Užitečné organizmy (4) - Lumkovití

01. 05. 2019 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 484x

Čeleď lumkovití (Ichneumonidae) se v Evropě rozděluje do 34 podčeledí. V každé podčeledi je různý počet rodů a druhů. Málopočetné podčeledi zahrnují pouze jeden druh, naopak v nejpočetnějších je více než 1 000 druhů. Počet podčeledí není dosud ustálen. Jednotlivé podčeledi s významem pro zemědělství nebo se zajímavou biologií si postupně představíme s uvedením nejvýznamnějších zástupců.

Tersilochinae

Podčeleď zahrnuje malé druhy (do 5 mm), pouze několik druhů lze označit jako středně velké. Je dobře morfologicky odlišitelná od ostatních podčeledí podle areoly v předním křídle (převážně otevřená a jakoby úzkými kleštěmi smáčknutá), průduchy prvního článku zadečku za polovinou a zadečkem smáčknutým z boku, tykadla většinou s malým počtem článků (často do 20), kladélko samic většinou přesahuje konec zadečku, ohnuté nahoru. Barevně nevýrazní, převažuje tmavé zbarvení.

U nás 13 rodů a 73 druhů. Parazitují především v larvách brouků, méně často v housenicích a housenkách. Některé druhy velice hojné v porostech řepky a dalších brukvovitých, kde parazitují larvy blýskáčků, krytonosců a dřepčíků. Tersilochinae kladou vajíčka přednostně do mladých larev a hostitele zabíjejí převážně ve fázi předkukly.

Malá velikost, barevná i morfologická uniformnost znesnadňují diagnostiku a v kombinaci s použitím nekvalitních určovacích klíčů může dojít snadno k záměně druhů nebo i rodů.

Tersilochinae v řepce

Vhledem k plochám řepky v Evropě a velkému problému se škůdci, je lumkům napadajících škůdce řepky věnována zvýšená pozornost. Významné parazitoidy jednotlivých škůdců řepky představili Šafář a kol. v loňském roce v Agromanuálu č. 7, proto zde uvedu jen základní charakteristiku a vybrané zástupce rodů.

Druhově početný rod Tersilochus zahrnuje parazitoidy blýskáčků a krytonosců. Dospělci jsou 3–4 mm velcí, černí se světlou kresbou na nohách případně zadečku. Kladélko samic přesahuje konec zadečku a je obloukovitě ohnuté vzhůru. V porostech řepky bývá jedním z nejhojnějších druhů Tersilochus heterocerus, který parazituje v larvách blýskáčků. Dospělci jsou nejhojnější od května do začátku června, ale vyskytují se až do začátku července. Nejvyšší aktivita v porostu je mezi 7. a 20. hodinou

V rodu Phradis se vyskytují další druhy parazitující larvy blýskáčků. Nejhojnější a nejvýznamnější je druh Phradis morionellus, který se v řepce vyskytuje od května do začátku června. Nejvyšší aktivita v porostu je v dopoledních hodinách, odpoledne se snižuje a po 19. hod je minimální. Zbarvení těla je tmavé, nohy světlejší, kladélko samic ohnuté vzhůru. Velikost 2–3 mm.

Tersilochinae jsou hojní na květech řepky

Samice Tersilochus heterocerus

Samice Phradis morionellus

Vliv na škůdce

Tersilochinae jsou velice hojní jak v porostech řepky, tak v obilninách, které následují v osevním postupu po řepce. V obilninách se líhnou na jaře z půdy a mohou být mylně považováni za škůdce. Po vylíhnutí během krátké doby odletí hledat potravu a hostitele, pouze pokud je obilí napadeno mšicemi a je zde medovice, mohou se v porostu zdržovat delší dobu.

Přes vysokou (až masovou) početnost dospělců v porostech řepky i častý vysoký podíl parazitovaných larev je vliv většiny parazitoidů na škůdce nedostatečný a dlouhodobě nedokáží udržet škůdce pod prahem škodlivosti. Někteří škůdci se zkrátka vymykají obecné teorii o autoregulační schopnosti populací a tvoří výjimky potvrzující pravidlo. Tito superškůdci dokáží kompenzovat ztráty způsobené parazitoidy i predátory (i insekticidy) a v další generaci zplodit tolik potomstva, že opět překročí práh škodlivosti. V případě řepky jim nahrává i intenzivní ochrana v době výskytu parazitoidů v porostech, kde vzhledem k úzkému výběru účinných látek není možné používat pouze pro parazitoidy relativně neškodné přípravky. Selektivních přípravků je nedostatek a nelze očekávat výrazné zlepšení situace ani v budoucnu. Nejvyšší aktivita parazitoidů v porostu je mezi 7. a 20. hodinou. Posunutí aplikace pro parazitoidy toxických přípravků do večerních hodin, po ukončení jejich letu, by mohlo trochu zmírnit negativní vliv postřiků na parazitoidy. Parazitaci negativně ovlivňuje i velikost polí - u velkých pozemků se směrem do středu snižuje.

Význam parazitoidů je proměnlivý v čase. Např. Šedivý sledoval v letech 1951–1982 výskyt dospělců parazitoidů i parazitaci larev blýskáčka a krytonosců v Čechách v ozimé řepce. Celkem uvádí 8 druhů parazitoidů z podčeledi Tersilochinae z 3 rodů, z nichž pouze Tersilochus fulvipes měl v té době významný vliv na populační dynamiku hostitele - krytonosce řepkového. V současné době to již neplatí, ani krytonosec řepkový se bez cílené chemické ochrany neobejde. Zdali je příčinou vyšší zastoupení řepky v osevním postupu a s tím související vyšší tlak škůdce, negativní vliv nových insekticidů nebo další faktory, není známo.

I když parazitoidi nedokáží udržet škůdce pod prahem škodlivosti, jsou důležití při snižování populační hustoty škůdců v následné generaci. Nezanedbatelné je i hubení rezistentních jedinců k insekticidům, čímž oddalují nástup rezistentních populací. Proto je třeba věnovat parazitoidům náležitou pozornost, vycházet jim v maximální míře vstříc neboť bez jejich pomoci by byl boj se škůdci řepky daleko obtížnější.

Článek vznikl za podpory projektu MZe-RO0418.