Užitečné organizmy (10): Lumkovití - Phygadeuontinae

01. 05. 2019 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 402x

Podčeleď Phygadeuontinae, jak již bylo uvedeno v předchozím dílu seriálu, je nově vyčleněna z původní podčeledi Cryptinae. Většina druhů této podčeledi se od současných Cryptinae odliší podle dlouhé a výrazné rýhy (sternaulus) v dolní části středobočí, dvou nepigmentových bodů (přerušení) druhé střední příčky (bullae) - Cryptinae vždy maximálně jedno, propodeum s více lištami, kladélko výrazné se zřetelnými zuby a nodem na konci. Tykadla u některých rodů ztlustlá. Některé rody vykazují přechodné znaky mezi oběma podčeleďmi a v budoucnu dojde k dalšímu dělení nebo přesunu rodů, což z pohledu aplikované entomologie nehraje roli - důležité jsou druhy.

Většina druhů jsou idiobiontní ektoparazitoidi kukel a předkukel jiného hmyzu s proměnou dokonalou (především motýlů a jiných blanokřídlých), predátoři vajíček pavouků a larev či pupárií dvoukřídlých. Častí hyperparazitoidi, např. Phygadeuon vexator je hyperparazitoid kuklice Triarthria setipennis (Diptera: Tachinidae), která parazituje škvora obecného (Forficula auricularia). Nedejte se tedy zmýlit, pokud se vám některý z druhů této podčeledi vylíhne ze škůdců - může to být „taky škůdce - hyperparazitoid“ parazitující primárního (užitečného) parazitoida.

Gelis - s necelými 70 druhy patří mezi naše druhově nejpočetnější rody a v budoucnu další druhy přibydou (v Evropě 127 druhů). Samice většinou bezkřídlé (cca ¾ druhů) - na hrudi nejsou přítomny ani náznaky (pahýly) křídel - tím se liší od většiny podobných rodů. K šíření druhu dochází při páření, kdy okřídlení samci, spojeni se samicí kopulačními orgány, ji přenesou na novou lokalitu. Diagnostika druhů je obtížná, většinou určitelné pouze samice, u spousty druhů samci neznámí, respektive nejsou dosud přiřazeni k příslušné samici - musí se buď vylíhnout ze stejného hostitele na stejné lokalitě, nebo v budoucnu využít molekulární diagnostiku. Široké spektrum hostitelů, častí hyperparazitoidi (např. gregarických lumčíků rodu Cotesia) nebo predátoři vajíček pavouků uložených v kokonu (zámotku). Samice některých druhů si z pavouků (predátorů) hlavu nelámou a jsou schopné parazitovat i kokony, které nosí (a stráží) samice pavouka na zadečku. Samice některých druhů přezimují - dají se v zimě sbírat prosevem půdy.

Gelis areator - samice okřídlená, velice hojná. Tělo červeno-černé, kladélko přesahuje konec zadečku, na křídle tmavé pruhy. Polyfág, vychován z necelých 200 hostitelů, většinou jako hyperparazitoid. V sadech se hojně líhne z kokonů zlatooček ukrytých v pásech vlnité lepenky na kmenech stromů určených na odchyt housenek obaleče jablečného, ale zda se v nich vyvíjí jako primární parazitoid nebo hyperparazitoid, jsme nezjišťovali (je tam komplex parazitoidů).

Theroscopus hemipteron - významný ektoparazitoid přezimujících housenek obaleče jablečného a dalších motýlů. Může parazitovat více než 50 % housenek, přesto jsem samice v sadech dosud nedokázal nasmýkat ani odchytit do zemních pastí - pouze dochovat z hostitele. Samice většinou brachypterní - nelétají. Parazituje housenky v podzimním období, pro zjištění míry parazitace je nutné počkat se sběrem housenek na konec října nebo až do listopadu, aby nedošlo k podhodnocení významu. Napadená/vysávaná housenka ztrácí tekutiny, nehýbe se a při uchopení pinzetou se ohne jako splasklá duše. Na těle housenky je přisátá larva nebo je možné pozorovat na světlém těle tmavé kruhové skvrny (místo sání), které mohou být na celém těle housenky - larva se přemisťuje. Housenka může být úplně vysátá - zůstane jen splasklá pokožka nebo larva lumka vysaje pouze část objemu těla - viz foto s kokonem. Barva kokonu od světle šedé po tmavě hnědou. Vzácně je možno nalézt vnějšího hyperparazitoida, ale nepodařilo se jej nikdy dochovat do dospělce, tzn. ani určit.

Phygadeuon dubius - parazituje u květilky zelné a vrtule třešňové. Zda se jednalo o larvy nebo puparia Šedivý (1986) neuvádí. Z našich sběrů pupárií květilky zelné se vylíhnul pouze jeden kus, tzn. na velkých polích parazitace nízká.

Gelis areator - samice

Theroscopus hemipteron - samice se zkrácenými křídly

T. hemipteron - mladá larva na housence obaleče jablečného se snadno přehlédne, šipkami označena některá místa po sání larvy - hnědé tečky a kolečka

Zbytek housenky a kokon T. hemipteron v kukelní komůrce obaleče jablečného

Článek vznikl za podpory projektu MZe-RO0418.