Sledování hmyzích druhů v porostech víceletých pícnin na vybraných lokalitách jižní Moravy v roce 2017

26. 10. 2018 Ing. Pavel Kolařík, doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 2746x

Pěstování polních plodin na velkých lánech ovlivňuje zásadním způsobem vzhled a využití okolní krajiny. Monotónní používání stále stejných osevních sledů sestávající se z pěstování obilnin a olejnin výrazně ovlivňuje přirozené systémy krajiny. Je to důsledek především pěstování „vysoko ziskových“ plodin. Dochází tak k nárůstu početnosti živočišných škůdců, a tím i zvýšený požadavek na aplikaci pesticidů s cílem jeho potlačení s maximalizací zisků pěstované plodiny. Důsledkem toho došlo na některých místech ke snížení či úplné ztrátě biodiverzity jak z pohledu rostlinných, tak i živočišných druhů, které se dříve běžně vyskytovaly.

Je předpoklad, že u porostů víceletých pícnin, které na daném stanovišti zůstávají i několik let, jsou velmi dobře zapojeny a mají bohatší kořenový systém, bude daleko rozmanitější výskyt živočišných druhů a tyto porosty tak budou patřit jako významné rezervoáry pro zvýšení rozmanitosti vyskytujících se druhů v krajině. Tyto rozdíly jsme se snažili zachytit při sledování biodiverzity hmyzích druhů v porostech vojtěšky seté se zaměřením se na odběry z lokalit jižní Moravy.

Konvenční zemědělství je rozvíjeno s cílem maximalizace produkce a zisku. Tuto intenzitu pomáhá celosvětově vytvářet šest hlavních pilířů - intenzivní obdělávání, monokultury, závlahy, aplikace průmyslových hnojiv, chemická ochrana rostlin a v poslední době i genové manipulace. Dohromady se tak tvoří systém, ve kterém je jeden pilíř závislý na druhém a zesiluje nutnost použití ostatních.

Ekologická hospodářství napomáhají k vyšší diverzitě přírodních biotopů z důvodu více diverzifikovaných životních podmínek nabízejících prostředí pro rozmnožování, potravní nabídku atd. Jde o systém, který více respektuje ochranu přírody a krajiny. Biodiverzita flóry a fauny na plochách orné půdy, trvalých travních porostech, okrajích polí a v okolních biotopech je větší v ekologickém než v konvenčním zemědělství. Rovněž diverzita pěstovaných plodin je vyšší v ekologicky hospodařících podnicích ve srovnání s konvenčními.

Sledování hmyzu

Sledování hmyzích společenstev na vybraných lokalitách probíhalo v porostech vojtěšky pěstované pro pícní využití v Ostopovicích (okres Brno-venkov), ve Starovicích a Pohořelicích (okres Břeclav). Vojtěška byla obhospodařovaná konvenčně tj. s použitím pesticidů a jiných agrochemikálií. Z hlediska botanické charakteristiky se jednalo o monokulturu vojtěšky seté, která byla prakticky bez jakéhokoliv zaplevelení.

Ekologicky pěstovaná vojtěška byla na lokalitě Březí (okres Břeclav) s vyloučením hnojiv a bez použití jakýchkoliv pesticidů. Z botanického hlediska se jedná o monokulturu vojtěšky s příměsí jetele lučního. Porost byl hůře zapojen s velmi značným zaplevelením. Vyskytovaly se zde heřmánkovité plevele, pýr plazivý, kokoška pastuší tobolka, smetánka lékařská, mák vlčí, mléč rolní, pelyněk černobýl, úhorník roční, violka rolní, chundelka metlice, jetel plazivý a další.

Všechny sledované lokality spadají do kukuřičné výrobní oblasti s typickým vnitrozemským klimatem. Dlouhodobá průměrná roční teplota je 9,2 °C a dlouhodobý roční úhrn srážek je 545 mm.

Vzorky entomofauny z bylinného patra byly na vybraných lokalitách odebírány pomocí entomologického smýkadla, vždy 2× 10 smyků. Termíny odběrů byly od začátku dubna až do začátku měsíce září. Vzorky entomofauny byly získány na různých vývojových fázích vojtěšky. Tyto vzorky hmyzu byly v laboratoři usmrceny v parách octanu ethylnatého a potom byly jednotlivé sběry rozborovány pod binokulární lupou a stanoveno jejich početní a druhové zastoupení.

Obr. 1: Klopuška černá (Adelphocoris seticornis)

Obr. 2: Nosatčík vojtěškový (Apion tenue)

Obr. 3: Klopuška chlupatá (Lygus rugulipennis) a mandelinky vojtěšková (Gonioctema fornicata)

Obr. 4: Listopasi rodu Sitona a viditelné poškození na listech

Obr. 5: Tesařík dubový (Plagionothus arcuatus)

Výsledky

Zjištěné druhové spektrum na jednotlivých lokalitách v roce 2017 je zaznamenáno v tabulkách 1 až 4.

Na lokalitě Starovice bylo identifikováno celkem 49 hmyzích druhů v celkové početnosti 8345 jedinců. Největší početní zastoupení měli jedinci Sitona puncticollis (listopas kořenový), kteří představovalo 15,8 % ze všech identifikovaných druhů. V termínu 27. 6. bylo celkem zaznamenáno 695 jedinců, což představuje velmi vysoký výskyt tohoto škůdce v porostu. Byly zaznamenány škody na listech v podobě výkusů (zejkování). K přítomným listožravým druhům patřili další jedinci rodu Sitona. Zde jsme identifikovali celkem 6 druhů s celkovým počtem 1700 jedinců. Jednalo se o druhy Sitona lineatus (listopas čárkovaný), S. sulcifrons (listopas rýhovaný), S. macularius (listopas zdobený), S. humeralis (listopas pruhovaný), S. hispidulus (listopas jetelový). Nejpočetnější druh s 1315 jedinci byl Sitona puncticollis s kalamitním výskytem především v termínech odběru 22. 6. a 27. 6. Další velice početnou skupinou byli zástupci z čeledi Miridae - celkem 1775 jedinců s významným početnostním zastoupením klopušky světlé - Adelphocoris lineolatus (54,9 %) a klopušky chlupaté - Lygus rugulipennis (10,4 %). V porostu, a to především v prvních termínech hodnocení, byli zaznamenáni hmyzí druhy řadící se ke škůdcům řepky - různé druhy dřepčíků a blýskáček řepkový. Významné procento výskytu zde představovali i škůdci obilnin - křísi, patřící k vektorům viróz obilnin. Co se týče užitečného hmyzu, nejčastěji se vyskytovala entomofágní slunéčka, lumci a lumčíci a jedinci rodu Orius. Na této lokalitě nebyla v roce 2017 zaznamenána mandelinka vojtěšková (Gonioctema fornicata) ani výskyt dalšího teplomilného škůdce Tychius flavus. Velmi významná byla početnost klikoroha vojtěškového (Hypera postica) - celkem zaznamenáno 420 jedinců s maximálním výskytem dne 8. 6. (270 jedinců/100 smyků).

Na lokalitě Pohořelice bylo v daném roce identifikováno celkem 7127 jedinců řadící se do 36 druhů. Významně zde dominovali jedinci z rodu Sitona (19,4 %) a to především Sitona puncticollis (1310 jedinců) s největším počtem v termínu 22. 6. 2017 (980 jedinců/100 smyků). Další dominantní skupinou byli jedinci z čeledi Miridae (907 jedinců), z nichž nejpočetnější byla Adelphocoris lineolatus - celkem 560 jedinců. K vyšším výskytům hmyzích škůdců víceletých pícnin vyskytujících se v porostu patřili též jedinci nosatčíka vojtěškového - Apion tenue (700 jedinců). V termínu 22. 6. byli při odběrech zjištěni jedinci Gonioctema fornicata patřící k potencionálním škůdcům porostů vojtěšky seté - 290 jedinců/100 smyků. Stejně jako na lokalitě Starovice byly v porostech zjištěny druhy užitečného hmyzu, ve větší míře především jedinci entomofágních slunéček. V termínu 22. 6. byli na této lokalitě v porostu zjištěni jedinci tesaříka dubového (Plagionothus arcuatus) v celkovém počtu 10 jedinců/100 smyků, jehož jako přirozený areál výskytu se uvádí dubové lesy v nížinách.

Celkový počet zaznamenaných jedinců byl v Ostopovicích 8550 s identifikovanými 33 druhy vyskytujícího se hmyzu. Výskyt různých druhů klopušek v daném roce představoval v porostech vojtěšky významnější faktor - procento z celkového zjištěného počtu se pohybovalo do 31,3 %. Hlavními vyskytujícími se jedinci byly různé druhy čeledi Lygus (1890 jedinců). I na této lokalitě bylo v roce 2017 zjištěno velmi málo jedinců z čeledi Aphididae. Dalšími typickými škůdci víceletých pícnin byly ve větší míře zastoupeni různé druhy listopasů, nejvíce pak jedinci Sitona puncticollis (210 jedinců). Výskyt klikoroha vojtěškového byl za celé sledované období na této lokalitě v nižší početnosti (200 jedinců), převažoval v termínech 8. 6. až 4. 7. s typickými příznaky žíru na listech vojtěšky. Početnou skupinou byly také nejrůznější druhy užitečného hmyzu patřící do čeledi Miridae - Orius niger, Nabis spp. a další.

Na lokalitě s ekologicky pěstovanou vojtěškou u obce Březí bylo za celé sledované období zjištěno celkem 9890 jedinců s identifikovanými 46 druhy hmyzu. Dominantní skupinou zde byli jedinci z čeledi Miridae celkem 3570, což představovalo 36,1 % z celého spektra zjištěného hmyzu. Početnou skupinou zde byli také listopasi rodu Sitona (celkem 370 jedinců) a vlivem vyskytujícího se jetele lučního a plazivého i jedinci rodu Apion (celkem 545 jedinců). Klikoroh vojtěškový se vyskytoval v menší míře v porovnání s ostatními lokalitami - celkem 15 jedinců ve třech termínech odběru. V tomto roce byl zaznamenán výskyt mandelinky vojtěškové v celkové početnosti 165 jedinců v termínech od 10. dubna do 4. července.

Tab. 1: Celkový počet sledovaných druhů hmyzu vojtěšky seté - Starovice 2017

Tab. 2: Celkový počet sledovaných druhů hmyzu vojtěšky seté - Pohořelice 2017

Tab. 3: Celkový počet sledovaných druhů hmyzu vojtěšky seté - Ostopovice 2017

Tab. 4: Celkový počet sledovaných druhů hmyzu vojtěšky seté - Březí 2017

Závěr

Ze získaných výsledků sledování výskytu hmyzích druhů v porostech vojtěšky seté na vybraných lokalitách jižní Moravy je patrné, že se zde vyskytují velmi významné početnosti jak škodlivých, tak i užitečných druhů entomofauny. Důležitým faktorem pro výskyt jednotlivých druhů byl průběh povětrnostních podmínek přes zimu a v průběhu vegetace.

V roce 2017 byl zjištěn na všech lokalitách významný výskyt klopušek z čeledi Miridae v době před květem druhé semenné seče a významný výskyt listopasů rodu Sitona. Na všech lokalitách byli v porostech zjištěni jedinci klikoroha vojtěškového ve vysokém početním zastoupení na lokalitě Starovice. Mandelinka vojtěšková byla v roce 2017 zjištěna na lokalitách Březí a Pohořelice. Důležité je též zjištění významného výskytu užitečných druhů hmyzu, které přirozeně potlačují škodlivý výskyt dalších druhů.

Výsledek byl získán při řešení výzkumného projektu QJ 1510121 Inovace postupů zakládání, ošetřování a ochrany semenářských porostů víceletých pícnin, který financuje MZe ČR prostřednictvím Národní agentury pro zemědělský výzkum.