Co ovlivňuje kvalitu kukuřice pro siláž

01. 03. 2021 Ing. Yvona Tyrolová; Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha-Uhříněves Sklizeň Zobrazeno 5366x

Bez kukuřice si v současné době již nedovedeme intenzivní živočišnou výrobu představit. Díky vyšlechtěným hybridům s širokou škálou čísla FAO je možné si u osivářských firem vybrat vhodný hybrid prakticky pro každou výrobní oblast.

Kukuřice je pěstována především kvůli siláži, která je jednou z hlavních položek krmných dávek pro skot. V loňském roce se kukuřice na siláž v naší republice dle Českého statistického úřadu pěstovala na 223 tis. ha a na zrno na 78 tis. ha. Část produkce nebyla zkrmena zvířaty, ale využita bioplynovými stanicemi. Aby se vyprodukovala siláž co nejkvalitnější, je třeba dodržet spoustu zásad. Ale základem celého procesu je sklidit ji v ten správný čas. O tom, jak zvolená sušina ovlivní výslednou siláž, pojednává tento příspěvek.

Obsah živin

Kukuřice poskytuje vysoký výnos hmoty z hektaru. Má ovšem své specifické vlastnosti: z roku na rok se může lišit variabilitou ve výnosech i v kvalitě, a to podle vývoje počasí, charakteru stanoviště, agrotechniky, zvoleného hybridu, napadení škůdci a podobně. Stačí si vzpomenout na některé poslední roky.

Z pohledu živin je celkem chudá na obsah dusíkatých látek (7–9 %), ale bohatá na vlákninu (18–25 %) a její doménou je obsah škrobu, který je hlavním zdrojem energie v krmných dávkách určených pro skot. Obsah škrobu ve vyrobené siláži je závislý na zralosti zrna. Za normálních klimatických podmínek se jeho obsah v silážované řezance pohybuje mezi 30 a 40 % v 100% sušině. Závisí to nejen na zvoleném hybridu, ale i na počasí v daném období vegetace. Tato živina v kukuřičné siláži zajišťuje až 45 % energie. Dále se na obsahu energie podílí 25 % mikrobiální rozklad celulózy a hemicelulózy v bachoru a 30 % zajišťují ve vodě rozpustné cukry, pektin, dusíkaté látky a tuk.

Kvalitu sklizené kukuřice je možné ovlivnit výškou strniště. S jeho výškou roste koncentrace živin ve sklizené hmotě a redukuje se obsah ligninu, který se nachází hlavně ve spodní části stébla kukuřice. Lignin má z hlediska složení rostlin významnou úlohu. Vyskytuje se ve stěnách mnoha buněk, dodává jim pevnost a tuhost. Bez ligninu by kukuřičné stéblo nemělo oporu. Se stárnutím rostliny se jeho obsah zvyšuje. Ale z hlediska využitelnosti ligninu zvířaty již nemůžeme mluvit o jeho pozitivním účinku. V trávicím traktu je prakticky nestravitelný. Navíc lignin snižuje stravitelnost komplexu využitelných složek vlákniny. Proto kvalita kukuřičné řezanky neutrpí žádnou újmu, když se výška strniště zvýší.

Sušina

Aby byl dobře využit genetický potenciál rostliny, což znamená kromě výnosových parametrů rovněž obsah živin a dobrá stravitelnost, je důležité sklidit kukuřici ve vhodném termínu zralosti.

Kromě kvality siláže je i budoucí příjem zvířaty z velké části ovlivněn sušinou sklízené kukuřice. Číslo FAO je vynikajícím pomocníkem již při výběru vhodného hybridu kukuřice pro dané podmínky pěstování, ale i pro určování termínu sklizně. Určitě se ale nemusí připomínat, že číslo FAO je spíše orientační. Pokud máte vysledováno, že se pro vaši oblast hodí nejlépe například hybridy s číslem FAO 260–280, nemusí vždy platit, že hybrid s číslem FAO 260 budete sklízet dříve než s FAO 280. Vždy to závisí i na půdních podmínkách, na daném roku - zda je ve vegetačním období chladněji nebo tepleji, jak hodně prší, zda jsou porosty napadeny zavíječem apod.

Stanovení sušiny

Pro zdárný průběh silážování je nejvhodnější sklízet kukuřici v době mléčně voskové zralosti (mléčná linie zrna je v 1/2 až 2/3, záleží na sušině rostliny bez klasu), kdy sušina celé rostliny se pohybuje v rozmezí 32–35 %.

Sušinu je třeba hlídat na všech polích. Pokud je sušší rok, nebude u stejného hybridu pěstovaného na několika polích stejná. Na jednom stanovišti může být kukuřice ještě svěží, zelená a v plné vegetaci. Jinde může rostlina začít podesychat. A to i přesto, že zrno ještě v žádném případě nesměřuje ke své silážní zralosti. Přestože rostlina žloutne a usychá, zrno může být teprve v mléčné zralosti. Zde není dobré čekat, až bude zrno ve správné zralosti, je nutné začít sklízet. Bohužel se musíme smířit s tím, že obsah škrobu bude nízký. Zrno si ho ještě nestačilo v dostatečné míře vytvořit. Ale pokud se bude čekat, až zrno dospěje do správné zralosti, sklidí se suché rostliny. S tím pak souvisí obtíže udusat tuto „šustící“ hmotu. Špatným udusáním řezanky si vytváříme budoucí problém. Z hmoty není řádně vytěsněn vzduch a po otevření jámy se tato siláž bude rychle zahřívat a dělat problémy v TMR.

Když opomineme vliv souvratě, kde jsou rostliny zralejší a sušší, může být sušina rozdílná i v rámci pole. Je třeba vizuálně i odběrem posoudit stav porostu.

Pro stanovení doby sklizně se vždy vybere několik průměrných rostlin z pole, ne ze souvratě. Rostliny se odeberou v plánované výšce strniště, nařežou se - někdo používá hobby drtiče na větve, někde mají „po domácku“ vyrobenou stojací řezačku. Nejvíce odpovídající však je řezanka z řezačky. Pokud nemáme možnost zavézt řezanku do laboratoří, které disponují horkovzdušnými sušárnami, dá se orientačně stanovit sušina řezanky i v mikrovlnné troubě. Je k tomu třeba talíř, váha a znalost trojčlenky. Nejjednodušší je navážit si 100 g materiálu a sušit. V tomto případě je konečná hmotnost usušené řezanky i výslednou hodnotou sušiny, a to bez výpočtu. Je třeba důrazně upozornit na skutečnost, že při této metodě se nesmí od mikrovlnky odcházet. Mikrovlnku je nutné po chvilkách vypínat, prohrábnout řezanku na talíři a opět sušit. Jinak hrozí, že materiál začne doutnat a mohl by hořet. Lepší je navažovat méně, cca 70 g a stále vypínat a promíchávat a výslednou sušinu dopočítat. Pokud se hmotnost materiálu již nemění, je usušeno. Je vhodné si udělat 2–3 stanovení.

Sklizeň při nízké sušině

Při sklizni o nízkém obsahu sušiny nedojde k využití produkčních schopností pěstovaných hybridů, průběh fermentace není ideální. Dochází k nežádoucímu odtoku silážních tekutin (ničí se životní prostředí a odtékají cenné živiny). Kromě toho nízký obsah sušiny řezanky představuje přímo ideální místo pro množení klostridií. Klostridie patří mezi nejškodlivější mikroorganizmy v siláži. Spotřebovávají cukry, dusíkaté látky, ale i kyselinu mléčnou, které využívají jako energetický zdroj pro vytváření kyseliny máselné. Klostridie rovněž rozkládají bílkoviny na amoniak. Následkem jejich působení pak dojde ke zvýšení pH a snížení nutriční hodnoty krmiva. Takže pokud se nebudou porosty sklízet při nízké sušině, je jistota, že klostridie budou vyřazeny z činnosti.

Sklizeň při vyšší sušině

Tato řezanka se velmi špatně dusá. Důsledkem toho je, že v ní zůstává vzduch a vytváří se prostředí vhodné pro množení nežádoucích mikroorganizmů. Po otevření silážní jámy se rychle zahřívá a plesniví. Stravitelnost siláže i obsah živin rapidně klesají. Při zkrmování takovéto siláže dojnicím pak klesá mléčná užitkovost a dostavují se velmi vážné zdravotní problémy zvířat.

Rovněž se zvyšuje nebezpečí napadení rostlin fuzáriemi, a roste riziko vylomení palic. Při sušině vyšší je již zrno příliš zralé, tvrdé a nastává problém s jeho narušením. Zrna pak procházejí střevním traktem zvířete zcela nevyužita.

Jak se měnily některé výnosové a živinové parametry během tří týdnů před sklizní

Klíčovým kritériem pro zvolení začátku sklizně kukuřice na siláž zůstává sušina. Z nekvalitního vstupního materiálu se nikdy nemůže vyrobit siláž s perfektními parametry.

Provedli jsme pokus, kdy byl porovnáván výnos, stravitelnost organické hmoty celé rostliny s klasem, klasu a rostliny bez klasu a obsah škrobu v klasu ve třech termínech sklizně. Sušina jednotlivých částí kukuřice z jednotlivých odběrů je uvedena v tabulce 1.

Z grafu 1 je patrné, jak roste výnos jednotlivých částí kukuřice. Se stárnutím rostliny dochází postupně k mírnému snížení stravitelnosti rostliny bez klasu. Ovšem díky vyššímu podílu klasu v celé rostlině, stravitelnost organické hmoty v celé rostlině kukuřice vzrůstá, i když tento parametr u zeleného zbytku rostliny v průběhu dozrávání kukuřice klesá.

Stravitelnost vzrůstala mezi prvním a druhým odběrem více než mezi druhým a třetím, kdy již byla víceméně stejná. Jako produkt fotosyntetické reakce se v zrnu vytváří škrob. Ten se ve všech třech odběrech kukuřice plynule zvyšoval. Samozřejmě, že pokud dojde k zasažení asimilační plochy (uschnutí zelených částí rostliny po velkých vedrech s nedostatkem vody či zasažení rostlin mrazem), ukládání škrobu do zásobních orgánů rostliny navždy ustane.

Tab. 1: Sušina jednotlivých částí kukuřice ve třech termínech odběru

Graf 1: Výnos a některé živinové parametry celé rostliny s klasem, rostliny bez klasu a klasu v 100% sušině

Na čem závisí optimální využití škrobu

Pokud kukuřičné zrno nedozrálo do správné silážní zralosti, je nutné počítat s nízkým obsahem škrobu. Ale ani správná sklizňová zralost zrna nestačí pro zajištění jeho maximální energetické využitelnosti. Důležité je správné nastavení corn crackeru řezačky, aby zrna byla co nejvíce mechanicky narušena. Pak může dojít k bakteriálnímu a enzymatickému trávení škrobu. U kukuřičného zrna, které se již blíží k voskové zralosti, je problém s jeho dostatečným narušením. Množství sklovitých částí je velké, a i když obsah škrobu v zrnu je vysoký, jeho využitelnost díky špatnému narušení klesá. Pokud zůstane zrno celé, škrob je nevyužit a je vyloučen výkaly.

Stravitelnost škrobu v siláži

Využití škrobu zvířaty je ovlivněno jeho stravitelností. Ta se v průběhu doby silážování kukuřice mění. Pokud je na farmě dostatek kukuřičné siláže z předchozího roku, není třeba spěchat s otevíráním nově založené siláže. Proces silážování pozitivně ovlivňuje stravitelnost škrobu, což je dobře patrné v tabulce 2.

Tab. 2: Stravitelnost škrobu v siláži z celých rostlin kukuřice (Bedrosian, et al., 2012)

Letošní sklizeň kukuřice

Letošní vegetace se rozhodně nemohla srovnávat s předchozími horkými a suchými lety. Přesto díky stále ještě nedoplněným spodním vodám se projevily rozdíly ve vegetaci i v rámci jednoho regionu. Ještě v červenci srážky víceméně stačily na pokrytí potřeb kukuřice. Srpen byl ovšem v některých oblastech opět bez srážek a znovu se na některých místech projevil přísušek. Na některých pozemcích začaly rostliny podesychat, přestože zrno bylo stále v mléčné zralosti. Z důvodu schnoucích rostlin bylo nutné porosty rychle sklidit, zrno bohužel ještě nemělo optimální zralost a tedy i obsah škrobu nedosáhl svého optimálního obsahu.

Naproti tomu v jiných regionech bylo chladné září s vysokými srážkami, takže bylo možné ještě v půlce října na některých místech vidět sklízet kukuřici na siláž.

Závěr

Kukuřici se věnuje velká pozornost již od výběru pozemku, hybridu, přípravy půdy, zasetí a ošetřování během vegetace. Na kvalitě budoucí siláže pak závisí nejenom velmi dobře zvládnutá technologie silážování, ale již rozhodnutí, kdy se sklizní začít.

Výsledek vznikl za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO0718.