Limagrain
Limagrain
Limagrain

AGRA

Kvalita siláží a sena a příčiny zhoršené kvality

27. 09. 2022 Bc. Vladimíra Nováková; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Sklizeň Zobrazeno 285x

Výroba objemných krmiv je jednou z nejtěžších a nejnáročnějších operací v každém zemědělském podniku. Tato krmiva jsou vyráběna hlavně pro výživu hospodářských zvířat (85–90 %) nebo se vyrábějí pro zpracování v bioplynové stanici. Nejvíce se z konzervovaných krmiv využívá kukuřičná siláž, siláže z travních porostů a seno. Každá operace při výrobě objemných krmiv je velmi důležitá pro správnou fermentaci a jakost krmiva.

Renofarmy

Sklizeň se mnohdy provádí v nesprávném vegetačním stadiu. Dobře stravitelné krmivo musí být sklizeno s přihlédnutím na rychlost lignifikace pletiv, to je na počátku metání trav. Pozdější termín sklizně vede ke snížení stravitelnosti organické hmoty a vlákniny, zejména neutrálně detergentní frakce. Kvůli těmto změnám dochází ke ztrátě energie a zároveň to vede k vyšší tuhosti a obtížnějšímu dusání. Při pozdní sklizni dochází k celkové ztrátě stravitelnosti až z 30 % (Nedělník a kol., 2011, Skládanka a kol., 2017).

Dalším důležitým faktorem ovlivňujícím kvalitu je samotný konzervační proces. Výroba sena je časově náročnější, vyžaduje příznivé počasí a vzhledem k obracení a shrnování je často nákladnější. U siláží se proces zavadání a sušení zkracuje a na významu nabývá délka řezanky, případně použití konzervačního prostředku v závislosti na obsahu cukrů, dusíkatých látek a popelovin v původní hmotě. Čím vyšší je sušina, tím kratší musí být řezanka (2–3 cm) při senážování. Naplnění skladovacího prostoru by mělo být co nejkratší. Ale toto naplnění ovlivňují klimatické podmínky, které ovlivňují získání požadované sušiny sklizené píce. Při nesprávné vlhkosti travní hmoty se často objevují plísně (Fusarium, Penicillium a Aspergillus) produkující mykotoxiny (Skládanka a kol., 2011).

Okamžité posouzení některých ukazatelů kvality sena a siláží lze provést senzorickým posouzením vhodných ukazatelů kvality, zjistit tak jakost krmiv a navrhnout doporučení pro praxi.

Senzorické hodnocení kvality siláže a sena

Senzorická hodnocení byla prováděna na základě vybraných parametrů dle Zákona o krmivech (č. 91/1996 sb.) a ČSN 4670, ČSN 46 7013, ČSN EN ISO 5983-1 (467035), ČSN EN 16877 (467051), EN 16877 - Krmiva a zkoušení a posuzování krmiv.

Ve vybraných zemědělských podnicích v oblasti Českomoravské vrchoviny a jižních Čech byly hodnoceny siláže z travní hmoty konzervované technologií silážních balíků a silážováním v jámě a seno v balících v letech 2018 a 2019. Byly hodnoceny ukazatele senzorické jakosti a obsah sušiny ve hmotě, u siláží délka řezanky a stav píce v profilu silážní jámy, respektive hloubky balíku.

Biomasa z travních porostů konzervovaná silážováním byla sklízena ve stadiu metání až květu, u některých pozemků i v době po květu převládajících trav (psárka luční, lipnice luční, bojínek luční, kostřava luční). Při použití technologie konzervace do silážní jámy byla použita senážní konzervační aditiva (Kofasil LAC, Adisil LG - 100 Perfect).

Kukuřičné siláže konzervované v jámě byly vyrobeny nejčastěji z hybridů Cebir a Neutrino, sklízených při sušině 28–32 %.

Výroba a skladování sena probíhalo technologií kulatých balíků a u sledovaných podniků byly balíky skladovány pod střechou v halách.

Vzorky pro senzorické hodnocení byly odebírány v celém profilu silážních jam, respektive z celé hloubky balíků (vždy 3× 3 opakování) a senzoricky a bodově vyhodnoceny. Bodové hodnocení ukazatelů je u siláží od nejlepších (3–6 bodů) po nejhorší (0 bodů) a u sena od nejlepších (1 bod) po nejhorší (3–7 „trestných“ bodů). U siláží se hodnotil pach, barva, konzistence a struktura hmoty a u sena obsah kvalitních bylin a trav, obsah jetelovin, obsah jedovatých rostlin, jemnost sena, barva sena, vůně, doba sklizně, vlhkost, plesnivost a hnití a ostatní vlastnosti (prašnost, znečištění).

Hodnocení siláže z trav a kukuřice

Travní siláže uskladněné v silážních jámách měly častěji o něco lepší ukazatele kvality oproti balíkům a byly častěji zdařilé (tab. 1). I zde se však ojediněle objevily známky zhoršené jakosti - siláž z jámy z roku 2018 se jevila v jednom z podniků barvou více do hněda a pach byl cítit sladce. Siláž zde byla částečně aerobně nestabilní, příčinou byla příliš dlouhá řezanka, pomalé plnění silážního žlabu, pozdní zakrytí a vysoký obsah sušiny (až 65 %).

U hodnocených vzorků siláže v balíkách byly rozdíly větší, u několika balíků byla zjištěna horší jakost (tmavší hnědé zbarvení, karamelová vůně). Balíky byly často obalené jen 2–4 vrstvami fólie, což je nedostačující (optimální je 4–6 vrstev). Hlavní příčinou zhoršení jakosti bylo porušení fólie, a tudíž vniknutí vzduchu do balíků. U neporušených balíků byla jakost průměrná až lepší.

U balíků z travního porostu sklízeného v době květu až po odkvětu byl častěji zjištěn vysoký obsah sušiny (nad 60 %) a snížená tvorba kvasných kyselin (snížený obsah kyseliny mléčné) a zvýšená aerobní nestabilita. Naopak u některých balíků siláže z travní hmoty (lučního porostu) byla zjištěna snížená jakost vlivem nízkého obsahu sušiny, způsobené balením při dešti. Pokud je ve hmotě vyšší podíl vody (nad 65 %) než sušiny, stává se siláž náchylnou pro růst bakterií máselného kvašení, což se potvrzovalo zápachem. Bakterie máselného kvašení způsobuje pach po karamelu a barvu silně změněnou do hněda. Rozhodující faktor pro kvalitní siláž je určení doby sklizně a správný obsah sušiny. U senážní hmoty, která má nadbytečný obsah sušiny (nad 40 %), lze doporučit kratší řezání. U 3. sečí (nebo opožděných 2. sečí) byla nižší sušina a horší kvalita.

Pro praxi je důležité sledování střednědobých předpovědních modelů (např. www.chmi.cz, www.windy.com, www.wetterzentrale.de) a sklízení porostů za příznivého počasí. Dále je třeba dodržovat zásady hladkého odběru biomasy z jámy.

Kukuřičné siláže měly při senzorickém i laboratorním hodnocení vyrovnanější a lepší kvalitu, jen minimum vzorků z okrajů jam mělo zhoršenou kvalitu (vliv netěsnící zakrývací fólie). Byly hodnoceny většinou jako zdařilé. I zde je možné použít konzervační činidla a důležité je správné zakrytí silážní jámy minimálně dvěma, lépe třemi vrstvami fólie proti vnikání vzduchu a vody (přehrnutí přes okraj žlabu). Obsah sušiny sklízené hmoty by měl být v rozmezí 28 až 32 %.

Hodnocení sena

Hodnocené vzorky sena, skladované v kulatých balících, patřily nejčastěji do třetí jakostní třídy a byly mnohdy hodně prašné. Příčinou zhoršené jakosti zde byla pozdní sklizeň, někdy i nízké zastoupení nebo úplná absence jetelovin, zvýšený obsah bylin a někdy i snížený obsah kvalitních trav. V některých případech byla příčinou zvýšené prašnosti špatně seřízená technika, která má za následek smíchání suché prašné zeminy se senem.

Optimální barva sena je zelená až lehce šedozelená. V některých případech bylo zjištěno seno žlutozelené až žluté barvy z důvodu pozdní sklizně travní hmoty. Žlutozelená až žlutá barva byla také u některých balíků způsobena namoknutím při bouřkách a delším ponecháním hmoty na pozemku. Toto seno pak obsahuje málo karotenu. Seno žluté barvy sklizené po odkvětu převažujících trav signalizuje zvýšený obsah vlákniny (26–28 %) a sníženou stravitelnost (pod 69 %, častěji pod 65 %). Takové seno bylo také častěji hrubé, tedy s převahou stébel. Naopak když se seno sklidí do doby plného květu (barva zelená, lehce zelenošedá nebo jen s minimálním podílem zelenožlutých stébel), tak obsahuje více bílkovin a tedy lépe pokrývá potřeby přežvýkavců.

Laboratorní hodnocení

Z doplňkově prováděného laboratorního hodnocení siláží (tab. 1) se ukázalo, že podle očekávání nižší pH měly kukuřičné siláže (nižší obsahy sušiny, vyšší obsahy kyseliny mléčné). Travní siláže z luk měly vyšší pH (v jamách nejčastěji 4,2–4,4 a v balíkách 4,9–5,0). Vyšší pH u travní siláže je způsobené podle očekávání nižším obsahem sacharidů, ale u hodnocených vzorků mnohdy také vyšším obsahem sušiny a horším udusáním. U balíků byl problém také s protržením fólie při manipulaci.

Zvýšený obsah kyseliny máselné byl nejčastěji zjištěn v balíkách travní siláže. Kyselina máselná je produkovaná bakteriemi Clostridia, které se vyskytují v půdě a mohou se dostat do travní hmoty na loukách při jejím sběru před lisováním. Tyto bakterie pak při vyšším pH nejsou zničeny a mohou rozkládat bílkoviny. Při pH 4,7–5 může docházet k rozvoji Clostridií a naopak jsou Clostridia citlivá na nízké pH (4,0–4,2).

Obsah kyseliny mléčné byl pravidelně vyšší u kukuřičných siláží v jamách. U travních siláží v jamách byly zjištěny značné rozdíly. V některých případech, pokud se sklízela mladší biomasa ve fenologické fázi metání, byl obsah kyseliny mléčné shodný a v jednom případě dokonce vyšší než u kukuřičné siláže. Pro konzervaci travní hmoty byla požita silážní aditiva s Lactobacillus plantarum. Naopak při pozdní sklizni travní hmoty po odkvětu byl obsah kyseliny mléčné snížený (obtížnější dusání, nižší obsah cukrů) i přes použití silážního aditiva. To bylo způsobeno často pozdním sečením porostu, kdy tráva byla ve stadiu lignifikace a porost obsahoval málo cukrů pro mléčné kvašení. U pozdě sklízené biomasy byl také zvýšený obsah vlákniny.

Obsahy hrubé vlákniny byly nižší u kukuřičných siláží a vyšší u travních siláží, zde častěji u prvních sečí s vyšším podílem trav. Pozdnější sklizeň vedla vždy ke zvýšení vlákniny (lignifikace pletiv) a může vést ke zhoršení stravitelnosti, a to až o 30 %. V balíkách z 2. sečí byl obsah vlákniny nižší (méně stébel, více bylin). Ve 3. sečích bývá obvykle více bylin a jetelovin, je vhodné použít konzervační činidla (například Kofasil, Adisil, Bonsilage forte aj.).

Tab. 1: Rozsah hodnot zjištěných senzorických a chemických ukazatelů jakosti u vzorků travní a kukuřičné siláže (0 bodů nejhorší)

Senzorická jakost a chemické ukazatele

Travní siláže - jáma

Travní siláže - balík

Kukuřičná siláž

Vůně (pach) (0–6 bodů)

5–6

3–6

5–6

Barva (0–3 body)

2–3

1,5–3

3

Konzistence (0–3 body)

3

1,5–3

3

pH

4,15

4,9–5

3,85

Kyselina mléčná (%)

0,70–2,01

0,8–0,85

1,7–1,75

Hrubá vláknina (%)

27–35,5

16–27,5

19–23,5

Závěr

Z posuzovaných senzorických vlastností sena nejlépe korelovaly s chemickými ukazateli kvality barva, vůně, jemnost a doba sklizně a u siláží barva, vůně, konzistence a struktura hmoty.

U senáží byly nejčastějšími příčinami zhoršené jakosti pozdní sklizeň, sběr při nevhodné sušině a u balíků nedostatečné obalení a protržení fólie. U sena byly nejčastějšími příčinami zhoršené jakosti pozdní sklizeň, prašnost a nízký podíl jetelovin.

Pro praxi lze doporučit volbu vhodné šířky záběru, sklizeň v počátku až plném metání (důsledně před květem) převažujících trav a sledování předpovědních modelů počasí. U pozemků s prořídlým porostem, kde nepřevažují kostřava červená a psineček tenký, přísev jetelovin (jetel luční, štírovník růžkatý, jetel plazivý).

Laboratorní analýzou travních senáží z jam byl zjištěn nízký obsah kyseliny mléčné a zároveň vysoký obsah vlákniny v sušině. V balíkách senáží byla častěji zjištěna vysoká hodnota kyseliny máselné, kdy příčinou byla nejčastěji vysoká sušina hmoty a neopatrné zacházení s balíkem.

Pro silážování v balíkách lze doporučit včasné sečení porostu, na počátku až v průběhu metání trav, kdy je stravitelnost nejvyšší, je i vyšší obsah cukrů a nižší sušina čerstvé hmoty. Významné je i pravidelné rozložení hmoty v řádku a dobré lisování hmoty. U horších porostů je vhodné přidat senážní aditivum (bakteriálně enzymatické), které by zvyšovalo obsah cukru. Kvalita píce 2. nebo 3. sečí bývá zhoršená, proto je vhodné sklízet poslední seče dvousečných porostů do 10. září a u tří sečných do 20. září. Pokud jsou balíky obaleny menším počtem vrstev fólie (2–4, optimální je 4–6), je zapotřebí velmi šetrné zacházení s balíkem.

Zdařilá kukuřičná siláž
Zdařilá kukuřičná siláž

Travní siláž průměrné kvality
Travní siláž průměrné kvality

Travní siláž velmi špatné kvality - příčiny jsou pozdní sklizeň, příliš vysoká sušina a dlouhá řezanka, špatné udusání a zakrytí; oblast Kaplicka
Travní siláž velmi špatné kvality - příčiny jsou pozdní sklizeň, příliš vysoká sušina a dlouhá řezanka, špatné udusání a zakrytí; oblast Kaplicka

Zdařilé seno má zelenou barvu a nevykazuje známky znečištění, plesnivění nebo hnití
Zdařilé seno má zelenou barvu a nevykazuje známky znečištění, plesnivění nebo hnití

Seno dobré kvality při sklizni, bez známek znečištění, zelené barvy
Seno dobré kvality při sklizni, bez známek znečištění, zelené barvy

Slamnaté seno žluté barvy z pozdě sklizené louky
Slamnaté seno žluté barvy z pozdě sklizené louky

Seno z 3. sečí, sklízené za vlhka a ponechané delší dobu na loukách má někdy extrémně špatnou kvalitu; oblast Kaplicka
Seno z 3. sečí, sklízené za vlhka a ponechané delší dobu na loukách má někdy extrémně špatnou kvalitu; oblast Kaplicka

Nejčastější příčinou zhoršené jakosti siláží v balíkách bylo protržení fólie, zejména při použití jen 2 vrstev fólie
Nejčastější příčinou zhoršené jakosti siláží v balíkách bylo protržení fólie, zejména při použití jen 2 vrstev fólie

Literatura je k dispozici u autora.

Vytvořeno na základě diplomová práce „Porovnání různých technologií konzervace objemné píce ve vybraných podnicích“ pod vedením školitele Ing. Milana Kobese, Ph.D.

Literatura:
Nedělník, J. a kol., Výroba kukuřičné siláže z různých fyziologických typů hybridů kukuřice. Troubsko: zemědělský výzkum, 2011, 36 s.,7,14–15 ISBN 978-80-86908-25-0.
Skládanka, J. a kol., Výroba siláží z travní píce s důrazem na bezpečnostní parametry (mykotoxiny). Troubsko: 2011, zemědělský výzkum, 63 s., ISBN 978 – 80–905080-0-2.
Skládanka, J. a kol., Metodika výroby zdravotně bezpečných siláží z bílkovinných pícnin v nepříznivých povětrnostních podmínkách. Troubsko: 2017 Zemědělský výzkum, 52 s., ISBN 978-80-88000-19-8.

Související články

Pohled na stav silážních porostů a silážování

01. 10. 2022 Ing. Eduard Hanina; Limagrain ČR s.r.o. Sklizeň Zobrazeno 3530x

Sklizeň lnu bez desikantů

19. 09. 2022 Ing. Prokop Šmirous, CSc. a kol. Sklizeň Zobrazeno 224x

Možnosti desikace slunečnice - výsledky pokusů z roku 2021

11. 09. 2022 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D. a kol. Sklizeň Zobrazeno 314x

Monitoring kvality pšenice na Slovensku

04. 04. 2022 Ing. Soňa Gavurníková, PhD., RNDr. Andrea Lančaričová, PhD., RNDr. Jana Hendrichová; NPPC - VÚRV, Piešťany Sklizeň Zobrazeno 744x

Možnosti desikace slunečnice po restrikci diquate

03. 10. 2021 Doc. Ing Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze, Ing. Božetěch Málek; Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin Sklizeň Zobrazeno 1863x

Další články v kategorii Sklizeň

detail