Užitečné organizmy (3) - Nadčeleď lumci

01. 05. 2019 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 1186x

Nadčeleď lumci (Ichneumonoidea) obsahuje dvě druhově početné čeledi: lumkovití (Ichneumonidae) a lumčíkovití (Braconidae). Nadčeleď je charakteristická mnoha článkovými, nelomenými tykadly bez paličky na konci a bohatou křídelní žilnatinou. Podobně vypadající čeleď korunčíkovití (Stephanidae) se liší přítomností korunky zubů na hlavě a 2 zuby (Megischus anomalipes) či 3 zuby (korunčík pilovitý - Stephanus serrator) na spodní straně zadních stehen. Korunčíkovití parazitují v larvách dřevokazných brouků.

Rozlišení lumků a lumčíků

Rozlišení lumků a lumčíků je možné podle žilnatiny předního křídla. U lumčíků chybí 2. střední příčka a 2. tergit zadečku je srostlý (nepohyblivý) se 3. tergitem (s výjimkou mšicomarů - Aphidiinae). Srůst tergitů slouží k odlišení bezkřídlých samic i několika druhů lumků s chybějící 2. střední příčkou. Velikost dospělců obou čeledí je velmi variabilní a nelze použít k jejich odlišení. Pokud se ale změří a zprůměruje délka těla všech druhů, tak lumci budou o něco větší (odtud česká zdrobnělina lumčíci).

Rozdíl mezi oběma čeleděmi je i v biologii. Lumci parazitují pouze u hmyzu s proměnou dokonalou (vývoj probíhá přes vajíčko, larvu a kuklu), larvy některých druhů se vyvíjejí na pavoucích nebo se živí vajíčky pavouků. Nikdy neparazitují v dospělcích hmyzu. Lumčíci parazitují i hmyz s proměnou nedokonalou (vývoj probíhá pouze přes vajíčko a nymfu, chybí stadium kukly), nejsou hyperparazitoidy jiných blanokřídlých, ani neparazitují stadium kukly. Pouze malá část lumčíků parazituje u širopasých (pilatky) a je u nich i častý vývoj více jedinců v jednom hostiteli.

Čeleď lumkovití

Lumci jsou s více než 2 100 druhy naší druhově nejbohatší čeledí hmyzu, ale údaj je značně podhodnocen z důvodu malého počtu entomologů zabývajících se touto čeledí. Střízlivé odhady skutečného počtu druhů na našem území jsou okolo 3 000 druhů, v optimistické variantě by u nás mohl žít podobný nebo dokonce vyšší počet druhů, než v celém řádu motýli (cca 3 500 druhů). Lumci jsou zajímaví tím, že směrem k rovníku neroste výrazně počet druhů jako u jiných čeledí hmyzu - není rozdíl v počtu druhů mezi námi a středomořím.

Lumci jsou především na lesních - lesostepních lokalitách, na suchých, stepních lokalitách se vyskytuje relativně málo druhů. S nadmořskou výškou počet druhů neubývá, naopak na horách bývá stejně živo jako v nižších polohách.

Délka těla bez kladélka je 2­–60 mm (největší je rod Megarhyssa). Samice jsou zpravidla větší než samci, kladélko může být skryté, ale většinou vyčnívá za zadeček, vzácně může několinásobně přesáhnout délku těla, např. Ephialtes zirnitsi. Podle délky a typu kladélka lze odhadnout místo vývoje hostitele. Druhy s dlouhým kladélkem napadají hostitele žijící uvnitř rostlin (druhy s nejdelšími kladélky jsou zpravidla parazitoidy dřevokazného hmyzu), druhy s krátkým kladélkem parazitují volně žijící hostitele, např. listožravé housenky. Přes hrozivě vypadající kladélko je naprostá většina druhů neškodná, pouze oranžové druhy nočních lumků z podčeledi Ophioninae mohou při chycení do ruky citelně bodat. Bolest není způsobena jedem jako u vos, ale je porovnatelná s bodnutím špendlíku několik mm pod kůži. Podle zvýšené bodavosti je možné při nočním lovu na světlo odlišit samice vzácného druhu Ophion ocellaris, které chybné uchopení ihned ztrestají bodnutím. Samice některých druhů mohou aktivně překonat izolační bariéru a napadat hostitele, na které by kladélkem nedosáhly - mohou se za hostitelem prohrabat pod zem, vykousat otvor v kokonu či se potopit pod hladinu. Jinou taktiku zvolil druh Ogkosoma cremieri - samice vyčkává na podzim u kmene stromu, až budou dělnice mravenců stěhovat larvy do části hnízda blíže u země. Často je přenášejí po vnější straně kmenu a na to samice čeká - na chvíli se v letu zastaví nad přenášenou larvou a vyklade do ní vajíčko. Další vývoj lumka probíhá uvnitř mraveniště.

Vyhledávání hostitelů a parazitace

Chování při kladení vajíček do hostitele probíhá většinou standardním způsobem. Samice lokalizuje pomocí čichových senzorů hostitele, poklepem tykadly zjistí hloubku umístění, zapíchne kladélko, naklade vajíčko a odletí hledat dalšího hostitele. U hostitelů, kteří se aktivně brání parazitaci, je samice o poznání rychlejší - po lokalizaci hostitele bleskurychle vyklade vajíčko, jinak sebou začne hostitel mrskat a kladení znemožní nebo v obranné reakci spadne na zem či se spustí po vlákně mimo dosah parazitoida.

Velice zajímavé chování se vyvinulo u samic parazitujících pavouky. Protože se jedná o nebezpečnou kořist, mají samice rychle působící toxin, který pavouka během chvilky ochromí. Samice napadnou pavouka buď přímým útokem nebo používají různé lsti - např. hrají polomrtvou, v posledním stadiu předsmrtných křečí, při kterých nohou jemně brnká na kotvící vlákno pavoučí sítě. Pavouk s vidinou snadné kořisti opustí bezpečí sítě, samice lumka se na něj v mžiku vrhne a po pár sekundách zápasícího klubka končí pavouk znehybněn na zemi a samice může v klidu vyklást vajíčko na jeho tělo. Lumci parazitující velké, tropické druhy pavouků, se mohou stát jejich kořistí. Byla zjištěna závislost mezi velikostí pavouka a úspěšností parazitace. Čím větší jedinec pavouka, tím stoupá riziko sežrání lumka při pokusu o jeho parazitaci.

Lumci parazitující housenky ukryté přes den v půdě nebo v jiném substrátu, mají noční aktivitu a jsou lákáni na světlo, podobně jako noční motýli. Tyto druhy mají nápadně zvětšená temenní očka nutná pro noční orientaci a často redukované ochranné zbarvení - různé odstíny žluté – oranžové.

Význam pro zemědělství

Lumci jsou důležitými parazitoidy zemědělských a lesních škůdců. Jeden druh škůdce může být hostitelem až pro několik desítek druhů lumků. Larvy lumků jsou parazitoidy vajíček, larev a kukel motýlů, brouků, dvoukřídlých, blanokřídlých, méně často dalších řádů hmyzu a pavouků. Hostitelé jsou známí u nejškodlivějších druhů, kteří jsou často předmětem výzkumu v různých zemích (obaleč jablečný, zavíječ kukuřičný), u ostatních škůdců jsou poznatky nedostatečné a při dochovávání lze zjistit nové asociace hostitel - parazitoid. Lumci jsou častými parazitoidy/hyperparazitoidy jiných užitečných organizmů, čímž mohou snižovat jejich účinnost. Nejvýznamnější zástupce čeledi si představíme v dalších pokračováních seriálu.

Článek vznikl za podpory projektu MZe-RO0418.

Samice korunčíka pilovitého při kladení

Lumek (vlevo) a lumčík - rozdíly v žilnatině

Detail srůstu 2. a 3. článku zadečku lumčíků

Lumkům z podčeledi Hybrizontinae chybí 2. střední příčka, ale články zadečku nejsou srostlé

Samice Ophion ocellaris může nepříjemně bodnout