od larev pocházejících z vajíček vykladených samicemi až na jaře nejsou na rostlinách viditelné, i když v rostlině dokončilo vývoj několik larev. Na jaře larvy obvykle nepoškozují srdéčko rostlin a rostlina nevykazuje metlovitý vzrůst, jak to bývá typické při vývoji larev na podzim. Přesto je pravděpodobné, že i takto poškozené rostliny budou mít výnosovou depresi. Ale hlavně populace dřepčíka olejkového se může po silném jarním kladení vajíček zvýšit natolik, že na podzim může působit hospodářsky významné škody.

Na experimentální ploše řepky v Praze Ruzyni bylo provedeno na podzim 2014 pouze pozdní ošetření přípravkem Nurelle D. V té době byla již podstatná část vajíček vykladena a část larev byla již zažraná do rostlin. I při mírné zimě část rostlin vyzimovala (kombinace snížení listové plochy s žírem larev). Podíl poškozených rostlin se špatně vyvinutým hlavním květenstvím nebo bez něho a rostliny metlovitého vzrůstu tvořil okolo 20 %. Vynechání ošetření v prvním termínu a pouze pozdní ošetření přípravkem Nurelle D mělo za následek snížení výnosu o 20 až 30 % v důsledku napadení dřepčíkem olejkovým.

Dřepčík olejkový je rozšířen na širokém území v Evropě, Asii, severní Africe a v Kanadě. V Evropě byl dosud závažným škůdcem řepky v její severní a západní části.

Dřepčík olejkový se v ČR vyskytoval na řepce téměř na celém území jejího pěstování. Škodlivé výskyty byly vždy lokální a ještě počátkem 80. let byl jeho výskyt natolik nízký, že nebylo doporučováno ani insekticidní moření ozimé řepky. Od roku 2013 v řadě regionů se situace změnila. Ke zvýšení škodlivosti tohoto škůdce významně přispěly mírné zimy v letech 2013/14 a 2014/15. Na podzim roku 2015 se tak očekávaly škodlivé výskyty dřepčíka, zejména tam, kde v předchozích letech škodil. Ale ve většině oblastí tomu tak nebylo. Výskyty na podzim i podíl poškozených rostlin brzy na jaře 2016 byl velmi nízký. Jaké byly příčiny nízké škodlivosti dřepčíka olejkového u nás na podzim 2015?

Byl jím opožděný a rozvleklý nálet brouků do nově založených porostů a pozdní začátek hromadného kladení vajíček. Pravděpodobnou příčinou toho bylo velmi teplé a suché léto, po kterém došlo u podstatné části populace k prodloužení obvyklé doby letní diapauzy, a také k vysoké mortalitě diapauzujících brouků. Po teplotně nepříznivém podzimu následovala pro dřepčíka olejkového příznivá zima a příznivé podmínky na jaře.

Na pokusné lokalitě Praha Ruzyně byl na jaře 2015 průměrný počet dospělců zachycených ve žlutých miskách 16 a na jaře 2016 byl od 3,3 do 8,9 jedinců v průměru na misku podle pokusných parcel s rozdílnou předplodinou. Brouci dřepčíka olejkového tedy úspěšně překonali i zimu 2015/16. Podíl závažně poškozených rostlin na jaře 2016 byl oproti roku 2015 významně nižší. Pomocí speciálních tzv. emergenčních lapáků byl od roku 2015 sledován výskyt škůdců a jejich přirozených nepřátel ze skupiny parazitoidů. Dřepčík olejkový se líhl z kukel a opouštěl půdu v období od 9. 6. do 17. 7., s vrcholem výskytu na přelomu června a července. Z 1 m2 půdy se v roce 2015 vylíhlo v průměru 42 dospělců dřepčíka olejkového, v ohniscích napadení až 200 brouků na 1 m2.

Také v roce 2016 je takovým monitoring prováděn a jeho výsledky budou pěstitelům řepky zveřejněny. Vzhledem k tomu, že výskyt brouků ve žlutých miskách na jaře 2016 byl zjištěn na lokalitách ve více oblastech ČR, je možné předpovídat, že rizika škodlivých výskytů na podzim 2016 jsou v těchto oblastech vysoká a je třeba se připravit na insekticidní ochranu nově založených porostů řepky. Skutečné výskyty dřepčíka olejkového na podzim 2016 budou záviset na průběhu počasí v létě (v době diapauzy brouků) a na podzim v době migrace brouků na nové porosty a v době kladení vajíček.

 

Silně poškozené rostliny žírem dospělců dřepčíka olejkového na podzim
Silně poškozené rostliny žírem dospělců dřepčíka olejkového na podzim

Monitoring dřepčíka olejkového pomocí žlutých misek

Na pokusné lokalitě Praha Ruzyně byl na podzim 2014 i roku 2015 výskyt brouků ve žlutých miskách minimální (hluboko pod dříve doporučovanými prahy škodlivosti). Přesto byl v rostlinách na jaře následujících let výskyt larev velmi vysoký. Na jaře v roce 2015 bylo poškození rostlin larvami dřepčíka vysoké, podle příznaků zřetelné a odhad ve snížení výnosů semene řepky byl okolo 30 %. Na podzim 2014 bylo kladení vajíček časnější a larvy dřepčíka již na podzim a brzy na jaře poškodily srdéčka, čímž došlo k zastavení růstu terminálu a metlovitému vzrůstu rostlin. Naproti tomu na podzim 2015 došlo vlivem průběhu počasí ke zpoždění vývoje larev dřepčíka a frekvence výskytu závažně poškozených rostlin byla nízká. V důsledku toho lze odhadovat, že i snížení výnosů zrna řepky při srovnatelném výskytu larev dřepčíka bude na pokusných parcelách v roce 2016 významně nižší.

Na základě dvouletého sledování se ukazuje, že odchyt dospělců do žlutých misek není kvantitativní a nelze jej využít ani jako orientační práh škodlivosti. Za celé letové období se na podzim 2014 zachytilo v miskách pouze 0,1 a na podzim 2015 od 0,25 do 1,1 jedinců (v průměru na misku za celé období). Zatímco v jarním období 2015 to bylo 16 brouků a v roce 2016 od 3,3 do 8,9 jedinců v průměru na jednu misku. Počty zachycených brouků ve žlutých miskách na podzim odráží podmínky pro let v době migrace jako je teplota a sluneční svit. Odchyt dřepčíka olejkového do žlutých misek na jaře zachycuje pohybovou aktivitu brouků, kteří po mírné zimě pokračují v rozmnožování. V roce 2015 to bylo v období od 13. 4. do 29. 4. a v roce 2016 to bylo v období od 11. 3. do 15. 4. Využívání monitoringu výskytu dřepčíka olejkového pomocí žlutých misek pro účely rozhodování o provedení ochrany je tak problémové. Přesto budeme v monitoringu škůdců řepky pomocí žlutých misek pokračovat v dalších letech. Pro zachycení jarní aktivity brouků dřepčíka olejkového je třeba misky instalovat koncem února.

V roce 2016 byl počátek aktivity brouků dřepčíka ve stejném období jako počátek migrace brouků krytonosce řepkového do porostů. Odchyty krytonosce řepkového do misek byly více kvantitativní než pro dřepčíka olejkového a je možné podle nich řídit ochranná opatření vůči krytonosci, s možným vedlejším účinkem na dřepčíka olejkového.

Zdeformovaná rostlina v době květu po silném žíru larev dřepčíka olejkového
Zdeformovaná rostlina v době květu po silném žíru larev dřepčíka olejkového

Rezistence dřepčíka olejkového vůči insekticidům

V příštích letech nebude osivo řepky mořeno dříve osvědčenými účinnými látkami insekticidů. Podle poznatků ze západní Evropy nebylo na přemnožené populace dřepčíka olejkového ani moření neonikotinoidy dostatečně účinné.

V severním Německu a dalších regionech západní Evropy se i přes moření osiva neonikotinoidy prováděla po desítky let ochrana proti dřepčíku olejkovému postřikem pyretroidy, často opakovaně 2 až 3×. Od roku 2009 byly v Německu prokázány první výskyty rezistence tohoto škůdce vůči pyretroidům. Zákaz moření řepky neonikotinoidy situaci významně zhoršil a urychlil selekci rezistence vůči pyretroidům v populacích dřepčíka olejkového v řadě zemí západní Evropy. Poslední dosud publikované výsledky monitoringu rezistence dřepčíka olejkového vůči pyretroidům z roku 2015 potvrdil plošně rozšířenou rezistenci ve Velké Británii a v některých regionech Německa, ale dosud ne v Dánsku. Neúčinnost pyretroidů se ve Velké Británii řeší povolením na výjimku přípravků na bázi indoxacarbu. Přestože geny rezistence vůči pyretroidům byly i v Dánsku nalezeny, pyretroidy jsou na dřepčíka olejkového dosud účinné, ale jejich používání je spojeno s intenzivním monitoringem rezistence dřepčíka olejkového vůči pyretroidům.

Obdobně by v ČR používání pyretroidů na dřepčíka olejkového na podzim mělo být spojeno s monitoringem rezistence.

Strategie používání pyretroidů v ochraně řepky proti dřepčíku olejkovému a dalším škůdcům, jako je blýskáček řepkový, je v Evropě trvale neudržitelná. V důsledku nedostatku přípravků s jiným mechanizmem účinku na dřepčíka olejkového se již v současnosti zvyšují rizika přemnožení tohoto škůdce a hrozí kolaps pěstování řepky v řadě regionů západní Evropy. Na základě monitoringu rezistence škůdců vůči insekticidům a výsledků výzkumu požadují regulační autority přípravků na ochranu rostlin několika členských států změnu rozhodnutí Evropské komise a obnovení moření osiva řepky dříve používanými neonikotinoidy.

Po opakovaných plošných aplikacích pyretroidů se zvyšuje riziko selekce rezistence dřepčíka olejkového i na našem území. Jen je obtížené předpovědět, kde a kdy se začne projevovat. Rezistence dřepčíka olejkového vůči pyretroidům byla prokázána v populacích ze severního Německa. Podle frekvence výskytu rezistentních alel typu kdr se projevuje jako křížová rezistence vůči všem účinným látkám pyretroidů. Nově bylo z území Velké Británie potvrzeno, že místní populace dřepčíka olejkového mají rezistenci vůči pyretroidům typu kdr i metabolicky podmíněnou rezistenci. Monitoring citlivosti dřepčíka olejkového k insekticidům z dalších lokalit je nezbytný pro praktická doporučení v dalších letech.

Z území ČR nebyly do roku 2015 žádné údaje o rezistenci dřepčíka olejkového vůči insekticidům, ani o účinnosti přípravků vůči dospělcům škůdce. Výběr přípravků dostatečně účinných vůči dřepčíkovi olejkovému tak byl obtížný. První poznatky o citlivosti a rezistenci dřepčíka olejkového k insekticidům z našeho území byly publikovány v časopise Úroda (č. 9/2015). Výsledky testování citlivosti dřepčíka olejkového provedené v roce 2015 na dvou populacích 2015 v Čechách naznačují dosud dobrou účinnost pyretroidů a organofostátu chlorpyrifos (základ přípravku Nurelle D) na dřepčíka olejkového na území ČR.

Dospělec dřepčíka olejkového na řepce před sklizní
Dospělec dřepčíka olejkového na řepce před sklizní

Silně poškozené rostliny žírem larev dřepčíka olejkového na podzim
Silně poškozené rostliny žírem larev dřepčíka olejkového na podzim

Poškození srdéčka řepky larvami dřepčíka v jarním období
Poškození srdéčka řepky larvami dřepčíka v jarním období

Možnosti ochrany řepky proti dřepčíku olejkovému

Zatímco ochrana proti broukům rodu Phyllotreta se provádí za účelem zabránění žíru dospělců na děložních a prvních pravých listech, ochrana proti broukům dřepčíka olejkového je zaměřena na brouky po náletu do porostů a po jejich úživném žíru dříve, než nastane období hromadného kladení vajíček. Z toho plyne, že spojení ochrany proti těmto dvěma skupinám škůdců není možné do jednoho termínu ošetření.

V současnosti zákaz neonikotinoidů jako mořidel zvyšuje rizika škod dřepčíků rodu Phyllotreta v období vzcházení porostů. Je třeba výskyt těchto škůdců pravidelně monitorovat a v případě jejich zvýšeného výskytu nebo viditelného poškození mladých rostlin provádět ošetření cíleně na tyto škůdce.

Na ošetření dospělců dřepčíka olejkového lze doporučit přípravky povolené do řepky s účinnými látkami lambda-cyhalothrin, gama-cyhalotrin, deltamethrin a beta-cyfluthrin, které vykázaly v testech vysokou účinnost a ostatní účinné látky, jež mají obdobnou strukturu molekuly jako je cypermethrin, beta-cyhalothrin, zeta-cypermethin, alfa-cypermetrin, gama-cyfluthrin a dále přípravky s účinnými látkami pyretroidů tau-fluvalinate a esfenvalerate, které jsou povoleny do řepky proti jiným druhům škůdců.. V případě dřepčíka olejkového (na rozdíl od blýskáčka) není možné střídat mezi sebou všechny výše uvedené účinné látky za účelem antirezistentní strategie. Maximální počet aplikací pyretroidů na podzim do řepky by měl být 2. Pro dodržení antirezistentní strategie se v současnosti doporučuje Nurelle D pro druhý nebo poslední ze sledu postřiků na podzim, mimo jiné také pro jeho vyšší vedlejší účinnost na již vylíhlé larvy.

Pro zajištění antirezistentní strategie v ochraně proti dřepčíkovi olejkovému bude nutné urychleně doplnit do sortimentu povolených insekticidů do řepky další účinné látky s odlišným mechanizmem účinku, například indoxacarb, který je v současnosti povolen do řepky na blýskáčka řepkového.

Dále se pro ochranu proti dřepčíkovi olejkovému nedoporučuje používat neonikotinoidy s účinnými látkami thiacloprid a acetamiprid, včetně přípravku Proteus. Na našem území byla prokázána rezistence dřepčíka olejkového vůči thiaclopridu.

Ošetření se směřuje na dospělce dříve, než samičky vykladou vajíčka. K tomu dochází po náletu brouků na vzcházející porosty po úživném žíru přibližně za 10 až 14 dnů po náletu do porostů. Pro ochranu je významný poznatek, že v období úživného žíru po náletu brouků na podzim atrofují dospělcům létací svaly a na další porosty nepřeletují. Orientačně lze zatím použít dříve doporučovaný práh škodlivosti 1 brouk na 1 m řádku nebo zjištění 10 a více procent poškozených rostlin žírem brouků.

Jestliže nálet brouků po ošetření pyretroidy pokračuje a je silný, pak je nutné počítat se 2 termíny ošetření. Druhý termín pro ošetření pyretroidy následuje o 5 až 10 dnů později (odezní reziduální účinnost).

Závěr

Škodlivost dřepčíka olejkového na podzim 2016 může být v řadě regionů závažná, přestože na podzim 2015 a na jaře 2016 nebyl výskyt tohoto škůdce hospodářsky významný. Potenciál škodlivosti je ve více regionech podle populační hustoty škůdce dostatečně vysoký a potřeba chemické ochrany řepky proti tomuto škůdci na podzim 2016 bude záviset na průběhu počasí jak v době letní diapauzy, tak zejména na podzim v době imigrace škůdce do porostů a podmínek pro kladení vajíček. Tam, kde škodil v minulých letech, ale i na dalších lokalitách, lze v příštích letech očekávat škodlivé výskyty dřepčíka olejkového. Je předpoklad, že se území se škodlivými výskyty dřepčíka olejkového bude rozšiřovat i do oblastí, kde dosud neškodil. Důsledkem úspěšného přezimování značného podílu dospělců dřepčíka olejkového po mírné zimě 2015/2016 došlo k namnožení škůdce, aniž by byly pozorovány významné škody na porostech.

Na podzim 2016 tak mohou nastat opět výskyty, které způsobí hospodářsky závažné škody, zejména v regionech, kde škodil dřepčík olejkový v letech 2013 a 2014.

 

Použitá literatura je k dispozici u autorů publikace.

Tato práce byla financována z projektu NAZV č. QJ1610217 Ministerstva zemědělství České republiky.

all foto © J. Kazda

Škodlivost a ochrana řepky před dřepčíkem olejkovým

Srdéčko rostliny řepky na jaře silně poškozeno žírem larev dřepčíka olejkového
Larvy dřepčíka olejkového
Silně poškozené rostliny žírem dospělců dřepčíka olejkového na podzim
Zdeformovaná rostlina v době květu po silném žíru larev dřepčíka olejkového
Dospělec dřepčíka olejkového na řepce před sklizní
Silně poškozené rostliny žírem larev dřepčíka olejkového na podzim
Poškození srdéčka řepky larvami dřepčíka v jarním období

Související články

Užitečné organizmy (57): Parazitoidi kříska révového

29. 11. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 200x

Užitečné organizmy (56): Parazitoidi žilnatek

23. 10. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 315x

Škůdci a choroby lesa v návaznosti na klimatickou změnu (1): Kůrovci rodu Pityokteines na jedlích v ČR

19. 10. 2024 RNDr. Petr Doležal, Ph.D., Mgr. Markéta Davídková, Ph.D. Škůdci Zobrazeno 560x

Podzimní ošetření řepky s novinkami od INNVIGO

10. 10. 2024 Ing. Jana Dočkalová; INNVIGO Agrar CZ s.r.o. Škůdci Zobrazeno 88x

Ochrana řepky ozimé proti podzimním škůdcům

03. 10. 2024 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 341x

Další články v kategorii Škůdci

detail